#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK


Vyšlo v časopise: Urol List 2006; 4(1): 62-68

komentáře zpracovali J. Fitzpatrick, N. Haldar, B. Khoubehi, R. Sutherland

Narovnávací korporoplastika u Peyronieova onemocnění: studie 218 pacientů s průměrnou dobou sledování 89 měsíců

Straightening corporoplasty for Peyronie’s disease: a review of 218 patients with median follow-up of 89 months.

Savoca G, Scieri F, Pietropaolo F et al. University of Trieste, Terst, Itálie. Eur Urol 2004; 46: 610-614.

Bylo hodnoceno celkem 279 pacientů, kteří byli operováni postupem podle Nesbita, aby se v dlouhodobém sledování posoudily výsledky narovnávací korporoplastiky provedené pro zakřivení penisu v důsledku Peyronieova onemocněním. Údaje o sledování zahrnovaly zhodnocení úplné korekce zakřivení, zkrácení penisu, sexuální funkci, komplikace a subjektivní spokojenost pacienta. Úplné údaje o sledování byly k dispozici u 218 pacientů.

Po průměrné době sledování 89 měsíců udávalo 83,5 % pacientů úplnou spokojenost s výsledky operace. Úplné korekce penisu bylo dosaženo u 86,3 % pacientů. Dobrou erektilní funkci (dle hodnoticí škály International Index of Erectile Function 5 > 21) mělo 190 pacientů (87,1 %). Ke zkrácení penisu (o 1,5 až > 3 cm) došlo u 38 pacientů (17,4 %), ale pouze v 5 případech (2,3 %) byl vzhledem k excesivnímu zkrácení pohlavní styk obtížný. Větší senzorické změny, ohraničené na oblast žaludu, byly zaznamenány u 24 pacientů (11 %).

Nesbitova operace je snadná a bezpečná technika pro korekci deformity penisu vzniklé při Peyronieově onemocnění. Tuto proceduru lze úspěšně provádět pro korekci všech stupňů zakřivení penisu s výjimkou krátkého penisu. Před operací by měl být široce prodiskutován informovaný souhlas týkající se rizika zkrácení penisu a změn citlivosti oblasti glandu.

Incize plaku a užití štěpů jako záchranná terapie po selhání Nesbitovy operace u Peyronieova onemocnění

Plaque incision and grafting as a salvage after a failed Nesbit procedure for Peyronie’s disease.

Muneer A, Kalsi J, Christopher N et al. The St Peter´s Andrology Centre, Londýn, UK. BJU Int 2004; 94: 878-880.

U pacientů s reziduální deformitou penisu po provedení Nesbitovy operace při Peyronieově onemocnění, může další operační postup podle Nesbita způsobit obtíže při preparaci na předchozím místě operace, což může vést k dalšímu zkrácení penisu.

Autoři analyzovali výsledky incize plaku a užití štěpů u následující skupiny pacientů - během 5 let byla u 15 pacientů s reziduální deformitou penisu po Nesbitově operaci provedena incize Peyronieova plaku a aplikován štěp s užitím buďto v. saphena (n = 12) nebo modifikované lidské fascia lata (n = 3). Výsledek byl hodnocen pomocí kritérií, které zaznamenávaly stupeň zkrácení penisu, kvalitu erekce a penilní angulaci. Před operací byl průměrný úhel (rozsah) deformace 56° (40-90°), při sledování po průměrné době 10 měsíců (3–16) mělo 11 pacientů rovný penis, 3 pacienti reziduální úhel 10–30° a u 1 pacienta se úhel nezměnil. Zkrácení penisu udávali 2 pacienti a u 1 došlo k návratu erektilní dysfunkce. Celkem 14 pacientů udávalo výborný nebo uspokojivý výsledek.

Tyto výsledky ukazují, že incize plaku a užití štěpu je efektivní záchrannou operací pro korekci reziduální deformace penisu po selhání operace postupem podle Nesbita u pacientů s Peyronieovým onemocněním.

Vyžádaná léčba předčasné ejakulace klomipraminem a paroxetinem: randomizovaná, dvojitě zaslepená studie s pevným dávkováním a hodnocením dle stopek

On-demand treatment of premature ejaculation with clomipramine and paroxetine: a randomized, double-blind fixed-dose study with stopwatch assessment.

Waldinger MD, Zwinderman AH, Olivier B. Leyenburg Hospital, Haag, Nizozemí. Eur Urol 2004, 46: 510-515.

Autoři provedli randomizovaná, dvojitě zaslepenou studii u 30 mužů trpících celoživotně předčasnou ejakulací, aby zjistili stupeň opoždění ejakulace vyvolané aplikací 20 mg paroxetinu a 25 mg klomipraminu. Během počátečního základního období 1. měsíce a 4týdenní aplikace medikamentů pacienti hodnotili dobu intravaginální ejakulační latence (intravaginal ejaculation latency time - IELT) v domácím prostředí pomocí stopek. Pouze muži s IELT < 1 min byli randomizováni k léčbě. Pacienti hodnotili interval od podání léku do koitu (drug coitus interval time - DCIT) pomocí dotazníku škály vedlejších účinků Utvalg for Kliniske Undersogelser (UKU) na počátku a den po pohlavním styku. Léčba na požádání při aplikaci 25 mg klomipraminu, s průměrným DCIT 5,14 h vedla k 4,05násobnému zvýšení IELT. Aplikace 20 mg paroxetinu, s průměrným 5,39 h vedla k 1,41násobnému zvýšení IELT. Oba medikamenty měly vysokou incidenci nesexuálních vedlejších účinků v den pohlavního styku i následující den. Paroxetin způsoboval ve srovnání s klomipraminem signifikantní ospalost a zívání, a klomipramin vyvolával ve srovnání s paroxetinem signifikantní nevolnost.

