Editorial 2019
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2019; 32(Supplementum 3): 3
Kategorie:
Editorial
Vážení čtenáři,
je tomu již téměř deset let, kdy bylo Masarykovým onkologickým ústavem (MOÚ) založeno Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO), a to díky dotaci 281 744 872 Kč (financováno z 85 % z fondů EU a z 15 % ze státního rozpočtu ČR) v letech 2010–2014. Jejím poskytovatelem byl Evropský fond pro regionální rozvoj a státní rozpočet ČR cestou Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace projektu číslo CZ.1.05/ 2.1.00/ 03.0101. V roce 2015 pak projekt RECAMO přešel v podobě fyzicky již vybudovaného a fungujícího centra na nový, navazující projekt RECAMO2020 (č. projektu LO1413) podpořený Národním programem udržitelnosti I o celkové finanční podpoře ve výši 114 470 000 Kč, s čerpáním poskytnuté podpory ze státního rozpočtu do 31. 12. 2019 s významnou spoluúčastí mateřské instituce, MOÚ. Oba projekty byly zaměřeny na moderní onkologický výzkum prováděný s využitím nově vybudované výzkumné infrastruktury RECAMO (www.recamo.cz). Významným milníkem vývoje RECAMO bylo následné vybudování edukačního centra RECAMO/ ELU v prostorách terasy Švejdova pavilonu MOÚ, což reflektovalo potřebu navýšení prostorových kapacit ústavu pro výuku studentů všech stupňů vč. výuky postgraduální, a dále intenzivně se rozvíjející mezinárodní spolupráce s řadou evropských organizací (OECI, BBMRI-ERIC, ECRIN-ERIC a další).
Masarykův onkologický ústav, dlouhodobý člen OECI (Organization of European Cancer Institutes), je institucí zaujímající již po několik desetiletí přední místo v komplexní léčbě a výzkumu rakoviny a v současné době představuje největší komplexní onkologické centrum v ČR. RECAMO bylo od svého vzniku koncipováno jako integrální organizační jednotka ústavu, kterou tvoří multidisciplinární skupina odborně různě zaměřených výzkumných pracovníků a lékařských specialistů. Jejich společným cílem je klinická aplikace informací získaných studiem definovaných oblastí výzkumu nádorů. RECAMO se věnuje širokému rozmezí aktivit – od výzkumu v oblastech nádorové biologie, patologie, regulace buněčné proliferace, imunobiologie, příčin vzniku a vývoje nádorového onemocnění nebo buněčné odpovědi na vnější poškození přes vývoj potenciálních screeningových anebo diagnostických metod či nových látek s potenciálním protinádorovým účinkem až po klinická hodnocení fáze I/ II. RECAMO dlouhodobě rozvíjí inovativní a vysoce kvalitní výzkum v oblasti molekulární onkologie s cílem aplikovat získané výsledky v rychle se vyvíjejícím prostředí personalizované onkologie. Z dlouhodobých výzkumných aktivit lze jmenovat např. studium chaperonů a ko-chaperonů nebo úlohu proteinů rodiny p53 v nádorech.
V souhrnu lze konstatovat, že RECAMO od počátku usiluje o a) transparentní onkologický výzkum zaměřený na kvalitu s potenciálem praktické aplikace, b) součinnost výzkumných infrastruktur, jako jsou banky biologického materiálu BBMRI (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure) a akademická klinická hodnocení CZECRIN s výzkumnými aktivitami zaměřenými na řešení konkrétních výzkumných otázek, c) mezinárodní konkurenceschopnost, která přitáhla pozornost mnoha domácích i zahraničních vědeckých pracovníků nejvyšší úrovně a jejímž výsledkem je řada výsledků publikovaných v prestižních odborných časopisech (viz www.recamo.cz).
Za výzkumný i realizační tým
doc. MU Dr. Dalibor Valík, Ph.D.
výkonný ředitel RECAMO
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2019 Číslo Supplementum 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Prof. Petra Tesařová: Pacientky s metastatickým karcinomem nemají čas čekat na výsledky zdlouhavých byrokratických procedur
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
Nejčtenější v tomto čísle
- Výskum ubikvitinácie proteínov v onkológii
- CRISPR-Cas9 jako nástroj v terapii nádorových onemocnění
- Méně časté mutace EGFR v kontextu léčby nemalobuněčného karcinomu plic
- Glykozylácia ako dôležitý regulátor funkcie protilátok