#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Chirurgické kongresy a jejich význam


Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2009, roč. 88, č. 1, s. 44-45.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Každý rokem se pravidelně opakuje stejná situace. Koncem léta se shromažďují žádosti o garanci výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP pro uspořádání seminářů, konferencí a kongresů na různých místech naší republiky. Vždy se ve výboru velmi diskutuje o jejich významu. Některé z navrhovaných akcí mají dlouholetou tradici a těší se všeobecné oblibě, jiné pouze doplňují pravidelně se opakující aktivity. Mají mezinárodní, celostátní, nadregionální a regionální význam. Jejich úroveň je velmi rozdílná. Závisí na množství kvalitních přednášek přihlášených řečníků a na účasti významných osobností. Jiné nedostatky mají všechny téměř stejné. Většina z nich se uskutečňuje od jara do léta a v podzimích měsících. O prázdninách a v zimě se skoro žádné konference nepořádají. Přiřadíme-li ke všem hlášeným aktivitám ještě další, pořádané příbuznými společnostmi s nimiž chirurgové úzce spolupracují – traumatologickou, gastroenterologickou, onkologickou, intenzivní medicíny, není pro všechny v kalendáři dostatek místa. Navzájem se překrývají, pro jednu konferenci není čas na druhou, přednášky jsou velmi podobné a často se opakují. Většinou se nediskutuje. Podobnou problematikou jsem se zabýval nedávno a zveřejnil ji v minulém ročníku Rozhledů v chirurgii. Nechtěl bych proto pokračovat s vypočítáváním všech nedostatků, jichž je bohužel stále velké množství. Zatím jsme nedokázali obvyklé způsoby vedení kongresů a konferencí změnit. Chtěl bych se proto zabývat pohledem na průběh kongresů a konferencí u nás, v Evropě a ve světě a nabídnout tak téma k zamyšlení a k inspiraci.

Překotný rozvoj medicíny a chirurgie nutí nepochybně lékaře ke stejně intenzivnímu sledování postupu vědeckého výzkumu, výsledků studií, vývoje a aplikace nových technologií. Možnost získání těchto informací v elektronické podobě na webových medicínských serverech situaci značně usnadňuje. Na webových stránkách lze téměř okamžitě nalézt jakoukoliv informaci z kterékoli části světa. Avšak právě toto nepřeberné množství informací může vést k naprosté nepřehlednosti a nemožnosti získat informace důležité a věrohodné. Zejména v oblasti zavádění nových technologií je velmi těžké zjistit, které studie nejsou sponzorované firmami tyto technologie produkujícími. Osobní zkušenosti jednotlivých pracovišť a lékařů s danými technologiemi nelze na webových serverech najít prakticky vůbec. Proto i v internetovém věku mají kongresy, semináře a setkávání lékařů nezastupitelnou úlohu ve vzdělávání lékařů a v předávání osobních zkušeností. Na netradiční průběh některých z nich bychom velmi rádi upozornili. Často se odlišuji od našich dosavadních zvyklostí. S pozoruhodnou prezentací probíhal např. mezinárodní chirurgický kongres ICS v Tokiu, s určením oponenta a komentátora pro každou sekci. Oba podrobně hodnotili odbornou úroveň přednášky, verbální i nonverbální prezentaci. Potom následovala rozsáhlá diskuse. Připomínky oponenta a poznámky komentátora byly exaktní. Celé vystoupení bylo pro přednášejícího velmi náročné a vystoupit si mohl dovolit pouze člověk dokonale znalý celé problematiky. Jinak nemohl uspět. Diskutovat mohl samozřejmě kdokoliv a mohl se i mýlit. Kongresy a semináře pořádané v České republice vůbec nic takového nesplňují. Předsedající sekcí někdy přednášku pouze komentují, čas se téměř nikdy nedodržuje, diskuse pro vyčerpání časového limitu přihlášených přednášek se nekoná, nebo jen velmi omezeně. Jsme zvyklí na jednoduchou prezentaci. Publikování randomizováných studií (level 1++, 1+, 2), jak je běžné v jiných částech světa, nelze na našich fórech zaznamenat téměř vůbec. Na význačných českých kongresech se v lepším případě můžeme setkat s analýzami zahraničních studií nebo s jednoduchými prospektivními studiemi. Většina sdělení jsou však pouze špatně koncipované a provedené retrospektivní studie. Na regionálních seminářích se setkáváme spíše s kazuistikami nebo s přednáškami typu "my to taky děláme“ či "měl jsem takový případ“. Toto vede jednoznačně k úvaze, zda takovéto semináře nemají pouze společenskou úlohu (kterou jistě nelze podceňovat) a po odborné stránce jsou pouze ztrátou času. Rozhodně nelze prohlásit, že přebírat zásady o fungování medicíny ze zahraniční a zejména z USA je vždy vhodné a potřebné. V oblasti kongresů a seminářů by však poučení ze zahraničí nemohla být na škodu. Právě na velmi odlišný systém organizace a průběhu setkání chirurgů v zahraničí je zapotřebí upozornit.

