Echokardiografie u kriticky nemocného

Echocardiography in the critically ill patient

Availability of an ultrasound device in the critical care setting significantly extends diagnostic options and makes the management of critically ill patients more effective. A growing amount of papers confirm that qualified intensivists can provide accurate, safe and extensive diagnosis of the haemodynamic system with the aid of echocardiography. Intensivists involved in the management of the critically ill are fully aware of all patient’s clinical and laboratory data and they should be able to interpret the echocardiographic examination in a complex manner and with immediate application for further therapy. Performing echocardiography in the intensive care unit requires on the other hand thorough knowledge of the devices and principles of heart ultrasound. Task forces within societies of intensive care and cardiology launched curriculla for training and data acquisition in echocardiography in the last three years. A complex echocardiographic exam of the critically ill patient should include following items: preload, global and segmental contractility, diastolic function, afterload, examination of the valvular apparatus, cardiac output, right heart including the pulmonary artery and pulmonary artery pressure, aortic pathology, the pericardium and examination of the pleural space. 10–11 planes should be taken during a routine transthoracic examination and 12 planes during transesophageal echocardiography. Utilisation of an ultrasonic device should not be limited to echocardiography. Examination of the pleural space, quantification of the pleural fluid and an eventual exclusion of a ventral pneumothorax with the aid of a transthoracic probe should be an integral part of a transthoracic echocardiographic examination. A multimodal ultrasonic device equipped with a transesophageal probe should be available in all large intensive care units where its presence would be justified by a high number of diagnosed and treated patients. This is also related to savings on pulmonary artery catheters, X-ray material and platelet transfusions, besides the immediate and almost complete diagnosis of the cardiovascular system.

Key words:
echocardiography – transesophageal echocardiography – monitoring – critical care

Autoři: M. Balík
Působiště autorů: Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 17, 2006, č. 2, s. 116-122
Kategorie: Intenzivní medicína

Souhrn

Dostupnost echokardiografického přístroje na jednotkách intenzivní péče významně rozšiřuje diagnostiku a zefektivňuje management kriticky nemocných. Přibývající množství publikací potvrzuje fakt, že kvalifikovaní intenzivisté mohou zajistit přesnou, bezpečnou a obsažnou diagnostiku hemodynamiky pomocí echokardiografie. Intenzivisté zapojení do managementu kriticky nemocných si jsou vědomi všech klinických a laboratorních parametrů a měli by být schopni interpretovat echokardiografické vyšetření komplexním způsobem a s okamžitou aplikací pro další terapii. Provozování echokardiografie však vyžaduje dokonalou znalost instrumentária a principů srdečního ultrazvuku. Pracovní skupiny v rámci jednotlivých odborných společností ve světě navrhly v posledních třech letech postupy pro trénink v echokardiografii. Kompletní echokardiografické vyšetření kriticky nemocných by mělo zahrnout následující položky: preload, globální a segmentální kontraktilitu, diastolickou funkci, afterload, vyšetření chlopenního aparátu, srdeční výdej, pravé srdce, plicnici a plicnicový tlak, patologie aorty, perikardu a vyšetření pleurální dutiny. Rutinně vyšetřujeme minimálně 10–11 zobrazení transtorakálně a 12 zobrazení u transezofageálního vyšetření. Využití ultrazvukového přístroje na JIP by nemělo být limitováno pouze na echokardiografii. Vyšetření pleurální dutiny, kvantifikace pleurální tekutiny a případné vyloučení ventrálního pneumotoraxu s pomocí TTE by mělo být integrální součástí transtorakálního echokardiografického vyšetření. Multimodální ultrazvukový přístroj vybavený TEE sondou by měl být součástí všech větších jednotek intenzivní péče, kde jeho přítomnost bude zdůvodněna vysokým počtem diagnostikovaných a léčených pacientů. S tím souvisí úspory na plicnicových katétrech, rentgenovém materiálu a krevních destičkách bez ohledu na okamžitou a téměř kompletní diagnostiku kardiovaskulárního systému.

Klíčová slova:
echokardiografie – transezofageální echokardiografie – monitorování – intenzivní péče