Hazardní hry a pracovní prostředí
Gambling and the workplace.
Gambling is a considerable problem in the Czech Republic, and it also affects the workplace. We mention some symptoms and risks of pathological gambling at workplaces and offer some solutions on how to protect both employers and employees. We offer a free self-help manual for problem and pathological gamblers which can be downloaded from www.drnespor.eu.
Key words:
pathological gambling, workplace, prevention, brief intervention.
Autoři:
K. Nešpor 1; A. Scheansová 2
Působiště autorů:
Odděleni léčby závislostí – muži
Primář: MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha
Ředitel: MUDr. Martin Hollý
1; Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
Ředitel: MUDr. Zdeněk Hadra
2
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2008; 88(7): 401-402
Kategorie:
Z různých oborů
Souhrn
Hazardní hra představuje v České republice velký celospolečenský problém, který se podstatným způsobem dotýká i pracovního prostředí. V tomto sdělení zmiňujeme, jak se hazardní hraní projevuje v pracovním prostředí a jaká má rizika. Nabízíme také možnosti, jak předcházet škodám působeným hazardní hrou v pracovním prostředí. Další informace najdou zájemci v knize „Už jsem prohrál dost“(Nešpor, 2006), která je zdarma ke stažení na adrese www.drnespor.eu.
Klíčová slova:
hazardní hry, patologické hráčství, pracovní prostředí, krátká intervence.
Úvod
Přesná data týkající se počtu patologických hráčů v České republice nejsou známa, naprostá většina těchto lidí se neléčí, a studie zjišťující výskyt patologického hráčství v neklinické populaci nejsou k dispozici. V předchozí práci (7) jsme odhadli počet patologických hráčů u nás až na 100 000 osob. Počet lidí, kteří nejsou patologickými hráči, ale mají s hazardní hrou problémy, může být přibližně 2 až 3x vyšší. Od roku 2005, kdy byla publikována tato práce, se situace nezlepšila, ale naopak vzrostly rozšířenost hazardních her a objem do nich vkládaných peněz. To přináší negativní důsledky ve zdravotní, sociální i ekonomické oblasti. V této práci zmíníme rizika hazardních her pro pracovní prostředí. Velká většina patologických hráčů je zaměstnaná. Čtenář se s nimi může setkat jako lékař, učitel, nadřízený, kolega, zákazník nebo obchodní partner.
Rizika hazardních her v pracovním prostředí
Některé profese jsou ve vztahu k návykovým nemocem rizikovější než jiné, a to se týká i problémů působených hazardem. K rizikovým faktorům patří např. stres, nedostatečný dohled nadřízených, velké částky peněz, které jsou pracovníkovi snadno dostupné. Riziko také zvyšují alkohol a jiné drogy v pracovním prostředí. K velmi nebezpečným zaměstnáním patří i práce v hernách a kasinech (stres, interpersonální konflikty, ergonomická rizika, špatný vzduch a pasivní kouření, pocit fyzického ohrožení, hluk, směnný provoz, pocity odcizení).
Poměrně často se setkáváme s problémy působenými hazardní hrou u profesionálních sportovců nebo podnikatelů. Problémy s hazardní hrou se ale mohou vyskytnout i u relativně bezpečných zaměstnání a také u invalidních důchodců (3). Na základě zahraničních pramenů (1) i vlastních zkušeností lze shrnout rizika a projevy hazardních her v pracovním prostředí následovně:
Projevy problémového hazardního hraní v pracovním prostředí
- Žádosti o dřívější vyplacení zálohy.
- Tajnůstkářství, neochota hovořit o finančních záležitostech.
- Vybírání neplánovaných dnů dovolené.
- Kolísání nálad, podrážděnost.
- Konflikty hráče se spolupracovníky kvůli dluhům vůči nim.
- Ekonomická situace je horší, než by odpovídalo výši výdělku.
- Exekuce na plat.
- Návštěvy věřitelů na pracovišti nebo vzrušené telefonáty s nimi.
- Během pracovní doby navštěvy webových stránek, které souvisejí s hazardní hrou.
- Zabývání se v pracovní době i dalšími materiály, které se týkají hazardu (např. sportovními výsledky).
- Nošení nebo používání symbolů, které souvisí s hazardem.
- Organizování sázek apod. na pracovišti nebo častý hovor o hazardu.
Zaměstnavatel by také měl zbystřit pozornost, když zaměstnanec pracuje nepřiměřeně dlouho přesčas nebo když má jeden či více vedlejších pracovních poměrů. Signalizuje to vyšší potřebu peněz a také vyšší riziko úrazů a chyb v práci. U patologických hráčů bývá nezdrženlivý vztah k práci častý, souvisí s jejich finanční situací a někdy i s osobnostními rysy.
Rizika problémového hazardního hraní v pracovním prostředí
- Pozdní příchody a absence, nepřiměřeně dlouhé polední přestávky. Nevysvětlí předčasné odchody nebo vzdálení se z práce, případně lže.
- Zhoršená kvalita práce.
- Zneužívání služebního telefonu.
- Osobní nebo ukradené věci prodává v práci.
- Krade majetek zaměstnavatele a pokou-ší se ho prodat jinde.
Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s kriminalitou (8). Mezi hazardní hrou a kriminalitou existuje příčinná souvislost, trestná činnost těchto pachatelů je vyšší, než by odpovídalo jejich osobnostním charakteristikám (2).
- Dopouští se zpronevěr a podvodů. Používá peníze zaměstnavatele k hazardní hře.
- U patologického hráče existuje i vyšší riziko korupce.
- Vyšší riziko úrazů v důsledku vyčerpání.
- Horší komunikace (lže, mlží, vyhýbá se komunikaci, hraje komunikační hry).
- Je zde vyšší riziko souběžného zneužívání alkoholu nebo jiných drog
Prevence a krátká intervence
Problém s hazardní hrou v pracovním prostředí může být stejně závažný nebo i závažnější než problém s alkoholem nebo drogami. Zaměstnavatel by měl proaktivně chránit sebe i své zaměstnance. Problémům působeným hazardem je lépe předcházet. Je možné doporučit následující:
- O nebezpečí patologického hráčství a jeho projevech zejména v rizikových zaměstnáních by měli být pracovníci informováni, aby dokázali tento problém včas rozpoznat u spoluzaměst-nance nebo podřízeného.
- Zaměstnavatel by neměl tolerovat, a tím méně podporovat, jakékoliv hazardní hry na pracovišti.
- Pracovní internet ani telefon by neměly být zaměstnanci zneužívány k hazardu.
- Přístup k penězům zaměstnatele a dalším cennostem by měl být náležitě zabezpečen.
- Jestliže někdo problémově hazardně hraje nebo hrál, neměl by mít volný přístup k prostředkům patřícím zaměstnavateli. Neměly by mu být také svěřovány úkoly, při kterých hrozí neúměrné riziko zpronevěry, krádeže nebo podvodu.
- Patologické hráčství jako rizikový činitel je třeba brát v úvahu i v rámci vstupních prohlídek u některých profesí (např. ozbrojené síly, profese, kde se pohybují velké finanční částky, apod.).
- Prevence problémů působených hazardní hrou se prolíná a potencuje s prevencí škod působených alkoholem v pracov-ním prostředí (5).
- Lze také doporučit prevenci profesionálního stresu (např. nácvik relaxačních technik, dovednosti rozhodování, plánování času, vhodné pohybové aktivity).
- Ve výhodě je zaměstnavatel, který dokáže problém s hazardní hrou u zaměstnance včas rozpoznat a intervenovat. Jestliže hazard působí zaměstnanci pracovní problémy, může zaměstnavatel podmínit trvání pracovního poměru náležitou léčbou a abstinencí od hazardní hry. Informace o tom, kam se obrátit o pomoc lze získat na některé z místních linek telefonické pomoci nebo v místní ambulanci pro léčbu návykových nemocí (někde se tato zařízení jmenují AT poradny).
- Jestliže má majitel firmy problém s hazardní hrou a řádně se neléčí, zaměstnanci by se měli připravit na komplikace a uvažovat o změně místa. Finanční krize a krachy bývají v takovém případě časté. Velká obezřetnost je namístě i v případě problémového hazardního hraní u společníka nebo obchodního partnera.
Poznámky k léčbě
Doporučuje se kombinovat profesionální pomoc a svépomoc, tj. svépomocné příručky a účast v organizaci Anonymní alkoholici, i když se nejedná o souběžný alkoholový problém, podobná organizace, Anonymní hráči, je totiž mnohem méně rozšířena. Profesionální léčba může posilovat motivaci, nabízet kognitivně-behaviorální psychoterapii a poradenství, desenzitizace ve fantazii (nahrávka desenzitizace je volně na www.drnespor.eu), nácvik rozhodování a sociálních dovedností, rodinnou terapii. Lze použít i léky, které mírní craving (bažení) po hazardní hře, nejčastěji se v této indikaci podávají antidepresiva a to i u pacientů bez známek deprese.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Bohnice
181 02 Praha 8
Zdroje
1. Connecticut Council on Problem Gambling. Gambling and workplace. Dostupný na: www.ccpg.org/audiences/workplace.html; accessed 10.6.08.
2. Meyer G, Stadler MA. Criminal behavior associated with pathological gambling. J. Gambl. Stud. 1999, 15(1), p. 29-43.
3. Morasco BJ, Petry NM. Gambling problems and health functioning in individuals receiving disability. Disabil. Rehabil. 2006, 28(10), p. 619-623.
4. Nešpor K. Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag 2006; 130.
5. Nešpor K. Škody působené alkoholem a jejich prevence. České pracovní lékařství 2008, 6(1), s. 17-21.
7. Nešpor, K., Csémy, L. Kolik je v České republice patologických hráčů. Čas lék čes. 144, 2005, 10, s. 706-707.
8. Wheeler SA, Round DK, Sarre R, O’Neil M. The influence of gaming expenditure on crime rates in South Australia: a local area empirical investigation. J. Gambl. Stud. 2008, 24(1), p. 1-12.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2008 Číslo 7
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Perniciózní anémie
- Obtížně diagnostikovatelné zlomeniny rostoucího dětského skeletu
- V.A.C. terapie v léčbě traumatických defektů měkkých tkání
- Chlamydiové pneumonie