#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Patient’s benefi ts from physician’s empathy and results of including of empathy development into medical training


Authors: Z. Adam 1;  J. Klimeš 2;  Z. Boleloucký 3;  L. Pour 1;  Z. Adamová 4;  M. Tomíška 1;  H. Marečková 1
Authors place of work: Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno 1;  Soukromá psychologická ambulance – PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph. D, Újezd nad Lesy 2;  Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno 3;  Chirurgické oddělení, Vsetínská nemocnice a. s. 4
Published in the journal: Klin Onkol 2022; 35(5): 358-371
Category: Přehled
doi: https://doi.org/10.48095/ccko2022358

Summary

Background: The extent of empathy is an individual human property, not completely dependent on cognitive intelligence. People arise with certain genetic fundament for empathy but the ability to perceive empathically develops further during the life. There has been much discussion in the medical literature about the importance of empathy and physician communication style in medical practice. Empathy has been shown to have a very real positive eff ect on patient’s outcomes. The literature suggests that empathy training is warranted and should be incorporated into surgical residencies through didactics, role-playing and simulations, and apprenticeship to empathic attending role models. Purpose: This paper reviews empathy and its importance as it pertains to the physician-patient relationship and improving patient’s outcomes, and the need for increased education in empathy during medical training.

Keywords:

patient satisfaction – loneliness – interpersonal and communication skills – patient care – empathy


Zdroje

1. Vorlíček J, Frantálová D. České medicíně chybí „empatická nastavenost“ personálu – rozhovor. Acta medicinae 2012; 1 (2 Onkologie): 76–79.

2. Světlák M, Kolářová Z. O empatii, soucitu a lidskosti v dnešní medicíně. Medical Tribune 2019; 15 (9): C1–2.

3. Bojar M. Umění naslouchat a místo empatie v EBM. PsychSom 2004; 2 (4): 143–144.

4. Stýblová V, Řehořová M. Empatie u lékaře není nikdy dost – rozhovor. Zdravotnické noviny 2012; 61 (12): 28–30.

5. Banýrová O, Tomanová J, Šarmírová M et al. Hlavní ingrediencí dobré péče o pacienta je skutečný lidský zájem o něj. Medical Tribune 2017; 13 (9): B1, B6.

7. Zinn W. The empathic physician. Arch Intern Med 1993; 153 (3): 306–312. doi: 10.1001/archinte.1993.00410030022004

8. Payneová L. Empatie v etickém přístupu lékaře k pacientovi. Prakt Lék 2011; 91 (10): 610–612.

9. Sladká J. Etika a komunikace v medicíně. Zdravotnické noviny 2011; 60 (25): 22–23.

10. Sladká J. Empatie v medicíně: méně chyb a přesnější dia­gnózy. ZN plus 2016; 65 (8): 12–13.

11. Mercer SW, Reynolds WJ. Empathy and quality of care. Br J Gen Pract 2002; 52 (Suppl 1): S9–S12.

12. Rakel DP, Hoeft TJ, Barrett BP et al. Practitioner empathy and the duration of the common cold. Fam Med 2009; 41 (7): 494–501.

13. Hojat M, Louis DZ, Markham FW et al. Physicians’ empathy and clinical outcomes for diabetic patients. Acad Med 2011; 86 (3): 359–364. doi: 10.1097/ACM.0b 013e3182086fe1.

14. Huntington B, Kuhn N. Communication gaffes: a root cause of malpractice claims. Proc (Bayl Univ Med Cent) 2003; 16 (2): 157–161. doi: 10.1080/08998280.2003.11927898.

15. Smith DD, Kellar J, Walters EL et al. Does emergency physician empathy reduce thoughts of litigation? A randomised trial. Emerg Med J 2016; 33 (8): 548–552. doi: 10.1136/emermed-2015-205312.

16. Fauchon C, Faillenot I, Perrin AM et al. Does an observer’s empathy influence my pain? Effect of perceived empathetic or unempathetic support on a pain test. Eur J Neurosci 2017; 46 (10): 2629–2637. doi: 10.1111/ejn.13701.

17. Krahe C, Springer A, Weinman JA et al. The social modulation of pain: others as predictive signals of salience – a systematic review. Front Hum Neurosci 2013; 7: 386. doi: 10.3389/fnhum.2013.00386.

18. Cánovas L, Carrascosa AJ, García M et al. Impact of empathy in the patient-doctor relationship on chronic pain relief and quality of life: a prospective study in Spanish pain clinics. Pain Med 2018; 19 (7): 1304–1314. doi: 10.1093/pm/pnx160.

