Výběry z mezinárodních časopisů

Glucagon-like peptide-1 receptor agonists and risk of major adverse liver outcomes in patients with chronic liver disease and type 2 diabetes

Wester A, Shang Y, Toresson Grip E et al.
Gut 2024; 73 (5): 835–843. doi: 10.1136/gutjnl-2023-330962.

Agonisté receptoru pro glucagon-like peptid a riziko vážných nežádoucích jaterních příhod u pacientů s chronickým onemocněním jater a diabetem 2. typu

Studie fáze II naznačují, že agonisté receptoru pro glucagon-like peptid (GLP1) vedou k regresi steatohepatitidy asociované s metabolickou dysfunkcí, ale neovlivňují regresi fibrózy. Cílem této studie bylo posoudit dlouhodobý kauzální vliv GLP1 agonistů na riziko vážných nežádoucích jaterních příhod (MALO) u pacientů s jakýmkoli chronickým onemocněním jater a diabetem (DM) 2. typu. Byla použita observační data ze švédských zdravotnických registrů 2010–2020 se záměrem napodobit cílovou studii s GLP1 agonisty u vybraných pacientů s chronickým onemocněním jater na DM 2. typu. Hodnoceno bylo 10leté riziko MALO (dekompenzovaná cirhóza, hepatocelulární karcinom, transplantace jater nebo s MALO související úmrtí) u iniciátorů GLP1 agonisty vs. non-iniciátoři. Iniciátoři GLP1 agonisty měli 10leté riziko MALO 13,3 % (42/1 026) vs. 14,6 % u non-iniciátorů (1 079/15 633) v intention-to-treat analýze (risk ratio [RR] = 0,91; 95% CI 0,50–1,32). Odpovídající 10leté odhady rizika per protocol byly 7,4 % (22/1 026) a 14,4 % (1 079/15 633) (RR = 0,51; 95% CI 0,14–0,88). U pacientů s chronickým onemocněním jater a DM 2. typu, kteří adherují k léčbě v čase, mohou GLP agonisté vést k nižšímu riziku MALO. To naznačuje, že GLP1 agonisté mohou být slibnými léky snižujícími riziko progrese chronického onemocnění jater u pacientů se současným DM 2. typu, což je však nutno ověřit v randomizovaných studiích.

Coconut Water Induces Clinical Remission in Mild to Moderate Ulcerative Colitis: Double-blind Placebo-controlled Trial

Kedia S, Virmani S, Bajaj A et al.
Clin Gastroenterol Hepatol 2024; 22 (6): 1295.e7–1306.e7. doi: 10.1016/j.cgh.2024.01.013.

Kokosová voda indukuje klinickou remisi u mírné až středně aktivní ulcerózní kolitidy: dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie

Kokosová voda (CW) má protizánětlivé účinky, může ovlivňovat střevní mikrobiom a je bohatým zdrojem draslíku. Ovlivnění střevního mikrobiomu zlepšuje výsledky u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) a draslík má in vitro protizánětlivé vlastnosti. V této studii byl hodnocen efekt CW jako doplňkové terapie u pacientů s mírnou až střední UC. V této dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii z jediného centra byli pacienti s mírnou až střední (simple clinical colitis activity index – SCCAI: 3–9) endoskopicky aktivní UC (ulcerative colitis endoscopic index of severity – UCEIS > 1) randomizováni v poměru 1: 1 k léčbě CW + standardní terapie (SMT) vs. placebo + SMT. Celkem 400 ml CW bylo podáváno 8 týdnů. Primárním cílem byla klinická remise (SCCAI ≤ 2) a sekundárním cílem klinická odpověď (pokles SCCAI o ≥ 3) a nežádoucí příhody po 8 týdnech. Mikrobiom byl analyzován vstupně a po 8 týdnech. Ze 121 screenovaných pacientů bylo 95 zahrnuto pro modifikovanou intention-to-treat analýzu (CW: n = 49; placebo: n = 46) (průměrný věk 37,2 ± 11,2 let; 54,1 % mužů; doba trvání nemoci 48 měsíců; interquartile range – IQR 24–90 měsíců; pankolitida 26,1 %; SCCAI 5 [IQR 4–6]; UCEIS 4 [IQR 3–5]). Klinická odpověď (57,1 vs. 28,3 %; OR 3,4; 95% CI 1,4–7,9; p = 0,01), remise (53,1 vs. 28,3 %; OR 2,9; 95% CI 1,2–6,7; p = 0,02) a podíl pacientů s fekálním kalprotektinem (FCP) < 150 μg/g (30,6 vs. 6,5%; OR 6,3; 95% CI 1,7–23,6; p = 0,003) byly významně vyšší u CW. Nežádoucí příhody byly srovnatelné v obou skupinách, u žádného pacienta nedošlo k rozvoji hyperkalemie. CW byla více efektivní než placebo v indukci remise u pacientů s mírnou až střední UC.