Vyžádaná léčba 25 mg klomipraminu způsobovala klinicky relevantní opoždění ejakulace. Oproti tomu podání 20 mg paroxetinu nezpůsobilo u mužů s předčasnou ejakulací s IELT < 1 min klinicky relevantní oddálení ejakulace. Oba medikamenty způsobují mírné, ale přesto nepříjemné nesexuální vedlejší účinky.

Účinek sildenafilu citrátu 12 hod po aplikaci: nové zhodnocení terapeutického okna

Efficacy of sildenafil citrate at 12 h after dosing: re-exploring the therapeutic window.

Moncada I, Jara J, Subira D et al. Hospital General Universitario Gregorio Maranon, Madrid, Španělsko. Eur Urol 2004, 46: 357-360.

Tato otevřená studie se zabývala účinkem sildenafilu citrátu 12 hodin po aplikaci u dřívějších respondentů na léčbu. 40 pacientům s erektilní dysfunkcí (ED) bylo aplikováno 8 100 mg dávek sildenafilu a tito pacienti měli zaznamenávat výsledky každého sexuálního styku do deníku. Každý pacient se měl pokusit o styk 1 hodinu a 12 hodin po aplikaci, a to celkem 4krát (část 1) a pouze po 12 ho­dinách po aplikaci ve 4 po sobě jdoucích pokusech (část 2). Z těchto 40 pacientů dokončilo studii 34 (85 %). Erekce dostatečné pro úspěšný pohlavní styk dosáhlo z těchto pacientů 97 % 1 hodinu po aplikaci sildenafilu a 74 % 12 hodin po aplikaci. V intervalu 12 hodin během 1. části a s 2. částí studie (71 % vs 78 %) došlo k nesignifikantnímu úbytku procenta respondentů.

Tato studie ukazuje, že u většiny pacientů s ED je sildenafil klinicky aktivní i 12 hodin po aplikaci. Pro potvrzení a objasnění terapeutického spektra sildenafilu jsou nezbytné větší placebem kontrolované studie.

Cyklistika a její souvislost se vznikem erektilní dysfunkce

Bicycle riding and its relationship to the development of erectile dysfunction.

Taylor JA 3rd, Kao TC, Albertsen PC et al. University of Connecticut Health Center, Farmington, CT, USA. J Urol 2004, 172: 1028-1031.

Vědci se domnívají, že cyklistika představuje riziko pro sexuální zdraví mužů.

Autoři této studie zkoumali rizikové faktory cyklistiky, jež mohou u cyklistů vést ke vzniku erektilní dysfunkce (ED). Pro zkoumání faktorů spojených s jízdou na kole, jež by mohly přispívat k erektilní dysfunkci definované International Index of Erectile Function, provedli internetový průzkum mezi muži cyklisty. Do této analýzy bylo zahrnuto celkem 688 cyklistů ve věku od 18 do 77 let.

Prevalence ED byla 17 % (115/688). Přestože výsledky univarietní analýzy odhalily souvislost mezi ED a některými testovanými proměnnými, žádná se po kontrole věku neprokázala statisticky signifikantní.

Celková prevalence ED v komunitě cyklistů není vyšší než u historických kontrolovaných studií. Dříve navrhované změny jízdních návyků nemusí změnit prevalenci ED mezi cyklisty.

Účinnost sildenafilu citrátu při léčbě erektilní dysfunkce: účinek u diabetu typu 2

Efficacy of sildenafil citrate in treatment of erectile dysfunction: effect of type 2 diabetes.

El-Sakka AI. Suez Canal University, Ismailia, Egypt. Eur Urol 2004, 46: 503-509.

Do této studie bylo zařazeno celkem 466 pacientů s erektilní dysfunkcí (ED). 382 z nich bylo diabetiků a 84 nediabetiků. Pacienti byli vyšetřeni na ED pomocí domény erektilní funkce International Index for Erectile Function (IIEF). Pacienti podstoupili běžné laboratorní vyšetření a hodnocení hladiny celkového testosteronu a prolaktinu. Pro zhodnocení vlivu diabetu na účinnost sildenafilu autoři srovnávali reakce na doménu erektilní funkce před a po aplikaci sildenafilu, Q3 a Q4. Také bylo hodnoceno celkové uspokojení a celková účinnost (global efficacy question - GEQ).

Mezi zvýšenou závažností ED a delší dobou trvání, horší kontrolou metabolizmu a přítomností více než 1 komplikace související s diabetem byla zjištěna signifikantní spojitost (p < 0,05 u každé možnosti). Mezi obdobím před a po aplikaci sildenafilu byly signifikantní rozdíly týkající se domény erektilní funkce, Q3, Q4 (p < 0,05 u každé možnosti). U pacientů bez diabetu byla GEQ a celkové uspokojení signifikantně lepší než u diabetiků (p < 0,05 u každé možnosti). GEQ byla významně horší u pacientů s mírnou či špatnou kontrolou metabolizmu a pacientů s komplikacemi diabetu (p < 0,05 u každé možnosti).

Sildenafil je účinnou léčbou ED u diabetiků. Přestože účinnost sildenafilu byla negativně ovlivněna faktory jako špatná kontrola a delší trvání diabetu a výskyt komplikací souvisejících s diabetem, bylo celkové uspokojení pacientů a celkový účinek vysoké.

Fyzikální vyšetření může přehlédnout diagnózu bilaterální varikokély: komparativní studie 4 diagnostických modalit

Physical examination may miss the diagnosis of bilateral varicocele: a comparative study of 4 diagnostic modalities.

Gat Y, Bachar GN, Zukerman Z et al. Rabin Medical Center, Petah Tiqva, Izrael. J Urol 2004, 172: 1414-1417.