19. Parker PA, Banerjee SC, Matasar MJ et al. Cancer worry and empathy moderate the effect of a survivorship-focused intervention on quality of life. Psychooncology 2020; 29 (6): 1012–1018. doi: 10.1002/pon.5371.

20. Assaly A. The meaning of empathy in patient care became real the day I was dia­gnosed with acute leukemia. Am J Med 2020; 133 (4): 520–521. doi: 10.1016/j.amjmed.2019.10.037.

21. Dambha-Miller H, Feldman AL, Kinmonth AL et al. Association between primary care practitioner empathy and risk of cardiovascular events and all-cause mortality among patients with type 2 diabetes: a population-based prospective cohort study. Ann Fam Med 2019; 17 (4):  311–318. doi: 10.1370/afm.2421.

22. Pereira L, Figueiredo-Braga M, Carvalho IP. Preoperative anxiety in ambulatory surgery: the impact of an empathic patient-centered approach on psychological and clinical outcomes. Patient Educ Couns 2016; 99 (5):  733–738. doi: 10.1016/j.pec.2015.11.016.

23. Berry LL, Danaher TS, Chapman RA et al. Role of kindness in cancer care. J Oncol Pract 2017; 13 (11): 744–750. doi: 10.1200/JOP.2017.026195.

24. Weller J, Jowsey T. Can we go too far with empathy? Shifting from empathy to compassion. Br J Anaesth 2020; 124 (2): 129–131. doi: 10.1016/j.bja.2019.10. 014.

25. Naji Z, Salamati P, Koutlaki SA. The importance of empathy to alleviate patients‘ anxiety. Burns 2020; 46 (4): 987. doi: 10.1016/j.burns.2020.02.018.

26. Decety J. Empathy in medicine: what it is, and how much we really need it. Am J Med 2020; 133 (5): 561–566. doi: 10.1016/j.amjmed.2019.12.012.

27. Decety J. Why empathy has a beneficial impakt on others in medicine: unifying theories. Front Behav Neurosci 2015; 8: 457. doi: 10.3389/fnbeh.2014.00457.

28. Adam Z, Král Z, Klimeš J et al. Chronický stres, psychická nepohoda a deprese zvyšují četnost infekčních, autoimunitních, ale i maligních nemocí. Vnitř Lék 2020; 66 (1): 34–38. doi: 10.36290/vnl.2020.006.

29. Adamová Z, Adam Z. Psychological influences on wound healing. Rozhl Chir 2019; 98 (8): 312–314. doi: 10.33699/PIS.2019.98.8.312-314.

30. Adam Z, Adamová Z, Klimeš J et al. Social factors influence the course and prognosis of malignat diseases. Klin Onkol 2021; 34 (3): 180–184. doi: 10.48095/ccko2021180.

31. Höschl C, Horáček J. Mind as an immunomodulator. Vnitř Lék 2016; 62 (11 Suppl 4): 36–41.

32. Boleloucký Z, Synková J, Boriová M et al. Životní události jako rizikový faktor onemocnění. Scripta medica Facultatis medicae Universitatis Purkynianae Brunensis 1980; 53 (3): 192–194.

33. Klimeš J, Boleloucký, Z, Adam Z et al. Screening psychických poruch indukovaných život ohrožujícími chorobami, ale i obavami z covidové pandemie. Acta Medicinae 2021; 8–9: 82–89.

34. Adam Z, Klimeš J, Boleloucký Z et al. Co vše zohledňujeme při hledání odpovědi na otázku jak žít s vědomím „mám maligní onemocnění“. Acta Medicinae 2021; 10 (5–7): 29–33.

35. Steiner-Hofbauer V, Schrank B, Holzinger A. What is a good doctor? Wien Med Wochenschr 2018; 168 (15–16): 398–405. doi: 10.1007/s10354-017-0597-8.

36. Rohani C, Sedaghati Kesbakhi M, Mohtashami J. Clinical empathy with cancer patients: a content analysis of oncology nurses‘ perception. Patient Prefer Adherence 2018; 12: 1089–1098. doi: 10.2147/PPA.S156441.

37. Boleloucký Z, Bendová M, Baštecký J et al. Psychosocial orientation in medicine with emphasis on clinical oncology. Cas Lek Cesk 1985; 124 (26): 806–809.

38. Boleloucký Z, Tondová H, Plevová J et al. A bio­psychosocial approach to cancer patients. Cas Lek Cesk 1986; 125 (48): 1478–1482.

39. Šavlík J, Singer J, Valdauf K et al. A draft concept of socio-psychosomatic care and a model of medical psychosomatic inpatient department. Cas Lek Cesk 1981; 120 (29–30): 881–886.

40. Cloninger CR, Przybeck TR, Svrakic DM et al. The temperament and character inventory (TCI): a guide to its development and use. St. Louis, MO: 1994.

41. Preiss M, Rothanzlová S, Krámská L. Odlišuje Cloningerův dotazník temperamentu a charakteru osoby s poruchou osobnosti a bez nich lépe než jiné dotazníkové metody? Psychiatrie 2006; 10 (3): 136–143.

42. Preiss M. Cloningerova teorie temperamentu a charakteru a klinická praxe. Psychiatrie 2000; 4 (1): 43–45.

43. Hanzlíček L. Psychiatrická encyklopedie. Část jmenná. Významné postavy světové psychiatrie. Praha: Výzkumný ústav psychiatrický, 1977.

44. Hanzlíček L. Psychiatrická encyklopedie. Část věcná. Praha: Výzkumný ústav psychiatrický, 1978–1984.

45. Baránková M, Sadovská Halamová J, Gablíková M et al. Analýza spontánnych tvárových výrazov súcitu vyvolaných video podnetom: tvárový výraz súcitu. Československá Psychologie 2019; 63 (1): 26–41.

46. Světlák M, Daňhelová Š, Kóša B et al. Self-compassion in medical students: a pilot study of its association with professionalism pressure. BMC Med Educ 2021; 21 (1): 500. doi: 10.1186/s12909-021-02930-2.

47. Nakonečný M. Lidské emoce. Praha: Academia 2000.

48. Höschl C, Švestka J, Libier J. Psychiatrie. Praha: Tigis 2002.

49. Poněšický J. Terapeutický potenciál vzájemné empatie. Čes a Slov Psychiatr 2013; 109 (5): 260–261.

50. Pavlát J. The overworker physician. II. Cas Lek Cesk 2002; 141 (20): 627–629.

51. Vévodová Š, Vévodová J, Vetešníková M et al. The relationship between burnout syndrome and empathy among nurses in emergency medical services. Kontakt 2016; 18 (1): 17–22.

52. Novák L, Malinaková K, Mikoška P et al. Psychometric analysis of the Czech version of the Toronto empathy questionnaire. Int J Environ Res Public Health 2021; 18 (10): 5343. doi: 10.3390/ijerph18105343.

53. Seitl M, Charvát M, Juřicová K et al. Česká verze škály emocionální empatie. E-psychologie 2017; 11 (2): 47–70.

54. Weatherley D. The empathy test. Med Teach 2018; 40 (2): 213. doi: 10.1080/0142159X.2017.1387241.

55. Benda J, Reichová A. Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá Psychologie 2016; 60 (2): 120–136.

56. James C, Davis K, Charmaraman L et al. Digital life and youth well-being, social connectedness, empathy, and narcissism. Pediatrics 2017; 140 (Suppl 2): S71–S75. doi: 10.1542/peds.2016-1758F.

57. Pospíchal M, Šporcová I. Sdělování špatných zpráv pacientům a náročná komunikace v onkologické praxi. Onkologie 2020; 14 (Suppl C): 39–42. doi: 10.36290/xon.2020.055.

58. Halámková J, Sláma O, Adámková Krákorová D et al. Communication with cancer patient. Vnitr Lek 2019; 65 (5): 359–362.

59. Klimeš J, Adam Z. Dysthymie: Lidé s temnou duší a jejich blízcí. Praha: Novela bohemica 2022.

60. Cacioppo S, Grippo AJ, London S et al. Loneliness: clinical import and interventions. Perspect Psychol Sci 2015; 10 (2): 238–249. doi: 10.1177/1745691615570616.

61. Pourriyahi H, Yazdanpanah N, Saghazadeh A et al. Loneliness: an immunometabolic syndrome. Int J Environ Res Public Health 2021; 18 (22): 12162. doi: 10.3390/ijerph 182212162.

62. Hom MA, Hames JL, Bodell LP et al. Investigating insomnia as a cross-sectional and longitudinal predictor of loneliness: findings from six samples. Psychiatry Res 2017; 253: 116–128. doi: 10.1016/j.psychres.2017.03. 046.

