Sexualita v graviditě
Sexuality in pregnancy
Pregnancy means for the couple great life change, in most cases including their intimacy. Most of the available studies agree in decrease in sexual activity and increase in sexual dysfunctions, mainly in the third trimester. Women need to talk about sexuality with healthcare providers, problem is to open the topic by themselves. Doctors should actively open topic about the sexuality in pregnancy, minimally the awareness, that sexual activity is safe for healthy pregnant women. If there is a need for more in deep talk, it´s necessary to give enough time and place for the whole couple, or send them to a specialized center.
Key words:
pregnancy – sexual dysfunctions – sexuality
Autoři:
Petra Vrzáčková
Působiště autorů:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2014; 18(2): 142-144
Kategorie:
Gynekologie a porodnictví: Přehledový článek
Souhrn
Gravidita znamená pro ženy a jejich partnery velkou životní změnu, která se v naprosté většině dotkne i jejich intimního života. Většina dostupných studií se shoduje v poklesu frekvence sexuálních aktivit a zvýšení frekvence sexuálních dysfunkcí u žen, především ve 3. trimestru. Ženy mají potřebu o sexu se zdravotníky hovořit, problémem přetrvává ostych s tématem začít. Lékaři by měli otázky sexuality v graviditě aktivně otevírat, minimálně v rozsahu ujištění, že sex je pro zdravou těhotnou bezpečná aktivita. Pokud je třeba věnovat se tomuto tématu podrobněji, je důležité vyhradit si na pacientku (a jejího partnera) dostatečný čas a prostor, popřípadě odeslat je na vhodné specializované pracoviště.
Klíčová slova:
sexualita – sexuální dysfunkce – těhotenství
Úvod
Těhotenství a s ním spojené tělesné a psychické změny znamenají pro pár nejen přechod z role svobodných dospělých do role rodičovské, ale také fyzické a psychické změny, které ve většině případů mění intimní život včetně erotických praktik, frekvence intimních aktivit a celkové spokojenosti se sexuálním životem.
Tento článek se snaží podat dostupná data týkající se změn sexuality páru v období gravidity a zabývá se otázkou role zdravotníka v rámci psychosexuálního poradenství ve vztahu k těhotné ženě a jejímu partnerovi.
Dostupná data týkající se sexuality během gravidity
I když je většina dostupných studií omezena retrospektivní metodikou, zúžením pojmu sexuálních aktivit na vaginální soulož a minimem informací ze strany mužů, ve výsledku se shodují, že sexuální život prochází změnou, a to v naprosté většině případů. Změny sexuálního chování jsou ovlivněny nejen stupněm gravidity, ale řadou bio-psycho-sociálních, kulturních a religiózních faktorů (tab. 1) [1,2].
V některých zemích je sex v graviditě propagován, např. v Nigérii ženy věří, že soulož pomáhá rozšiřovat pochvu a usnadňuje tak porod [3]. V jiných zemích převažují mýty z poškození plodu v souvislosti se sexuální aktivitou, např. v Íránu se ženy obávají i masturbace. Tamní pověry mluví o způsobení slepoty dítěte a poškození hymenu ženských plodů jako následek masturbace [4].
Mezi nejčastější sexuální dysfunkce u těhotných žen patří poruchy sexuální touhy, dyspareunie, poruchy orgazmu a poruchy lubrikace.
Chang et al popisují hlavní faktory snižující sexuální touhu žen v jednotlivých trimestrech – na počátku dominuje negativní vliv anamnézy neplodnosti a její terapie, abortu či interrupce a také vyšší dosažené vzdělání ženy. Ve 2. trimestru snižuje libido negativní náhled na měnící se tělo (body image), zdravotní obtíže a setrvání v zaměstnání na plný úvazek. V poslední třetině gravidity ženy popsaly negativní vliv inkontinence moči, tělesné změny a z nich plynoucí diskomfort. Přes nejnižší frekvenci sexuálních aktivit ve 3. trimestru však ženy potvrdily v tomto období nejvyšší satisfakci se svým sexuálním životem [2].
Snížení frekvence soulože zdůraznila ve svých výsledcích řada studií, s maximem ve 3. trimestru [1,5–7]. Při použití validizovaného dotazníku FSFI (Female Sexual Function Index) sledující hlavní domény sexuality ženy – sexuální touhu, vzrušivost, orgazmus, bolest a spokojenost [8], autoři potvrdili pokles ve 3. trimestru ve všech sledovaných doménách dotazníku [5]. Brazilská studie využívající rovněž dotazník FSFI dokumentovala vysokou frekvenci sexuálních dysfunkcí u těhotných, s výrazným zhoršením ve 3. trimestru (46 % u žen v 1. trimestru, 34 % ve 2. trimestru a 73 % u těhotných ve 3. trimestru) [9].
Z české studie Brtnické et al byly hlavními důvody snížení frekvence, které páry uvedly, obavy o prosperitu těhotenství, poranění plodu, obavy z potratu a předčasného porodu, obavy z předčasného odtoku plodové vody. Muži měli obavy z poranění ženy, ženy naopak zúzkostňoval pocit z nedostatečné schopnosti uspokojit partnera [10].
Obavy ze sexuálních aktivit během gravidity
- poranění plodu
- potrat
- předčasný porod
- dyspareunie
- obavy partnera
- obavy ženy z nedostatečného uspokojení partnera
Z práce Šteflové, v níž ženy vyplňovaly anonymně dotazník v době pobytu v porodnici (do 5. poporodního dne), vyplývá stejná, někdy i vyšší sexuální reaktivita v 1. a 2. trimestru a výrazně omezená sexualita ve 3. trimestru. Pro zajímavost pacientky uvedly vyšší masturbační aktivitu během těhotenství (13 % před graviditou masturbovalo alespoň 1krát týdně vs 21 % v graviditě) a i přes nižší frekvenci styku snížení libida a zhoršení sexuálního prožitku pacientky kladně hodnotily sebe jako sexuální partnerky [11].
Ve studii Vrublové et al [12] hodnotilo 64 % respondentek (N = 100) a 47 % respondentů (N = 60) těhotenství jako pozitivní faktor pro jejich sexuální život. Změny sexuální touhy byly především patrné u žen – pokles v 1. trimestru, následný vzestup ve 2. trimestru a výrazný pokles ve 3. trimestru. U mužů se sexuální touha výrazně nezměnila (tab. 2).
Jaká je role zdravotníka?
Dotazované ženy opakovaně zdůraznily, že komunikace na téma sex je pro ně důležitá, avšak často převáží ostych téma otevřít a lékaři ani sestry v tomto ohledu aktivní nejsou. Ve studii 141 kanadských těhotných hovořila pouze jedna třetina s lékařem o sexuálním životě, přitom 76 % dotázaných považuje téma za důležitou součást péče o těhotnou [5].
Pro frekvenci sexuálních dysfunkcí v graviditě je vhodné konzultovat se ženou její partnerský a sexuální život v době před otěhotněním, neboť dysfunkce přítomné před otěhotněním mohou v graviditě dále progredovat.
Pár by měl být ujištěn, že pokud se nejedná o těhotenství rizikové či patologické, není důvod k omezení sexuálních aktivit. Pomoci může podpora v rozvoji potřebné intimity (láskyplné objetí, intimní komunikace) a nekoitálních praktik (orální sex, manuální dráždění, erotická masáž apod). Z praktického hlediska je dobré zmínit vhodné (pohodlnější) polohy, které může pár využít zejména v pokročilých fázích gravidity – poloha zezadu, zezadu z boku, žena jízdmo apod (obr. 1,2).
Závěr
Gravidita znamená pro ženy a jejich partnery velkou životní změnu, která se v naprosté většině dotkne i jejich intimního života. Většina dostupných studií se shoduje v poklesu frekvence sexuálních aktivit a zvýšení frekvence sexuálních dysfunkcí u žen, především v 3. trimestru.
