Očkování – základní ochrana proti meninigitidě
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2010; 90(9): 564-565
Kategorie:
Aktuality/zprávy/recenze
PRAHA: Bakterie Neisseria meningitidis, známá jako meningokok, představuje pro člověka často smrtelné nebezpečí od kojeneckého věku do dospělosti. Nakazit se můžeme pouze my lidé mezi sebou. Jedná se o invazivní onemocnění, protože se bakterie po proniknutí do těla velice rychle množí a šíří krví po celém organismu.
Do poloviny srpna bylo hlášeno 45 případů invazivního meningokokového onemocnění (IMO), ve 3 případech s tragickým koncem. V současnosti u nás neexistuje jiné akutní infekční onemocnění, které by vedlo k úmrtí tak rychle jako meningokoková sepse.
Z dlouhodobého hlediska se v České republice nejčastěji vyskytují meningokoková onemocnění séroskupin B a C. Proti séroskupině B univerzálně účinná očkovací látka neexistuje. Proti séroskupině C lze očkovat. Očkování má dvojí účinek:
- přímo chrání očkovaného před onemocněním,
- snižuje počet zdravých nosičů této zákeřné bakterie.
Nosičem meningokokových onemocnění může být kdokoli. Meningokok se běžně vyskytuje u 11 % zdravých lidí, kteří žijí s bakterií většinou v symbióze, ale mohou být nebezpeční pro své okolí.
„Nikdo nemůže vědět, kdy se s meningokokem setká, proto by se měl chránit očkováním. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců, adolescenti i dospělí,“ řekla MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu v Praze.
Mezi nejrizikovější skupiny, které jsou ohroženy invazivním meningokokovým onemocněním, patří děti v předškolním věku a adolescenti mezi desátým a patnáctým rokem. Onemocní nejčastěji vnímaví, ale zcela zdraví jedinci, kteří se s bakterií meningokoka setkali poprvé, např. po příchodu do školky, nové školy či do internátu. Závažná bakteriální onemocnění způsobená meningokokem nejsou v ČR příliš častá, alarmující je však, že úmrtím pacienta končí přibližně 10 % případů. U těchto případů až v polovině dochází k úmrtí do 24 hodin od prvních příznaků, u části z nich ještě dříve, než se dostanou do nemocnice. Ale i při poskytnutí odpovídající lékařské péče může toto onemocnění skončit úmrtím.
Situace v ČR
V posledních 5 letech v ČR výrazněji převládá séroskupina B. Z dlouhodobého hlediska je však poměr mezi výskytem invazivních meningokokových onemocnění séroskupin B a C vyrovnaný.
„Vývoj poměru počtů onemocnění způsobených těmito dvěma nejčastějšími skupinami nelze odhadnout, při víceméně malém kolísání výskytu meningokoka skupiny B je rozhodující trend výskytu meningokoka skupiny C,“ dodal ke statistikám doc. MUDr. Pazdiora z Krajské hygienické stanice v Plzni.
Jde o minuty
Bakterie meningokoka se šíří výhradně vzdušnou cestou, nejčastěji při úzkém kontaktu, například kašlem, kýcháním, líbáním. Mimo lidský organismus přežívají jen několik vteřin. Původce nemoci, Neisseria meningitidis, se vyskytuje v horních cestách dýchacích až u 11 % zdravých osob, jimž nepůsobí žádné potíže. Většina IMO vzniká právě po kontaktu se zdravým nosičem meningokoka.
Bezpříznakových nosičů bývá mnohem více než nemocných, odhaduje se, že v jednom okamžiku přibližně 10–25 % populace jsou po několik dní či týdnů nosiči bakterie. Onemocnění se u nich neprojeví, naopak organismus si stihne vytvořit přirozenou imunitu. Četnost nosičství se zvyšuje s věkem a vrcholu dosahuje u dospívajících a mladých dospělých, zatímco mezi dětmi mladšími než 4 roky je nosičů málo.
Nemoc propuká mezi 1.–6. dnem od nákazy. Příčinou nemocnosti malých dětí je úzký kontakt s rodinnými příslušníky, kteří mohou být nosiči. U dospívajících je na vině rizikový životní styl, spojený se zvýšenou fyzickou či psychickou zátěží, ponocováním, pobytem v přeplněných a zakouřených místnostech (např. diskotéka), střídáním kolektivů, experimentováním s alkoholem či drogami.
Zánět mozkových blan
Meningokok může způsobit zánět mozkových blan, kde se příznaky nedají rozeznat třeba od chřipky, protože se dostavuje vysoká teplota okolo 40 °C, bolesti hlavy, někdy zvracení, bolesti svalů a kloubů, zvýšená únava, ospalost až poruchy vědomí a křeče. Při zánětu mozkových blan se pacientovi podávají vysoké dávky antibiotik a kortikoidů. Na tento typ onemocnění umírá 10 % nemocných
Memingokoková sepse
Po nákaze meningokokem ale může také během několika hodin nastat septický šok, pacient upadá do bezvědomí. Kromě náhlé vysoké horečky mu poklesne krevní tlak, zrychlí se pulz, chladnou končetiny, objevují se červené skvrnky, které mohou splývat do velkých krvavých ploch (hlavně na dolních končetinách a na břiše). Je nutný okamžitý převoz do nemocnice, prodleva i jedné hodiny může mít fatální následky. V krevním řečišti se tvoří tromby, selhávají ledviny, játra a srdce.
