Strategie léčby striktury kolorektální anastomózy
Treatment strategies of the colorectal anastomosis stricture
Introduction:
The treatment of the stenoses of colorectal anastomoses represents a difficult area of colonic surgery. This is partly connected to the introduction of staplers and an increasing amount of sphincter-preserving surgeries. At our clinic, we solve the stenoses of colorectal anastomoses using a surgical rectoscope with a good effect.
Material and methods:
We analysed retrospectively a group of 27 patients with benign stenosis of colorectal anastomosis of the medial and upper rectum who underwent surgery at our clinic in the period between January 2004 and December 2011. From the total amount of 27 patients, in 23 patients the stenosis was caused by the dehiscence of anastomosis, and in 4 patients the stenosis had a different etiology.
Results:
In the group of 27 patients, in 14 patients the stenosis of colorectal anatomosis was solved radiologically using a high pressure balloon. Total of 13 patients underwent surgery, in 10 of them we used the surgical rectoscope and 3 patients underwent an open abdominal procedure.
Conclusion:
The first method of choice in treatment of the stenoses of the colorectal anastomoses is a balloon dilatation. If this is not successful we can use the surgical rectoscope as a minimally invasive though effective and safe method.
Key words:
stenosis of colorectal anastomosis – surgical rectoscope – balloon dilatation
Autoři:
P. Zbořil 1; P. Skalický 1
; L. Starý 1; I. Klementa 1; L. Bébarová 1; M. Konečný 2; P. Janda 1; K. Vysloužil 1
Působiště autorů:
I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc, přednosta: doc. MUDr. Č. Neoral, CSc.
1; II. interní klinika FN a LF UP Olomouc, přednosta: Doc. MUDr. V. Procházka, Ph. D.
2
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2013, roč. 92, č. 10, s. 559-562.
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Úvod:
Svízelnou oblastí chirurgie tlustého střeva je řešení striktur kolorektální anastomózy. Toto do jisté míry souvisí i se zavedením staplerů a vzrůstajícím počtem resekčních svěrač zachovávajících výkonů. Na našem pracovišti při řešení striktur kolorektální anastomózy využíváme s dobrým efektem operační rektoskop.
Materiál a metodika:
Retrospektivně jsme hodnotili soubor 27 nemocných s benigní strikturou kolorektální anastomózy středního a horního rekta, kteří byli operováni na našem pracovišti v období 1/2004–12/2011 (od ledna 2004 do prosince 2011). Z celkového souboru 27 nemocných u 23 pacientů vznikla striktura na podkladě dehiscence anastomózy a u 4 nemocných se jednalo o strikturu anastomózy jiné etiologie.
Výsledky:
V souboru 27 nemocných bylo 14 pacientů se strikturou kolorektální anastomózy vyřešeno radiologicky pomocí vysokotlakého balonu. Celkem 13 pacientů bylo operováno, z toho 10 pacientů operačním rektoskopem a 3 pacienti podstoupili resekční výkon abdominálním přístupem.
Závěr:
Metodou první volby při řešení striktury kolorektální anastomózy je balonová dilatace. Při jejím neúspěchu můžeme použit operační rektoskop jako minimálně invazivní, přesto však efektivní a bezpečnou metodu.