V této studii byly u 214 infertilních mužů hodnoceny 3 neinvazivní metody pro detekci varikokély v levé a pravé spermatické žíle: fyzikální vyšetření, kontaktní termografie skrota a Dopplerovo ultrazvukové vyšetření. Venografie byla provedena jako referenční diagnóza. Varikokéla byla detekována u 195 pacientů (91,1 %) - na levé straně u 37 (19 %), na pravé straně u 3 (1,5 %) a bilaterálně u 155 (79,5 %) pacientů. Kontaktní termografie skrota se projevila jako nejpřesnější metoda. U varikokély na levé straně byla senzitivita, specifita, přesnost a pozitivní prediktivní hodnoty 98,9 %, 66,6 %, 98,5 % a 100 % a u varikokély na pravé straně 95,6 %, 91,6 %, 94,9 % a 98 %. Dopplerova sonografie byla spojena s nejvyšším počtem falešně-pozitivních výsledků. Přesnost hodnocení retrográdního průtoku byla nejnižší pro varikokély na obou stranách při fyzikálním vyšetření a nejlepší při kombinaci Dopplerova ultrazvukového vyšetření a kontaktní tomografie se senzitivitou, specifitou, přesností a pozitivními prediktivními hodnotami 100 %, 33,3 %, 99 %, a 98,9 % u varikokély na levé straně a 97,4 %, 58,3 %, 90,3 % a 91,1 % na pravé straně. U 165 pacientů ze 195 (85 %), kteří podstoupili embolizaci vnitřní spermatické žíly, došlo ke zlepšení parametrů spermatu.

Termografie je při detekci varikokély senzitivnější a přesnější než Dopplerovo ultrazvukové vyšetření a fyzikální vyšetření a lze ji užít u infertilních mužů jako samotnou možnost screeningu. Dopplerovo ultrazvukové vyšetření a termografie jsou doplňujícími vyšetřeními a kombinace jejich užití poskytuje nejvyšší senzitivitu a přesnost.

Je varikokéla u adolescentů progresivním onemocněním?

Is adolescent varicocele a progressive disease process?

Diamond DA, Zurakowski D, Atala A et al. Children´s Hospital, Boston, MA, USA. J Urol 2004, 172: 1746-1748.

Tato studie zjišovala, zda došlo k progresi stupně varikokély nebo rozdílu testikulárního objemu po určité době u populace adolescentů s varikokélou. Celkem 41 chlapců mezi 7,3 a 19 lety (průměrný věk 13,7 let) bylo opakovaně vyšetřováno. Při každém vyšetření byl stanoven stupeň varikokély a rozdíl testikulárního objemu vypočítaný dle ultrazvukového vyšetření.

Autoři zjistili, že v průběhu času nedošlo k progresi stupně varikokély či rozdílu v testikulárním objemu. Tyto výsledky jsou v rozporu s konceptem, že varikokéla u adolescentů je progresivní onemocnění.

Predikce úspěšného výsledku mikropreparace testikulární extrakce spermií u mužů s idiopatickou neobstrukční azoospermií

Prediction of successful outcome of microdissection testicular sperm extraction in men with idiopathic nonobstructive azoospermia.

Tsujimura A, Matsumiya K, Miyagawa Y et al. Osaka University Graduate School of Medicine, Suita, Japonsko. J Urol 2004, 172: 1944-1947.

Mikrochirurgické techniky při extrakci testikulárních spermií mohou zlepšit získávání spermií u pacientů s neobstrukční azoospermií (NOA). Avšak procento získání spermatozoí se u pacientů s neobstrukční azoospermií pohybuje stále okolo 50 %. Je tedy nezbytné zajistit spolehlivou metodu predikce úspěšného výsledku, abychom předešli zbytečné operaci.

V této retrospektivní studii autoři zjišovali diagnostické a prediktivní hodnoty neinvazivních parametrů užívaných při léčbě pacientů s NOA. Analyzovali 9 předoperačních faktorů, zahrnujících věk pacienta, testikulární objem a endokrinologické údaje u 100 pacientů trpících NOA pomocí multivarietní logistické modelace. Testikulární spermatozoa byla úspěšně odebrána u 41 % pacientů. Autoři zjistili, že koncentrace folikuly-stimulujícího hormonu, celková hladina testosteronu a inhibinu B lze považovat za nejvlivnější před­operační faktory. Vytvořili vzorec pro výpočet pravděpodobnosti úspěšného výsledku. Spojitost mezi předpokládanou pravděpodobností a pozorovanými reakcemi byla 0,77. Za nejlepší hranici byla považována předvídaná pravděpodobnost > 15,7 %. Dle analýzy ope­rační charakteristiky byla senzitivita 71,0 % a specifita 71,4 %.

Závěrem autoři uvádějí, že jejich vzorec by měl být užitečný pro lékaře zvažující mikropreparační testikulární extrakci spermií u pacientů trpících NOA vzhledem k tomu, že tato rovnice užívá neinvazivní parametry bez potřeby předoperační testikulární biopsie.

Mají kuřáci s erektilní dysfunkcí benefit z ukončení kouření? Prospektivní studie

Do cigarette smokers with erectile dysfunction benefit from stopping? A prospective study.

Pourmand G, Alidaee MR, Rasuli S et al. Tehran University of Medical Sciences, Teherán, Írán. BJU Int 2004, 94: 1310-1313.

Autoři této studie hodnotili, zda může přerušení kouření příznivě ovlivnit problémy s erektilní dysfunkcí (ED) u kuřáků vzhledem k tomu, že kouření je známý rizikový faktor ED.

