Změny hladin adenosin nukleotidů a kyseliny mléčné v pruhovaných svalechpo úmrtí způsobeném cervikální dislokací nebo elektrickým šokem

V předložené studii jsme sledovali změny adenosin trifosfátu (ATP), adenosin difosfátu (ADP),adenosin monofosfátu (AMP) a kyseliny mléčné v žvýkacím svalu, tricepsu a kvadricepsu z pravéa levé strany Sprague-Dowley krys po dvou typech smrti. Vzorky byly odebrány ihned po smrtia 120 minut po smrti, k níž došlo buď cervikální dislokací nebo elektrickým šokem.Koncentrace ATP ve žvýkacím svalu, tricepsu a kvadricepsu byly nižší ve vzorcích odebraných120 minut po smrti než ve vzorcích odebraných ihned po smrti. Koncentrace ADP, AMP a kyselinymléčné v těchto svalech byly vyšší ve vzorcích odebraných 120 minut po smrti než ve vzorcíchodebraných ihned po smrti. Byla zjištěna pozitivní lineární korelace mezi koncentracemi ATPa ADP v kvadricepsu krys usmrcených cervikální dislokací a ve žvýkacím svalu krys usmrcenýchelektrickým šokem. Když jsme srovnali krysy usmrcené cervikální dislokací a elektrickým šokem,koncentrace ADP, AMP a kyseliny mléčné byly nižší u zvířat usmrcených dislokací než u zvířatusmrcených elektrickým šokem, a to jak ihned po smrti, tak 120 minut po smrti. Po elektrickémšoku se ATP spotřebovává rychleji pro bezprostřední kontrakce během smrti, což vede k urychlenírigoru mortis. Tento nález byl potvrzen vyššími hladinami mléčné kyseliny ve svalech krysusmrcených elektrickým šokem ve srovnání s druhou skupinou.U skupin krys s cervikální dislokací a elektrickým šokem ATP klesalo různě u tří typů svalů,nejvíce ve žvýkacím svalu po cervikální dislokaci a v kvadricepsu po elektrickém šoku.To můžebýt způsobeno nízkou hmotností a menší zásobou glykogenu žvýkacího svalu a blízkým umístěnímelektrody ke kvadricepsu. Můžeme uzavřít, že rigor mortis je úzce spjat se způsobem smrti.

Klíčová slova:
adenosin nukleotidy - elektrický šok - kyselina mléčná - rigor mortis