Laureáti Nobelovy ceny
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2008; 147: 128
Kategorie:
Laureáti Nobelovy ceny
Albert Szent-Györgyi von Nagyrapolt
(1893-1986)
Albert von Szent-Györgyi se narodil 16. září 1893 v Budapešti. Otec byl majitel velkých pozemků, matka pocházela z rodiny budapešťských anatomů (její otec i bratr byli profesory anatomie na budapešťské univerzitě). Na univerzitě v Budapešti začal mladý Albert studovat medicínu v roce 1911; pracoval tam ve strýcově laboratoři, ale jeho studia přerušilo vypuknutí první světové války, do níž jako medik musel narukovat. Sloužil na italské a ruské frontě, v roce 1916 byl pro zranění propuštěn a vrátil se domů. V Budapešti pokračoval ve studiu a v roce 1917 studia dokončil. Týž rok se oženil a nastoupil do vojenské nemocnice v severní Itálii. Po válce pokračoval ve studiích: Věnoval se krátce farmakologii v Pozsony – nynější Bratislavě, v Praze u Armina von Tschermak elektrofyziologii, totéž studoval v Berlíně a chemii studoval v hamburském Institutu pro tropické lékařství. V roce 1920 se stal asistentem v ústavu farmakologie v Leidenu a nakonec se v ústavu fyziologie v Gröningenu v letech 1922–1926 zaměřil na výzkum chemie buněčného dýchání. Jeden rok strávil v Mayo v Minnesotě jako stipendista Rockefellerovy nadace, a nakonec za to, že z tkáně nadledvinek, pomerančů a zelí úspěšně izoloval C4H8O6 –„hexuronickou kyselinu“ (jak prozatím pojmenoval L-enantiomer kyseliny askorbové, vitamin C), získal roku 1927 na univerzitě v Cambridge doktorský titul.
Po návratu ze studií zpět do Maďarska přijal v roce 1930 práci na univerzitě v Szegedíně. Experimentoval s kyselinou askorbovou a všiml si jejích protikurdějových účinků. Zjistil mj., že vydatným zdrojem vitaminu C je paprika (capsicum annuum). Studia biochemie svalstva a tkáňového dýchání, procesu biologického spalování, vedly i k objevu flavonu a biologické aktivity flavanonu; roku 1936 objevil v kůře citrusových plodů tzv. citrin – rutin, vitamin P. Za objevy týkající se procesů biologické oxidace a zvláště za objev vitaminu C dostal v roce 1937 Nobelovu cenu. V následujícím období se zaměřil na výzkum biofyziky svalu, extrahoval proteiny actin a myosin a objevil význam jejich kombinace pro svalovou kontrakci.
Už před vypuknutím druhé světové války pomáhal židovským spoluobyvatelům v útěku před fašistickým režimem v Maďarsku a během války se zapojil do odboje. S pomocí švédského velvyslanectví v Budapešti se stal švédským občanem. V roce 1941 se podruhé oženil. Z pověření maďarského premiéra vyjednával v Istanbulu pod záminkou vědeckého setkání se zástupci britských a amerických spojeneckých sil. Po prozrazení tohoto spiknutí musel prchat před gestapem a ukrýval se poblíž sovětské vojenské linie. Na Molotovův osobní příkaz byl coby odbojář a významný vědec převezen do Moskvy. Po válce vedl na budapešťské univerzitě oddělení biochemie. Jako veřejně známá osobnost a člen parlamentu stál u obnovy akademie věd, byl jejím předsedou, a uvažovalo se dokonce o jeho zvolení prezidentem státu – to ale nebylo sověty posvěceno. V roce 1947 emigroval do Spojených států amerických.
V USA vedl laboratoř ve Woods Hole (Massachusetts), v roce 1948 navíc přijal nabídku práce v národním ústavu zdraví v Bethesda v Marylandu a v roce 1950 založil Ústav pro výzkum svalu. Za práci na studiu svalů (používal k ní elektronové mikroskopy) byl v roce 1954 oceněn americkým vědeckým vyznamenáním Lasker Award a v příštím roce se dočkal i amerického občanství a stal se členem americké akademie věd. V 50. letech minulého století se Szent-Györgyi věnoval zkoumání aplikace teorie kvantové fyziky při studiu rakoviny. Pro neshody s úřady ohledně financování výzkumu založil s pomocí právníka a příznivce Franklina Salisburyho soukromou neziskovou organizaci pro výzkum rakoviny. V této své životní etapě sledoval Szent-Györgyi volné radikály jako potenciální příčinu rakoviny.
Mezi jeho mnohými publikacemi vyniká Oxidation, Fermentation, Vitamins, Health and Disease (1939), Studies on Muscle (1945), Muscular Contraction (1947), The Nature of Life (1947), Contraction in Body and Heart Muscle (1953), Bioenergetics (1957) a Submolecular Biology (1960); uznání jeho vědeckého významu dokresluje řada ocenění, která získal na mnoha světových univerzitách.
Zemřel ve Woods Hole 22. října 1986 ve věku 93 let.
Zdroj: Malá encyklopédia bádateľov a vynálezcov. Bratislava, 1973.
The McGraw-Hill Encyclopedia of World Biography; Internet (nobelprize.org, Wikipedia aj.).
PhDr. Hana Mášová, Ph.D.
Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
121 08 Praha 2, Kateřinská 32
e-mail: hana.masova@lf1.cuni.cz
Zkušenost je dobrá škola, jen školné je trochu vysoké.
HEINRICH HEINE
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- I mozek má svou krizi středního věku. Jak tyto změny souvisejí s rizikem demence ve stáří?
- Přerušovaný půst může mít významná zdravotní rizika
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Mikroplasty a jejich riziko pro zdraví: Co všechno víme?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Jaký je výskyt zhoubných nádorů mezi bývalými dárci krve?
- Komplikace v oblasti kapsy kardiostimulátoru
- Tracheální intubace bez podání svalového relaxancia – vliv odlišných dávek sufentanilu na kvalitu intubačních podmínek: prospektivní studie
- Je současný rozsah vyšetření dárců krve dostatečný? Onemocnění zhoubným nádorem u aktivních dárců krve
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy