3. Traumavideosympozium v Českých Budějovicích

Ve dnech 22.–23. dubna 2008 se konalo v Českých Budějovicích již 3. Traumavideosympozium. Stejně jako v předcházejících ročnících byla tato akce organizována Oddělením úrazové chirurgie budějovické nemocnice vedeným primářem MUDr. P. Kopačkou. Dvě předchozí akce byly velmi úspěšné, takže i tentokrát byl zájem ortopedů, traumatologů a chirurgů z nejrůznějších pracovišť celé České republiky velmi značný. Zaregistrovalo se celkem 115 lékařů a 65 sester. Hlavním sponzorem celé akce byla firma Synthes. Pro 3. ročník zvolili organizátoři dvě velmi nosná témata – zlomeniny proximálního femuru a zlomeniny pánve.

Proximálnímu femuru byl věnován první den sympozia. Vzhledem k tomu, že tato problematika je denním chlebem každého pracoviště, které se zabývá traumatologií pohybového aparátu, bylo co ukazovat i o čem diskutovat. Většina přednášek se věnovala trochanterickým zlomeninám, intrakapsulárními zlomeninami krčku se zabývalo jen několik přednášejících. Osvěžením byla přednáška týkající se artroskopie kyčelního kloubu (Sadovský) a ipsilaterální zlomeniny femuru v dětském věku (Toufar). U trochanterických zlomenin se diskutovala jak operační technika obecně, tak výhody a nevýhody extra- a intramedulárních implantátů. Přednášky i konstruktivní diskuse se dají shrnout do těchto závěrů:

1. Je nutné rozlišovat pertrochanterické (AO 31A1+2) a intertrochanterické zlomeniny (31A3), které plynule přecházejí do zlomenin subtrochanterických.
2. U intertrochanterických a subtrochanterických zlomenin bývá zavřená repozice někdy obtížná a je nutné si pomáhat Steinmannovým hřebem ve sklíčidle nebo reponovat otevřeně z krátké incize. Metodou volby je nitrodřeňový kyčelní hřeb (IMHN), distálně dynamicky zajištěný.
3. U pertrochanterických zlomenin je velmi důležité zachovat intergritu laterální kortikalis velkého trochanteru, která brání medializaci diafýzy. Při medializaci se totiž proximální úlomek tvořený hlavicí a krčkem posunuje laterálně směrem do velkého trochanteru. Tím mediální kortikalis proximálního a distálního úlomku ztrácejí vzájemný kontakt a zlomenina se stává varózně nestabilní.
4. Pertrochanterické stabilní zlomeniny je možné stabilizovat jak DHS, tak IMHN. U nestabilních zlomenin je výhodnější použít hřeb, který lépe brání medializaci distálního fragmentu (diafýzy). U většiny pertrochanterických zlomenin není nutné hřeb distálně zajišťovat.
5. Velmi důležité je u extra- i intramedulárních implantátů dobře zreponovat zlomeninu v obou projekcích a následně zavést nosné šrouby středem krčku a hlavice v obou projekcích těsně subchondrálně.

Druhý den věnovaný pánvím byl v jistém protikladu dnu předcházejícímu. Zatímco zlomeniny proximálního femuru se řešily tzv. na domácím písečku, u pánví bylo zastoupení domácích a zahraničních řečníků paritní. Mezi zahraniční patřili prof. Rommes (Mainz), prof. Nerlich (Řezno), prof. Varga (Maďar-sko). Dr. Holanda (z klinika prof. Pohlemanna). Jejich přednášky byly excelentní, ale nutno říci, že většina domácích řečníků za nimi nezaostávala. Z řečeného a viděného lze stručně shrnout, že zlomeniny pánve včetně zlomenin acetabula patří do Traumacenter. Tato poranění jsou natolik závažná, že nejde jen o kvalitu vlastního operačního výkonu, ale o vše, co s tím souvisí, tedy např. o anesteziologicko-resuscitační péči, diagnostiku (CT, MR, radiologické invazivní metody včetně možnosti embolizace), dostupnost dalších odborností nutných ke komplexnímu ošetření poraněného (cévní chirurg, neurochirug, hrudní chirurg) atd. Významným faktorem hovořícím pro koncentraci těchto poranění na vybraná pracoviště jsou i roční počty ošetření. Pouze určitá frekvence operací je schopna udržet ošetřující tým na dobré úrovni a dále rozvíjet jeho erudici.

I když část audiotoria se operační léčbou těchto zlomenin ve své praxi nezabývá, myslím, že z kvalitních přednášek profitovali všichni. „Konfrontace“ zahraničních a domácích přednášek ukázala, že v řadě našich traumacenter je ošetřování zlomenin pánve a acetabula na velmi vysoké úrovni. Po stránce organizační včetně promítací techniky je možné hostitelům a především dr. Kloubovi udělit absolutorium. Totéž se týká i doprovodných společenských akcí. V pondělí večer to bylo setkání přednášejících v krásně zrekonstruovaných Masných krámech a v úterý pak Společenský večer pro všechny účastníky v hotelu Gomel. Po skončení sympozia proběhla i schůze AO ALUMNI ČR.

Více jak dvě desítky účastníků využily i možnosti zahájit ještě před sympoziem svoji letošní vodáckou sezónu sjezdem ze Zlaté Koruny do Boršova. Počasí přálo, sluníčka i rychle tekoucí vody bylo dost a probouzející se příroda na obou březích dala zapomenout jindy běžným starostem nemocničního dne. A hlavně, Vltava ten den tekla pouze pro nás.

Ze zahraničních účastníků využil této nabídky prof. Varga s manželkou, pro které to byla vodácká premiéra. Využili ji dokonale včetně dvou cvaknutí.

Co se celkového hodnocení týká, mohu po absolvování všech tří ročníků říci, že myšlenka kombinace přednášek a videosekvencí se ukázala jako velmi nosná a životaschopná. Detailní živé záběry přímo z operací umožňují podělit se s posluchači o detaily či triky operační techniky jinak těžko sdělitelné. Organizátoři inspirovaní Hannoverem se této možnosti ujali jako první v ČR a významným způsobem tak rozšířili možnosti postgraduálního vzdělávání v traumatologii pohybového aparátu.

Příští rok (ve stejnou dobu) bude další videosympozium věnovano intraartikulárním zlomeninám. Účast přislíbil opět Jesse Jupiter a nově Richard Buckley, patronaci převzalo AO centrum v Davosu, takže se máme na co těšit.

Jan Bartoníček

bartonic@fnkv.cz