63. Wilkialis L, Rodrigues NB, Cha DS et al. Social isolation, loneliness and generalized anxiety: implications and associations during the COVID-19 quarantine. Brain Sci 2021; 11 (12): 1620. doi: 10.3390/brainsci11121 620.

64. Stickley A, Koyanagi A, Blatný M et al. Loneliness and its association with psychological and somatic health problems among Czech, Russian and U.S. adolescents. BMC Psychiatry 2016; 16: 128. doi: 10.1186/s12888-016-0829-2.

65. Bencová V. The loneliness of patients in the pre-terminal and terminal stages of cancer, the social dimension of dying. Klin Onkol 2019; 32 (3): 220–223. doi: 10.14735/amko2019220.

66. Čeledová L, Wija P. Osamělost jako významná determinanta zdraví, soběstačnosti a kvality života seniorů. Geriatria 2016; 22 (4): 171–177.

67. Ptáček R, Kuželová H, Vrablík M. Osamělost v etiologii somatických onemocnění. Prakt Lék 2011; 91 (6): 325–327.

68. Dóci I, Hosák L, Kovářová M. Loneliness in the elderly as a social and medial problem. Cas Lek Cesk 2003; 142 (8): 505–507.

69. Tylová V, Kuželová H, Ptáček R. Emoční a sociální osamělost v etiologii a léčbě duševních poruch. Čes a Slov Psychiatr 2014; 110 (3): 151–157.

70. Koukolík F. Empatie – skok představivosti do hlavy jiného člověka. Medical Tribune 2018; 14 (14): A6–7.

71. Klimeš J. Partneři a rozchody. Praha: Portál 2005.

72. Linhartová V. Empatie, její význam a formy. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada 2011.

73. Klimeš J, Adam Z. Komentář psychologa: Dystymie – psychická porucha s převážně negativním hodnocením všeho prožitého. Acta Medicinae 2020; 9 (11–13):  131–137.

74. Boleloucký Z. Ně­kte­re aspekty neuroticke deprese a depresivni osobnosti 1. historicky uvod a koncepce dysthymních poruch. Čes a Slov Psychiatr 1987; 83 (1): 30–35.

75. Hrdlička M. Dysthymie jako méně známá forma deprese. Klinické obrazy a léčba. Čes Slov Pediat 2021; 76 (2): 119–123.

76. Goleman D. Emoční inteligence: proč může být emoční inteligence důležitější než IQ. Praha: Columbus 1997.

77. Wolfgang R, Michňová I, Michňa Z. Velký IQ a EQ trenér. Praha: Grada 2019.

78. Schulze R, Roberts RD, Le Roch P. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál  2007.

79. Shirtcliff EA, Vitacco MJ, Graf AR et al. Neurobio­logy of empathy and callousness: implications for the development of antisocial behavior. Behav Sci Law 2009; 27 (2): 137–171. doi: 10.1002/bsl.862.

80. Banissy MJ, Kanai R, Walsh V et al. Inter-individual differences in empathy are reflected in human brain structure. Neuroimage 2012; 62 (3): 2034–2039. doi: 10.1016/j.neuroimage.2012.05.081.

81. Fernández-Berrocal P, Cabello R, Gutiérrez-Cobo MJ. Understanding the relationship between general intelligence and socio-cognitive abilities in humans. Behav Brain Sci 2017; 40: e202. doi: 10.1017/S0140525X1600 162X.

82. Jung YH, Shin NY, Jang JH et al. Relationships among stress, emotional intelligence, cognitive intelligence, and cytokines. Medicine 2019; 98 (18): e15345. doi: 10.1097/MD.0000000000015345.

83. Keum S, Shin HS. Genetic factors associated with empathy in humans and mice. Neuropharmacology 2019; 159: 107514. doi: 10.1016/j.neuropharm.2019.01. 029.

84. Abramson L, Uzefovsky F, Toccaceli V et al. The genetic and environmental origins of emotional and cognitive empathy: review and meta-analyses of twin studies. Neurosci Biobehav Rev 2020; 114: 113–133. doi: 10.1016/ j.neubio­rev.2020.03.023.

85. van der Meulen M, Wierenga LM, Achterberg M et al. Genetic and environmental influences on structure of the social brain in childhood. Dev Cogn Neurosci 2020; 44: 100782. doi: 10.1016/j.dcn.2020.100782.

86. Toccaceli V, Fagnani C, Eisenberg N et al. Adult empathy: possible gender differences in gene-environment architecture for cognitive and emotional components in a large Italian twin sample. Twin Res Hum Genet 2018; 21 (3): 214–226. doi: 10.1017/thg.2018.19.

87. Warrier V, Grasby KL, Uzefovsky F et al. Genome-wide meta-analysis of cognitive empathy: heritability, and correlates with sex, neuropsychiatric conditions and cognition. Mol Psychiatry 2018; 23 (6): 1402–1409. doi: 10.1038/mp.2017.122.

88. Woodbury-Smith MR, Paterson AD, Szatmari P et al. Genome-wide association study of emotional empathy in children. Sci Rep 2020; 10 (1): 7469. doi: 10.1038/s41598-020-62693-6.

90. Plháková A, Reiterová E. Rozdíly v pěti dimenzích osobnosti a sociální inteligenci mezi studenty exaktních a humanitních věd. Československá psychologie 2010; 54 (2): 147–159.

91. Chudárková P. Psychopatie, empatie a morálka. Psychologie a její kontexty 2019; 10 (2): 3–17. doi: 10.15452/PsyX.2019.10.0009.

92. Klimeš, J, Boleloucký Z, Adam Z et al. Pestrost lidských povah je příčinou, proč někdy vázne komunikace mezi pacientem a lékařem. Acta Medicinae 2020; 17: 105–117.

93. Riegel K, Kalina K, Peč O. Poruchy osobnosti v 21. století: dia­gnostika v teorii a praxi. Praha: Portál 2020.

94. Harsa P, Riegel KD, Kalina K et al. Poruchy osobnosti v 21. století. Dia­gnostika v teorii a praxi – recenze. Československá psychologie 2020; 64 (6): 723–724.

95. Kernberg OF. Treatment of narcissistic personality disorders. Psyche (Stuttg) 1975; 29 (10): 890–905.

96. Boleloucký Z. Hraniční stavy v psychiatrii. Praha: Grada 1993.

97. Boleloucký Z. Příspěvek k praktické dia­gnostice hraničních stavů. Čes a Slov Psychiatr 1981; 77 (5): 289–295.

98. Sommerlad A, Huntley J, Livingston G et al. Empathy and its associations with age and sociodemographic characteristics in a large UK population sample. PLoS One 2021; 16 (9): e0257557. doi: 10.1371/journal.pone.0257557.

99. Tišanská L, Kožený J. Měření empatické citlivosti českých lékařů. Československá psychologie 2012; 56 (6): 518–528.

100. Kožený J, Tišanská L. Postoje studentů medicíny k roli empatie v léčebném kontextu: měření, rozdíly z hlediska pohlaví a délky studia. Československá psychologie 2011; 55 (2): 126–138.

101. Kožený J, Tišanská L, Höschl C. Assessing empathy among Czech medical students: a cross-sectional study. Československá psychologie 2013; 57 (3): 246–254.

102. Triffaux JM, Tisseron S, Nasello JA. Decline of empathy among medical students: dehumanization or useful coping process? Encephale 2019; 45 (1): 3–8. doi: 10.1016/j.encep.2018.05.003.

103. Ozair A, Singh KK, Kumar P. Decline of empathy during medical education. Acad Med 2021; 96 (3): 317. doi: 10.1097/ACM.0000000000003748.

104. Schattner A. Decline of empathy during medical education. Acad Med 2021; 96 (3): 317. doi: 10.1097/ACM.0000000000003749.

105. Spatoula V, Panagopoulou E, Montgomery A. Does empathy change during undergraduate medical education? A meta-analysis. Med Teach 2019; 41 (8): 895–904. doi: 10.1080/0142159X.2019.1584275.

106. Kanchan T, Krishan K, Dehal N. Quality of medical education: is our health in safe hands? Indian J Med Ethics 2018; 3 (3): 259. doi: 10.20529/IJME.2018.021.

107. O‘Sullivan DM, Moran J, Corcoran P et al. Medical school selection criteria as predictors of medical student empathy: a cross-sectional study of medical students, Ireland. BMJ Open 2017; 7 (7): e016076. doi: 10.1136/bmjopen-2017-016076.

108. Fragkos KC, Crampton PES. The effectiveness of teaching clinical empathy to medical students: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Acad Med 2020; 95 (6): 947–957. doi: 10.1097/ACM.0000000000003058.

109. Gillies J. Compassion, medical humanities and medical education. Educ Prim Care 2018; 29 (2): 68–70. doi: 10.1080/14739879.2018.1427004.

110. Batt-Rawden SA, Chisolm MS, Anton B et al. Teaching empathy to medical students: an updated, systematic review. Acad Med 2013; 88 (8): 1171–1177. doi: 10.1097/ACM.0b013e318299f3e3.

