Editorial Proč bychom měli věnovat pozornost problematice kardiovaskulárních onemocnění v těhotenství?
Autoři:
Krejčí J.
Působiště autorů:
I. interní kardioangiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Vyšlo v časopise:
Kardiol Rev Int Med 2018, 20(4): 249-250
Kategorie:
Editorial
Těhotenství a porod jsou přirozenou součástí života většiny žen. Jde o fyziologické procesy umožňující pokračování lidského rodu. Nejen pro nás muže jsou rovněž poněkud záhadnou událostí, která z žen dělá matky a z nás mužů otce. Přes některé hlasitě znějící hlasy ve společnosti, že bychom do tohoto mystéria neměli nijak zásadněji zasahovat a měli nechat vše přirozenému průběhu, bychom jako poučení profesionálové neměli zapomínat, že těhotenství a porod znamenají pro ženský organizmus nemalou zátěž. Protože právě ženy s kardiovaskulárními (KV) chorobami jsou predisponovány k určitým komplikacím, je úkolem nás kardiologů tyto ženy těhotenstvím a porodem spoludoprovázet a snažit se minimalizovat rizika, která pro ně z těhotenství a porodu vyplývají, a současně nezapomínat ani na možná rizika pro jejich potomstvo.
V letošním roce vyšla inovovaná guidelines Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu KV onemocnění v těhotenství, která inspirovala vznik tohoto čísla časopisu Kardiologická revue – Interní medicína. Musíme si být vědomi faktu, že těhotenství je asi v 1– 4 % komplikováno onemocněním matky. Z toho se asi v 0,5– 1 % jedná o KV onemocnění. Ta ovšem z hlediska mateřské morbidity a mortality hrají zásadní roli [1– 3]. Náhlá srdeční smrt, srdeční selhání (často zařazené pod diagnózu peripartální kardiomyopatie), aortální disekce či infarkt myokardu jsou spojeny s většinou úmrtí těhotných žen v rozvinutém světě. Podle některých dat až 11,8 % mateřských úmrtí mají na svědomí srdeční selhání či kardiomyopatie [3,4]. Přežívání řady žen s korigovanými komplexními vrozenými vadami do dospělosti vytváří další rizikovou populaci těhotných žen, která vyžaduje specializovanou péči. Víme, že některé z komplikací či zhoršení preexistujících onemocnění jsou preventabilní, a proto bychom se měli podílet na poradenství začínající v prekoncepčním období, pokračovat přes sledování a léčbu v době gravidity až po peripartální péči.
Vzhledem ke zlepšení diagnostiky některých dříve raritních onemocnění, k úspěchům moderní medicíny, zejména KV chirurgie, k rozvoji a prohlubujícím se znalostem z genetiky, k širokému spektru farmakologických i nefarmakologických možností léčby jednotlivých stavů, k narůstajícímu věku matek, k vyšší frekvenci vícečetných těhotenství při využívání metod asistované reprodukce, při současné akcentaci řady etických otázek, jsme jako lékaři mnohdy postaveni do nelehké situace. Naším primárním cílem musí být prospěch matky, zároveň nemůžeme zapomenout na skutečnost, že onemocnění matky a její léčba mohou závažným způsobem ovlivnit vývoj plodu [1,5,6]. To vše, v současné přítomnosti mimořádně citlivé a emočně vypjaté situace, činí tuto problematiku nesmírně náročnou nejen na znalosti, ale také na lidský přístup všech zúčastněných zdravotníků.
V tomto čísle předkládáme zájemcům o danou problematiku sérii článků předních českých odborníků zaměřených na nejčastější a nejzávažnější onemocnění, která se mohou u těhotných vyskytnout. Hned v úvodu tohoto čísla také uvádíme tabulku s návodem ke zhodnocení KV rizik žen s KV patologií, na niž se budeme v jednotlivých textech odkazovat (tab. 1).
Věříme, že v tomto čísle Kardiologické revue – Interní medicíny naleznete informace, které Vám umožní podílet se na erudované péči o těhotné ženy s KV chorobami, a přispět tak k bezpečnému a co nejméně komplikovanému průběhu těhotenství a porodu takto postižených žen.
doc. MU Dr. Jan Krejčí, Ph.D.
Zdroje
1. Regitz-Zagrosek V, Roos-Hesselink JW, Bauersachs J et al. 2018 ESC Guidelines for the management of cardiovascular diseases during pregnancy. Eur Heart J 2018; 39(34): 3165– 3241. doi: 10.1093/ eurheartj/ ehy340.
2. Roos-Hesselink JW, Duvekot JJ, Thorne SA. Pregnancy in high risk cardiac conditions. Heart 2009; 95(8): 680– 686. doi: 10.1136/ hrt.2008.148932.
3. Ng AT, Duan L, Win T et al. Maternal and fetal outcomes in pregnant women with heart failure. Heart 2018: pii: heartjnl-2018-313156. doi: 10.1136/ heartjnl-2018-313156.
4. Golia E, Gravino R, Rea A et al. Management of pregnancy in cardiomyopathies and heart failure. Future Cardiol 2017; 13(1): 81– 96. doi: 10.2217/ fca-2015-0004.
5. van Hagen IM, Boersma E, Johnson MR et al. Global cardiac risk assessment in the registry of pregnancy and cardiac disease: results of a registry from the European Society of Cardiology. Eur J Heart Fail 2016; 18(5): 523– 533. doi: 10.1002/ ejhf.501.
6. Elkayam U, Goland S, Pieper PG et al. High-risk cardiac disease in pregnancy: part I. J Am Coll Cardiol 2016; 68(4): 396– 410. doi: 10.1016/ j.jacc.2016.05.048.
Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiochirurgie KardiologieČlánek vyšel v časopise
Kardiologická revue – Interní medicína
2018 Číslo 4
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Hypertenze v těhotenství
- Poruchy srdečního rytmu v graviditě
- Diagnóza a manažment angioedému
- Index kotník-paže u diabetiků – jaká je nejvhodnější metoda měření?