Odlišnost začíná již v okamžiku přihlášení se k pasivní nebo aktivní účasti na kongres. K aktivní účasti na významnějších akcích v zahraničí je nutné se přihlásit téměř rok dopředu. Zaslaný abstrakt je organizátory velmi pečlivě revidován. Proto sdělení, jehož abstrakt je typu "autoři v přednášce popisují ...“, nemá naději na zařazení mezi přednášky. Abstrakt musí striktně splňovat zavedené normy a obsahovat statisticky zhodnocené výsledky. Nutnost zaslání abstraktů s výrazným časovým předstihem vede nejenom k vytvoření dobré odborné úrovně akce, ale též k tomu, že lékaři uvažující o pasivní účasti mají možnost se seznámit s programem kongresu dlouhou dobu před jeho zahájením. V České republice je naprosto obvyklé, že program kongresu je znám pouze několik dní, maximálně týdnů před jeho počátkem. Samotné přihlášení k účasti a zaplacení poplatku na zahraničních kongresech je v současné době možno provést vždy pomocí webových stránek kongresu a většinou včetně platby nezabere více než několik minut. Zcela odpadá zasílání přihlášek, složité placení poplatků a jiné organizační komplikace. Naprostou samozřejmostí je při jednoduchém vyplnění internetového formuláře zajištění ubytování požadované úrovně a cenové relace. V USA je přihláška maximálně zjednodušena pouze na základní osobní údaje a dotazy o ubytování. Sdělením čísla kreditní karty je administrativní část ukončena a vše již probíhá automaticky a zcela bezchybně.

Z osobních zkušeností bychom rozdělili velké zahraniční kongresy do dvou velkých skupin. První typ je tvořen akcemi, kde odborný program je tématicky rozdělen do mnoha sálů. Samotné přednášky jsou členěny do několika skupin (např. honorable mention papers, scientific papers, open forum, video sessions) podle jejich odborné úrovně. Toto je v programu již předem určeno. Časový rozvrh je striktně dodržován a není možné, aby kterákoliv přednáška započala dříve nebo později. Pokud některá z přednášek neproběhne, je čas vyplněn diskusí vedenou předsednictvem. Tak si každý z účastníků může dopředu naplánovat návštěvu pouze pro něho zajímavých a přínosných přednášek. Konání jednotlivých částí kongresu v menších sálech a přítomnost lékařů zajímajících se o dané téma vede většinou k velmi bohaté a odborně přínosné diskusi. Od každého z posluchačů je žádáno hodnocení odborné úrovně sdělení, což umožňuje pořadatelům do budoucnosti eliminovat autory, jejichž přednášky nemají požadovanou kvalitu. Druhý typ kongresů je založen na přednáškách, které jsou předkládány význačnými odborníky na danou oblast (invited lectures). Tato sdělení jsou většinou koncipována jako shrnující pro část zvolené problematiky a také mají v programu větší časový prostor. Přednášky se konají v jednom sále s velkým počtem posluchačů. Odborná úroveň těchto sdělení je maximální. Na druhé straně diskuse není příliš spontánní a téměř nebývá nesouhlasná nebo dokonce konfrontační.

Pro oba typy kongresů je ale společné, že v přednáškách a v prezentovaných studiích je dodržována zásada evidence-based medicine. Výsledky, které nejsou podložené kvalitně provedenými a statisticky zhodnocenými studiemi, není možné prezentovat jinak než jako kazuistická sdělení. Obvyklou součástí kongresů jsou práce experimentální a práce na molekulární nebo genetické úrovni. Tento druh přednášek nelze v České republice prakticky i vůbec zaznamenat.

Z výše uvedeného rozboru a ž našich vlastních zkušenosti vyplývá, že v současné době je bohužel z odborného hlediska přínosnější navštívit jeden dobře organizovaný a odborně vysoce hodnotný kongres (byť finančně náročnější) v zahraničí než několik kongresů v České republice s obvyklou odbornou úrovní. Toto zjištění je pro českou vědu a chirurgii velmi neradostné. České národní kongresy, konference i semináře na všech úrovních je přesto navzdory tomu, co bylo řečeno, zapotřebí udržet a podporovat. Od organizátorů kongresů a zodpovědných lékařů bychom měli požadovat redukci naprosto předimenzovaného počtu odborných chirurgických akcí a zajištění výrazněji lepší odborné úrovně zbylých. Kvalita přednášek nemůže vyjadřovat pouze obecně známé věci s úrovní nedostihující ani běžný pregraduální standard. Stanovený program musí být reálně splnitelný v určeném čase a časové limity musí být dodržovány. Ke každé přednášce, ať je na jakékoliv úrovni, by měla zaznít diskuse a měli bychom využívat mnohem pestřejší formy prezentace. Naučíme-li se takto vystupovat, bude nejen výrazně snazší uspět na mezinárodním fóru, ale bude též možné získat ze všech pořádaných akcí daleko více, než dosud umíme.

K. Havlíček, L. Sakra


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 1

2009 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#