Klíčová slova:
striktura kolorektální anastomózy – operační rektoskop – balonová dilatace
Úvod
Zavedením staplerů spolu s technikou mobilizace rekta stoupl počet resekčních svěrač zachovávajících výkonů. Pracoviště specializující se na kolorektální chirurgii udávají více než 70 % resekcí s kolorektální či koloanální anastomózou, ale jako daň za forsírování resekčních výkonů s anastomózou přiznávají zvýšení počtu dehiscencí anastomóz [1,2,4,8,14]. Významné procento dehiscentních anastomóz následně vytvoří strikturu a pro nemocného to znamená riziko trvalého střevního vývodu. Existují však také striktury kolorektálních anastomóz, které vzniknou bez klinických příznaků patologického hojení anastomózy. Na kolorektální anastomózu působí množství rizikových faktorů jak technických, vyplývajících ze špatné konstrukce anastomózy (anastomóza pod tahem, rotace anastomózy, ischemie anastomózy v důsledku nadměrné skeletizace střeva), tak biologických (infekce v okolí anastomózy, nedostatečná krevní perfuze v důsledku hypotenze, hyposaturace O2, stavy zhoršující hojení). V důsledku výše uvedených faktorů dochází u 3–30 % kolorektálních anastomóz ke vzniku benigní striktury. Tento poměrně velký procentuální rozptyl výskytu striktur anastomózy je dán nejednotnými kritérii jejich diagnostiky [5,7,12,17]. Tyto striktury se klinicky mohou projevit v různém časovém odstupu od operace rekta. V zásadě jsou dva typy striktur kolorektální anastomózy. První typ jsou striktury prstenčité, buď koncentrické cirkulární, či asymetrické až tvaru „tětivy“. Druhým typem jsou striktury dlouhé válcovité, těsné, zpravidla tuhé a fibrózní. Striktury kolorektální anastomózy léčíme podle typu různými způsoby. Vždy je třeba pečlivé indikace k danému léčebnému postupu. Jednou z léčebných modalit je dilatace pomocí vysokotlakých balonů za kontroly radiologické či endoskopické. Dále je to léčba chirurgická přístupem transanálním nebo transabdominálním [6,14,15]. Balonková dilatace striktur je elegantní metoda, ale pokud selže, pak nezbývá jiné řešení než chirurgické [9,10,16]. U striktur anastomóz distální třetiny rekta lze provést plastiku striktury klasickou transanální cestou. Svízelnější je však řešení striktur na středním a horním rektu. Na našem pracovišti při řešení striktur v této lokalizaci s úspěchem využíváme operační rektoskop, který díky své konstrukci zajišťuje optimální přehled v rektu a navíc dovoluje provádět chirurgické výkony.
Materiál a metodika
Retrospektivně jsme hodnotili soubor 27 nemocných s benigní strikturou kolorektální anastomózy středního a horního rekta, kteří byli operováni na našem pracovišti v období 1/2004–12/2011. Mužů bylo 18 (67 %) a žen bylo 9 (33 %). V této sestavě nejsou uvedeni nemocní se strikturami koloanálních anastomóz či nízkých kolorektálních anastomóz, které lze chirurgicky řešit klasicky transanálním přístupem. Dvacet dva nemocných bylo primárně operováno na našem pracovišti, 5 nemocných se strikturou anastomózy bylo operováno na jiných chirurgických pracovištích. Jednalo se o nemocné, kteří byli operování otevřeným přístupem z dolní střední laparotomie. Všichni pacienti měli primární resekční výkon na rektu, z toho 24 (89 %) pacientů podstoupilo neoadjuvantní radiochemoterapii. Operace následovala za 6–8 týdnů po ukončení onkologické léčby. Z celkového souboru 27 nemocných u 23 (85 %) pacientů vznikla striktura na podkladě dehiscence anastomózy a u 4 (15 %) nemocných se jednalo o strikturu anastomózy jiné etiologie. V sestavě 22 pacientů operovaných na naší klinice byla dehiscence důvodem striktury u 20 nemocných. Typy diagnostikovaných striktur demonstruje Graf 1. Na našem pracovišti provádíme za tři měsíce po resekčním výkonu na rektu kontrolní rektoskopii k posouzení stavu anastomózy a odhalení případné časné recidivy nádoru rekta.
Základem diagnostiky striktury kolorektální anastomózy je irrigografické vyšetření prováděné skiaskopicky, nebo přesněji pod CT jako virtuální koloskopie. Tak stanovíme délku striktury, její etáž a reziduální lumen střeva. Dalším vyšetřením je rektoskopie a koloskopie s odběrem vzorku na histologické vyšetření. Vždy je nutno vyloučit maligní příčinu striktury.
Každý pacient s průchodnou strikturou kolorektální anastomózy je primárně indikován k balonkové dilataci (Obr. 1). Při neúspěchu balonkové dilatace jsme nemocné indikovali k operačnímu řešení.
Technika použití operačního rektoskopu v řešení stenózy kolorektální anastomózy spočívá v resekci striktury (vazivové tkáně) na zadní cirkumferenci anastomózy. Toto je bezpečná zóna s minimálním rizikem vzniku komplikací, zejména perforací střeva do dutiny břišní. Výhodou této techniky je dokonalý přehled v operačním poli s možností doplnit resekci jizevnaté části striktury.
