Správná odpověď na kvíz
Pneumatosis cystoides intestinalis (coli)

Správná diagnóza byla pneumatosis cystoides intestinalis (PCI), při které se jedná o přítomnost mnohočetných cystických útvarů lokalizovaných ve stěně trávicí trubice, a to nejčastěji v submukózní vrstvě. Nahromadění vzduchu v cysticky dilatovaných prostorách podmiňují polypoidní vyklenutí intaktní sliznice v postiženém úseku tenkého nebo tlustého střeva. Většina jedinců s touto diagnózou je asymptomatických nebo mají jen neurčité obtíže, bolesti břicha nebo průjmovitou stolici nebo nepravidelné vyprazdňování. U některých nemocných může být tato odchylka také provázena asymptomatickým pneumoperitoneem [1,2]. Zvýšený výskyt PCI byl rovněž pozorován u nemocných s chronickou obstrukční plicní chorobou, s astmatem nebo se sklerodermií. Od této benigní afekce je nutné odlišovat přítomnost plynu ve střevní stěně (pneumatosis linearis), který se objevuje v průběhu těžkých až nekrotizujících zánětlivých procesů na tlustém střevě, jako je fulminantně probíhající ulcerózní kolitida, ischemická kolitida nebo nekrotizující enterokolitida nedonošených dětí. V těchto případech je přítomnost lineárních depozit vzduchu ve stěně střeva neomylnou známkou blížící se perforace. Diagnóza PCI je většinou provedena zcela náhodně při endoskopickém vyšetření s nálezem shluku polypoidních prominencí, které jsou kryté sliznicí normálního vzhledu, někdy s bledší nebo naopak lehce namodralou barvou. Při kompresi jsou tyto útvary měkké a elastické a po eventuální punkci dochází k úniku plynu a regresi velikosti útvaru [1]. Právě takový byl vzhled shluku prominujících útvarů, které jsou zachyceny na obrázcích z koloskopického vyšetření. Endoskopický nález byl ohraničen na segment délky cca 10 cm. Doplněné vyšetření CT celou situaci poněkud zkomplikovalo, protože nález malého množství volného plynu pod bránicí s přítomností vzduchových bublin ve stěně střeva v oblasti slezinného ohbí tračníku vedl k nesprávné diagnóze kryté perforace tlustého střeva. Pacient byl však před tím i po provedeném vyšetření dlouhodobě bez jakýchkoli klinických a laboratorních projevů perforace nebo dokonce břišní sepse. Terapie PCI v drtivé většině případů není nutná, u některých pacientů se uplatnila léčba metronidazolem, u jiných oxygenoterapie (5–6 l/min), které vedly k úplné resoluci cystických dutin [2].

Je překvapující, že tato relativně vzácná diagnóza PCI zanechala nesmazatelnou stopu v historii české gastroenterologie, protože původní informace o ní se objevují při první pracovní schůzi recentně založené České gastroenterologické společnosti (25. 10. 1945), která se konala 22. 1. 1945 v posluchárně III. interní kliniky prof. Charváta. Primář MUDr. Zdeněk Vahala referoval případ 45letého lékaře, který byl akutně operován pro klinické známky akutní apendicitidy. Při operaci byl nalezen fyziologický vzhled červovitého výběžku, nicméně na seróze a ve stěně céka byly zjištěny mnohočetné, drobné a vzdušné cysty dosahující velikosti prosa až hrachu, což potvrdilo provedené histologické vyšetření. Při výkonu byla navíc zjištěna přítomnost duodenálního vředu. Autor sdělení dodává, že ve světové literatuře bylo do té doby popsáno 10 pneumatosis cystoides intestinalis, které byly diagnostikovány bez operace [3].

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty

ISCARE I.V.F., a. s.