Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020

Souhrn

V roce 2020 bylo v České republice u 952 pracovníků hlášeno celkem 1112 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 77 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 23,7 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru, vztaženo k prvnímu pololetí 2020. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (304, tj. 27,3 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětvích ekonomické činnosti „zdravotní péče“ (CZ-NACE Q86 celkem 227, tj. 20,4 % případů) a „výroba motorových vozidel“ (CZ-NACE C29 celkem 129, tj. 11,6 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (284, tj. 27,4 % případů) a COVID-19 (150, tj. 14,5 % případů). U ohrožení nemocí z povolání také dominoval syndrom karpálního tunelu (68, tj. 88,3 % případů). Mnoho nemocí je nepochybně podhodnoceno, například COVID-19, alergická onemocnění (exogenní alergická alveolitida, asthma bronchiale, alergická rhinitida) a nádorová onemocnění. Může to být způsobeno jejich nespecifickým klinickým obrazem, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání a/nebo dlouhou latencí do vzniku nemoci.

Klíčová slova:

nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2020. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice, byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP, která nabyla právní moci od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2020 bylo u 952 pracovníků (438 mužů a 514 žen) diagnostikováno celkem 1112 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 77 ohrožení nemocí z povolání. U 143 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U 130 osob byly uznány dvě nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. U 11 osob byly hlášeny v průběhu roku tři nemoci z povolání a u jedné osoby až čtyři nemoci z povolání (šlo o oboustranný syndrom karpálního tunelu a oboustrannou rhizartrózu vzniklou při práci s vibrujícími nástroji). Šest onemocnění (5krát bazaliom kůže a jednou silikóza plic) vzniklo v průběhu roku u pracovníka, který byl v letech 1966–1977 exponován ionizujícímu záření v uranových dolech a v letech 1989–1998 exponován fibrogennímu prachu jako tunelář. Incidence profesionálních onemocnění byla 23,7 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2020 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2019 (1, 3) klesl v roce 2020 počet hlášených profesionálních onemocnění o 33 případů. Významný nárůst onemocnění o 101 případů byl zaznamenán u nemocí přenosných a parazitárních – kapitola V. V ostatních kapitolách seznamu nemocí z povolání, byl zaznamenán pokles (tab. 2).

Z hlediska regionálního rozložení vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 304, tj. 27,3 % všech případů. V 16 případech vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v Sekci C – Zpracovatelský průmysl – celkem 562, tj. 50,5 % všech případů. (Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v Oddílu C29 – Výroba motorových vozidel – celkem 129 případů.) Na druhém místě se umístila sekce Q – Zdravotní a sociální péče – s 288 případy. Třetí místo patřilo Sekci B – Těžba a dobývání – se 100 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (104 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (16 případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (4 případy), asthma bronchiale z izokyanátů (3 případy). Další onemocnění (filarióza získaná při práci v Indii a porucha sluchu z hluku) se vyskytla pouze po jednom případu.

V Sekci ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (260 případů, z toho COVID-19 celkem 148krát a svrab 83krát). Další profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 22krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunelu 3krát, epikondylitida, rhizartróza a Morbus de Quervain po jednom případě).

Při těžbě a dobývání dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 57 případů), dále následovaly nemoci způsobené vibracemi (27 případů), nemoci z ionizujícího záření (11 případů), nemoci z přetěžování končetin (4 případy) a borelióza (1 případ).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 413, tj. 37,1 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (řemeslníci a opraváři) s 280, tj. 25,2 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2020 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 352, tj. 31,7 % případů, z toho 223 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 129 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly COVID-19 (150 případů), alergická kontaktní dermatitida (89 případů), svrab (85 případů), artrózy kloubů končetin (celkem 77 případů, z toho z přetěžování končetin 53 případů a z vibrací 24 případů), epikondylitida (56 případů) a pneumokonióza uhlokopů (52 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2020 jednu akutní inhalační intoxikaci vzniklou po expozici dýmů obsahující směs dráždivých chemických látek vzniklých při požáru, dvě chronické intoxikace (jedna z fenolu a jedna z minerálních olejů) a dva případy karcinomu močového měchýře. První nádor vznikl po 7 letech práce v riziku aromatických nitro- a aminosloučenin, druhý po dvouměsíční expozici 2-naftylaminu. Doba latence, tj. období od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru, byla u prvního případu 61 let a u druhého případu 49 let.