Role of compliance in Helicobacter pylori eradication treatment: Results of the European Registry on H. pylori management

Huguet JM, Ferrer-Barceló L, Suárez P et al.
United European Gastroenterol J 2024; doi: 10.1002/ueg2.12569. Online ahead of print.

Význam compliance při eradikační léčbě Helicobacter pylori: výsledky Evropského registru léčby H. pylori

Východiska: Adherence k eradikační léčbě Helicobacter pylori (H. pylori) je základem pro dosažení odpovídající účinnosti léčby. Cíl: Určit, které faktory ovlivňují compliance léčby. Metody: Byl využit systematický prospektivní neintervenční registr (Hp-EuReg) klinické praxe evropských gastroenterologů. Compliance byla považována za adekvátní, pokud pacient užil ≥ 90 % léků. Údaje byly shromažďovány do září 2021 pomocí elektronického registru AEG-REDCap a byly podrobeny kontrole kvality. Byla také provedena multivariační analýza a následně byly určeny faktory spojené s účinností léčby a compliance. Výsledky: U 646 (1,7 %) z 38 698 pacientů byla compliance nedostatečná. Míra non-compliance byla vyšší u pacientů, kterým byly předepsány delší režimy (10-, 14denní) a záchranná léčba, u pacientů s funkční dyspepsií a u pacientů hlásících nežádoucí účinky. Prevalence non-adherence byla nižší u léčby první linie než u záchranné léčby (1,5 vs. 2,2 %; p < 0,001). Byly prokázány rozdíly v non-adherenci u tří nejčastějších léčebných postupů první linie: 1,1 % při léčbě inhibitorem protonové pumpy + klaritromycin + amoxicilin; 2,3 % při léčbě inhibitorem protonové pumpy + klaritromycin + amoxicilin + metronidazol; a 1,8 % při léčbě čtyřkombinací bismutu. Tyto léčebné postupy byly významně účinnější u pacientů dodržujících léčbu než u pacientů nedodržujících léčbu: 86 vs. 44 %, 90 vs. 71 % a 93 vs. 64 % (p < 0,001). Adekvátní compliance byla ve vícerozměrné analýze určena jako nejvýznamnější faktor spojený s vyšší účinností léčby (odds ratio [OR] 6,3; 95% CI 5,2–7,7; p < 0,001). Závěr: Dodržování léčby eradikace Helicobacter pylori je velmi dobré. Mezi faktory spojené se špatnou compliance patří funkční dyspepsie, záchranná léčba, prodloužené léčebné režimy, přítomnost nežádoucích účinků a použití jiné než bismutové sekvenční a konkomitantní léčby. Adekvátní dodržování léčby bylo faktorem, který nejvíce souvisel s úspěšnou eradikací.

Role of proton pump inhibitors dosage and duration in Helicobacter pylori eradication treatment: Results from the European Registry on H. pylori management

Pabón-Carrasco M, Keco-Huerga A, Castro-Fernández M et al.
United European Gastroenterol J 2024; 12 (1): 122–138. doi: 10.1002/ueg2.12476.

Role dávkování a délka podávání inhibitorů protonové pumpy v léčbě eradikace Helicobacter pylori: výsledky z Evropského registru léčby H. pylori

Východiska: Léčba infekce Helicobacter pylori (H. pylori) vyžaduje k dosažení úspěšné eradikace současnou léčbu inhibitory protonové pumpy (PPI) a použití antibiotik. Cíl: Zhodnotit roli dávkování PPI a délky léčby v účinnosti léčby eradikace H. pylori na základě „Evropského registru pro léčbu Helicobacter pylori“ (Hp-EuReg). Metody: Hp-EuReg je multicentrický, prospektivní, neintervenční, mezinárodní registr rutinní klinické praxe léčby H. pylori. V letech 2013–2022 byli systematicky sledováni všichni dospělí pacienti, kteří podstoupili léčbu H. pylori. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 36 579 pacientů z pěti zemí s více než 1 000 pacienty. Optimální (≥ 90 %) účinnosti léčby v první linii bylo dosaženo u následujících léčebných postupů: 1. 14denní terapie klaritromycin-amoxicilin-bismut a metronidazol-tetracyklin-bismut, obě nezávisle na předepsané dávce PPI; 2. všechny 10denní (kromě 10denní standardní trojkombinace) a 14denní terapie s vysokými dávkami PPI; a 3. 10denní čtyřkombinační terapie klaritromycin-amoxicilin-bismut, metronidazol-tetracyklin-bismut a klaritromycin-amoxicilin-metronidazol (sekvenční), všechny se standardní dávkou PPI. V první linii léčby bylo optimální účinnosti dosaženo při použití vysokých dávek PPI ve všech 14denních léčebných režimech, při 10- a 14denní čtyřkombinaci s bismutem a při 10denní sekvenční léčbě se standardními dávkami PPI. Optimální účinnosti ve druhé linii bylo dosaženo při 1. čtyřkombinační léčbě metronidazolem-tetracyklinem-bismutem po dobu 14, resp. 10 dnů se standardními a vysokými dávkami PPI a 2. trojkombinančí léčbě levofloxacinem-amoxicilinem po dobu 14 dnů s vysokými dávkami PPI. Žádná ze 7denních terapií v obou léčebných liniích nedosáhla optimální účinnosti. Závěr: V první linii léčby doporučujeme při 14denní trojkombinační terapii a při 10- nebo 14denní čtyřkombinační terapii v první linii léčby používat vysoké dávky PPI, zatímco při 10denní bismutové čtyřkombinační terapii by stačily standardní dávky PPI. Na druhou stranu v léčbě druhé linie by byly vysokodávkované PPI výhodnější při 14denní trokombianční terapii levofloxacinem a amoxicilinem nebo při 10denní čtyřkombinační terapii bismutem buď ve formě jedné tobolky „tři v jedné“, nebo v tradičním schématu.