Ženy mají potřebu o sexu se zdravotníky hovořit, problémem přetrvává ostych s tématem začít. Lékaři a porodní asistentky by měli otázky sexuality v graviditě aktivně otevírat, minimálně v rozsahu ujištění, že sex je pro zdravou těhotnou bezpečná aktivita. Pokud je třeba věnovat se tomuto tématu podrobněji, je důležité vyhradit si na pacientku (a jejího partnera) dostatečný čas a prostor, popřípadě odeslat je na vhodné specializované pracoviště (tab. 4).
Pracoviště specializující se sexuální dysfunkce párů v graviditě
Praha
TH klinika www.thklinika.cz
Soukromé sexuologické centrum GONA www.sex-centrum.cz
Olomouc
Centrum Mediol www.sexuolog.net
Jindřichův Hradec
Sexuologická ambulance – MUDr. Eva Šteflová www.nemjh.cz/sexuologicka-ambulance
Doručeno do redakce dne 6. 3. 2014
Přijato po recenzi dne 10. 5. 2014
MUDr. Petra Vrzáčková, Ph.D., FECSM
petra.vrzackova@email.cz
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
www.vfn.cz
Zdroje
1. Pauleta JR, Pereira NM, Graςa LM. Sexuality during pregnancy. J Sex Med 2010; 7(1 Pt 1):136–142.
2. Chang SR, Chen KH, Lin HH et al. Comparison of overall sexual function, sexual intercourse/activity, sexual satisfaction, and sexual desire during the three trimesters of pregnancy and assessment of their determinants. J Sex Med 2011; 8(10):2859–67.
3. Adinma JI. Sexuality in Nigerian pregnant women: perceptions and practice. Aust N Z J Obstet Gynaecol 1995; 35(3): 290–293.
4. Shojaa M, Jouybari L, Sanagoo A. The sexual activity during pregnancy among a group of Iranina women. Arch Gynecol Obstet 2009; 279(3): 353–356.
5. Aslan G, Aslan D, Kizilyar A et al. A prospective analysis of sexual functions during pregnancy. Int J Impot Res 2005; 17(2): 154–157.
6. Erol B, Sanli O, Korzmaz et al. A cross-sectional study of female sexual function and dysfunction during pregnancy. J Sex Med 2007; 4(5): 1381–1387.
7. Gökyildiz S, Beji NK. The effects of pregnancy on sexual life. J Sex Marital Ther 2005; 31(3): 201–215.
8. Rosen R, Brown C, Heiman J et al. The Female Sexual Function Index (FSFI): a multidimensional self-report instrument for the assessment of female sexual function, J Sex Marital Ther 2000; 26(2): 191–208.
9. Leite AP, Campos AA, Dias AR et al. Prevalence of sexual dysfunction during pregnancy. Rev Assoc Med Bras 2009; 55(5): 563–568.
10. Brtnicka H, Weiss P, Zverina J. Human sexuality during pregnancy and the postpartum period. Bratisl Lek Listy. 2009; 110(7): 427–431.
11. Šteflová E. Sexuální život žen v graviditě. In: Sborník referátů z 15. celostátního kongresu k sexuální výchově. Pardubice 2007. Dostupné z WWW: <http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2008060102>.
12. Vrubková Y, Tomanová V. Sexualita v těhotenství. In: Sborník referátů z 14. celostátního kongresu k sexuální výchově. Pardubice 2006. Dostupné z WWW: <http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2007012704>.
13. Bartellas E, Crane JMG, Daley M et al. Sexuality and sexual activity in pregnancy. BJOG 2000; 107(8): 964–968.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2014 Číslo 2
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Management obezity v menopauze
- Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
Nejčtenější v tomto čísle
- Atypické nálezy v diagnostice prekanceróz a karcinomu děložního hrdla: kazuistiky
- Výhodné vlastnosti gestodenu a jejich využití v kombinované hormonální antikoncepci
- Jsou vaginálně aplikované izoflavony vhodnou náhradou estrogenů?
- Odvykání kouření v těhotenství