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2020 celkem 480 nemocí z povolání, což bylo o 47 případů méně než v předchozím roce. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl hlášen bazaliom kůže 11krát u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v letech 1955–1990. Nejkratší doba latence byla u tohoto onemocnění 46 let, nejdelší 64 let, medián byl 53 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u osmi osob, které pracovaly v různých profesích, nejčastěji jako zámečníci – svářeči (4krát) a v různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila u 101 osob celkem 145 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci – svářeči (47krát), horníci – důlní zámečníci (18krát) a slévárenští dělníci (10krát). V dalších 22 profesích onemocněl jeden až šest pracovníků. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován 5krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo celkem 117krát, z toho syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 109krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 8krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny celkem 23krát. Nejčastěji byla zjišťována rhizartróza (10krát), dále artróza loketního kloubu (6krát), artróza zápěstí a artróza drobných kloubů rukou (po třech případech) a jednou aseptická nekróza poloměsíčité kosti.

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly hlášeny u 252 osob celkem 316krát, což bylo o 30 případů méně než v předchozím roce. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (84krát). Z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupeni operátoři výroby (celkem 67krát), montážní dělníci (21krát), šičky-švadleny (19krát), zámečníci-svářeči (18krát) a řezníci-bourači masa (15krát).

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo diagnostikováno celkem 140 případů, což bylo o osm případů méně než roce 2019. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 50krát, z toho rhizartróza 24krát, artróza drobných kloubů rukou 12krát, omartróza 7krát, gonartróza 3krát, artróza zápěstí a artróza loketních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 56krát, ve 46 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 10 případech o epikondylitidu ulnární. Impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety vznikl 10krát, skákavý prst 10krát, burzitida 6krát (5krát v oblasti subakromiální a jednou v oblasti pod musculus deltoideus), Morbus de Quervain 5krát, tendosynovitida flexorů prstů nebo předloktí 2krát a léze triangulárního fibrokartilaginózního komplexu jednou.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno celkem 176 případů, což bylo o 22 případů méně než v roce 2019. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 175krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna jednou.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2020 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 125 nemocí z povolání, což bylo o 47 případů méně než v roce 2019. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány celkem 64krát. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů a silikózy plic s typickými RTG znaky prašných změn (39 a 12 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (52 případů). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněli jeden až čtyři pracovníci.

Onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2) bylo diagnostikováno u 14 osob celkem 17krát. Azbestóza vznikla u jednoho pracovníka, který byl azbestu exponován v letech 1969–1994. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1962–1995. Mezoteliom pohrudnice byl diagnostikován u 12 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1957–2003 (doba latence byla v rozmezí 41–62 let, medián byl 51 let). Rakovina plic s hyalinózou pleury vznikla u jednoho pracovníka, který pracoval v riziku azbestu v letech 1962–1995 (doba latence zde byla 55 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) byla diagnostikována 3krát. Vyvolavatelem onemocnění byl prach koření, bioaerosol u pracovníka v potravinářské výrobě a plísně u pracovníka ve sklářské výrobě.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo u 33 osob celkem 36krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 27krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno celkem 9krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE C10) – celkem 10krát a při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, tj. jiné než automobily (CZ-NACE C30) celkem 8krát. V dalších osmi odvětvích byl zaznamenán jeden až čtyři případy. V 38,9 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až jedenáct nox. Nejčastějším vyvolavatelem asthma bronchiale byly izokyanáty a mouka a (9 a 5krát), ostatní noxy se uplatnily méně často. U alergické rýmy byla z nox nejčastěji zastoupena mouka (6krát), jiné noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla diagnostikována u pěti pracovníků, kteří byli exponovaní oxidu křemičitému v černouhelných dolech v letech 1961–1992. Doba latence byla v rozmezí 43–57 let, medián byl 54 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2020 diagnostikováno celkem 131 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 89krát (z toho proteinová dermatitida 3krát) a iritační dermatitida 42krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE C25 – celkem 21 případů), dále pracovníci zdravotní péče (CZ-NACE Q86 – celkem 20 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE C29 – celkem 16 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty, z nich se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 24 případů. Ostatní noxy se uplatnily méně často nebo ojediněle (tab. 5). Latex způsobil onemocnění u čtyř pracovníků.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2020 bylo hlášeno celkem 294 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 101 případů více než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 264krát. Ve 260 (98,5 %) případech onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ-NACE Q86-88). Svrab byl diagnostikován u internátní vychovatelky Střední školy v odvětví CZ-NACE P85 „Vzdělávání“. Legionářskou nemoc získal při své práci hasič z odvětví CZ-NACE O84 „Veřejná správa a obrana“.

