Duplikatura žlučníku – vzácný nález
Double gallbladder – a rare congenital variation
Double gallbladder, a congenital anatomic variation, represents approximately 2% of all congenital anatomic variations of the gastrointestinal tract, its incidence amounting to about 25 in 100 000. It has several types classified according to Boyden’s criteria. The diagnostic method of first choice is ultrasonography. When the patient has no health complaints and cholecystolithiasis is present, no special treatment measures are required. The treatment option in symptomatic cholecystolithiasis is laparoscopic cholecystectomy. Only a few cases of double or triple gallbladder, in contrast to the high number of cholecystectomies, have been published in literature. The authors present a case of double gallbladder where the diagnosis was established more than three years after laparoscopic cholecystectomy.
Key words:
double gallbladder – diagnosis – therapy
Autoři:
J. Fichtl 1; V. Třeška 1; J. Vodička 1; R. Tupý 2
Působiště autorů:
Chirurgická klinika Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy v Praze, přednosta: Prof. V. Třeška
1; Klinika zobrazovacích metod Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy v Praze
přednosta: Doc. B. Kreuzberg
2
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2013, roč. 92, č. 4, s. 209-211.
Kategorie:
Kazuistika
Práce je věnována významnému životnímu jubileu prof. MUDr. Jiřího Valenty, DrSc.
Práce podpořena Výzkumným projektem P 36 Univerzity Karlovy, výzkumným projektem FN NS 9632201.
Souhrn
Duplikatura žlučníku představuje přibližně 2 % všech vývojových vad trávicí soustavy s incidencí kolem 25 případů na 100 000 obyvatel. Zahrnuje několik forem, které se klasifikují podle tzv. Boydenových kritérií. V diagnostice vady je metodou volby ultrasonografie, při absenci potíží nemocného a přítomnosti cholecystolitiázy nevyžaduje speciální léčebná opatření. V případě současné a symptomatické cholecystolitiázy je indikována laparoskopická cholecystektomie. Autoři prezentují případ dvojitého žlučníku, jenž byl diagnostikován více než 3 roky po předchozí deklarované laparoskopické cholecystektomii.
Klíčová slova:
duplikatura žlučníku – diagnostika, léčba
Úvod
Duplikatura žlučníku je vzácná vývojová anomálie, jejíž incidence je 25 případů na 100 000 obyvatel a představuje cca 2 % všech vývojových vad trávicí soustavy [1]. Vyskytuje se v několika formách, které se rozlišují podle tzv. Boydenovy klasifikace (Obr. 1). V zásadě rozeznáváme tzv. dvojlaločnatý žlučník (vesica felea dividum), kdy septum odděluje dvě samostatné dutiny, a tzv. zdvojený žlučník (vesica felea duplex), kdy nalézáme dva oddělené žlučníky. Tento druhý případ se dále rozděluje na 3 podtypy – podtyp H s dvěma samostatnými cystickými vývody, podtyp Y s jedním společným vyústěním do ductus hepaticus communis a typ trabekulární, kdy jsou dva oddělené žlučníky spojeny v oblasti fundu [1,2].
V literatuře lze nalézt jen ojedinělá sdělení, kdy dvojitý žlučník nebyl diagnostikován ani před operací, ani během laparoskopické cholecystektomie. Obtížné jsou z hlediska diagnostiky především případy, kdy je jeden ze žlučníků uložen částečně či zcela intraparenchymatózně. Právě takový nález zdvojeného žlučníku již po provedené laparoskopické cholecystektomii si dovolujeme prezentovat v následující kazuistice.
Kazuistika
29letý pacient byl přijat na naše pracoviště dne 16. 8. 2011 pro progresi několikadenních bolestí břicha v pravém podžebří. Anamnesticky jsme zjistili, že v dubnu roku 2005 byl u nemocného při ultrasonografickém (USG) vyšetření břicha nalezen kalcifikovaný útvar v játrech v blízkosti normálního žlučníku bez cholecystolitiázy. V září roku 2008 mu pak byla provedena na jiném pracovišti laparoskopická cholecystektomie, opět bez průkazu cholecystolitiázy. V červnu roku 2010 se předchozí potíže znovu opakovaly, přičemž USG vyšetřením bylo vysloveno podezření na přítomnost reziduálních konkrementů v rozšířeném pahýlu cystického vývodu. Nemocnému byla podána spasmolytika a obtíže ustoupily. V říjnu téhož roku absolvoval pro novou biliární koliku vyšetření břicha výpočetní tomografií (CT) s nálezem patologické kolekce a denzních hmot v lůžku odstraněného žlučníku. Následovalo vyšetření endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografií (ERCP) s průkazem choledocholitiázy, která byla řešena extrakcí po papilosfinkterotomii (PST). Přesto biliární potíže přetrvávaly, takže v únoru roku 2011 podstoupil pacient další ultrasonografii, při které již byl identifikován kulovitý útvar v hilu jater nejasné etiologie vyplněný konkrementy. I přes tento podezřelý nález byl nemocný nakonec odeslán na naši kliniku až po dalších 9 měsících.
