Toxoplazmóza centrálního nervového systému po alogenní transplantaci krvetvorných buněk
Toxoplasmosis of the central nervous systems after allogeneic stem cell transplantation
Toxoplasmosis is a rare opportunistic protozoal infection, which may occur in patients after hematopoietic stem cell transplantation. This disease originates almost exclusively from reactivation of latent infection in seropositive recipients. We present a case report of one patient with diagnosis of acute myeloid leukemia undergoing two allogeneic stem cell transplantations at two years interval. The second transplantation was complicated by the development of the toxoplasmic encephalitis in early posttransplant course. The initial neurological symptoms included diplopia caused by the paresis of right side motor branches of the 3rd and 6th cranial nerves due to a compressive lesion in basal ganglia. Patient suddenly deteriorated after an epileptic seizure followed by a loss of consciousness, bilateral ptosis and right side mydriasis. Prolonged sopor and bilateral mydriasis appeared because of the further lesion progression in basal ganglia and compression of the 3rd cranial nerve. After targeted therapy of Toxoplasma gondii the patient’s clinical status improved and she regained consciousness. Unfortunately, examination of bone marrow later revealed the relapse of leukemia. We compared risk factors of the latent reactivation of infection in immunocompromised patients with published data. It is of interest that the toxoplasmosis of the brain developed in this patient after the second transplantation.
Key words:
toxoplasmosis, encephalitis, brain toxoplasmosis, focal CNS affections, hematopoietic stem cell transplantation.
Autoři:
Michaela Pevná 1; Petr Vondráček 3; Ivo Palásek 1; Miloš Keřkovský 2
; Zdeněk Kořístek 1; Milan Navrátil 1; Martin Klabusay 1
Působiště autorů:
Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Interní hematoonkologická klinika FN
1; Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Radiologická klinika FN
2; Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Klinika dětské neurologie FN
3
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2010; 149: 184-188
Kategorie:
Kazuistika
Souhrn
Toxoplazmóza je vzácnou oportunní protozoární infekcí u pacientů po transplantaci krvetvorných buněk. Toto onemocnění pochází téměř výhradně z reaktivace latentní infekce u séropozitivních příjemců. Uvádíme kazuistiku 42leté pacientky, která pro léčbu akutní myeloidní leukémie podstoupila v odstupu dvou let dvě příbuzenské transplantace krvetvorných buněk, přičemž druhá z nich byla komplikována rozvojem toxoplazmové encefalitidy v časném posttransplantačním průběhu. Iniciálním neurologickým symptomem byla diplopie způsobená pravostrannou lézí motorických větví III. a VI. hlavového nervu, podmíněnou kompresivní ložiskovou afekcí CNS v pravostranných bazálních gangliích. Stav pacientky se náhle zhoršil po jedné epizodě epileptického záchvatu, po které přetrvávala porucha vědomí a rozvinula se oboustranná ptóza víček a pravostranná mydriáza. Porucha vědomí se prohloubila až k soporu a mydriáza se objevila oboustranně v důsledku progrese ložiska také v levostranných bazálních gangliích a útlaku jak motorické, tak parasympatické větve III. hlavového nervu. Při zavedené cílené terapii na Toxoplasma gondii se stav pacientky pozvolna v průběhu týdnů zlepšoval, ale bohužel současně myelogram ukázal relaps základního onemocnění. Vzhledem k faktu, že se toxoplazmóza mozku u naší pacientky rozvinula až po druhé transplantaci krvetvorných buněk, porovnali jsme v souladu s dostupnou literaturou rizikové faktory pro reaktivaci latentní infekce mezi oběma transplantacemi krvetvorných buněk.
Klíčová slova:
toxoplazmóza, encefalitida, mozková toxoplazmóza, fokální afekce CNS, transplantace krvetvorných buněk.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR číslo NR9671-4 a VZ MSM 021622430.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Michaela Pevná
Interní hematoonkologická klinika FN Brno
Jihlavská 20, 625 00 Brno
fax: +420 532 233 603, e-mail: 22524@mail.muni.cz
Zdroje
1. Hegab SM, Al-Mutawa SA. Immunopathogenesis of toxoplasmosis. Clin Exp Med 2003; 3: 84–105.
2. Montoya JG, Liesenfeld O. Toxoplasmosis. Lancet 2004; 363: 1965–1976.
3. Slavin MA, Meyers JD, Remington JS, et al. Toxoplasma gondii infection in marrow transplant recipients: a 20 year experience. Bone Marrow Transplant 1994; 13: 549–557.
4. Martino R, Bretagne S, Rovira M, et al. Toxoplasmosis after hematopoietic stem transplantation. Report of a 5-year survey from the Infectious Diseases Working Party of the European Group for Blood and Marrow Transplantation. Bone Marrow Transplant 2000; 25: 1111–1114.
5. Hejlíček K, Literák I, Vostalová E, et al. Protilátky proti Toxoplasma gondii u gravidních žen v okrese České Budějovice. Epidemiol Mikrobiol Imunol 1999; 48: 102–105.
6. Studeničová C, Ondriska F, Holková R. Séroprevalencia Toxoplasma gondii u gravidných žien na Slovensku. Epidemiol. Mikrobiol Imunol 2008; 57: 8–13.
7. Small TN, Leung L, Kiehn TE, et al. Disseminated toxoplasmosis following T cell-depleted related and unrelated bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplant 2000; 25: 969–973.
8. Matsuo Y, Takeishi S, Miyamoto T, et al. Toxoplasmosis encephalitis following severe graft-vs.-host disease after allogeneic hematopoietic stem cell transplantation: 17 year experience in Fukuoka BMT group. Eur J Haematol 2007; 79: 317–321.
9. Belanger F, Derouin F, Grangeot-Keros L, et al. Incidence and risk factors of toxoplasmosis in a cohort of human immunodeficiency virus-infected patients: 1988–1995. Clin Infect Dis 1999; 28: 575–581.
10. Mele A, Paterson PJ, Prentice HG, et al. Toxoplasmosis in bone marrow transplantation: a report of two cases and systemic review of the literature. Bone Marrow Transplant 2002; 29: 691–698.
11. Martino R, Maertens J, Bretagne S, et al. Toxoplasmosis after hematopoietic stem cell transplantation. Clin Infect Dis 2000; 31: 1188–1194.
12. Janitschke K, Held T, Krüger D, et al. Diagnostic value of tests for Toxoplasma gondii-specific antibodies in patients undergoing bone marrow transplantation. Clin Lab 2003; 49: 239–242.
13. Maury S, Mary JY, Rabian C, et al. Prolonged immune deficiency following allogeneic stem cell transplantation: risk factors and complications in adult patients. Br J Haematol 2001; 115: 630–641.
14. Girard PM, Landman R, Gaudebout C, et al. Dapsone-pyrimethamine compared with aerosolized pentamidine as primary prophylaxis against Pneumocystis carinii pneumonia and toxoplasmosis in HIV infection. N Engl J Med 1993; 328: 1514–1520.
15. Chandrasekar PH, Momin F, et al. Disseminated toxoplasmosis in marrow recipients: a report of three cases and a review of the literature. Bone Marrow Transplant 1997; 19: 685–689.
16. Khoury H, Adkins D, Brown R, et al. Successful treatment of cerebral toxoplasmosis in a marrow transplant recipient: contribution of a PCR test in diagnosis and early detection. Bone Marrow Transplant 1999; 23: 409–411.
17. Smrcka M, Mrlian A, Karlsson-Valik J, et al. The effect of head injury upon the immune system. Bratisl Lek Listy 2007; 108: 144–148.
18. Chang KH, Han MH. MRI of CNS parasitic diseases. JMRI 1998; 8: 297–307.
19. Maschke M, Dietrich U, Prumbaum M, et al. Opportunistic CNS infection after bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplant 1999; 23: 1167–1176.
20. Ionita C, Wasay M, Balos L, et al. MR imaging in toxoplasmosis encephalitis after bone marrow transplantation: paucity of enhancement despite fulminant disease. Am J Neuroradiol, 2004; 25: 270–273.
21. Mueller-Mang C, Mang TG, Kalhs P, et al. Imaging characteristics of toxoplasmosis encephalitis after bone marrow transplantation: report of two cases and review of the literature. Neuroradiology 2006; 48: 84–89.
22. Bleggi-Torres LF, De Medeiros BC, Werner B, et al. Unusual presentation of cerebral toxoplasmosis after BMT. Bone Marrow Tranplant 1999; 23: 855–856.
23. Picardi M, De Rosa G, Di Salle F, et al. Post-transplant cerebral toxoplasmosis diagnosed by megnetic resonance imaging. Haematologica 1998; 83: 570–572.
24. Dietrich U, Maschke M, Dorfler A, et al. MRI of intracranial toxoplasmosis after bone marrow transplantation. Neuroradiology 2000; 42: 14–18.
25. Bretagne S, Costa JM, Foulet F, et al. Prospective study of toxoplasma reactivation by polymerase chain reaction in allogeneic stem-cell transplant recipients. Transpl Infect Dis 2000; 2: 127–132.
26. Cibickova L, Horacek J, Prasil P, et al. Cerebral toxoplasmosis in an allogeneic peripheral stem cell transplant recipient: case report and review of literature. Transpl Infect Dis 2007; 9: 332–335.
27. Brinkman K, Debast S, Sauerwein R, et al. Toxoplasma retinitis/encephalitis 9 months after allogeneic bone marrow transplantation. Bone Marrow Transplant 1998; 21: 635–636.
28. Katlama C, De Wit S, O’Doherty E, et al. Pyrimethamine-clindamycin vs. pyrimethamine-sulfadiazine as acute and long-term therapy for toxoplasmic encephalitis in patients with AIDS. Clin Infect Dis 1996; 22: 268–275.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Hladina plazmatického citrulinu – spolehlivý neinvazivní ukazatel množství funkčních enterocytů
- Idiopatické střevní záněty a těhotenství
- Nádorové multiplicity u české populace
- Vyšetření kondenzátu vydechovaného vzduchu u cystické fibrózy