#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Bakteriální meningitidy nezjištěné etiologie u dětí do pěti let věku


Authors: J. Táborská
Authors‘ workplace: Infekční klinika, Fakultní nemocnice, Plzeň, přednostka MUDr. J. Táborská
Published in: Čes-slov Pediat 2002; (5): 207-213.
Category:

Overview

Cíl:
Cílem práce bylo zhodnotit průběh, komplikace a následky bakteriálních meningitid vyvolaných neznámým patogenem u dětí do 51et věku v období let 1985 -1999. Dále se pokusit o analýzu příčin negativních výsledků kultivačních vyšetření.Metody: Ve sledovaném období bylo na Infekční klinice FN v Plzni hospitalizováno celkem 5780 dětí ve věkovém rozmezí 5 týdnů - 51et. Z celkového počtu hospitalizovaných bylo 150 (2,6 % ) dětí přijato pro bakteriální meningitidy. Celkem u 123 (85 %) případů byla etiologie onemocnění ověřena průkazem patogenu, v dalších 14 případech bylo onemocnění hodnoceno jako meningokoková meningitidy nebo sepse na základě klinických příznaků a epidemiologické souvislosti. V souboru 9 dětí, kde se nezdařil průkaz patogenu, byly hodnoceny rizikové faktory pro rozvoj bakteriální meningitidy, dále klinický průběh onemocnění, léčba, komplikace a následky onemocnění. Byly zvažovány důvody negativity mikrobiologických vyšetření.Výsledky: V patnáctiletém období bylo hospitalizováno celkem 9 dětí, z nichž se žádnou z dostupných kultivačních i bezkultivačních mikrobiologických metod nepodařilo prokázat vyvolávající agens. Průměrný věk souboru byl 17,2 měsíců, nejmladší pacient byl dvouměsíční. Celkem 5 pacientů bylo odesláno k hospitalizaci s odpovídající diagnózou. Průměrná délka příznaků do stanovení diagnózy byla 61 hodin. Žádný pacient nezemřel, průběh onemocnění byl u 2 nemocných komplikován mastoiditidou, u 1 ataxií. Nozokomiáhú komplikace byly pozorovány u 4 dalších dětí. Při dlouhodobém sledování nezanechalo onemocnění v této skupině dětí žádné trvalé následky.Závěr: Klinický průběh bakteriálních meningitid ve sledovaném souboru byl oproti souboru dětí s hemofilovou, meningokokovou a pneumokokovou meningitidou lehčí, onemocnění nezanechalo trvalé následky. U všech pacientů byla již před stanovením diagnózy zavedena antibiotická léčba trvající v průměru 72 hodin. Tato skutečnost přináší i možné vysvětlení selhání kultivačních metod i rychlých bezkultivačních technik. Ke zlepšení etiologické diagnostiky bakteriálních meningitid by v takových případech významným způsobem přispěl průkaz DNA mikrobiálních agens využitím PCR metod, které postupně zavádí NRL v Praze.

Klíčová slova:
meningitidy, nezjištěná etiologie, kultivace, PCR

Full text is not available online.
If interested in a scan of this journal, contact NTO ČLS JEP.

Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescents
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#