Využití molekulární genetiky v diagnostice infekčních agens

v tomto čísle časopisu se můžete těšit na dva přehledové články věnované molekulární genetice. Oba články jsou zaměřeny na možnosti využití molekulárně genetických metod v diagnostice infekčních onemocnění. Tyto metody přinášejí nové poznatky v oblasti fylogeneze a taxonomie mikroorganismů a epidemiologie infekčních nemocí, lze je však využít i v rutinní patologické praxi k identifikaci bakterií, virů, parazitů či protozoárních agens ve fixovaných tkáních. V diagnostice celé řady patogenů mohou být dokonce přesnější, než metody tradiční. Výhodou je zejména jejich specificita, vysoká citlivost a rychlost průkazu infekčních agens.

První článek se zabývá sekvenováním genů 16S, 18S a ITS regionů. Tyto metody jsou využívány k detekci bakteriálních, resp. mykotických a případě parazitárních agens. Článek je zaměřen na rozšířené možnosti těchto metod a jejich uplatnění v klinické praxi a diskutuje i budoucí vývoj v oblasti technologie sekvenování nové generace (NGS).

Druhý přehledový článek velmi komplexně shrnuje základní principy molekulárně genetických metod a možnosti jejich aplikace v laboratorní diagnostice infekčních onemocnění.

Kromě identifikace jednotlivých skupin mikroorganismů uvádí i možnosti analýzy lidského mikrobiomu, jehož složení se pravděpodobně uplatňuje v patogenezi řady různých onemocnění. Číslo je tematicky doplněno o krátkou kazuistiku, která popisuje vzácný případ diseminované HSV1 infekce u novorozence. V tomto čísle také najdete velmi zajímavou původní práci, která je věnována problematice atypické endometriózy a potenciálním možnostem využitelným v její diagnostice.

Za celou redakci Vám přeji příjemné čtení.

Magdaléna Daumová