Názory praktických lékařů na činnost lékařské posudkové služby

Souhrn

Autoři prezentují výsledky dotazníkového šetření Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) „Názory lékařů a veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby“. Cílem výzkumu bylo na základě zjištěných názorů přijmout opatření ke zlepšení činnosti lékařské posudkové služby. Autoři se zaměřují především na praktické lékaře, kteří byli mezi dotázanými lékaři nejpočetněji zastoupeni. V závěru vyslovují názor, že je třeba zlepšit a prohloubit komunikaci a spolupráci mezi praktickými a posudkovými lékaři. Hypoteticky dovozují, že se tak zvýší i informovanost pacientů/klientů o činnosti lékařské posudkové služby, a tím se sníží konfliktnost jednání mezi klientem a posudkovým lékařem, kterou udávají praktičtí lékaři jako jeden z důvodů svého nezájmu o obor posudkové lékařství.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba, MPSV, praktický lékař.

Úvod

Lékařská posudková služba působí zejména organizačních strukturách resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Posudkoví lékaři však působí i v tzv. silových resortech (ministerstvo obrany, vnitra, spravedlnosti). V působnosti resortu ministerstva práce a sociálních věcí ve stále větším rozsahu odbornou činnost vykonávají i lékaři jiných specializací, a to při přípravě podkladů pro lékařskou posudkovou službu úřadů práce, tzv. smluvní lékaři, nebo v rámci posudkových komisí MPSV, tzv. přísedící lékaři (1).

Hlavním úkolem lékařské posudkové služby v sociální oblasti je podávání posudků o zdravotním stavu a o některých důsledcích z něj vyplývajících. Podle dosavadní právní úpravy z roku 2006 (novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, provedená zákonem č.109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách) je lékařská posudková služba rozdělena na

• část pro účely důchodového a nemocenského pojištění, která působí na České správě sociálního zabezpečení a okresních správách sociálního zabezpečení, a na
• část pro účely jiných systémů sociální ochrany, která působí na úřadech práce (6).

Od 1. 7. 2009 novelou zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dojde ke sloučení prvoinstanční posudkové služby a převedením kompetencí k posuzování zdravotního stavu pro účely rozhodování v prvním stupni správního řízení z úřadů práce zpět na Českou správu sociálního zabezpečení, respektive okresní správy sociálního zabezpečení.

Obor posudkového lékařství dlouhodobě trpí nedostatkem kvalifikovaných odborníků. Lékaři přichází do oboru již ve zralém věku, a stále se nedaří motivovat   mladší lékaře k zájmu o obor (1, 4).

Proto MPSV realizovalo prostřednictvím společnosti Faktum Invenio na konci roku 2007 dotazníkovou akci se zaměřením na odbornou lékařskou veřejnost (lékaři pracující v posudkové službě nebo s ní úzce spolupracující) s cílem zjistit, jaká opatření zvýší zájem o práci v oboru posudkové lékařství. Součástí šetření byla i dotazníková akce se zaměřením na klientelu lékařské posudkové služby s cílem zjistit, jaká opatření zlepší její pozitivní vnímání.

Všechny tři části projektu „Názory lékařů a veřejnosti na práci lékařské posudkové služby“ považujeme za nedílnou součást komplexního šetření na téma činnost posudkové služby. Pro jejich obsáhlost se v tomto textu zaměřujeme na výsledky pouze jednoho z nich, které ukazují, jak je činnost lékařské posudkové služby vnímána praktickými lékaři (1, 2).

Metodika

Dotazníkové šetření Názory lékařů na práci lékařské posudkové služby bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 500 respondentů-lékařů. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru podle specializace lékaře:

• 200 praktických lékařů pro dospělé – všeobecných lékařů (40%),
• 100 praktických lékařů pro děti – pediatrů (20%),
• 100 ambulantních specialistů (20%),
• 100 lékařů z nemocnic (20%).

Data byla zpracována a vyhodnocena statistickým softwarem SPSS (3, 7).

Výsledky

Lékaři se vyjádřili k následujícím tematickým okruhům:

Postoje lékařů k náplni práce a prestiži posudkového lékaře

• a) Náplň práce posudkového lékaře lékaři většinou znají, především pak lékaři starší 50 let. Z hlediska specializace jsou lépe s náplní práce posudkového lékaře seznámeni praktičtí lékaři, méně pak pediatři a ambulantní specialisté (tab. 1). Náplň práce posudkového lékaře považují lékaři za administrativně i odborně náročnou. Jako práci vhodnou pro důchodce ji označuje šest lékařů z deseti.
• b) Prestiž posudkového lékaře v porovnání s jinými lékařskými obory je vnímána převážně jako nízká a průměrná. Nízké hodnocení prestiže práce posudkového lékaře je dáno nízkou atraktivitou náplně práce a neklinickým zaměřením oboru. Praktičtí lékaři, kteří v porovnání s lékaři jiných specializací „hůře“ hodnotili náplň práce posudkových lékařů, se i negativněji vyjadřují k prestiži posudkových lékařů a častěji ji označují za nízkou (58 %). „Nejlépe“ si naopak posudkoví lékaři stojí u pediatrů – 60 % pediatrů vnímá jejich prestiž v porovnání s jinými lékařskými obory jako průměrnou (tab. 2).
• c) Pro praktické lékaře více jak pro lékaře jiných specializací je důvodem průměrného či nízkého vnímání prestiže posudkových lékařů nízká atraktivita náplně práce (81 %) a nízké finanční ohodnocení jejich práce (31 %).
• d) Práce posudkového lékaře má celoživotní perspektivu podle více jak poloviny praktických lékařů (53 %).

Zkušenosti lékařů s prací posudkového lékaře

• a) Většina lékařů má zkušenost s prací posudkového lékaře ve svém oboru. Tato zkušenost je z hlediska odbornosti posudkového lékaře převážně dobrá (55 %) a průměrná (35 %). Dobré zkušenosti s odborností posudkových lékařů vyjadřují častěji praktičtí lékaři (64 %) a z hlediska pohlaví lékaře pak více ženy (60 %) než muži (47 %), viz tab. 3.
• b) Většina lékařů uvádí, že se při výkonu své práce neobejde bez spolupráce s posudkovým lékařem, a to bez rozdílu v závislosti na pohlaví, věku a specializaci lékaře.

Zájem lékařů o profesi posudkového lékaře

• a) Převážná většina lékařů je se svou současnou prací spokojena a neuvažuje o její změně. Jistý potenciál pro získání nových posudkových lékařů představuje 10 % lékařů, kteří v současnosti zvažují změnu práce. Nejčastěji vyjadřují spokojenost se svou prací z hlediska specializace pediatři (současná práce vyhovuje a o změně neuvažuje 91 %), nejméně pak praktičtí lékaři (vyhovuje a o změně neuvažuje 75 %). Ti však, ačkoliv jsou častěji se současnou prací nespokojeni, o její změně neuvažují (nevyhovuje, ale o změně neuvažuje 15 %).
• Z hlediska regionů přemýšlí o změně práce více lékaři z Moravy (13 %) než lékaři z Prahy (8 %) a z Čech (8 %), viz tab. 4.
• b) Pokud lékaři nemají zájem o práci posudkového lékaře, pak je to především z důvodu náplně této práce a z důvodu spokojenosti se současnou prací. Pro praktické lékaře (32 %) a pediatry (31 %) jsou hlavním důvodem obavy z přílišné administrativy. Celkem 14 % praktických lékařů rovněž častěji než lékaři jiných specializací zmiňuje konfliktnost práce posudkového lékaře. Dále 31 % praktických lékařů však nevylučuje možnost, že by se někdy v budoucnu mohla stát lékařem posudkové služby sociálního zabezpečení.
• c) Pro praktické lékaře by v 59 % byla důvodem pro změnu profese ve prospěch posudkového lékařství potřeba menšího pracovního zatížení.