Onemocnění COVID-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání v roce 2020 celkem u 150 osob, z toho ve 148 případech u pracovníků v odvětví CZ-NACE Q86-88 „Zdravotní a sociální péče“. Zde onemocnění vzniklo zejména u pracovníků v Psychiatrických léčebnách (23krát), v domovech pro seniory (12krát) a v Alzheimer-centru (10krát). Onemocněly zdravotní sestry (62 případů), lékaři a sanitářky – ošetřovatelky (po 27 případech), pečovatelky (6 případů), fyzioterapeuti a zdravotnický záchranáři (po 5 případech), pracovnice sociálních služeb (4 případy), pracovnice v přímé obslužné péči a údržbáři (po 2 případech), aktivizační pracovník, biomedicínsky inženýr, RTG laborant, zdravotnický laborant, zdravotnický asistent, asistentka na recepci, pracovník ostrahy a pomocnice po jednom případu. V dalších odvětvích ekonomické činnosti získala onemocnění COVID-19 bankovní specialistka (CZ-NACE H53 – Poštovní a kurýrní činnosti) a učitelka zpěvu ze Základní umělecké školy (CZ-NACE P85 – Vzdělávání). Ve 35 případech onemocnění probíhalo pod klinickým obrazem virózy s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních cest dýchacích, ve třech případech onemocnění vyvolalo virovou pneumonii. U zbylých případů nebyly klinické příznaky tohoto onemocnění v hlášeních popsány.

Svrab byl zjištěn celkem 84krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v domovech důchodců a v domovech pro seniory (17 případů) a v centrech sociálních služeb (10 případů). Onemocněly zdravotní sestry (27 případů), sanitářky-ošetřovatelky (23 případů), pečovatelky (15 případů), pracovnice sociálních služeb (11 případů), pracovnice v přímé obslužné péči, fyzioterapeuti, vychovatelky (po 2 případech), lékař a uklízečka (po jednom případu).

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo diagnostikováno celkem 14 případů. První místo obsadila Lymeská nemoc (6 případů). Ostatní nemoci vznikly u jedné až dvou osob.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí bylo hlášeno z šesti států celkem 16 onemocnění. Postiženo bylo 13 vojáků z povolání, dále pilot, technický dozor a projektant po jednom případu. Salmonelóza byla diagnostikována 10krát (9krát na Mali a jednou v Iráku), nemoc Dengue 2krát (jednou v Indii a jednou na Maledivách). Po jednom případu vznikly bakteriální střevní infekce vyvolaná Aeromonas spp. v Afghánistánu, svrab v Litvě, filarióza v Indii a tenióza v Mali.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2020 nebylo hlášeno žádné profesionální poškození hlasivek.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2020 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno u 34 mužů a 39 žen celkem 77krát. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (14, tj. 18,2 % případů). V dalších 12 krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až jedenácti případech.

Postiženi byli pracovníci v 19 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až 21 případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE C29).

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 48 a 20 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 68 případech.

ZÁVĚR

I když byl v roce 2020 v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 2,9 % případů, z dlouhodobého hlediska posledních 10 let se jedná jen o mírné kolísání. Nejvíce ohroženými pracovníky v roce 2020 byli v důsledku koronavirové pandemie zdravotničtí pracovníci. Zde musíme konstatovat, že počet hlášených onemocnění COVID-19 v roce 2020 je jen špičkou ledovce. Zpravidla jsou to onemocnění, která vznikla v průběhu první fáze pandemie na jaře v roce 2020. Další případy budou určitě hlášeny i v následujících letech. Stále častěji se setkáváme s tím, že někteří pracovníci ani nevědí, že onemocnění COVID-19 může být za určitých podmínek uznáno v České republice za nemoc z povolání. Mezi tyto podmínky patří, že musí jít o onemocnění, které proběhlo s klinickými projevy, vyžádalo si pracovní neschopnost a bylo potvrzeno pomocí PCR nebo antigenních testů. Dále je nutné epidemiologickým šetřením na pracovišti prokázat, že pacient vykonával v inkubační době před vznikem onemocnění práci, při které existuje riziko touto nemocí onemocnět. Takoví pracovníci mohou sami nebo prostřednictvím svého registrujícího lékaře zažádat o šetření nemocí z povolání na příslušném středisku nemocí z povolání podle místa svého pracoviště. Seznam středisek určených k uznávání nemocí z povolání je uveden na webových stránkách ministerstva zdravotnictví https://www.mzcr.cz/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani/.

Nemoci, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny v letech 2011 a 2014 (2), navýšily počet hlášených onemocnění jen o sedm případů. Každoročně upozorňujeme na podhodnocení počtů hlášených onemocnění syndromem karpálního tunelu, epikondylitid, astmat, alergických rinitid, exogenních alveolitid, iritačních dermatitid a některých nádorových onemocnění. Zejména nádory nosu a nosních dutin z dřevěného prachu a nádory ovaria z azbestu nebyly dosud v České republice hlášeny, přestože jsou v seznamu nemocí z povolání již několik let.

Práce byla podpořena MZ ČR – RVO („Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330“), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz