První záznamy o introdukci invazivního komára Aedes albopictus (Diptera, Culicidae) na území Čech
Autoři:
F. Rettich 1; M. Kulma 1
Působiště autorů:
National Institute of Public Health in Prague, National Reference Laboratory of Vector Control
1
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 67, 2018, č. 1, s. 32-35
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Cíl:
V letech 2016 a 2017 bylo prováděno monitorování výskytu invazivního komára Ae. albopictus na předpokládaných místech jeho vstupu na území Čech. Tito komáři mohou být zavlečeni na území republiky silniční dopravou ze zemí s jejich masivním výskytem (jihoevropské státy).
Materiál a metodika:
Monitorování výskytu invazivních komárů bylo prováděno celkem na 16 stanovištích – nejbližší okolí parkovišť a zařízení k odpočinku řidičů u benzinových stanic na dálnicích D1, D3, D5 a odpočívadla na státní silnici E49. K zachycení byly použity pasti, tzv. ovitrapy, což jsou nádobky s vodou lákající gravidní samice komárů Ae. albopictus. Po expozici pastí v terénu byl jejich obsah transportován do laboratoře, kde bylo sledováno líhnutí larev a později líhnutí dospělců (pro snadnější identifikaci druhu komára).
Výsledky:
V roce 2016 nebyli podél dálnic v Čechách zachyceni žádní invazivní komáři. K prvnímu záchytu došlo začátkem srpna 2017 v blízkosti parkoviště benzinové stanice na 64. km dálnice D3 v blízkosti obcí Mezno/Mitrovice poblíž Miličína (Středočeský kraj). Ae. albopictus zde byl zachycen opakovaně (celkem 8 exemplářů). Další výskyt tohoto druhu (2 exempláře) byl pak zaznamenán na odstavném parkovišti u benzinové pumpy u dálnice D5 nedaleko Rozvadova (Plzeňský kraj) a státní hranice s Německem.
Závěr:
Zavlečení Ae. albopictus na území ČR je známo od roku 2012 z okolí Mikulova, blízko hranic s Rakouskem (Jihomoravský kraj). V tomto článku je popsán první záchyt komára na dvou různých lokalitách na území Čech. Ukazuje se tak, že tento invazivní druh může být, díky své schopnosti využít sílící silniční dopravu k pasivnímu transportu, zavlečen kamkoliv na území státu.
Klíčová slova:
Aedes albopictus – komár tygrovaný – Culicidae – monitorování – vektor arbovirů
Zdroje
1. Kraemer MUG, Sinka ME, Duda KA, et al. The global distribu-tion of the arbovirus vectors Aedes aegypti and Ae. albopictus. eLife 2015;4:e08347.
2. Invasive Species Specialist Group. Global Invasive Species Database. 2017.
3. Adhami J, Reiter P. Introduction and establishment of Aedes (Stegomyia) albopictus Skuse (Diptera: Culicidae) in Albania. J Am Mosq Cont Ass 1998;14(3):340–343.
4. European Centre for Disease Control. Aedes albopictus – current known distribution in Europe, April 2017.
5. Šebesta O, Rudolf I, Betášová L, et al. An invasive mosquito species Aedes albopictus found in the Czech Republic, 2012. Euro Surveill 2012;17(43):6–8.
6. Paupy C, Delatte H, Bagny L, et al. Aedes albopictus, an arbovirus vector: from the darkness to the light. Microb Infect 2009;11(14):1177–1185.
7. Calzolari M, Bonilauri P, Bellini R, et al. Usutu virus persistence and West Nile virus inactivity in the Emilia-Romagna region (Italy) in 2011. PLoS One 2013;8(5):e63978.
8. Medlock JM, Hansford KM, Schaffner F, et al. A review of the invasive mosquitoes in Europe: ecology, public health risks, and control options. Vector-borne zoonot 2012;12(6):435–447.
9. Rezza G, Nicoletti L, Angelini R, et al. Infection with chikungunya virus in Italy: an outbreak in a temperate region. Lancet 2007;30:1840–1846.
10. Schmidt-Chanasit J, Haditsch M, Schöneberg I, et al. Dengue virus infection in a traveller returning from Croatia to Germany. Euro Surveill 2010;15:19677.
11. Calba C, Guerbois-Galla M, Franke F, et al. Preliminary report of an autochthonous chikungunya outbreak in France, July to September 2017. Euro Surveill 2017;22(39):5–10.
12. Venturi G, Di Luca M, Fortuna C, et al. Detection of a chikungunya outbreak in Central Italy, August to September 2017. Euro Surveill 2017;22(39):17–00646.
13. European Centre for Disease Prevention and Control. Guidelines for the surveillance of invasive mosquitoes in Europe. Stockholm: ECDC;2012.
14. Becker N, Petrić D, Boase C, et al. Mosquitoes and their control. New York: Kluwer Academic;2003.
15. Knudsen A. Global distribution and continuing spread of Aedes albopictus. Parassitol 1995;37(2–3):91–97.
16. Hofhuis A, Reimerink J, Reusken C, Scholte E-J, et al. The hidden passenger of lucky bamboo: do imported Aedes albopictus mosquitoes cause dengue virus transmission in the Netherlands? Vector-Borne and Zoonotic Dis 2009;9(2):217–220.
17. Urbanelli S, Bellini R., Carrieri P, et al. Population structure of Aedes albopictus (Skuse): the mosquito which is colonizing Mediterranean countries. Heredity 2000;84:331–337.
18. Suter TT, Flacio E, Farna BF, et al. Surveillance on control of Aedes albopictus in Swiss-Italian border Region: Difference in egg densities between intervention and non-intervention areas. PloS One 2016;10(1):e0004315.
19. Baldacchino F, Marcantonio M, Manica M, et al. Mapping of Aedes albopictus Abundance at a Local Scale in Italy. Remote Sens 2017;9(7):749–763.
20. Carrieri M, Albieri A, Urbanelli S, et al. Quality control and data validation procedure in large-scale quantitative monitoring of mosquito density: the case of Aedes albopictus in Emilia-Romagna region, Italy. Pathog Glob Health 2017;111(2):83–90.
21. Roche B, Léger L, L’Ambert G, et al. The Spread of Aedes albopictus in Metropolitan France: Contribution of Environmental Drivers and Human Activities and Predictions for a Near Future. 2015. PLoS One 2015;10(5):e0125600.
22. Weren D, Kampen H. Aedes albopictus breeding in southern Germany, 2014. Parasitol Res 2015;144(3):831–834.
23. Thomas SM, Obermayr U, Fischer D, Kreyling J, Beierkuhnlein C. Low-temperature threshold for egg survival of a post-diapause and non-diapause European aedine strain, Aedes albopictus (Diptera: Culicidae). Parasit. Vectors 2012;5(1):100–107.
Štítky
Alergologie a imunologie Dermatologie Dětská dermatologie Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie LaboratořČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2018 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Nová definice sepse (Sepsis-3): cíle, přednosti a kontroverze
- Nozokomiální kandidémie v České republice v letech 2012–2015: výsledky mikrobiologické multicentrické studie
- West Nile virus (linie 2) v komárech na jižní Moravě – očekávání prvních autochtonních lidských případů
- Virová hepatitida A – séroprevalence a proočkovanost v Jihomoravském kraji