Kuřáci, kteří požadovali nikotinovou substituční terapii (nicotine replacement therapy - NRT) a stěžovali si na ED byli nejprve vyšetřeni na přítomnost hypertenze, dyslipidemie, diabetu, psychických poruch a užívání léků. Stupeň erektilní dysfunkce u kuřáků bez těchto rizikových faktorů byl poté stanoven před NRT pomocí verze International Index of Erectile Function s 5 položkami. Hodnocení bylo opakováno po 1 roce sledování. Vztah mezi stupněm expozice (počet balíčků-rok) a závažností ED byl hodnocen před sledováním. Stav erektilní dysfunkce u pacientů, kteří přestali kouřit po NRT a těmi, kteří během sledování v kouření pokračovali, byl poté srovnáván před i po sledování.

Závažnost erektilní dysfunkce signifikantně souvisela se stupněm expozice. Věk a stupeň erektilní dysfunkce se významně nelišily mezi 118 pacienty, kteří přestali (bývalí kuřáci) a 163 pacienty, kteří v kouření pokračovali (současní kuřáci). Po roce se stav erektilní dysfunkce zlepšil u 25 % bývalých kuřáků, ale u žádného současného kuřáka, u 2,5 % bývalých kuřáků a 6,8 % současných kuřáků došlo ke zhoršení erektilní dysfunkce. Bývalí kuřáci měli významně lepší stav erektilní dysfunkce po sledování (p = 0,009). Mezi kuřáky, došlo u pacientů s pokročilejším stupněm erektilní dysfunkce a u starších pacientů k menšímu zlepšení.

Autoři závěrem uvádějí, že existuje silná závislost mezi intenzitou kouření a stupněm erektilní dysfunkce. Ukončení kouření může u značného počtu kuřáků zlepšit erektilní dysfunkci. Věk a závažnost erektilní dysfunkce před ukončením kouření jsou nepřímo úměrné k naději na zlepšení.

Prevalence erektilní dysfunkce u 7 689 pacientů s diabetem, hypertenzí, případně oběma onemocněními

Prevalence of erectile dysfunction among 7689 patients with diabetes or hypertension, or both.

Giuliano FA, Leriche A, Jaudinot EO et al. CHU de Bicetre, Bicetre, Francie. Urology 2004, 64: 1196-1201.

Autoři této studie zkoumali přítomnost a postoj k erektilní dysfunkci (ED) u pacientů s hypertenzí a/nebo diabetem mellitus, kteří vy­hledali z jakéhokoliv důvodu praktického lékaře. Pro určení přítomnosti erektilní dysfunkce byla užita 5položková verze International Index of Erectile Function (IIEF 5). Pro zhodnocení postoje k erektilní dysfunkci byl užit dotazník. Autoři se dotazovali 7 689 pacientů (průměrný věk 58,9 let), z nichž mělo 6 719 (87 %) stálý sexuální vztah.

U pacientů se samotnou hypertenzí (n = 3 906) nebo pouze s diabetem (n = 2 377) byla erektilní dysfunkce udávána 2 379 (61 %) a 1 603 (67 %) pacienty a byla přítomna u 2 634 (67 %) a 1 677 (71 %) dle IIEF 5-skóre < 21. Odpovídající průměrná skóre byla 12,0 a 11,5 u pacientů s ED a 20,5 a 20,2 u pacientů bez ED. Prevalence byla ovlivněna charakterem a původem onemocnění a množstvím a druhem antihypertenzivní medikace. Erektilní dysfunkce byla udávána 924 pacienty (78 %) z 1 186 s oběma onemocněními a přítomna u 917 (77 %) dle IIEF 5-skóre. Celkem byla ED udávána 5 063 pacienty (66 %) s hypertenzí a/nebo diabetem, přítomna u 5 391 (70 %) dle IIEF 5-skóre, a její prevalence se zvyšovala s věkem. Erektilní dysfunkce byla mírně až velmi obtěžující u 4 027 (80 %), neléčená u 3 312 (65 %), z nichž 2 278 léčbu požadovalo. Většina mužů, kteří vyžadovali léčbu, by uvítala rozhovor se svým praktickým lékařem (1 861 - 82 %) a řada z nich by ocenila, kdyby na toto téma zavedl řeč sám lékař (1 292 - 69 %).

Tato studie ukazuje, že pacienti s diabetem a/nebo hypertenzí mají vysokou prevalenci obtěžující, neléčené erektilní dysfunkce a vyžadují, aby jejich praktický lékař započal rozhovor na toto téma a poskytl léčbu.

Vardenafil je u mužů s erektilní dysfunkcí spolehlivě účinný

Vardenafil provides reliable efficacy over time in men with erectile dysfunction.

Montorsi F, Hellstrom WJ, Valiquette L et al. North American and European Vardenafil Groups. Instituto San Raffaele, Miláno, Itálie. Urology 2004, 64: 1187-1195.

Tato studie je retrospektivní analýzou 2 pivotních, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií 3. fáze prováděných v 107 centrech. Studie zahrnovaly celkem 1 650 mužů v průměrném věku ? 18 let trpících erektilní dysfunkcí (ED), kteří užívali ve vyžádané léčbě 5 mg, 10 mg nebo 20 mg vardenafilu po dobu 12-26 týdnů. Výsledná měření zahrnovala procento úspěšnosti první a dalších vaginálních penetrací (Sexual Encouter Profile - SEP 2) do 12 týdne, udržení erekce (SEP 3), spokojenost s tvrdostí erekce a celkovou spokojenost se sexuálním aktem. U každého pacienta byla během 12 týdnů spočítána průměrná úspěšnost, a poté proveden průměr pro všechny pacienty v každé léčené skupině.

Na počátku měla populace se záměrem léčby mírnou erektilní dysfunkci (International Index of Erectile Function skóre 13). Procento úspěchu SEP 2 (penetrace) u prvního a dalších pokusů bylo 44 % a 74 % u placebo-skupiny, 71 % a 81 % u skupiny užívající 5 mg vardenafilu, 76 % a 86 % u skupiny užívající 10 mg vardenafilu a 76 % a 91 % při dávce 20 mg vardenafilu. Procento úspěchu SEP 3 (udržení erekce) u prvního a dalších pokusů bylo 25 % a 56 % u placeba, 51 % a 76 % při aplikaci 5 mg vardenafilu, 65 % a 76 % při aplikaci 10 mg vardenafilu a 59 % a 84 % při aplikaci 20 mg. Procento celkové spokojenosti se sexuálním aktem u prvního a dalších pokusů bylo 19 % a 48 % u placeba, 48 % a 68 % při aplikaci 5 mg vardenafilu, 57 % a 72 % při aplikaci 10 mg vardenafilu a 56 % a 79 % při aplikaci 20 mg vardenafilu. Spolehlivost vardenafilu byla podobná nebo mírně lepší u pacientů doposud neléčených sildenafilem ve srovnání s pacienty již úspěšně sildenafilem léčenými. Ve srovnání s dřívějšími respondenty sildenafilu. Nejčastějšími nežádoucími účinky byla mírná až středně intenzivní bolest hlavy, návaly horka a rinitida.

Kvalita erekce při aplikaci vardenafilu u pacientů nereagujících na sildenafil: multicentrická, dvojitě zaslepená, 12týdenní placebem kontrolovaná klinická studie erektilní dysfunkce s flexibilním dávkováním

Erectile response with vardenafil in sildenafil nonresponders: a multicentre, double-blind, 12-week, flexible-dose, placebo-controlled erectile dysfunction clinical trial.

Carson CC, Hatzichristou DG, Carrier S et al. Patient Response with Vardenafil in Sildenafil Non-Responders (PROVEN) Study Group. University of North Carolina, Chapel Hill, NC, USA. BJU Int 2004, 94: 1301-1309.

Tento článek popisuje multicentrickou, dvojitě zaslepenou, 12týdenní, placebem kontrolovanou studii s flexibilním dávkováním provedenou pro zhodnocení účinku vardenafilu u pacientů nereagujících na léčbu sildenafilem.

Celkem bylo hodnoceno 463 mužů s mírnou až závažnou erektilní dysfunkcí (ED), kteří nereagovali na léčbu sildenafilem (dle anamnézy). Po 4týdenním období bez léčby pacienti dostávali placebo nebo 10 mg vardenafilu s možností ponechat současné dávkování nebo je zvýšit o 1 dávku (5, 10 nebo 20 mg) dle tolerance a účinku po 4 a 8 týdnech. Posuzování výsledku léčby byla skóre domény erektilní funkce (EF) International Index of Erectile Function, 2 otázky Sexual Encouter Profile (vaginální penetrace a udržení erekce do úspěšného dokončení pohlavního styku) a Global Assessment Question (GAQ). Během studie byla EF signifikantně lepší u skupiny užívající vardenafil než placebo. Skóre domény EF se zvýšilo z 9,3 na počátku na 17,6 při „posledním“ pozorování analýzy (”last” observation carried forward - LOCF) při aplikaci vardenafilu (p < 0,001). Celkem se při aplikaci vardenafilu průměrné procento úspěšné penetrace na pacienta více než zdvojnásobilo (30,3 % na 62,3 %) a procento úspěšného styku se více než 4násobilo (10,5 % na 46,1 %). Zlepšení erekce (pozitivní odpověď na GAQ) bylo zaznamenáno u 61,8 % pacientů užívajících vardenafil a u 14,7 % pacientů s placebem při LOCF (p < 0,001). Normální EF dosáhlo 30 % pacientů užívajících vardenafil a 6 % pacientů s placebem při LOCF (p < 0,001).

Autoři uvádějí, že vardenafil je účinnou a celkově bezpečnou léčbou ED, dokonce i u mužů, kteří nereagovali na léčbu sildenafilem.

Role sildenafilu při léčbě erektilní dysfunkce u pacientů s frakturou pánve a rupturou uretry

The role of sildenafil in the treatment of erectile dysfunction in patients with pelvic fracture urethral disruption.

Shenfeld OZ, Gofrit ON, Gdor Y et al. Hebrew University Hadassah Medical Center, Jerusalém, Izrael. J Urol 2004, 172: 2350-2352.

Erektilní dysfunkce (ED) je častým následkem pánevní fraktury s uretrální rupturou (pelvic fracture urethral disruption - PFUD). Po rekonstrukci uretrálního poranění může být erektilní dysfunkce nejobtížnějším dlouhodobým následkem pro pacienta. U některých pacientů s ED může následně dojít k obnovení normální erektilní funkce (EF). Autoři tohoto článku prospektivně zkoumali reakci na sildenafil u pacientů s erektilní dysfunkcí způsobenou PFUD.

Před uretroplastickou operací byla u pacientů prospektivně hodnocena EF. Pacienti podstoupili testování noční penilní tumescence a v případě abnormálních výsledků bylo provedeno penilní duplexní ultrazvukové vyšetření s intrakavernózní injekcí a arteriografie pro diagnostikování etiologie ED. Pacienti byli dotazováni na EF každé 3 měsíce po operaci, a v případě, že si stěžovali na ED, jim bylo nabídnuto 100 mg sidenafilu. Pacienti byli sledováni po dobu 18 měsíců po operaci. Celkem bylo hodnoceno 29 po sobě jdoucích pacientů a 22 (76 %) z nich mělo před operací erektilní dysfunkci. U 15 pacientů bylo uskutečněno dostatečné sledování.

Celkem 47 % pacientů pozitivně reagovalo na sildenafil. Na tuto léčbu reagovalo 60 % pacientů s neurogenní ED a 20 % pacientů s arteriální ED. U 33 % těchto pacientů došlo během sledování k vyléčení erektilní dysfunkce. Všichni pacienti se spontánně vyléčenou ED již dříve reagovali na léčbu sildenafilem (71 % pacientů, kteří reagovali na sildenafil).

