Doporučení pro anesteziologickou péči v průběhu vyšetření magnetickou rezonancí
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 5, s. 289-290
Kategorie:
Nová mezinárodní doporučení
Text zpracoval: Černý V.
Reference: Anesthesiology. 2015 Mar;122(3):495-520. doi: 10.1097/ALN.0000000000000458.
Poznámka:
Dokument aktualizuje doporučení z roku 2009, výběr z textu (uvedené číslování) neodpovídá struktuře jednotlivých doporučení v originálním dokumentu.
VYBRANÁ DOPORUČENÍ
1. Edukace
- Všichni anesteziologové by měli být vzděláni a poučeni o specifickém prostředí magnetické rezonance (MRI).
- Edukace by měla zdůraznit potenciální zdravotní rizika pro pacienty a personál.
- Edukace by měla zahrnovat informace o všech předmětech, které by neměly být přinášeny do zóny III a IV prostředí MRI (např. fonendoskopy, hodinky, mobilní telefony, kreditní karty, baterie aj.).
- Anesteziologové by měli těsně spolupracovat s radiology, techniky při sestavování obsahu vzdělávacích programů zaměřených na bezpečnost anesteziologické péče v průběhu vyšetření MRI.
2. Kontrola pracovníků poskytující anesteziologickou péči
- Anesteziologové by měli těsně spolupracovat s vedoucím lékařem MRI s cílem zajistit systém kontroly všech pracovníků (zda nemají rizikové předměty pro MRI) před vstupem do zóny III a IV.
3. Kontrola pacientů podstupujících vyšetření MRI
- Každý pacient, u kterého je plánováno vyšetření MRI s požadavkem anesteziologické péče, by měl být diskutován s lékařem indikujícím MRI a radiologem s cílem zjištění, zda:
- jde o „rizikového“ pacienta (novorozenci, kritický stav pacienta s poruchou životních funkcí, obezita, periferní cévní onemocnění),
- pacient vyžaduje v průběhu MRI vyšetření nějaký přístroj (monitorování, podpora orgánových funkcí),
- byl pacient zkontrolován pro přítomnost implantovaných zařízení (kardiostimulátor apod.),
- byl pacient zkontrolován pro přítomnost feromagnetických věcí (např. chirurgické klipy, chlopně),
- byl pacient zkontrolován pro přítomnost „zapuštěných“ kovových částic (např. obsah kovových částic v barvě pro tetování, piercing), nebo implantovaných zařízení (kardiostimulátor apod.).
- U pacientů s renálním selháním by nemělo být používáno gadolinium pro zvýšené riziko tzv. nephrogenic systemic sclerosis.
- Každý přístroj využívaný pro zajištění anesteziologické péče na MRI by měl být označen kategorií:
- bezpečný pro použití MRI,
- nelze používat pro MRI,
- lze použít pro MRI za určitých podmínek.
- Kardiostimulátory a kardiovertery jsou obecně považovány za kontraindikaci k vyšetření MRI.
- MRI může být provedeno za určitých okolností u pacientů s:
- „deep brain“ stimulátorem,
- „vagal nerve“ stimulátorem,
- „phrenic nerve“ stimulátorem,
- termodilučním katétrem obsahujícím kovové vlákno,
- kochleárním implantátem.
4. Příprava
- Anesteziolog by měl formulovat plán anesteziologické péče v prostředí MRI.
- Anesteziolog by měl konzultovat radiologa s cílem zjištění doby trvání vyšetření, polohy pacienta, potřeby zadržení dechu/přerušení ventilace.
- Anesteziolog by měl spolupracovat s personálem MRI stran umístění všech pomůcek a přístrojů nezbytných pro poskytnutí anesteziologické péče.
- Anesteziolog by měl zkontrolovat vhodnost místa, ze kterého bude sledovat pacienta, jeho orgánové funkce a činnost přístrojů, nezbytných pro poskytnutí anesteziologické péče.
- Anesteziolog by měl vždy připravit plán řešení urgentních situací včetně zajištění dostupnosti nezbytných pomůcek a přístrojů a místa, kam by se pacient v případě nutnosti přesunul, takovéto místo musí být vybaveno k monitorování fyziologických funkcí, dostupností zdroje kyslíku, odsávání a ostatních nezbytných pomůcek pro resuscitaci.
5. Péče o pacienta během MRI
- Monitorování
- monitorování musí naplňovat požadavky pro poskytování bezpečné anesteziologické péče;
- interpretace EKG monitorování musí reflektovat vliv magnetického pole na EKG;
- monitor vitálních funkcí splňující kritéria MRI bezpečnosti musí být k dispozici tak, aby umožnil sledování pacienta v zóně IV, kde není anesteziolog přítomen;
- hloubka anestezie má být přiměřeně „lehká“, nicméně je spojena s rizikem podráždění dýchacích cest a souvisejícími komplikacemi (laryngospasmus apod.);
- v případě hlubší sedace je doporučen stejný rozsah monitorování jako pro výkony mimo MRI;
- monitorování SpO2 nemůže být vnímáno jako náhrada monitorování ventilace, jakkoliv je „lehká anestezie“ preferována;
- použití monitorů speciálně určených pro MRI je upřednostněno.
- Není-li k dispozici speciální MRI anesteziologický přístroj, inhalační anestezie může být podávána přístrojem umístěným v zóně III za pomoci prodloužení systému hadic okruhu do zóny IV.
- Při použití techniky TIVA lze použít dávkovače určené pro MRI nebo prodloužit linku ze zóny III do zóny IV, není-li speciální MRI dávkovač k dispozici.
- Přístroj pro umělou ventilaci a podávání kyslíku musí být vždy k dispozici.
- Anesteziolog by měl vždy formulovat plán zajištění dýchacích cest a řešení souvisejících komplikací v průběhu MRI vyšetření.
- U rizikových pacientů z pohledu udržení průchodnosti dýchacích cest by měl být preferován „agresivnější“ způsob zajištění dýchacích cest, protože přístup k pacientovi během MRI vyšetření je zhoršen.
- Komplexní zajištění dýchacích cest (např.s využitím fibroskopu) je prováděno vždy mimo zónu IV.
- Pomůcky alternativnímu zajištění dýchacích cest musí být trvale dostupné v prostředí MRI.
- Odsávací systém musí být vždy k dispozici.
6. Postup v urgentních situacích
- V případě jakékoliv urgentní situace (např. zástava oběhu) musí být pacient transportován ze zóny IV a okamžitě zavolána pomoc.
- Místo pro řešení urgentních situací by mělo být v blízkosti zóny IV, aby nedocházelo k prodlení zahájení příslušné léčebné intervence.
- V místě pro řešení urgentních situací musí být k dispozici přiměřené vybavení.
- V případě požáru na MRI postupují pracovníci v souladu s požárním plánem dané instituce.
7. Péče po provedení MRI
- Anesteziolog by měl spolupracovat s personálem MRI při formulování plánu péče po provedení MRI vyšetření.
- U všech pacientů po MRI s poskytnutou aneste-ziologickou péčí musí být zajištěna poanestetická péče.
- Pacienti před propuštěním mají být náležitě informováni a poučeni.
Adresa pro korespondenci:
Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
Institut postgraduálního vzděláváníve zdravotnictví
Centrum pro výzkum a vývoj
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Dept. of Anesthesia, Pain Managementand Perioperative Medicine
Dalhousie University, Halifax, Canada
Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny
Univerzita Karlova v Praze
Lékařská fakulta v Hradci Králové
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2015 Číslo 5
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Diagnostika a léčba sepse v souvislosti s těhotenstvím
- Srovnání antikoagulace pomocí heparinu a citrátu u kontinuální venovenózní hemodialýzy u kriticky nemocných dětí - prospektivní cross-over studie
- Sledování a monitorování oběhu
- Patofyziologie a diagnostika anafylaktoidního těhotenského syndromu