Při tomto onemocnění umírá až 25 % pacientů. K polovině úmrtí dochází do 24 hodin od infikování se.
Ti, kteří přežijí invazivní meningokokové onemocnění, mají ale většinou trvalé následky – hluchota, slepota, postižení srdce, selhání ledvin, amputace prstů nebo celých končetin, epileptické stavy nebo obrna obličejových svalů či jiných částí těla, může dojít k trvalému poškození mozku – lehčím či těžším formám psychomotorické retardace. Mezi lehčí patří onemocnění svalů, podkožní tkáně a zjizvení kůže.
Varovné příznaky
Zákeřnost invazivních meningokokových onemocnění spočívá v tom, že nemusí být snadno rozpoznatelná. Na začátku mohou mít stejné příznaky jako chřipka. Tato onemocnění jsou invazivní, což znamená, že infekce se rychle šíří do všech tkání, bakterie se velmi intenzivně množí a produkují toxiny, které způsobují závažné poškození tkání organismu. Zánětem bývají často postiženy i ostatní orgány, například mozek, nadledvinky, plíce, játra a srdce.
Mezi varovné příznaky s různou intenzitou patří horečka nebo zimnice, zvracení, bolest či tuhnutí šíje, únava, ospalost až poruchy vědomí, bolesti kloubů a svalů, u malých dětí atypické změny chování (neklid nebo naopak apatie), světloplachost. Mohou se přidat i bolesti břicha a průjmy.
Už v této počáteční fázi se mohou na těle objevit nebolestivé červenofialové skvrnky (petechie) způsobené poruchou krevního oběhu. Jsou velmi důležité pro včasné rozpoznání meningokokového onemocnění. Při jednom z možných počátečních příznaků IMO je potřeba celé tělo nemocného pozorně a neustále prohlížet a po těchto petechiích – krevních výronech – cíleně pátrat. Jakmile se objeví sebemenší červenofialová skvrnka, je třeba okamžitě volat lékařskou pohotovost!
Jediná prevence – očkování
Meningokoků existuje 5 séroskupin a v epidemiologii dochází k jejich nepředvídatelným změnám, takže je důležité předcházet onemocnění tím, že získáme širší imunitu. K dispozici jsou polysacharidové vakcíny určené pro děti starší 2 let s působností na 3 roky. Děti mladší dvou let a dospělé lze očkovat konjugovanou vakcínou.
Jako novinka se objevuje na trhu čtyřvalentní konjugovaná vakcína Menveo pro séroskupiny A, C, W-135 a Y, která poskytuje širokou ochranu proti čtyřem séroskupinám a je určena pro adolescenty od 11 let věku a dospělé, popřípadě je možné ji využít i pro přeočkování, tzv. booster.
Menveo je první a v současné době jedinou čtyřvalentní vakcínou proti invaznímu meningokokovému onemocnění, dostupnou v České republice. Menveo ochrání proti čtyřem séroskupinám meningokoků A, C, W135, Y. Přípravek Menveo je určen k aktivní imunizaci dospívajících od 11 let a dospělých. Vakcinace je určena všem rizikovým skupinám, jako jsou například cestovatelé nebo lidé pohybující se často ve velkých kolektivech a uzavřených prostorách. Vyrábí ji společnost Novartis.
Kromě séroskupiny B, proti které zatím účinné očkování neexistuje, dokáže Menveo zabránit propuknutí nemoci v důsledku nákazy způsobené všemi ostatními meningokokovými séroskupinami. Pro mladé lidi, u kterých je velmi vysoké riziko nákazy v rámci kolektivu, by se mělo jednat o nezbytnost. Menveo zároveň dokáže zbavit naočkovaného jedince nosičství meningokoka, což zabrání šíření meningokoků v populaci.
„Konjugovaná tetravakcína je oproti původní polysacharidové monovakcíně C významným přínosem v ochraně mladistvých, protože chrání také proti séroskupině Y, která je sice v České republice vzácná, avšak způsobuje vysokou smrtnost (celkově více než 20%, u 15–19-ti letých chlapců dosahuje až 50 %) a zároveň chrání proti séroskupinám A a W-135, které se v řadě zemí vyskytují epidemicky, a pro mladé cestovatele je ochrana proti nim velmi žádoucí a mezinárodně doporučována,“ řekla MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy ze Státního zdravotního ústavu Praha.
Národní imunizační komise spolu s odbornými společnostmi ČLS JEP a Národní referenční laboratoří pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu doporučují očkování konjugovanou tetravakcínou vakcínou u 11–13-ti letých dětí. U konjugované monovakcíny C (cena jedné dávky se pohybuje mezi 700 a 800 Kč) je vhodné provést základní očkování v dětském věku u 3–6-ti letých dětí a přeočkování tetravakcínou A, C, W-135, Y v preadolescentním věku.
Příspěvky na očkování proti IMO
České zdravotní pojišťovny na očkování proti meningokokovým onemocněním přispívají v různé výši a obvykle pouze dětem a mládeži. Podrobné informace o jednotlivých pojišťovnách jsou v následující tabulce:
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2010 Číslo 9
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Spondylodiscitida – známá a neznámá
- Příprava diabetika k operaci
- Hodnocení stavu výživy hospitalizovaných seniorů
- Oniománie, aneb nakupování jako problém