Stanovení míry shody mezi záchranáři a neurology při identifi kaci těžké hemiparézy u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou

Stáhnout PDF English version

Autoři: D. Holeš ^1,2; J. Král- ^{3 5}; M. Čábal ³; D. Václavík ⁶; L. Klečka ⁷; R. Mikulík ^5,8; P. Jaššo ¹; M. Bar ^3,4
Působiště autorů: Emergency Medical Services, Moravian-Silesian Region, Czech Republic ¹; Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Comenius University in Bratislava, Slovak Republic ²; Comprehensive Stroke Centre, University Hospital Ostrava, Czech Republic ³; Department of Neurology and Psychiatry, Faculty of Medicine, Ostrava University, Czech Republic ⁴; Department of Neurology, St. Anne’s University Hospital and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ⁵; AGEL Research and Training Institute, Ostrava Vítkovice Hospital, Czech Republic ⁶; Primary Stroke Centre, City Hospital Ostrava, Czech Republic ⁷; International Clinical Research Centre, Stroke Research Programme, St. Anne’s University Hospital, Brno, Czech Republic ⁸
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(4): 391-394
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019391

Souhrn

Cíl: Třídění pacientů záchranáři v přednemocniční péči by mohlo určit, kteří pacienti budou přímo transportováni do komplexního cerebrovaskulárního centra k provedení mechanické trombektomie. Aby třídění bylo úspěšné, zdravotničtí záchranáři musí být schopni identifikovat závažné neurologické postižení. Cílem naší studie bylo stanovit míru shody inter-rater reability mezi záchranáři a neurology – specialisty na CMP, při identifikaci těžké hemiparézy u pacientů s akutní CMP.

Metodika: V prospektivní multicentrické studii bylo využito elektronické formy výuky u 225 záchranářů Zdravotnické záchranné služby tak, aby byli schopni rozlišit lehkou a těžkou hemiparézu. Ke stanovení míry shody mezi záchranáři a neurology – specialisty na CMP v hodnocení stupně závažnosti hemiparézy (National Institutes of Health Stroke Scale [NIHSS], body 5 a 6, skóre 0–2 [žádná nebo lehká] vs. 3–4 [těžká]) byl využit nevázaný index κ.

Výsledky: Během 10 měsíců v roce 2016 bylo v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickými záchranáři vyšetřeno na přítomnost hemiparézy 402 pacientů (průměrný věk 75 let), kteří byli současně ihned po přijetí do iktového centra vyšetřeni také neurology – specialisty na CMP. Celková shoda mezi záchranáři a neurology při hodnocení těžké hemiparézy nebo monoparézy byla mírná: κ 0,43 (95% CI 0,36–0,50).

Závěr: V hodnocení záchranářů v přednemocniční neodkladné péči byla zjištěna mírná reprodukovatelnost identifikace těžké hemiparézy u pacientů s akutní CMP. Před zavedením změn ve směrování na základě posouzení závažnosti neurologického deficitu je zapotřebí lepšího systému vzdělávání pro záchranáře.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

cévní mozková příhoda – třídění – zdravotnický záchranář – hemiparéza – vzdělávání

Zdroje

1. Goyal M, Menon BK, Van Zwam WH et al. Endovascular thrombectomy after large-vessel ischaemic stroke: a meta-analysis of individual patient data from five randomised trials. Lancet 2016; 387(10029): 1723–1731. doi: 10.1016/ S0140-6736(16)00163-X.

2. Saver JL, Goyal M, Van der Lugt AA et al. Time to treatment with endovascular thrombectomy and outcomes from ischemic stroke: a meta-analysis. Jama 2016; 316(12): 1279–1288. doi: 10.1001/ jama.2016.13647.

3. Goyal M, Menon BK, Wilson AT et al. Primary to comprehensive stroke center transfers: Appropriateness, not futility. Int J Stroke 2018; 13(6): 550–553. doi: 10.1177/ 1747493018764072.

4. Prabhakaran S, Ward E, John S et al. Transfer delay is a major factor limiting the use of intra-arterial treatment in acute ischemic stroke. Stroke 2011; 42(6): 1626–1630. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.609750.

5. Nakajima M, Kimura K, Ogata T et al. Relationships between angiographic findings and National Institutes of Health stroke scale score in cases of hyperacute carotid ischemic stroke. AJNR Am J Neuroradiol 2004; 25(2): 238–241.