Výsledky
U 25 nemocných byla striktura anastomózy průchodná, takže první volbou byla dilatace stenózy vysokotlakým balonkem endoskopickou cestou.
Z toho 14 pacientů bylo vyřešeno radiologicky pomocí vysokotlakého balonu. U 8 pacientů bylo potřeba dilataci v odstupu 4 týdnů zopakovat. Dva pacienti museli podstoupit dilataci 3krát. Zbylých 13 pacientů bylo řešeno chirurgicky. Dva pacienti s neprůchodnou anastomózou byli primárně indikováni k chirurgickému řešení. U jednoho se jednalo o kompletní uzávěr ve středním rektu, který se podařilo rozdilatovat pomocí operačního rektoskopu s použitím forsáže střevními dilatátory. Druhý pacient měl strikturu v horním rektu, která byla řešena reresekcí rekta.
Z 11 pacientů po neúspěšné balonkové dilataci jsme 9 pacientů odoperovali operačním rektoskopem a dva pacienti podstoupili resekční výkon abdominálním přístupem, respektive u jednoho pacienta jsme provedli přední nízkou reresekci rekta a u druhého jsme provedli abdominoperineální amputaci rekta s trvalou descendostomií (descendentostomií). Přehled výkonů demonstruje Graf 2.
Diskuze
Zvyšující se počet svěrač šetřících operací na rektu s sebou přináší i komplikace hojení kolorektálních anastomóz. Opět se tak oživily diskuze o protektivních stomiích, od kterých v 80–90 letech 20. století většina chirurgů upustila. Derivační stomie bývá indikována jen při řešení komplikací v hojení anastomózy, tedy většinou píštělí [11]. Dehiscence anastomózy je závažnou komplikací resekcí rekta a může pro nemocného znamenat nejen trvalou stomii, ale i vznik chronického zánětlivého procesu v malé pánvi se všemi důsledky. Zda vyloučení inkriminovaného úseku tračníku s anastomózou z pasáže sníží počet pooperačních komplikací v anastomóze, je diskutabilní, ale určitě zmírní průběh a konečný výsledek komplikace hojení v anastomóze. Bohužel protektivní stomie nezabrání vzniku striktury anastomózy, kde jedinou prevencí komplikací v anastomóze je konstrukce anastomózy na dobře vitálním střevě, bez tahu. Čemu však může pojistná stomie zabránit, je rozsah stenózy v anastomóze (může zmenšit rozsah stenózy v anastomóze) a hlavně postižení malé pánve a následně i celého organismu střevní infekcí. Vedle dehiscencí s následkem striktury v kolorektální anastomóze mohou vzniknout striktury anastomóz na podkladě poruchy hojení anastomózy, jak bylo uvedeno v úvodu práce.
Problematice řešení kolorektálních stenóz se věnují dlouhodobě nejen chirurgové, ale i radiologové a endoskopisté. Radiologickou metodou je balonková dilatace striktury, kdy je balon za radiologické kontroly zaveden do místa striktury a po natlakování balonku dojde k dilataci striktury. Podobnou balonkovou dilataci stenóz je možné provést cestou endoskopickou, kdy lze dilatovat stenózu na 20 mm při tlaku v dilatačním balonu 4 atm. Endoskopickou balonkovou dilataci je možné doplnit o natnutí striktury pomocí elektrokauteru [5]. Úskalím balonkové dilatace jsou však při operaci staplerem aplikované svorky v kolorektální anastomóze, které mnohdy perforují balon. Často se dilatace rektálních striktur musí několikrát opakovat, což je i ekonomicky nákladné. Endoskopické i radiologické dilatace jsou tedy spíše výhodné pro krátké prstenčité stenózy zánětlivého původu na orálních partiích tračníku.
Chirurgické řešení cestou endorektální pod zrakovou kontrolou umožňuje resekovat striktury koloanálních a kolorektálních anastomóz v dolní polovině rekta. Jsou popsány postupy s využitím staplerů steno-cutter [13]. Druhým chirurgickým postupem u řešení stenóz na horním rektu je pak reresekce cestou transabdominální.
