#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Biobanky − evropská infrastruktura


Authors: doc. RNDr. CSc. Judita Kinkorová;  prof. MUDr. CSc. Ondřej Topolčan
Authors‘ workplace: Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň
Published in: Čas. Lék. čes. 2016; 155: 154-156
Category: Review Article

Overview

Biobanky jako strukturovaná úložiště lidských vzorků spojených s požadovanými informacemi − pokud existují − jsou významným pilířem personalizované medicíny. Biobanky v minulosti byly a dosud jsou nejen v Evropě izolované, nedostatečně koordinované a bez vzájemné návaznosti. Projekt BBMRI-ERIC (Biobanks and BioMolecular Resources Research Infrastructure − European Research Infrastructure Consortium) je jednou z největších evropských infrastruktur sdružující 54 členů a 225 asociovaných organizací. Do projektu jsou zapojeny biobanky z více než 30 států. Cílem projektu je shromažďovat a poskytovat biologický materiál k vědeckým účelům. Česká republika je členem tohoto konsorcia v rámci národního „nodu“ BBMRI_CZ, v současné době s pěti pracovišti.

Klíčová slova:
biobanky, výzkumné infrastruktury, BBMRI-ERIC, BBMRI_CZ

Úvod

Po roce 2000 se v odborné literatuře začíná často objevovat termín biobanky. Zvýšení zájmu o biobanky úzce souvisí s rozvojem personalizované medicíny jako „nového“ přístupu k péči o pacienta a je v současnosti jedním ze základních pilířů personalizované medicíny.

Biobanky jsou definovány jako „organizované soubory lidského biologického materiálu a s ním souvisejících informací, které jsou skladovány pro jeden nebo více vědeckých účelů“ (1). Podle jiných autorů (2–4) jsou biobanky definovány jako velké kolekce tkání, často spojené s klinickými či medicínskými informacemi a s ohledem na etické, právní a sociální aspekty ESLI (ethical, legal, and social issues). Další obecně uznávaná definice uvádí, že biobanky jsou úložiště (repozitáře) lidského biologického materiálu (krev, moč, apod.), často spojená s elektronickými databázemi obsahujícími medicínské informace o materiálu a jedinci, od něhož byl materiál získán za účelem diagnostickým, léčeným, nebo vzdělávacím a výzkumným (5, 6).

V obecném chápání jsou biobanky jako soubory (kolekce) humánního biologického materiálu a informací sloužících zejména k vědeckým účelům.

Význam biobank

Biobanky hrají nezastupitelnou roli ve výzkumu a vývoji nových léků, nových diagnostických postupů a také v oblasti základního biomedicínského výzkumu. Čerstvý je rovněž termín „biobanking“ (7) jako nová dynamická disciplína sdružující biobanky a další instituce umožňující vytvářet velké kolekce vzorků vázaných k různým nemocem.

Biobanky také mohou poskytovat zásadní informace o vlivu životního prostředí a životního stylu na lidské zdraví v návaznosti na prevenci a zlepšení veřejného zdraví.

Nová věda „biobanking“ je založená na široké mezioborové a mezinárodní spolupráci mezi výzkumnými pracovníky, „biobankéři“, pacientskými organizacemi, biotechnologickým a farmaceutickým průmyslem; je nezbytně nutná pro výzkum a léčbu jak běžných, tak i vzácných onemocnění. Základním předpokladem je lepší prevence, diagnostika a terapie pro každého, biobanking je soubor jednotlivých vzorků, který v souboru s ostatními informacemi přispěje ke zdravějšímu životu každého jedince.

Z výše uvedeného vyplývá, že biobanky se významnou měrou začaly uplatňovat v biomedicínském výzkumu v posledních 10 až 15 letech a Evropská komise reagovala na tento vývoj vyhlášením výzvy a následně finanční podporou jednoho z největších evropských výzkumných projektů BBMRI.

Spojením 16 členských států a jedné mezinárodní organizace zapojené do BBMRI je tato infrastruktura jednou z největších v Evropě s cílem vytvořit a rozvíjet panevropskou infrastrukturu biobank a biomolekulárních zdrojů pro komplexní medicínský výzkum na špičkové úrovni.

Co je BBMRI?

BBMRI je velká evropská infrastruktura zaměřená na vytvoření strukturované sítě biobank a dalších institucí za účelem shromažďování širokého spektra vzorků biologického materiálu a s nimi souvisejících informací pro vědecký výzkum. Biologické vzorky, tkáně, tělní tekutiny ad. jsou základní „surovinou“ pro podporu rozvoje biotechnologií, pro podporu výzkumu a vývoje věd o živé přírodě a především pro zlepšení lidského zdraví. V současné době je většina biobank lokálních, s omezeným přístupem k biologickým vzorkům, medicínským datům a dalším informacím, a jsou proto jen v omezené míře využitelné pro mezinárodní spolupráci. Panevropská infrastruktura BBMRI-ERIC si klade za cíl zlepšení dostupnosti a kooperace mezi akademickými a průmyslovými partnery, které budou přínosem pro personalizovanou medicínu, prevenci nemocí, podporu vývoje nových diagnostických nástrojů, nástrojů a léčiv (8).

