Monitorace 24hodinového krevního tlaku - editorial
Autoři:
V. Adámková
Působiště autorů:
Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Praha, přednostka doc. MUDr. Renata Cífková, CSc.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2008; 54(2): 129-130
Kategorie:
Editorial
Řiháček I et al. Stanovení hodnot 24hodinového ambulantního monitorování krevního tlaku odpovídajících kauzálnímu tlaku 130/80 mm Hg. Vnitř Lék 2008; 54(2): 146-149.
Možnost ambulantního monitorování krevního tlaku (ABPM) pomáhá nejen v diagnostice hypertenze, ale rovněž umožňuje kontrolovat efektivnost léčby v běžném denním režimu nemocného. Je výhodnou metodou kontroly hypertenze u nemocných, jejichž pracovní řád přináší vypjaté situace v jinak obtížně kontrolovatelném čase (např. odpolední provozy, večerní pracovní jednání apod). Někteří pacienti si stěžují na určité nepohodlí v průběhu nočního měření, ale v naprosté většině případů zvládají i tuto situaci. Z praxe však také víme, že zejména u emočně vypjatějších hypertoniků je i monitorace zatížená „chybou“, protože nošení přístroje je pro tyto osoby stresovou situací, a proto mohou být změřené hodnoty při monitoraci vyšší než hodnoty, které bychom změřili kauzálně [4]. Domnívám se tedy, že práce, které porovnávají hodnoty změřené při monitoraci s hodnotami krevního tlaku změřenými kauzálně, za standardních podmínek, jsou přínosné a potřebné a v současné době se pokládá ABPM za přínosnější v predikci morbidity dospělých než kauzální měření krevního tlaku [6].
Ambulantní monitorování krevního tlaku za 24 hod je vhodné tedy nejen pro vyšetřování dospělých osob, ale stalo se rutinní metodou i v pediatrii. U dětí je třeba potom k hodnocení použít speciální normy - percentilové normy pro hodnocení ABPM podle výšky a pohlaví. Použití této metody se ukazuje jako velmi vhodné pro velmi dobrou korelaci k následkům hypertenze na cílových orgánech [5]. Vzhledem k závažnosti hypertenze v mladém věku je výhodné používat ABP, protože můžeme již v tomto věku diferencovat „white coat hypertension“ a noční zvýšení krevního tlaku u dětí, které se zatím vysvětluje, ne zcela jasně, velkou fyzickou aktivitou během dne. U dětí s diabetes mellitus 1. typu roste systolický krevní tlak ve spánku a predikuje rozvoj mikroalbuminurie. U dětí - hypertoniků koreluje masa levé srdeční komory s 24hodinovým středním systolickým krevním tlakem a noční systolický krevní tlak odpovídá mase levé srdeční komory u dětí s diagnózou hypertenze, ale zatím bez medikamentózní léčby. Na rozdíl od dospělých však predikce dalšího vývoje kardiovaskulárních onemocnění u dětských hypertoniků není jasná [6].
Monitorace krevního tlaku je hojně využívána rovněž u nemocných se zvýšeným rizikem manifestace kardiovaskulárních onemocnění, zvláště u nemocných s metabolickým syndromem. Tito nemocní mají zvýšenou svalovou sympatickou nervovou aktivitu a mají vyšší hodnoty krevního tlaku v průběhu ABPM v porovnání s hypertoniky bez metabolického syndromu [8].
Velkou pomocí je ABPM i v určitém „předvídání“ nástupu možné preeklampsie, protože bylo zjištěno, že střední diastolický tlak, sledovaný ABPM, byl vyšší v nočních hodinách u 43 % těhotných, hospitalizovaných pro závažnou preeklampsii [7].
24hodinové monitorování krevního tlaku je tedy metodou, která je přínosná v péči o hypertoniky a možnost porovnat hodnoty krevního tlaku z ambulantní monitorace krevního tlaku s hodnotami změřenými kauzálně pomůže zlepšit kvalitu kontrol TK a lepší efektivnost léčby hypertoniků.
doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Pracoviště preventivní kardiologie IKEM
Vídeňská 1958/9
140 21 Praha 4 - Krč.
e-mail: vead@medicon.cz
Doručeno do redakce: 8. 11. 2007
Zdroje
1. Velemínský M, Janda J, Adámková V et al. Normální hodnoty krevního tlaku u dětí a dorostu v ČR. Praha: Triton 2003.
2. Cífková R, Býma S, Češka R et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Vnitř Lék 2005; 51: 1021-1036.
3. Widimský J. 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku. In: Widimský J. Hypertenze. Praha: Triton 2002.
4. Adámková V. Arteriální hypertenze v mladém věku. In: Adámková V et al. Arteriální hypertenze mladých osob, těhotných a dětí. Praha: Vega 2005: 11-12.
5. Kolský A. Arteriální hypertenze v dětské věku. In: Adámková V et al. Arteriální hypertenze mladých osob, těhotných a dětí. Praha: Vega 2005: 32.
6. Richey PA, DiSessa TG, Hastings MC et al. Ambulatory blood pressure in increased left ventricular mass in children at risk for hypertension J Pediatrics 2008; 152(3): 343-348.
7. Steyn DW, Odendaal HJ, Hall DR. Diurnal blood pressure variation in the evaluation of early onset severe preeclampsia. Eur J Obst Gynecol 2007; doi:10.1016/j.ejogrb.2007.08.010
8. Ferrara LA, Guida L, Ferrari F et al. Blood pressure at rest, dutiny 24 h monitoring and in response to sympathetic stimulation in hypertensive patients with metabolic syndrome. Inter J Cardiology 2007; 117: 312-316.
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2008 Číslo 2
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Dávkování a správná titrace dávky pregabalinu
Nejčtenější v tomto čísle
- Odporúčania pre diagnostiku a liečbu periférneho artériového ochorenia končatín (PAO)
- Sledování protinádorové buněčné imunitní odpovědi u nemocných s renálním karcinomem, porucha proliferace T-lymfocytů
- Kvantifikace pravo-levého zkratu u pacientky s mnohočetnými plicními arteriovenózní malformacemi v rámci hemoragické hereditární teleangiektázie pomocí celotělové scintigrafie s 99mTc-makroagregatem humánního sérového albuminu: kazuistika
- Současné možnosti zobrazení magnetickou rezonancí v kardiologii