Vyjma bolestivosti v pravém podžebří byl klinický nález na břiše ve fyziologických mezích, bez jakékoli hmatné rezistence, jizvy po předchozích operacích byly klidné. Laboratorní testy vykazovaly elevaci alkalické fosfatázy (ALP) a gama-glutamyltranspeptidázy (GMT) shodně na 5,5 ukat/l, bilirubinu na 61 –mol/l, aspartátaminotransferázy (AST) na 4,16 ukat/l a alaninaminotransferázy (ALT) na 2,99 ukat/l. Hodnoty leukocytů v krvi a C-reaktivního proteinu v séru nepřesahovaly horní hranici normy. S ohledem na předchozí anamnézu a výše uvedené výsledky dosavadních vyšetření jsme doplnili CT vyšetření břicha, které odhalilo nejasný tumorózní útvar v oblasti původního žlučníku se zánětlivou reakcí okolí (Obr. 2), a rovněž ERCP, která však neprokázala zjevný patologický nález.
Pro přetrvávající obtíže nemocného a uvedené patologické výsledky laboratorních a zobrazovacích vyšetření jsme dne 22. 8. 2011 u nemocného indikovali a vzápětí provedli ze subkostálního řezu operační revizi podjaterní krajiny. Při té jsme na viscerální ploše jater v těsném kontaktu s vena portae a arteria hepatica dextra nalezli zvláštní strukturu kulovitého charakteru nejasného původu. Peroperační USG potvrdilo intimní vztah této struktury, tvořené dutinou s konkrementy, k vrátnicové žíle. Pojali jsme podezření na možnou duplikaturu žlučníku v částečně intrahepatální lokalizaci. Pro její těsný vztah k důležitým cévním a žlučovým strukturám jsme však nemohli bez vysokého rizika závažných komplikací provést cholecystektomii, jako další možnost tak přicházela v úvahu široká fenestrace duplicitního žlučníku. Po jeho otevření jsme evakuovali velké množství pigmentových konkrementů, část stěny odstraněné fenestrací jsme rovněž odeslali na peroperační histologické vyšetření, přičemž patolog posléze potvrdil náš předpoklad, že se skutečně jedná o stěnu žlučníku. Zbývající sliznici dutiny jsme mechanicky odstranili a ranou plochu ještě ošetřili argonovou a bipolární koagulací.
Pooperační průběh byl nekomplikovaný, od druhého pooperačního dne postupně docházelo k normalizaci veškerých původně zvýšených laboratorních parametrů. Sedmý pooperační den byl nemocný propuštěn do domácího ošetřování s klidným nálezem na břiše a operační ránou hojící se per primam intentionem. Pacient byl námi nadále dispenzarizován, při kontrole čtyři měsíce po operaci byl zcela bez potíží, USG vyšetření břicha nevykazovalo zjevnou patologii. Taktéž tomu bylo i při kontrole jeden rok od operační revize.
Diskuze
Příčinou vzniku duplikatury žlučníku je porucha migrace jaterního divertiklu v 3.–4. týdnu embryonálního života. Tento výběžek se posouvá od duodena směrem kraniálním, čímž se vytváří základ pro žlučové cesty, a z něj se směrem ventrálním vyklenuje budoucí základ pro žlučník [3,4]. Zdvojení či ztrojení žlučníku se vyskytuje přibližně se stejnou incidencí. Dalšími známými anomáliemi žlučníku jsou jeho chybění, adenomatóza, divertikl aj. Anatomické variace se však netýkají pouze morfologie samotného žlučníku, ale i cystického vývodu. Kromě již výše uvedených vyústění typu H a Y je třeba při operacích počítat i s dalšími odlišnostmi vústění cystického vývodu do společného žlučovodu. Časté je například vústění na přední, zadní či dokonce levé straně ductus hepaticus communis. Popsáno bylo i vústění pravého akcesorního žlučovodu do cystického vývodu. Nejvzácnější, avšak jednou z nejdůležitějších anomálií, je chybění cystického vývodu a vústění ductus hepaticus dexter do žlučníku a následně přímé napojení žlučníku na ductus choledochus [5].
Odchylky v anatomii žlučového stromu jsou relativně vzácné, naproti tomu variace cévního zásobení jsou poměrně běžné. Odstup pravé větve arteria hepatica z arteria mesenterica superior je nejčastější odchylkou, která se vyskytuje až u 12 % osob. Variabilní průběh arteria cystica popisuje Lippertova klasifikace, která rozlišuje 8 možných variant odstupu a průběhu této tepny [6].