111. Han JL, Pappas TN. A review of empathy, its importance, and its teaching in surgical training. J Surg Educ 2018; 75 (1): 88–94. doi: 10.1016/j.jsurg.2017.06.035.

112. Davies SN, Durbin JM, Elhussein A et al. Improving empathy in medical students: the role of patient tutors. Med Teach 2018; 40 (3): 321. doi: 10.1080/0142159X.2017.1392494.

113. Vogel D, Meyer M, Harendza S. Verbal and non-verbal communication skills including empathy during history taking of undergraduate medical students. BMC Med Educ 2018; 18 (1): 157. doi: 10.1186/s12909-018-1260-9.

114. Pohontsch NJ, Stark A, Ehrhardt M et al. Influences on students‘ empathy in medical education: an exploratory interview study with medical students in their third and last year. BMC Med Educ 2018; 18 (1): 231. doi: 10.1186/s12909-018-1335.

115. Koretzky MO. Seeing the present through the past: history, empathy, and medical education. JAMA 2018; 320 (20): 2079–2080. doi: 10.1001/jama.2018.17253.

116. Kaplan-Liss E, Lantz-Gefroh V, Bass E et al. Teaching medical students to communicate with empathy and clarity using improvisation. Acad Med 2018; 93 (3):  440–443. doi: 10.1097/ACM.0000000000002031.

117. Rivas JO. Developing empathy in medical students. Clin Teach 2019; 16 (6): 657. doi: 10.1111/tct.13099.

118. Kim KJ. Project-based learning approach to increase medical student empathy. Med Educ Online 2020; 25 (1): 1742965. doi: 10.1080/10872981.2020.1742965.

119. Smith KE, Norman GJ, Decety J. The complexity of empathy during medical school training: evidence for positive changes. Med Educ 2017; 51 (11): 1146–1159. doi: 10.1111/medu.13398.

120. Light A, Gupta T, Burrows A et al. Learning empathy: the medical student perspective. Clin Teach 2019; 16 (1): 76–77. doi: 10.1111/tct.12801.

121. Nathwani SJ, Vedd N. Medical students perspective: project-based learning approach to increase medical student empathy. Med Educ Online 2020; 25 (1): 1794342. doi: 10.1080/10872981.2020.1794342.

122. Kataoka H, Iwase T, Ogawa H et al. Can communication skills training improve empathy? A six-year longitudinal study of medical students in Japan. Med Teach 2019; 41 (2): 195–200. doi: 10.1080/0142159X.2018.1460 657.

123. Ruiz-Moral R, Pérula de Torres L, Monge D et al. Teaching medical students to express empathy by exploring patient emotions and experiences in standardized medical encounters. Patient Educ Couns 2017; 100 (9): 1694–1700. doi: 10.1016/j.pec.2017.04.018.

124. Archer E, Meyer I. Teaching empathy to undergraduate medical students: „one glove does not fit all“. Med Educ 2018; 52 (11): 1191. doi: 10.1111/medu.13693.

125. Laughey W, Sangvik Grandal N, Stockbridge C et al. Twelve tips for teaching empathy using simulated patients. Med Teach 2019; 41 (8): 883–887. doi: 10.1080/0142159X.2018.1481283.

126. Yoo HH, Shin S, Lee JK. Effects of medical communication curriculum on perceptions of Korean medical school students. Korean J Med Educ 2018; 30 (4): 317–326. doi: 10.3946/kjme.2018.106.

127. Patel S, Pelletier-Bui A, Smith S et al. Curricula for empathy and compassion training in medical education: a systematic review. PLoS One 2019; 14 (8): e0221412. doi: 10.1371/journal.pone.0221412.

128. Wündrich M, Schwartz C, Feige B et al. Empathy training in medical students – a randomized controlled trial. Med Teach 2017; 39 (10): 1096–1098. doi: 10.1080/0142159X.2017.1355451.

129. Menezes P, Guraya SY, Guraya SS. A systematic review of educational interventions and their impact on empathy and compassion of undergraduate medical students. Front Med (Lausanne) 2021; 8: 758377. doi: 10.3389/fmed.2021.758377.

130. Beamish AJ, Foster JJ, Edwards H et al. What‘s in a smile? A review of the benefits of the clinician‘s smile. Postgrad Med J 2019; 95 (1120): 91–95. doi: 10.1136/postgradmedj-2018-136286.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 5

2022 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#