Historie BBMRI

Vývoj BBMRI prošel několika etapami:

Přípravná fáze: 2008−2011

Projekt BBMRI byl jedním z prvních projektů ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures), tzv. ROADMAP for Research Infrastructures, který byl finančně podpořen ze 7. rámcového programu Evropské unie (7th Framework programme 2007−2013) 5 miliony eur. V průběhu tohoto období bylo ustaveno konsorcium s 54 členy a více než 225 asociovanými organizacemi (většinou biobankami) z 30 států. Počtem spolupracujících institucí se BBMRI stala jednou z největších infrastruktur v Evropě. V průběhu této fáze byla připravena grantová dohoda a pracovní balíčky (celkem 7 work packages − WPs) s hlavními cíli integrovat aktivity existujících biobank, biomolekulární zdroje a nové technologie pro nově vznikající panevropskou infrastrukturu.

Druhá fáze: 2011−2013                                

Během tohoto období byly položeny základy organizačních, řídicích a dalších orgánů BBMRI. Byla deklarována spolupráce s další infrastrukturou BBMRI-LPC (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure – Large Prospective Cohorts, www.bbmri-lpc.org), která umožní vědcům přístup k velkým prospektivním studiím a v budoucnu se stane integrální součástí BBMRI-ERIC.

Třetí fáze, udělení legálního statutu: 3. prosince 2013

Ustavení projektu BBMRI-ERIC bylo publikováno v Official Journal of the European Union (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:320:0063:0080:EN:PDF) a tímto aktem se stal součástí ERIC – European Research Infrastructure Consortium, tedy struktury sdružující jak biobanky, tak biomolekulární zdroje. 21. ledna 2014 u příležitosti konference ustavující nový rámcový program Horizont 2020 potvrdili evropská komisařka Máire Geoghegan-Quinn s rakouským ministrem pro vědu výzkum a ekonomii Reinholdem Mitterlehnerem oficiální název a status BBMRI-ERIC a jmenovali generálním ředitelem Jana-Erica Littona.

Úkoly BBMRI-ERIC

BBMRI má vytyčeno několik úkolů, především zvýšit účinnost a excelenci evropského biomedicínského výzkumu zpřístupněním a usnadněním přístupu k biologickým zdrojům:

  • na základě jasně a jednoznačně definovaných parametrů, tj. spojením biologických vzorků s odpovídajícími daty a s ohledem na etické a právní aspekty;
  • snížením, resp. omezením fragmentace biomedicínského výzkumu harmonizací jednotlivých procedur, implementací společných standardů a posílením spolupráce na vysoké úrovni;
  • podporou těch států, kde je sektor „biobankingu“ méně vyvinut, a přispět tak nejen k posílení kohezní politiky EU, ale také evropského výzkumného prostoru (ERA – European research area).

Organizační struktura

Vzhledem k velkému počtu partnerů z různých států, oborů a institucí s různou právní subjektivitou vyžaduje organizace konsorcia a koordinace jeho činností řídicí i výkonné orgány, poradní výbor, etickou komisi, servis ESLI a na národních úrovních jednotlivých členů národních konsorcií (BBMRI-XX) operativně spolupracující struktury (viz obr. 1, www.bbmri-eric.eu).

Image 1. Organizační struktura BBMRI
Organizační struktura BBMRI

Členy konsorcia jsou buď členské státy EU, nebo mezinárodní organizace. Plné členství uvádí 12 členských států EU včetně Česka a v roli pozorovatelů jsou zastoupeny další čtyři a Světová zdravotnická organizace (WHO). Na národních úrovních jsou členy často příslušná ministerstva, akademie věd, národní instituty, výzkumné rady apod.

Národními organizačními jednotkami jsou tzv. national nodes − národní uzly, které koordinují národní biobanky, zdroje biomolekulárního materiálu a směřují tyto činnosti k aktivitám v rámci evropského projektu BBMRI-ERIC.

V České republice je členem konsorcia Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Českým koordinátorem české účasti v BBMRI je Masarykův onkologický ústav v Brně (MOU), BBMRI-CZ, funkčně navázaný na Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO). Ten koordinuje další národní instituce, konkrétně v Praze (1. LF UK a VFN), Hradci Králové (LF UK a FNHK), Olomouci (Ústav molekulární a translační medicíny) a Plzni (LF UK a FN Plzeň). Národním koordinátorem je výkonný ředitel RECAMO doc. MUDr. Dalibor Valík, Ph.D.

Cílem BBMRI_CZ je vytvořit pod gescí Biobanky MOÚ síť biobank v České republice, které budou krátkodobě i dlouhodobě uchovávat biologický materiál pacientů za standardizovaných a akreditovaných podmínek. Součástí této sítě bude i vytvoření informačního systému biobank, který v budoucnu umožní i komunikaci českého ústředí BBMRI_CZ s dalšími evropskými biobankami. Masarykův onkologický ústav provozuje nejen unikátní banku klinických vzorků nádorových onemocnění, ale disponuje i unikátním souborem technologií a znalostí k realizaci translačního výzkumu a jeho klinické aplikace včetně klinických zkoušek. Existuje zde know-how k provádění translačního výzkumu v oblasti buněčné biologie, molekulární onkologie a aplikované molekulární onkologie. V oblasti „biobanking“ bude Biobanka Masarykova onkologického ústavu, i v rámci BBMRI, umožňovat přístup ke klinickým vzorkům, případně k jejich analýzám tak, aby analýza archivovaného materiálu podporovala další vývoj metod prevence, diagnostiky a léčení (http://www.recamo.cz/cz/bbmri/).

Aktivity BBMRI

Kromě základního poslání konsorcia evropských biobank a asociovaných institucí a programu, vyvíjí konsorcium rovněž řadu dalších aktivit. Pravidelně organizuje setkání, konference, workshopy a školení; z nejvýznamnějších je možno uvést mezinárodní schůzku na vysoké úrovni k problematice biobank v květnu 2015 ve Phoenixu v USA (ISBER, www.isber.org), kde bude mít své zastoupení i Česká republika, nebo „HandsOn: Biobanks 2015. The Exponential Relevance of Biobanking. Clinical Biobanks for Personalized Medicine“ (www.handsonbiobanks.org) v rámci světové výstavy EXPO 2015 v červenci v Miláně, také s českou účastí. Pravidelně se konají setkání koordinátorů národních nodů.

BBMRI vydává newsletter s aktuálními a aktualizovanými zprávami nejen o dění a aktivitách konsorcia, ale i dalších spolupracujících infrastruktur a společností, např. EATRIS (European Advanced Translation Research Infrastructure in Medicine, www.eatris.eu), ECRIN (European Clinical Reseasrch Infrastructures Network, www.ecrin.org), ELIXIR (European Life-Science Infrastructure for Biological Information, www.elixir-europe.org). BBMRI úzce spolupracuje s Evropskou komisí, podílí se na přípravě dokumentů, tvorbě a formulací politik, regulačních, harmonizačních a standardizačních opatření, etických pravidel apod.

BBMRI navrhla vlastní definici biobank: Biobanky (a biomolekulární centra zdrojů) jsou kolekce, depozitáře a distribuční centra pro všechny typy lidských biologických vzorků, jako jsou krev, tkáně, buňky, DNA a/nebo data vztahující se k těmto vzorkům, tj. klinická i výzkumná, stejně tak jako biomolekulární zdroje zahrnující modelové organismy a mikroorganismy které mohou přispět k pochopení a fyziologii lidských nemocí.

Korespondenční adresa

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Plzeň

Dr. E. Beneše  13

305 99  Plzeň

Tel.: 377 402 948

e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz


Sources

1. Kauffmann F, Cambon-Thomsen A. Tracing biological collections: between books and clinical trials. JAMA 2008; 299(19): 2316−2318.

2. Cambon-Thomsen A et al. Trends in ethical and legal frameworks for the use of human biobanks. Eur Respir J 2007; 30: 373−382.

3. Haga SB, Beskow LM. Ethical, legal, and social implications of biobanks for genetic research. Adv Genet 2008; 60: 505−544.

4. Greely HT. The uneasy ethical and legal underpinnings of large-scale genomics biobanks. Annu Rev Genomics Hum Genet 2007; 8: 343−364.

5. Bauer K, Taub S, Parsi E. Ethical issues in tissue banking for research: a brief review of existing organizational policies. Theor Med Bioeth 2004; 25(2): 113−142.

6. Hewitt RE. Biobanking: the foundation of personalized medicine. Curr Opin Oncol 2011; 23(1): 112−119.

7. Botti G et al. Tumor biobanks in translational medicine. J Transl Med 2012; 10: 204.

8. van Ommen GJ et al. BBMRI-ERIC as a resource for pharmaceutical and life science industries: the development of biobank-based Expert Centres. Eur J Hum Genet 2015: 23(7): 893−900.

Labels
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental Hygienist
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#