Zájem lékařů o práci v oblasti sociálního zabezpečení

• a) Zájem o práci lékaře v oblasti sociálního zabezpečení v kratším pracovním úvazku nebo o práci smluvního lékaře při současném výkonu hlavního zaměstnání projevila do budoucna čtvrtina lékařů, z toho 22 % praktických lékařů (tab. 5).
• b) Stejně jako v případě odmítnutí práce posudkového lékaře zdůvodňovali častěji ambulantní specialisté svůj nezájem o práci pro oblast sociálního zabezpečení spokojeností se současnou prací (35 %). Praktičtí lékaři (29 %) a pediatři (26 %) obavami z přílišné administrativy. Praktičtí lékaři opět častěji než lékaři jiných specializací uvádějí obavy z konfliktnosti této profese (6 %).

Diskuse

Z šetření vyplývají postoje lékařů k náplni práce a prestiži posudkového lékaře. Náplň práce posudkového lékaře lékaři většinou znají, především pak lékaři starší 50 let, ale považují ji za administrativně i odborně náročnou. Prestiž posudkového lékaře v porovnání s jinými lékařskými obory je vnímána převážně jako nízká a průměrná. Nízké hodnocení prestiže práce posudkového lékaře je dáno právě nízkou atraktivitou náplně práce a neklinickým zaměřením oboru. Současně však má práce posudkového lékaře celoživotní perspektivu podle více jak poloviny lékařů dotázaných (5).

Většina lékařů má zkušenost s prací posudkového lékaře ve svém oboru. Více než polovina praktických lékařů tuto zkušenost považuje převážně za dobrou a třetina za průměrnou. Zájem praktických lékařů o profesi posudkového lékaře není velký. Pouze necelá třetina oslovených praktických lékařů nevylučuje, že by se mohla stát lékařem posudkové služby a pětina by spolupracovala s lékařskou posudkovou službou, např. jako smluvní lékař.

S rostoucím věkem klesá zájem lékařů o práci posudkového lékaře. Pokud lékaři nemají zájem o práci posudkového lékaře, pak je to především z důvodu náplně této práce a z důvodu spokojenosti se současnou prací. Práci posudkového lékaře spojují s vysokou administrativou. Praktičtí lékaři si rovněž ve zvýšené míře oproti jiným respondentům uvědomují konfliktnost práce posudkového lékaře, která je dána náročností práce s klienty.

Závěr

Z výzkumu zjišťujícího názory lékařů na činnost lékařské posudkové služby, který pro ministerstvo práce a sociálních věcí provedla společnost Faktum Invenio vyplynulo, že je potřeba změnit vnímání posudkového lékařství odbornou lékařskou veřejností, zejména pak s nejtěsněji spolupracujícími praktickými lékaři (7). Praktičtí lékaři považují obor posudkové lékařství za nedostatečně prestižní, vysoce administrativně zaměřený a značně konfliktní směrem ke klientům.

Těsnější mezioborová spolupráce praktického a posudkového lékaře, založená na vzájemném hlubším poznání činností, potřeb a požadavků spolupracujících kolegů přispěje k lepšímu odbornému dialogu při posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pacientů/klientů pro účely sociálního zabezpečení. Zároveň však podpoří i lepší informovanost klientů o činnosti lékařské posudkové služby, a tím napomůže  odstranění konfliktů mezi posudkovým lékařem a klientem vyplývajících z nereálných očekávání. Díky zlepšení odborného dialogu a snížení konfliktnosti jednání s laickou veřejností může dojít ke zvýšení atraktivnosti oboru posudkového lékařství jak pro posudkové tak i pro tolik potřebné praktické lékaře.

MUDr. Bc. Libuše Čeledová Ph.D.

Odbor posudkové služby MPSV

Na Poříčním právu 1,

128 00 Praha 2

E-mail: libuse.celedova@mpsv.cz