Padesát let prof. MU Dr. Milana Brázdila, Ph.D., FCMA

Ihned poté, co Milan Brázdil v r. 1989 nastoupil na Neurologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, bylo jasné, že se objevil mimořádně talentovaný a motivovaný mladý neurolog. Přišel s nadšeným zájmem o dění v mozku –  normálním i patologickém. K jeho prvním zájmům patřila vedle obecné neurologie i oftalmoneurologie, ale záhy se zaměřil na epileptologii, která se stala jeho celoživotním údělem. Absolvoval několik stáží ve Francii, Anglii, Kanadě a Německu. Od r. 1997 vedl Epileptologické oddělení kliniky a její EEG laboratoře.

Typicky pro Milana, klinickou praxi obohatil novými metodami, zejména na poli zobrazování a elektrofyziologie. Vídali jsme jej trávit hodně času s inženýry, výsledkem bylo zavedení například fMRI, MR spektroskopie a SISCOM do naší praxe. Bylo pro něj samozřejmé, že aplikace nových metod šla ruku v ruce s jejich využitím pro publikace v nejlepších mezinárodních žurnálech. Podobně v elektrofyziologii, v níž se zabýval například funkční konektivitou EEG, v poslední době třeba významem vysokofrekvenčních oscilací. Jako epileptolog záhy získal uznání na národní i mezinárodní úrovni –  od r. 1997 byl zástupcem České republiky v Scientist Panel on Epilepsy v Evropské federaci neurologických společností; od r. 1998 je členem výboru České ligy proti epilepsii (v letech 2003– 2007 ve funkci jednatele, v letech 2007– 2011 byl místopředsedou ČLPE). Od r. 2011 působí jako prezident ČLPE. Je spolupředsedou Evropskeho epileptologického sjezdu, který se bude v r. 2016 konat v Praze, podílí se na organizaci celé řady národních i mezinárodních odborných setkání, včetně např. International Congresses on Epilepsy, Brain and Mind a Evropského sjezdu klinické neurofyziologie (Brno 2015). Milan ovšem nikdy nepolevil ve své klinické práci. I dnes, kdy je přednostou kliniky, tráví hodně času se svými pa­cienty, především s těmi s těžkou epilepsií. Říká, že to je to, co jej baví na klinice nejvíce.

Již v prvních letech se vedle klinického vzdělávání zajímal o vědu a výuku, v r. 1993 se stal odborným asistentem. Druhou atestaci absolvoval v r. 1995. V r. 1999 získal titul Ph.D. Jak napovídá téma dizertační práce „Dichotomie vizuální percepce“, Milanovy zájmy od počátku jeho odborné kariéry překračovaly hranice klinické neurologie. Roku 2002 byl jmenován docentem (habilitační práce na téma „Oddball paradigma a jeho využití při studiu kognitivních funkcí“) a v r. 2007 profesorem. Byl nejmladším profesorem neurologie v České republice. Od r. 2013 je přednostou 1. neurologické kliniky LF MU a FN Brno.

Působí ve výborech dalších odborných společností, ve vědeckých a oborových radách (je předsedou oborové rady doktorského studia neurověd na LF MU), od r. 2009 je členem výboru České společnosti klinické neurofyziologie (delegát ve Světové federaci neurofyziologických společností IFCN a v Evropské sekci IFCN), od r. 2008 členem výboru České neurologické společnosti, od r. 2009 členem International Advisory Board Evropské společnosti klinické neurofarmakologie. Je členem redakčních rad odborných časopisů a členem užší redakční rady Neurologie pro praxi, koordinátorem či hlavním řešitelem grantových projektů.

Milan je mladý otec mladých dospělých dětí. Možná že tato skutečnost hraje roli v jeho vztahu ke studentům a mladým kolegům. Pokud chcete potkat Milana relaxovaného, zajděte ve čtvrtek do laboratoří CEITEC (Středoevropského technologického institutu –  program výzkumu mozku a mysli). Najdete jej tam živě diskutujícího s doktorskými studenty, postdoky, techniky. Nejspíše se baví o vědě a nemusí jít o klinický výzkum. Milan má velký zájem o behaviorální a sociální neurovědy –  založil a vede takto zaměřenou výzkumnou skupinu CEITEC. Shromáždil kolem sebe mezinárodní tým, který se zabývá výzkumem např. vědomí, déja vu, empatie, rizikového chování v dopravě či neuroekonomií.

Milan Brázdil zaujímá přední místo v evropském neurologickém a neurovědním výzkumu. H‑ index 22 jej řadí mezi nejvíce citované české neurovědce (citovanost v SCI –  1 126, autor 457 publikací). Získal celou řadu cen, včetně Ceny J. G. Mendela –  hlavní ceny Masarykovy univerzity pro rok 2012 za mimořádné výzkumné výsledky s mezinárodním významem. Od r. 2013 je členem České lékařské akademie (FCMA).

Ve výčtu Milanových činností, funkcí a zásluh by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Co však nemůžeme pominout je jeho osobnost. Milan působí jako prototyp „open minded“, široce a hluboce vzdělaného člověka. Nicméně jedna vlastnost je pro něj charakteristická –  je velmi slušný, přátelský a čestný člověk.

Milane, přejeme Ti všechno nejlepší v profesním a privátním životě. Máš před sebou ještě hodně tvůrčích let, využij je ve zdraví a ště­stí.

Za spolupracovníky

prof. MU Dr. Ivan Rektor, CSc., FANA, FCMA