Histologické nálezy v protokolárních biopsiíchtransplantovaných ledvin

Overview

U 48 pacientů bylo provedeno 110 protokolárních biopsií v 1., 3. a 12. měsíci po transplantacikadaverózní ledviny. Bioptické vzorky byly hodnoceny podle kritérií Banffské klasifikace. Hlavnípříčinou nestability štěpu v 1. a 3. měsíci byly podle očekávání akutní klinické rejekce (78,2 %),které se vyskytovaly ve všech známých morfologických obrazech. Akutní tubulární nefropatiebyla zjištěna u 13 % nestabilních štěpů, hraniční změny a známky nefrotoxicity u 8,7 % případů.Zvláštní pozornost byla věnována výskytu subklinické rejekce a toxických projevů u stabilníchštěpů. V 1. a 3. měsíci jsme zjistili u 36,1 % stabilních štěpů subklinickou rejekci tubulointersticiálníhoa vaskulárního typu. Akutní skóre subklinické rejekce měřené součtem glomerulárních,tubulárních, vaskulárních a intersticiálních změn bylo nižší než u rejekce klinické. Toxické reakcejsme zaznamenali u 14,2 % respektive 19,5 % biopsií z 1. respektive 3. měsíce a u 27,2 % biopsiíz 12. měsíce. U více než poloviny prokázaných toxických reakcí jsme nezjistili zvýšenou hladinuimunosuprese ani známky dysfunkce štěpu. V biopsiích z 12. měsíce bylo 45,5 % vzorků s obrazemchronické transplantační nefropatie mírného stupně. Většina těchto případů jevila klinicky velmidobrou funkci. U 18,1 % vzorků byla zjištěna chronická transplantační nefropatie středního stupněs klinicky dobrou funkcí ledviny. Normální morfologický obraz byl zjištěn u 36,4 % vzorků.V souboru protokolárních biopsií transplantovaných ledvin jsme v časném potransplantačnímobdobí prokázali vysoké zastoupení subklinické rejekce a současně i vysoké zastoupení nefrotoxickýchreakcí. Protokolární biopsie je spolehlivou metodou ke zjištění příčin klinicky něméhoi klinicky manifestního poškození štěpu.

Klíčová slova:
transplantace ledvin - biopsie protokolární - rejekce subklinická - nefrotoxicita