Závěr
Na našem pracovišti vzhledem k dlouhodobým zkušenostem s operacemi pomocí operačního rektoskopu řešíme úspěšně četné kolorektální stenózy parciální resekcí. Operační řešení však indikujeme až po selhání méně zatěžující balonkové dilatace. Otázkou je, které typy stenóz jsou vhodnější pro balonkovou dilataci a které primárně indikovat k chirurgické léčbě operačním rektoskopem. Na základě našich výsledků a zkušeností jsme sestavili indikační tabulku k řešení stenóz kolorektální anastomózy, Tab. 1.
MUDr. Pavel Zbořil, Ph.D.
Olšany u PV 277
798 14 Olšany u Prostějova
e-mail: pazboril@seznam.cz
Zdroje
1. Berne CJ, Caneday RH, Rosoff L. Acute septic complication of anterior resection for carcinoma of the rectum. Surgery 1972;134:767.
2. Davis B, Rivadeneira DE. Complications of colorectal anastomoses: leaks, strictures, and bleeding. Surg Clin North Am 2013;93:61–87.
3. de Rycker J, Pauli S, Van Cleemput M. Stenosis of a colorectal anastomosis solved by transanal endoscopic microsurgery combined with laparoscopy. Acta Chir Belg 2010 Nov-Dec;11:616–7.
4. Fegiz G, Indinnimeo M, Gozzo P. Low rectal cancer-what is the choice? Dis Colon Rectum 1994;37(2 Suppl):S35–S41.
5. Garcea G, Sutton CD, Lloyd TD, et al. Management of benign rectal strictures: a review of present therapeutic procedures. Dis Colon Rectum 2003;46:1451–1460.
6. Gentilli S, Balbo M, Sabatini F, et al. Cicatricial stenosis of colorectal anastomosis. Transanal treatment with circular stapler. minerca Chir 1999;54:905–7.
7. Goligher JC, Lee PWR, Mc Mahon MJ. A controlled comparison of one- and two-layer techniques of suture for high and low colorectal anastomosis. Br J Surg 1977;64:609.
8. Goligher JC. Current trends in the radical management of carcinoma of the rectum. Recent Advanc Surg 1976:1–32.
9. Hagiwara A, Sakakura C, Shirasu M, et al. Sigmoidofiberscopic incision plus balloon dilatation for anastomotic cicatricial stricture after anterior resection of the rectum. World J Surg 1999; 23:717–20.
10. Kim PH, Song HY, Park JH, Kim JH, Na HK, et al. Safe and effective treatment of colorectal anastomotic stricture using a well-defined balloon dilation protocol. J Vasc Interv Radiol 2012;23:675–80.
11. Mori L, Vita M, Razzetta F, et al. Ghost ileostomy in anterior resection for rectal carcinoma: is it worthwhile? Dis Colon Rectum 2013;56:29–34.
12. Polese L, Vecchiato M, Frigo AC, Sarzo G, Cadrobbi R, et al. Risk factors for colorectal anastomotic stenoses and their impact on quality of life: what are the lessons to learn? Colorectal Dis 2012;14:e124–8.
13. Shimada S, Yagi Y, Yamamoto K, Matsuda M, Baba H. Novel treatment of intractable rectal strictures associated with anastomotic leakage using a stenosis-cutting device. Int Surg 2007;92:82–8.
14. Schmidt O, Merkel S, Hohenberger W. Anastomotic leakage after low rectal stapler anastomosis: significance of intraoperative anastomosis testing. Eur J Surg Oncol 2003;29:239–243.
15. Toth E, Nielsen J, Nemeth A, Wurm Johansson G, Syk I, et al. Treatment of a benign colorectal anastomotic stricture with a biodegradable stent. Endoscopy 2011;43 Suppl 2 UCTN:E252-3. doi: 10.1055/s-0030-1256511. Epub 2011 Aug 11.
16. Whithworth PW, Ricjardson RL, Larson GM. Balloon dilatation of anastomotic strictures. Arch Surg 1988;123:759–62.
17. Zbar AP, Nir Y, Weizman A, Rabau M, Senagore A. Compression anastomoses in colorectal surgery: a review. Tech Coloproctol 2012;16:187–99.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2013 Číslo 10
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Trochanterické zlomeniny – anatomie a klasifikace
- Jsou nutná antibiotika v léčbě nekomplikované divertikulitidy?
- Hřebování pertrochanterických zlomenin – operační technika
- Trochanterické zlomeniny – implantáty