6. Fischer U, Arnold M, Nedeltchev K et al. NIHSS score and arteriographic findings in acute ischemic stroke. Stroke 2005; 36(10): 2121–2125. doi: 10.1161/ 01.STR.0000182099.04994.fc.

7. Scheitz JF, Abdul-Rahim AH, MacIsaac RL et al. Clinical selection strategies to identify ischemic stroke patients with large anterior vessel occlusion. Stroke 2017; 48(2): 290–297. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.014431.

8. Ahmed N, Steiner T, Caso V et al. Recommendations from the ESO-Karolinska stroke update conference, Stockholm 13–15 November 2016. Eur Stroke J 2017; 2(2): 95–102. doi: 10.1177/ 2396987317699144.

9. Boulanger JM, Lindsay MP, Gubitz G et al. Canadian stroke best practice recommendations for acute stroke management: prehospital, emergency department, and acute inpatient stroke care, update 2018. Int J Stroke 2018; 13(9): 949–984. doi: 10.1177/ 1747493018786616.

10. Turc G, Bhogal P, Fischer U et al European Stroke
Organisation (ESO) – European Society for Minimally Inva-
sive Neurological Therapy (ESMINT) Guidelines on mechanical thrombectomy in acute ischemic stroke. J Neurointerv Surg 2019; 11(6): 535–538. doi: 10.1136/ neurintsurg-2018-014569.

11. Václavík D, Bar M, Klečka L et al. Prehospital stroke scale (FAST PLUS Test) predicts patients with intracranial large vessel occlusion. Brain Behav 2018; 8(9): e01087. doi: 10.1002/ brb3.1087.

12. Michel P. Prehospital scales for large vessel occlusion: closing in on a moving target. Stroke 2017; 48(2): 247–249. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.015511.

13. Nor AM, McAllister C, Louw SJ et al. Agreement between ambulance paramedic-and physician-recorded neurological signs with Face Arm Speech Test (FAST) in acute stroke patients. Stroke 2004; 35(6): 1355–1359. doi: 10.1161/ 01.STR.0000128529.63156.c5.

14. Dewey HM, Donnan GA, Freeman EJ et al. Interrater reliability of the National Institutes of Health Stroke Scale: rating by neurologistsand nurses in a community-based stroke incidence study. Cerebrovasc Dis 1999; 9(6): 323–327. doi: 10.1159/ 000016006.

15. Brott T, Adams HP, Olinger CP et al. Measurements of acute cerebral infarction: a clinical examination scale. Stroke 1989; 20(7): 864–870.

16. Lima FO, Silva GS, Furie KL et al. Field assessment stroke triage for emergency destination. Stroke 2016; 47(8): 1997–2002. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.013301.

17. Hastrup S, Damgaard D, Johnsen SP et al. Prehospital Acute Stroke Severity scale to predict large artery occlusion. Stroke 2016; 47(7): 1772–1776. doi: 10.1161/ STROKEAHA.115.012482.

18. Katz BS, McMullan JT, Sucharew H et al. Design and validation of a prehospital scale to predict stroke severity. Stroke 2015; 46(6): 1508–1512. doi: 10.1161/ STROKEAHA.115.008804.

19. Singer OC, Dvorak F, de Rochemont RD et al. A Simple 3-Item Stroke Scale. Stroke 2005; 36(4): 773–776. doi: 10.1161/ 01.STR.0000157591.61322.df.

20. Nazliel B, Starkman S, Liebeskind DS et al. A brief prehospital stroke severity scale identifies ischemic stroke patients harboring persisting large arterial occlusions. Stroke 2008; 39(8): 2264–2267. doi: 10.1161/ STROKEAHA.107.508127.

21. Pérez de la Ossa N, Carrera D, Gorchs M et al. Design and validation of a Prehospital Stroke Scale to predict large arterial occlusion. Stroke 2014; 45(1): 87–91. doi: 10.1161/ STROKEAHA.113.003071.

22. McMullan JT, Katz B, Broderick J et al. Prospective prehospital evaluation of the cincinnati stroke triage assessment tool. Prehosp Emerg Care 2017; 21(4): 481–488. doi: 10.1080/ 10903127.2016.1274349.

23. Kothari RU, Pancioli A, Liu T et al. Cincinnati prehospital stroke scale: reproducibility and validity. Ann Emerg Med 1999; 33(4): 373–378.

24. Ferguson KN, Kidwell CS, Starkman S et al. Inter-rater and intra-rater reliability of the Los Angeles Motor Scale (LAMS), a prehospital measure of stroke severity. Stroke 2002; 33(1): 384–384.