Zemřel profesor MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.

Když před dvěma lety prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc., přebíral Cenu Jana Ev. Purkyně, nejvyšší vyznamenání udělované Českou lékařskou společností JEP, bylo právem zdůrazněno, že svojí prací ovlivnil nejen stomatologii a čelistní a obličejovou chirurgii, ale rovněž onkologii a onkologickou i obecnou chirurgii. I když již posledních 5 let nebyl přednostou Stomatologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na které prožil téměř půlstoletí svého profesního života, jeho zcela nečekané úmrtí 26. června přervalo řadu aktivit, kterým se ve svých 74 letech věnoval, mj. práci na budování Stomatologického muzea profesora Jana Jesenského.

Jiří Mazánek se narodil 21. dubna 1943 v Poděčelech, vesničce o několika desítkách čísel asi 10 km od Chrudimi. Vystudoval stomatologii na Fakultě všeobecného lékařství UK a po promoci v roce 1965 dva roky pracoval jako obvodní stomatolog v OÚNZ Nymburk.

V roce 1968 nastoupil jako sekundární lékař lůžkového oddělení tehdejší I. stomatologické kliniky Fakultní nemocnice 2, což byla „pražská“ část bývalé Všeobecné nemocnice v Praze. Na tomto špičkovém pracovišti působil bez přerušení 49 let – od roku 1986 se jako asistent podílel na výuce studentů stomatologického i všeobecného směru, neboť v roce 1976 absolvoval (individuálním studijním plánem) i obor všeobecné lékařství – což je mimochodem tradice dodržovaná některými lékaři kliniky do dnešní doby. V roce 1983 obhájil kandidátskou dizertační práci, pro obor stomatologie se habilitoval v roce 1988 a po obhajobě doktorské práce v roce 1990 byl jmenován profesorem pro obor stomatologie. V letech 1998–2012 zastával funkci přednosty Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha, proděkanem 1. lékařské fakulty byl v letech 1999–2005.

Prof. Mazánek zdaleka nebyl jen vedoucím největšího klinického stomatologického pracoviště v Česku a autorem klíčových učebnic a dalších učebních textů, bez jehož přínosu si nelze současnou podobu čelistní a obličejové chirurgie představit. Patřil k zakladatelům laserové terapie, zejména laserové onkologie, a to na evropské úrovni. Ve spolupráci s Laboratoří biomechaniky lidského těla ČVUT a společností Lasak řešil problematiku trojrozměrných individuálně zhotovovaných implantátů a obličejových epitéz s cílem efektivní náhrady kostí i měkkých tkání při různých defektech obličeje. Působil také jako soudní znalec.

Profesor Mazánek byl zakládajícím členem České lékařské akademie, členem Čestné rady a Vědecké rady České stomatologické komory, několik funkčních období byl členem vědeckých rad Ministerstva zdravotnictví ČR, Univerzity Karlovy a samozřejmě také 1. LF UK a VFN v Praze. Byl členem několika zahraničních odborných společnosti, čestným členem polské společnosti maxilofaciální chirurgie. Publikoval 186 prací, je autorem nebo spoluautorem 10 monografií a 8 vysokoškolských učebnic nebo skript.

Za svou práci byl mnohokrát oceněn, kromě zmíněného nejvyššího ocenění ČLS JEP dostal Stříbrnou a Zlatou medaili Univerzity Karlovy, pamětní medaili Masarykovy univerzity v Brně, v roce 2013 byl uveden do Síně slávy ČSK a byl oceněn titulem Osobnost české stomatologie, obdržel Cenu J. Hlávky za pedagogickou a výzkumnou činnost a také Cenu českého literárního fondu. Již v roce 1985 obdržel Cenu ministra zdravotnictví ČR za výzkum.

V osobě profesora Mazánka se pojily mimořádné odborné a vědecké schopnosti s mírnou, skromnou a přátelskou povahou. Ačkoli jsem mezi jeho pacienty nepatřil, vím, že se obětavě staral o mnoho kolegů z fakulty a nemocnice. Každý náhlý odchod vyvolává úvahy o pomíjivosti a nepřízni osudu, v případě Jiřího Mazánka však budou nejen vykonaná práce, ale zejména jeho lidský odkaz nepochybně přetrvávat dlouho.

Petr Sucharda