Autoři konstatují, že v případě pacientů s erektilní dysfunkcí způsobenou poraněním pánve reagují na sildenafil lépe pacienti s neurogenní ED než pacienti s arteriálním poškozením. Pozitivní odpověď na sildenafil může předvídat spontánní obnovení normální EF.

Prospektivní, randomizované, zkřížené srovnání sublingválního apomorfinu (3 mg) s perorální aplikací sildenafilu (50 mg) u mužské erektilní dysfunkce

Prospective, randomized, crossover comparison of sublingual apomorphine (3 mg) with oral sildenafil (50 mg) for male erectile dysfunction.

Pavone C, Curto F, Anello G et al. University of Palermo, Palermo, Itálie. J Urol 2004, 172: 2347-2349.

Tento článek popisuje prospektivní, randomizovanou, zkříženou studii, která srovnává sublingvální aplikaci apomorfinu s perorální aplikací sildenafilu u mužů s erektilní dysfunkcí (ED) z různých příčin a různou závažností projevů.

Celkem bylo randomizováno 62 mužů, ale pouze 34 z nich bylo k dispozici pro hodnocení účinku a snášenlivosti. Studie začala 2 až 4týdenním „run-in“ obdobím. Po počátečních 4 týdnech léčby následovala 4týdenní „wash-out“ perioda, po které pacienti změnili alternativní léčbu po dobu dalších 4 týdnů. Primárním hodnoceným cílem bylo procento pokusů vedoucích k erekci dostatečné pro pohlavní styk. Dalšími proměnnými bylo procento pokusů vedoucích k pohlavnímu styku a zlepšení erektilní dysfunkce, hodnocené doménou erektilní funkce (EF) dle dotazníku International Index of Erectile Function (IIEF).

Co se týče počtu pokusů vedoucích k erekci dostatečné pro pohlavní styk (85 % vs 44 %, p < 0,0001) a počtu pokusů skutečně vedoucích k pohlavnímu styku (81 % vs 43 %, p < 0,0001) i EF hodnocené doménou erektilní funkce dle IIEF (p < 0,001) byl sildenafil signifikantně účinnější než apomorfin.

Autoři závěrem uvádějí, že při ED je sildenafil významně účinnější než apomorfin. Přestože počet pacientů byl malý, má tato studie velký statistický význam díky obrovským rozdílům ve výsledcích. Nebyl zaznamenán statistický rozdíl nepříznivých účinků.

Zlepšuje sildenafil v kombinaci s testosteronovým gelem problém erektilní dysfunkce u mužů s hypogonadizmem, u nichž selhala samotná terapie testosteronem?

Does sildenafil combined with testosterone gel improve erectile dysfunction in hypogonadal men in whom testosterone supplement therapy alone failed?

Greenstein A, Mabjeesh NJ, Sofer M et al. Tel Aviv University, Tel Aviv, Izrael. J Urol 2005, 173: 530-532.

Tato studie hodnotila u pacientů s hypogonadizmem a erektilní dysfunkcí (ED) účinek samotného testosteronového gelu (T-gel) a jeho účinek v kombinaci se sildenafilem. Studie se účastnilo 49 mužů trpících hypogonadizmem (průměrný věk 60,7 let) s erektilní dysfunkcí po průměrnou dobu 20,2 měsíce. Byl proveden rozbor krve na celkovou a biologicky dostupnou hladinu testosteronu a prostatického specifického antigenu. Sexuální funkce byla hodnocena pomocí dotazníku International Index of Erectile Function a Global Assessment Question (GAQ). Mužům bylo po 6 měsíců aplikováno 5 g 1 % T-gelu a po 3 měsících terapie testosteronem bylo pacientům s žádnou reakcí na GAQ přidáno 100 mg sildenafilu.

Celkem 31 pacientů udávalo signifikantní zlepšení domény sexuální touhy (z průměrné ± standardní odchylky 4,2 ±0,8 na 8,6 ±0,4) a domény erektilní funkce (z 13,6 ±1,9 na 27 ±0,8) po léčbě samotným testosteronem. Ze studie byl vyřazen 1 pacient poté, co u něj došlo k močové retenci, a 9 pacientů udávalo podráždění v místě aplikace gelu. Navzdory normalizaci hodnot celkového a biologicky dostupného testosteronu a signifikantnímu zlepšení skóre domény sexuální touhy zůstala erektilní funkce (EF) 17 mužů < 26, nebo odpověděli „ne“ na GAQ. Tito muži užívali kombinaci T-gelu a sildenafilu a udávali EF > 26 a na GAQ odpovídali pozitivně.

Autoři udávají, že kombinovaná léčba sildenafilem a T-gelem u pacientů s hypogonadizmem, u nichž selhala léčba samotným sildenafilem, má na ED vliv.

Srovnání účinku sildenafilu a apomorfinu SL na noční erekci u zdravých dobrovolníků: placebem kontrolovaná studie

Comparison of the effect of sildenafil and apomorphine SL on nocturnal erections in healthy volunteers: a placebo-controlled study.

Salonia A, Barbieri L, Chen J et al. University Vita-Salute San Raffaele, Miláno, Itálie. Eur Urol 2005, 47: 524-529.

Tato prospektivní, jednoduše zaslepená, placebem kontrolovaná studie srovnávala účinek sublingválního (SL) apomorfinu a sildenafilu na erektilní aktivitu během spánku. Autoři studovali 30 zdravých, potentních dobrovolníků (průměrný věk 26,4 let), kteří nezaznamenali žádnou subjektivní abnormalitu spánku během 4 po sobě jdoucích nocí, monitorující penilní tumescenci a tvrdost pomocí RigiScan zařízení (Timm Medical Technologies, Eden Prairie, MN, USA). Po adaptaci během 1. noci byli randomizováni k aplikaci 2 mg apomorfinu SL, 50 mg sildenafilu nebo placebo, užívaných před spaním během 3 po sobě jdoucích nocí.

Sildenafil zvýšil průměrný počet erekcí, jejich celkovou délku trvání a dobu erekce s tvrdostí > 60 % na vrcholu i bázi penisu, ve srovnání s placebem. Stejné parametry byly sníženy po aplikaci apomorfinu SL. Podobné výsledky byly pozorovány ve vztahu k rigiditě a tumescenci.

Tato studie potvrzuje, že sildenafil aplikovaný před spaním může ve srovnání s placebem zvýšit noční erektilní aktivitu u mladých potentních mužů. Zdá se, že aplikace apomorfinu SL před spaním má opačný účinek.

Selhání účinku sildenafilu může být způsobeno neadekvátním podáním instrukcí a sledováním pacientů: studie 100 mužů nereagujících na léčbu sildenafilem

Sildenafil failures may be due to inadequate patient instructions and follow-up: a study on 100 non-responders.

Hatzichristou D, Moysidis K, Apostolidis A et al. Aristotle University of Thessaloniki, Thessaloniki, řecko. Eur Urol 2005, 47: 518-522.

Autoři této studie se snažili určit faktory, které ovlivňují procento úspěšné reakce na sildenafil v klinické praxi. Studie zahrnovala 100 po sobě jdoucích pacientů nereagujících na léčbu sildenafilem průměrného věku 59 let s průměrnou délkou trvání erektilní dysfunkce (ED) 5,5 let. U všech pacientů byla odebrána detailní lékařská a sexuální anamnéza a pacienti vyplnili Intenational Index of Erectile Function (IIEF) a dotazník týkající se předchozího užívání sildenafilu. V případě zjištění neadekvátních instrukcí, byly podány informace o adekvátní aplikaci sildenafilu a pacienti byli požádáni o užití alespoň 4 tablet. Při další návštěvě byla znovu hodnocena farmakologická účinnost.

Průměrné skóre domény erektilní funkce IIEF bylo 14. Nevhodná aplikace sildenafilu byla zjištěna u 56 pacientů, z nichž 45 nikdy neužilo nejvyšší doporučenou dávku (100 mg), 32 užilo tabletu s plným žaludkem hned po jídle, 22 užilo tabletu přímo před započetím pohlavního styku a 12 pacientů si nebylo vědomo, že pro dosažení erekce je nezbytná sexuální stimulace. Navíc 8 pacientů zkusilo dávku 100 mg, navzdory přítomnosti faktorů spojených se sníženou clearance sildenafilu (renální nedostatečnost, léčba cimetidinem). Pouze 34 pacientů udávalo, že jejich lékař navrhl další návštěvu. Po titraci a přizpůsobení doby, 31 pacientů reagovalo na sildenafil, 10 pacientů užívalo 50mg dávku a 21 užívalo 100mg dávku. Ostatním pacientům byla nabídnuta léčba druhé a třetí volby.

Pacienti s erektilní dysfunkcí mohou s předpisem medikamentu obdržet neadekvátní instrukce. Procento odpovědi na sildenafil může být maximalizován po aplikaci vhodné titrační dávky a instrukcí týkajících se aplikace.

Sekundární azoospermie po vazovazostomii

Secondary azoospermia after vasovasostomy.

Kolettis PN, Fretz P, Burns JR et al. University of Alabama at Birmingham, Birmingham, AL, USA. Urology 2005, 65: 968-971.

Autoři této studie provedli retrospektivní zhodnocení zkušeností 3 lékařů pro zjištění frekvence výskytu sekundární azoospermie po mikrochirurgické vazovazostomii a faktorů, které zvyšují riziko jejího výskytu.

Průchodnost byla definována jako přítomnost spermií v alespoň 1 pooperačním vzorku semene. Přechodná průchodnost byla definována jako azoospermie nebo nepřítomnost motilních spermií po předchozím výskytu motilních spermií po vazovazostomii. Celkem 242 pacientů podstoupilo 245 procedur (233 bilaterálně, 12 unilaterálně). Průměrný věk pacienta byl 39,2 let (rozmezí 24–56 let) a průměrný interval trvání obstrukce byl 8,7 let (rozmezí 0,25–24 let). Procenta průchodnosti byla 91 % (224 z 245, spermie přítomny v semeni) a 86 % (208 z 245, motilní spermie přítomny v semeni). Při průměrném sledování 9 měsíců (mezi 1 a 60 měsíci) byla procenta přechodné průchodnosti 5,3 % (13 z 245, přítomnost spermií s následnou azoospermií) a 2,9 % (7 z 241, motilní spermie v semeni s následnou azoospermií). K přechodné průchodnosti došlo v průměru po 9,7 měsících. Větší riziko přechodné průchodnosti bylo pozorováno u unilaterálních případů než u bilaterálních, a interval obstrukce byl kratší u průchodných případů ve srovnání s neprůchodnými.

Výsledky ukazují, že sekundární azoospermie po vazovazostomii se vyskytuje vzácně. Je častější u unilaterálních případů a interval s obstrukcí je delší u přechodné průchodnosti. Kryoprezervace spermií, v případě že se objeví po operaci v semeni motilní spermie, může předejít problému sekundární azoospermie, avšak většina mužů nepotřebuje zmrazené spermie.

Peyronieovo onemocnění s erektilní dysfunkcí: modelování penisu při zavedené penilní protéze

Peyronie’s disease with erectile dysfunction: penile modeling over inflatable penile prostheses.

Chaundhary M, Sheikh N, Asterling S et al. Sunderland Royal Hospital, Sunderland, Spojené království. Urology 2005, 65: 760-764.

Pokročilé Peyronieově onemocnění (PD) se závažným zakřivením penisu a špatnou erekcí představuje pro urology výzvu. Autoři této studie retrospektivně hodnotili vliv korekce penisu modelací penisu při zavedené inflatabilní penilní protéze u 46 pacientů.

Z těchto pacientů 28 (61 %) podstoupilo standardní modelovací proceduru, zbylých 18 pacientů (39 %) nevyžadovalo další mo­delaci, vzhledem k tomu, že zakřivení jejich penisu bylo korigováno samotnou inflací protézy. Po operaci byli pacienti hodnoceni na klinice a dotazníkem zaslaným poštou.

Celkem bylo s korekcí penisu spokojeno 44 pacientů (95,6 %) a 2 (4,4 %) podstoupili odstranění protézy pro infekci. Tito 2 pa­cienti podstoupili operační revizi a následně byly obě protézy odstraněny, jedna pro velkou bolestivost a druhá pro uretrální eroze. Žádný z těchto pacientů nepodstoupil další operaci pro dodatečné narovnání. Z 44 pacientů s intaktní protézou se erektilní funkce signifikantně zlepšila u 41 (93 %).

Výsledky ukazují, že pacientům se závažnou PD a erektilní dysfunkcí by měla být nabídnuta možnost modelace penisu při zavedené penilní protéze pro korekci zakřivení a zlepšení erektilní funkce.

Výsledky incize plaku a užití žilního štěpu (Lueho procedura) pro korekci deformity penisu u Peyronieova onemocnění

The results of plaque incision and venous grafting (Lue procedure) to correct the penile deformity of Peyronie’s disease.

Kalsi J, Minhas, Christopher N et al. Dhe St Peter´s Andrology Centre, Londýn, Spojené království. BJU Int 2005, 95: 1029-1033.

Autoři této studie se snažili zhodnotit úspěšnost incize plaku a užití štěpu (Lueho procedura) pro korekci deformity spojené Peyronieově onemocněním (PD) a zachování délky penisu. Výsledky byly hodnoceny po 8 letech.

Lueho procedura byla užita pro korekci penisu u 113 pacientů s PD (průměrný věk 45 let, rozmezí 17-70 let). Pacienti měli stabilní PD a průměrnou deformitu penisu 64,5° (rozmezí 20-180°). Průměrné sledování trvalo 12 měsíců.

U 105 pacientů (93 %) byl výsledek excelentní, nebo uspokojivý a penis byl úplně narovnán u 97 (86 %). K erektilní dysfunkci po operaci došlo u 10 z 68 pacientů (15 %), avšak tito pacienti měli další arteriální rizikové faktory, zahrnující diabetes, hypertenzi a srdeční onemocnění, jež mohly k erektilní dysfunkcí přispět. U 29 mužů (25 %) došlo ke zkrácení penisu o > 1 cm, což zabránilo pohlavnímu styku pouze u 2 mužů. Z 51 pacientů, u nichž bylo provedeno více než 5leté sledování, zůstal penis úplně rovný u 80 %, ovšem incidence erektilní dysfunkce se zvýšila na 22,5 % a incidence zkrácení penisu > 1 cm se zvýšila na 35 %.

Lueho procedura je tedy efektivní dlouhodobou možností při operačním řešení Peyronieova onemocnění, ovšem zkrácení penisu po operaci stále zůstává rizikem a pacienti musí být varováni před možností pozdějšího vzniku erektilní dysfunkce.

Paraaminobenzoát draselný (POTABA) při léčbě Peyronieova onemocnění: prospektivní, placebem kontrolovaná, randomizovaná studie

Potassium paraaminobenzoate (POTABA) in the treatment of Peyronie’s disease: a prospective, placebo-controlled, randomized study.

Weidner W, Hauck EW, Schnitker J. Peyronie´s Disease Study Group of Andrological Group of German Urologists. Justus - Liebig - Universität, Giessen, Německo. Eur Urol 2005, 47: 530-535.

Tato prospektivní randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, multicentrická studie se snažila vyzkoumat účinek paraaminobenzoátu draselného (POTABA) v léčbě Peyronieova onemocnění (PD).

Celkem bylo do studie zahrnuto 103 pacientů s nekalcifikovanými plaky a bez předchozí léčby. Z nich bylo 51 randomizováno k užívání POTABA a 52 k užívání placeba a užívalo 4 dávky 3 g/den po dobu 12 měsíců. Sledování bylo prováděno během období léčby. Odpověď byla definována regresí velikosti plaku a/nebo redukcí penilního zakřivení ³ 30 %. Údaje analýzy se soustředily pouze na 75 pacientů, kteří dokončili studii.

Neobjevily se žádné závažné vedlejší účinky. Procenta odpovědi byla 74,3 % u POTABA a 50 % u placeba (p = 0,016). Ve větvi, u níž byla prováděna léčba, se velikost plaku snížila z 259 mm2 na 142 mm2. Avšak v placebo skupině se velikost plaku zvýšila z 259 mm2 na 303 mm2 po 6 měsících, ale mírně se zlepšila na 233 mm2 po 12 měsících. Rozdíly mezi skupinami byly signifikantní (p = 0,042). Již dříve existující zakřivení se u pacientů užívajících POTABA (p = 0,066) se nezlepšilo. Avšak po srovnání vývoje nového zakřivení nebo deteriorace již existujícího zakřivení při aplikaci POTABA zůstala odchylka penisu stabilní. U placebové skupiny došlo k signifikantní deterioraci penisu u 32,5 % (p < 0,001). Mezi oběma skupinami nebyly signifikantní rozdíly snížení bolesti (82,6 % vs 77,3 %).

Autoři tvrdí, že POTABA může být užitečný při stabilizaci Peyronieova onemocnění a prevenci progrese zakřivení penisu u této poruchy.


Štítky
Dětská urologie Urologie

Článek vyšel v časopise

Urologické listy

Číslo 1

2006 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
Autoři: MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#