Antibody Responses to Influenza Vaccination are Diminished in Patients with Inflammatory Bowel Disease on Infliximab or Tofacitinib

Liu Z, Alexander JL, Eng KY et al.
J Crohns Colitis 2024; 18 (4): 560–569. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjad182.

Protilátková odpověď na očkování proti viru chřipky je snížena u pacientů s idiopatickými střevními záněty na terapii infliximabem či tofacitinibem

Úvod a cíle: Cílem této práce bylo zjistit, zda šest imunosupresiv, běžně užívaných v terapii idiopatických střevních zánětů, je spojeno s nižší protilátkovou odpovědí po očkování proti sezónní chřipce. Metody: Byla realizována prospektivní studie zahrnující 213 pacientů s IBD a 53 zdravých kontrol: 165, kteří dostali očkování proti sezónní chřipce, a 101 bez očkování. Pacienti s IBD byli léčeni infliximabem, thiopuriny, kombinovanou terapií infliximabem a thiopurinem, ustekinumabem, vedolizumabem nebo tofacitinibem. Hlavním výsledkem byla protilátková odpověď proti chřipce A/H3N2 a A/H1N1 ve srovnání s kontrolami, přičemž do úvahy byl brán ohled na věk, předchozí očkování a interval mezi očkováním a odběrem vzorků. Výsledky: Nižší tvorba protilátek proti chřipce A/H3N2 byla zaznamenána u pacientů užívajících infliximab (geometrický průměrný poměr 0,35; 95% CI 0,20–0,60; p = 0,0002), kombinovanou terapii infliximabem a thiopurinem (0,46; 95% CI 0,27–0,79; p = 0,0050) a tofacitinib (0,28; 95% CI 0,14–0,57; p = 0,0005) ve srovnání s kontrolami. Nižší protilátková odpověď proti A/H1N1 byla pozorována u pacientů užívajících infliximab (0,29; 95% CI 0,15–0,56; p = 0,0003), kombinovanou terapii infliximabem a thiopurinem (0,34; 95% CI 0,17–0,66; p = 0,0016), monoterapii thiopurinem (0,46; 95% CI 0,24–0,87; p = 0,017) a tofacitinib (0,23; 95% CI 0,10–0,56; p = 0,0013). Ustekinumab a vedolizumab nebyly spojeny se sníženou tvorbou protilátek proti A/H3N2 nebo A/H1N1. Očkování v předchozím roce bylo spojeno s vyšší protilátkovou odpovědí proti A/H3N2. Koncentrace protilátek proti SARS-CoV-2 vyvolaných očkováním slabě korelovala s protilátkami proti H3N2 (r = 0,27; p = 0,0004) a H1N1 (r = 0,33; p < 0,0001). Závěr: Očkování v obou sezónách 2020–2021 a 2021–2022 bylo spojeno s významně vyšší protilátkovou odpovědí proti chřipce/A, než když pacienti nebyli vůbec očkováni anebo byli, ale pouze v sezóně 2021–2022. Terapie infliximabem a tofacitinibem byla spojena s nižší tvorbou protilátek proti chřipce/A, podobně jako protilátková odpověď vyvolaná vakcinací proti covidu-19.

Články vybrali a komentovali MUDr. Mgr. Irena Míková¹, doc. MUDr. Lumír Kunovský, Ph.D.^2–4, MUDr. Vincent Dansou Zoundjiekpon², MUDr. Kristýna Zdychyncová⁵

¹Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
²II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc
³Chirurgická klinika LF MU a FN Brno
⁴Gastroenterologické oddělení a digestivní endoskopie, LF MU a Masarykův onkologický ústav, Brno
⁵Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze