Přežití a kvalita života u popálenin

Souhrn

Pokroky v medicíně z hlediska technologie a klinických zkušeností vedly k prohlubování specializace, ale za určitou cenu. Tato cena zahrnuje nejen nesmírné ekonomické náklady, ale i cenu spočívající v „dehumanizaci“ péče o pacienta, snížení důvěry k lékařskému stavu a zdravotnictví vůbec a následně k lidskému utrpení. Popáleninové úrazy jsou katastrofou svým charakterem a vyžadují specializovanou, intenzivní dlouhodobou léčbu, s níž jsou spojeny etické a psychologické problémy, často komplikované řadou individuálních faktorů. Některé vyplývají z Kódu práv pacientů nejen v ČR a přispívají k DNR rozhodnutí (do-not-resuscitate-orders). Nejen kvantita života, ale i kvalita života by měla být zvažována obzvláště u popálenin. Kritickým faktorem je věk. U pacientů vysokého věku příliš sofistikovaná léčba může ve skutečnosti přispívat k utrpení. V jakémkoliv věku proces hojení s jizvením představuje zvláštní typ znetvoření. Tento „burn image“ vyvolává u veřejnosti spíše odpor než soucit. Nepostižení jedinci svými negativními přístupy a postoji vytvářejí a udržují „handicap“ postižených a stupňují trvající břímě utrpení u popálených pacientů.

Klíčová slova:
etické problémy u popálenin – popáleniny ve stáří – dětské popáleniny – kvalita života – marné léčení – příkaz neresuscitovat