Přehled doporučení pro předpis pohybové aktivity v primární prevenci onemocnění

Overview

Pohybová aktivita má své nezaměnitelné místo v prevenci i léčbě všech civilizačních onemocnění. Tento článek uvádí přehled současných českých, evropských a amerických doporučení pro předpis PA v primární prevenci těchto onemocnění. Lékaři jsou těmi, kdo by měli PA doporučovat vzhledem k tomu, že jsou respektovanou osobou pro pacienta i jeho rodinu. Vzhledem k potřebě větší informovanosti lékařské veřejnosti o správném předpisu PA je čas, aby vznikla podrobnější česká doporučení. Tato doporučení by měla zahrnout nejen současné vědecké poznatky, ale i české specifické podmínky tak, aby vedla k většímu zapojení pacienta v péči o jeho zdraví.

Klíčová slova:
primární prevence, pohybová aktivita, doporučení

Úvod

Pohybová aktivita (PA) má své nezaměnitelné místo v prevenci i léčbě všech civilizačních onemocnění. Tento článek uvádí přehled současných českých, evropských a amerických doporučení pro předpis PA v primární prevenci těchto onemocnění. Lékaři jsou těmi, kdo by měli PA doporučovat vzhledem k tomu, že jsou respektovanou osobou pro pacienta i jeho rodinu. Lobela et al uvádí, že v USA pouze 34 % pacientů odchází od lékaře s doporučením správné PA. Ve svém článku zároveň zdůrazňuje, že pokud sám lékař se PA věnuje, ovlivňuje to pozitivně jeho přístup k PA pacienta (5). Podobný výsledek jsme publikovali i my před časem v Praktickém lékaři (8).

V předpisu PA existuje mnoho mýtů a nepřesností, pokud se lékař nevěnuje dané problematice, často nepodá pacientovi správné informace. Rozvoj různých možností PA dále vede k možné zvýšení compliance pacienta.

Platná doporučení pro ČR

V ČR jsou platná doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění z roku 2005 (1). V nich se uvádí, že cílem je dosáhnout minimálně 30 minut fyzické aktivity většinu dní v týdnu, i mírnější aktivita je spojena se zlepšením zdraví. Zdravým jedincům je třeba radit, aby si zvolili příjemné formy fyzické aktivity, které by vhodným způsobem zapadaly do jejich každodenních aktivit, ideálně v délce 30 až 45 minut, čtyřikrát až pětkrát týdně na úrovni 60–75 % průměrné maximální srdeční frekvence.

Evropská doporučení

Na původní evropská doporučení pro pohybovou aktivitu z roku 2008 (2) navázala recentní evropská doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, na kterých se podílelo 9 odborných společností (7). Tato doporučení uvádějí, že méně než 50 % obyvatel Evropy se věnuje pravidelné pohybové aktivitě. Pro primární prevenci doporučují zdravým dospělým 2,5–5 hodin/týdně fyzickou aktivitu nebo aerobní trénink střední intenzity (40–59 % VO₂ max nebo z tepové rezervy, 5–6 stupeň Borgovy 10 st. škály) nebo 1,0 až 1,5 hodin/týdně vysoké intenzity (60–85 % VO₂ max nebo z tepové rezervy, 7–8 Borgovy 10 st. škály), případně jejich kombinaci. Tato aktivita by měla být prováděna ve více fázích (déle než 10 minut), a to 4–5 dní v týdnu. Jako příklady vhodné pohybové aktivity/aerobního tréninku uvádí turistiku, běh, jogging, bruslení, cyklistiku, plavání, běh na lyžích a aerobní cvičení, dále i běžné aktivity jako rychlá chůze, chůze do schodů, domácí a zahradní práce a různé rekreační aktivity.

Americká doporučení

Americká doporučení jsou nejpodrobněji rozpracovaná. Jako základ lze označit doporučení, které v roce 1995 vydaly Centers for Disease Control and Prevention (CDC) a American College of Sports Medicine (ACSM): každý dospělý Američan by měl mít pohybovou aktivitu střední intenzity trvající 30 minut a déle převážný počet dní v týdnu, nejlépe každý den (6).

V roce 2007 byla tato doporučení na základě nových poznatků rozpracována (4). Doporučení jsou určena pro zdravé osoby ve věku 18–65 let a jsou shrnuta v tab. č. 1. Středně intenzivní pohybová aktivita (např. rychlá chůze se zrychlením srdeční frekvence) může být rozdělena do úseků, které trvají deset a více minut. Jako příklad vysoké intenzity zátěže je uveden například jogging. Takto definovaná pohybová aktivita se přidává k běžné pohybové aktivitě, jako jsou domácí práce, nakupování, chůze z parkoviště.

Zvýšení pohybové aktivity nad doporučené dávky vede k dalšímu zlepšení zdravotního stavu a ke zlepšení tělesné zdatnosti. Tato doporučení stanovují dávku pohybové aktivity pomocí metabolický ekvivalent (MET)/min/týden. Pro výpočet se používá intenzita zátěže udaná v MET krát počet minut v týdnu. Příklad: chůze o intenzitě 3,3 MET, trvá 30 minut a je provedena 5x v týdnu (3,3x30x5 = 495 MET/ /min/týden). Celkem bychom měli dosáhnout 450–750 MET/min/týdně. Rozdělení pohybových aktivit podle jejich intenzity v MET je v tab. č. 2.

American College of Sports Medicine (ACSM) dále upřesnila a rozpracovala tato doporučení ve svém stanovisku z roku 2011 (3) a jsou uvedena v tab. č. 3. Jak je vidět z tabulky, tato doporučení doplňují doporučenou pohybovou aktivitu o cvičení ohebnosti (flexibility) a neuromotorická cvičení, dále zvyšují dávku pohybové aktivity na 500–1000 MET/min/týden a uvádějí podrobně rozpis silového cvičení. Při předpisu pohybové aktivity je zvažována i současná výkonnost jedince a u osob s dekondicí doporučuje začít s menší intenzitou zátěže.

Závěr

PA je nedílnou součástí terapie pacienta. Vzhledem k potřebě větší informovanosti lékařské veřejnosti o správném předpisu PA je čas, aby vznikla podrobnější česká doporučení. Tato doporučení by měla zahrnout nejen současné vědecké poznatky, ale i české specifické podmínky tak, aby vedla k většímu zapojení pacienta v péči o jeho zdraví. Vznik těchto doporučení by měly podpořit hlavní instituce, které se o zdraví populace starají, jako je MZ ČR, dále zdravotní pojišťovny a odborné společnosti.

Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA

I. interní klinika, Klinika TVL FNOL

I. P. Pavlova 6

770 00 Olomouc

E-mail: eliska.sovova@fnol.cz