Nález dvojitého žlučníku je většinou náhodný při zobrazovacím vyšetření z jiné indikace. Standardem v předoperační diagnostice je ultrasonografie, dále je možné použít cholecystogram, kdy se pomocí ultrazvuku sleduje postprandiální kontrakce a vyprázdnění jednoho či obou žlučníků [7,8]. Ostatní neinvazivní zobrazovací metody, např. CT či magnetická rezonance (MRI), se dají považovat za doplňkové. Z invazivních metod využíváme, zejména u symptomatických nemocných po cholecystektomii, ERCP.
Cholecystolitiáza může být při varietách žlučníku přítomna jak pouze v jednom žlučníku, tak i v obou. Nicméně u duplikatur nebyla prokázána její větší incidence, proto se v případě absence potíží nedoporučuje preventivní cholecystektomie [9]. Pakliže je cholecystektomie indikována, pak musejí být pochopitelně odstraněny oba žlučníky, i kdyby nebyly v jednom z nich přítomny konkrementy [10,11]. Předcházíme tím možným následným komplikacím a diagnostickým obtížím. V průběhu laparoskopické cholecystektomie, která je dnes indikována standardně, je důležitá pečlivá explorace žlučníku a jeho okolí. Při jakýchkoli nejasnostech, ať již v počtu, nebo v anatomii žlučníku či žlučových cest, lze využít možnosti peroperační diagnostiky ultrasonografií, popřípadě cholangiografií. Při přetrvávající nejistotě považujeme za jasnou volbu konverzi laparoskopie na otevřený výkon, abychom maximálně eliminovali riziko nechtěného poranění žlučových cest.
Závěr
Pokud již od počátku diagnostického procesu pomýšlíme na možnost přítomnosti některé z vývojových anomálií žlučového stromu, předcházíme tím případným budoucím komplikacím. V námi prezentovaném případě byl podezřelý cystický útvar identifikován již před prvotní operací, avšak na méně častou diagnózu duplikatury žlučníku se nepomyslelo. Ne vždy je správné přisuzovat obtíže po cholecystektomii ihned a jedině postcholecystektomickému syndromu a je třeba vzít v úvahu i jiné eventuality. Nemocné, u kterých je vysloveno podezření na přítomnost některé z vývojových anomálií žlučových cest, je vhodné k dalšímu vyšetřování a léčbě směřovat do specializovaných center, která se zabývají chirurgií jater a žlučových cest.
MUDr. Jakub Fichtl
Sluneční 14
312 00 Plzeň
e-mail: fichtlj@fnplzen.cz
Zdroje
1. Puneet, Tiwary SK, Agarwal S, Singh S, Khanna AK. The Internet Journal of Gastroenterology: Double Gallbladder [on line]. vol. 4, 2006. Dostupný na www: http://www.ispub.com/journal/the-internet-journal-of-gastroenterology/volume-4-number-2/double-gallbladder.html#sthash. 7TDBBACd.dpbs
2. Singh G, Bhandari RK, Saini DS. Double Gallbladder and accessory hepatic duct – a case report. Indian Radiology Imaging 2002;12:231–2.
3. Čihák R. Anatomie 1. Praha, Grada, 2001.
4. Platzer W. Atlas topografické anatomie. Praha, Grada 1996.
5. Boyden EA. The accessory gall-bladder — an embryological and comparative study of aberrant biliary vesicles occurring in man and the domestic mammals. American Journal of Anatomy 1926;38:177–231.
6. Gross RE. Congenital anomalies of the gallbladder. A review of 148 cases, with report of a double gallbladder. Archives of Surgery 1969;12:131–162.
7. Anson BJ, McVay CB. Surgical anatomy 6th Edition. Philadelphia, W.B. Saunders Company 1984.
8. Bergman RA. Illustrated Encyclopedia of Human anatomic variation, Opus IV. Gallbladder variations [on line]. 1994-2012. Dostupný na www: http://www.anatomyatlases.org/AnatomicVariants/OrganSystem/Images/18.shtml
9. Fischer JE, Bland KI, Callery MP, et al. Mastery of Surgery 5th Edition. Philadelphia, Lippincott Williams &Wilkins 2007.
10. Koeckerling F, Schwartz SI. Liver Surgery: Operative Techniques and Avoidance of Complicatons. Tubingen, Thieme Medical Pub 2001.
11. Palanivelu C. Art of Laparoscopic Surgery Textbook and Atlas. New Delhi, Jaypee Brothers Medical Publishers 2007.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2013 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Lerichův syndrom
- Nozokomiální infekce – infekce spojené s poskytovanou zdravotní péčí
- Infekce chirurgického místa
- Syndrom břišního kompartmentu – přehled současných znalostí, diagnostiky a řešení