Etiopatogenetické souvislosti lupénky a psychických poruch

Stres ovlivňuje zánětlivou odpověď

Lupénka je chronické kožní onemocnění s velkým dopadem na zdraví a kvalitu života pacienta. Řada pacientů s lupénkou trpí psychickými poruchami neurotického i psychotického spektra. Psychický stres působí na osu hypothalamus−hypofýza−nadledviny (HPA) a aktivuje sympatický nervový systém. Výsledkem dlouhodobého působení stresu je zvýšení hladiny prozánětlivých cytokinů. To je spojeno s projevy a exacerbací lupénky, některých duševních poruch a další aktivací osy HPA a sympatického systému, čímž se uzavírá bludný kruh.

Úzkost může spouštět či zhoršovat lupénku

Se stresem spojená exacerbace lupénky se vysvětluje up-regulací prozánětlivých cytokinů v důsledku působení na osu HPA a sympatikus. V souvislosti s imunitní odpovědí dochází k porušení epidermální bariéry. Stejně tak lupénka může vyvolat úzkost v důsledku chronického svědění, zohyzdění a stigmatu chronické kožní choroby. Úzkostnější bývají zejména ženy s nízkou sociální podporou. U pacientů s lupénkou se častěji setkáváme s alexitymií a vyvinutými maladaptivními schématy (sebezničující kognitivní a emocionální vzory vystavěné již v dětství). Ty představují další nepříznivé faktory pro vznik úzkosti.

Deprese jako následek i příčina psoriázy

Bylo prokázáno, že deprese může způsobit nebo zhoršit lupénku včetně doprovodného svědění. Stejně jako úzkost podporuje proliferaci keratinocytů, kožní zánět, aktivaci lymfocytů a zvyšuje hladinu prozánětlivých cytokinů.

Z druhé strany pak znetvoření a stigma kožní nemoci mohou pacienta přivést do deprese. Jsou jí ohroženi zejména pacienti s lézemi v obličeji a na genitálu, s nižší sociokulturní úrovní, proběhlou depresivní fází v anamnéze a psychicky zranitelnější jedinci. Psoriatici stejně jako nemocní trpící depresí mají častěji potíže se spánkem, sexuálním životem a častěji propadají alkoholu. Také hůře vnímají svědění a bolest, které lupénku provází. Zřejmě kvůli nižší hladině serotoninu je riziko deprese vyšší u žen.

Souvislosti s dalšími psychickými poruchami

Pacienti s lupénkou se mohou pokoušet řešit své potíže přejídáním a vyvolají si tak navíc poruchu příjmu potravy. Psoriatici častěji než ostatní populace somatizují, mají sklony k hysterii a hypochondrii. Je to zřejmě dáno psychosociálními dopady života s lupénkou a někdy také poruchami osobnosti, jejichž větší prevalenci u pacientů s lupénkou nacházíme.

Ukazují se i genetické souvislosti mezi psoriázou a schizofrenií, dokonce u některých pacientů po léčbě typickými antipsychotiky příznaky lupénky ustupují. Oproti tomu terapie psoriázy pomocí anti-TNF protilátek může u disponovaných jedinců vyprovokovat manickou nebo hypomanickou epizodu.

Závěr

Studium psychopatologie může rozšířit naše porozumění etiopatogenezi lupénky a souvisejících duševních poruch. Adekvátní léčba by tyto poruchy a okolnosti jejich vzniku měla brát v úvahu.

(kat)

Zdroj: Ferreira B. I., Abreu J. L., Reis J. P., Figueiredo A. M. Psoriasis and associated psychiatric disorders. J Clin Aesthet Dermatol 2016; 9 (6): 36−43.