Solidní pseudopapilární neoplazie řešená roboticky asistovanou slezinu zachovávající distální pankreatektomií
Solid pseudopapillary neoplasia managed by robot- -assisted spleen-preserving distal pancreatectomy
Summary
Introduction: With the introduction of the Da Vinci Xi robotic system, there has been an exponential development of robot-assisted surgical interventions. The benefits of robotic surgery are also successfully used in the field of pancreatic surgery. We present a case report of a 24-year-old female with solid pseudopapillary neoplasia of the pancreas operated on using this robotic system.
Case report: A young female patient with symptomatic solid pseudopapillary neoplasia of the cauda of the pancreas underwent robot-assisted spleen-preserving distal pancreatectomy (the Kimura procedure). The operation was performed according to the plan with the use of the Da Vinci Xi robotic system without complications. The postoperative course was smooth with subsequent discharge on the sixth postoperative day. Further postoperative development was favorable and the patient is in good general condition six months after the operation.
Conclusion: Robot-assisted surgical procedures also bring a number of advantages to the field of pancreatic surgery, which can be achieved safely and minimally invasively even in anatomically unfavorable terrain with the help of a robotic system. Although presenting a technically challenging method, it is a safe method in the treatment of benign and low-grade malignant pancreatic neoplasia.
Keywords:
robotic surgery – Pancreas – distal pancreatectomy – pancreatic neoplasm
Autoři:
K. Pončáková; M. Rousek; P. Záruba; R. Pohnán
Působiště autorů:
2. LF UK a ÚVN – VFN Praha
; Chirurgická klinika
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2025, roč. 104, č. 1, s. 25-29.
Kategorie:
Kazuistika
doi:
https://doi.org/10.48095/ccrvch202525
Souhrn
Souhrn
Úvod: Se zavedením robotického systému Da Vinci Xi došlo k exponenciálnímu rozvoji roboticky asistovaných operačních intervencí. Benefity robotické chirurgie jsou úspěšně využívány i v oblasti pankreatické chirurgie. Prezentujeme kazuistiku 24leté pacientky se solidní pseudopapilární neoplazií pankreatu operované s využitím tohoto robotického systému.
Kazuistika: Mladá pacientka se symptomatickou solidní pseudopapilární neoplazií kaudy pankreatu podstoupila roboticky asistovanou slezinu zachovávající distální pankreatektomii dle Kimury. Operace proběhla dle plánu s využitím robotického systému Da Vinci Xi nekomplikovaně. Pooperační průběh byl hladký s následnou dimisí do domácí péče 6. pooperační den. Další pooperační vývoj byl příznivý a pacientka je 6 měsíců po operaci v celkově dobrém stavu a bez obtíží.
Závěr: Roboticky asistované operace přináší i do oblasti pankreatické chirurgie řadu výhod, kterých lze pomocí robotického systému bezpečně a miniinvazivně dosáhnout i v anatomicky nepříznivém terénu. I přes svou technickou náročnost je bezpečnou metodou v řešení benigních a low-grade maligních pankreatických neoplazií.
Klíčová slova:
pankreas – robotická chirurgie – distální pankreatektomie – pankreatická neoplazie
Úvod
Solidní pseudopapilární neoplazie (SPN) je exokrinní low-grade maligní léze pankreatu postihující převážně mladé ženy, průměrný věk v době diagnózy je 28,5 roku [1]. U dospělých pacientů představuje 1–2 % exokrinních pankreatických tumorů a až 5 % cystických lézí, v pediatrické populaci tyto léze tvoří 6–17 % všech pankreatických novotvarů [2]. U žen je prevalence výskytu asi 10× vyšší, riziko zvratu do maligního onemocnění činí 15 % [3].
Pacienti s SPN se mohou klinicky prezentovat abdominalgií, nespecifickými dyspeptickými obtížemi horního typu či v pokročilých případech palpovatelnou abdominální masou. Mezi standardně využívané zobrazovací metody využívané v rámci diagnostického procesu se řadí endoskopická ultrasonografie (EUS), výpočetní tomografie (CT) či magnetická rezonance (MR).
Odlišení SPN od jiných pankreatických neoplazií je kruciální částí diagnosticko-terapeutického postupu, kompletní resekce SPN je plně kurativní léčebná metoda s dobrou prognózou pro pacienta [3]. Pro histopatologickou verifikaci je typická pseudopapilární stavba buněk, vysoká pozitivita pro beta-catenin, synaptophysin, chromogranin a přítomnost CD10 znaku na buněčných membránách [4]. U části pacientů lze pozorovat elevaci hladiny onkomarkeru Ca 19-9 [4].
Pro svůj kurativní potenciál představuje resekční výkon léčebnou metodou první volby u SPN. Dle lokalizace tumoru je prováděna distální resekce pankreatu či pankreatoduodenektomie. Využití robotického přístupu navíc pacientům přináší benefity spojené s miniinvazivním výkonem [5], a to zkrácení doby hospitalizace, minimalizace pooperační bolesti a snížení rizika rozvoje infekčních komplikací [6]. I když Hlavsa et al. v retrospektivní analýze pacientů, kteří podstoupili miniinvazivní či otevřenou distální pankreatektomii, neprokázali rozdíl v době hospitalizace u těchto výkonů [7], naše dosavadní zkušenost jasně prokazuje snížení počtu hospitalizačních dní u roboticky asistované distální pankreatektomie, což dokládá i tato kazuistika.
Dle konsenzu Evropských doporučení pro miniinvazivní pankreatickou chirurgii (The Brescia Internationally Validated European Guidelines on Minimally Invasive Pancreatic Surgery – EGUMIPS, 2022) je roboticky asistovaná distální pankreatektomie doporučována jako metoda volby v terapii benigních a low-grade maligních lézí, s benefitem u slezinu zachovávajících výkonů [8].
Kazuistika
Čtyřiadvacetiletá, interně zdravá pacientka bez rodinné zátěže byla vyšetřena pro dyspeptické obtíže horního typu a nespecifické bolesti břicha v oblasti epigastria. Hmotnostní úbytek pacientka nezaznamenala. Hladina glykemie byla v mezích normy. Jedinou odchylkou při laboratorních vyšetřeních byla mírná anemie (hladina hemoglobinu 119 g/l), bez vyjádřeného anemického syndromu. Ultrasonografie zobrazila neoplastické ložisko mezi kaudou pankreatu a hilem sleziny, následná zobrazovací vyšetření pomocí kontrastní počítačové tomografie a MR verifikovala solidně cystické ložisko kaudy o rozměrech 35 × 31 × 30 mm, bez nálezu sekundarit, charakterem odpovídající SPN. Pacientka byla multidisciplinárním týmem indikována k robotické slezinu zachovávající distální pankreatektomii.
Postup operace
Pacientka byla operována v celkové kombinované anestezii. Poloha pacientky byla končetinami dolů v úhlu 15° s pravostranným náklonem 7°. Po antiseptické přípravě operačního pole bylo Hassonovou technikou zavedeno kapnoperitoneum a asistentský port. Kamerový port byl zaveden 3 cm kraniolaterálně vpravo. V příčné linii s kamerovým portem byly zavedeny z incize dva 8mm porty laterálně vpravo v medioklavikulární a přední axilární čáře z pohledu pacienta a jeden 12mm port pro stapler v medioklavikulární čáře vlevo od kamery, s rozestupy 7 cm mezi jednotlivými porty (obr. 1). Iniciálním krokem výkonu bylo otevření omentální burzy přerušením gastrokolického ligamenta v oblasti vrcholu velké kurvatury. Dle předoperačního CT vyšetření byl nádor uložený v kaudě pankreatu tak, že bylo možné předpokládat slezinu zachovávající výkon. Po exploraci omentální burzy byla mobilizována levá polovina tračníku protětím gastrokolického a splenokolického ligamenta. Tím byla zpřístupněna oblast slezinného hilu kaudy a mediálně i těla pankreatu. Splenogastrické ligamentum s krátkými žaludečními cévami bylo v této fázi výkonu zachováno pro případnou konverzi k Warschaw metodě při slezinu zachovávající operaci. V získaném prostoru byl vypreparován dolní okraj těla a kaudy pankreatu, postupně byl po mobilizaci těla pankreatu vypreparován i kmen lienální žíly a tepny. Po oddělení těla pankreatu od slezinných cév bylo tělo pankreatu přerušeno staplerem v bezpečné vzdálenosti od nádoru (obr. 2). Resekce byla dokončena ventrální mobilizací budoucího resekátu laterálním směrem od resekční linie vpravo s postupným přerušováním drobných tepenných a žilních struktur směřujících do pankreatu. Preparát byl extrahován v plastovém sáčku z minilaparotomie. Oblast resekce byla drenována zavedením Jackson-Pratt drénu (JP drén).
Po výkonu byla pacientka časně vertikalizována 4 hod po operaci, 1. pooperační den byla zatížena per os příjmem, který dobře tolerovala. Střevní pasáž se kompletně obnovila 5. pooperační den. V průběhu hospitalizace nevykazovaly krevní testy odchylku od normy. Pooperační bolesti byly efektivně sanovány neopiátovými analgetiky. Při klinicky příznivém pooperačním průběhu byla nemocná dimitována do domácí péče 6. pooperační den. Z důvodu asymptomatické elevace pankreatické amylázy v pojistném drénu (max. 35,9 ukat/l 3. pooperační den, 27,9 ukat/l 5. pooperační den) byl drén při dimisi ponechán in situ a následně byl při minimální produkci extrahován 3 dny po dimisi při plánované ambulantní kontrole. Pooperační průběh v domácím prostředí byl klidný, operační rány se zhojily per primam intentionem. Histopatologická verifikace resekátu potvrdila diagnózu SPN s pozitivním beta-cateninem, synaptophysinem, progesteronovým receptorem a negativní na chromogranin A s minimálním počtem mitóz.
Diskuze
Solidní pseudopapilární neoplazie se řadí mezi nízce maligní léze pankreatu, u kterých je vhodný operační management pomocí miniinvazivních metod, a to vč. využití robotického systému. V našem případě byla u pacientky provedena roboticky asistovaná distální pankreatektomie. Tento roboticky asistovaný výkon poprvé provedl Melvin v roce 2003.
U benigních a nízce maligních lézí je v případě distální pankreatektomie doporučeno zachování sleziny [6,9], při kterém využití robotického systému díky jeho technologickým přednostem poskytuje operatérovi významnou výhodu při preparaci.
Splenektomie s sebou nese řadu nejen časných pooperačních, ale i dlouhodobých rizik, k nejzávažnějším komplikacím patří syndrom fulminantní sepse splenektomovaných (overwhelming post splenectomy infection – OPSI), s potenciálně fatálním koncem při rapidně fulminantním průběhu s rozvojem septického šoku během 12–24 hod od nástupu prvotních symptomů [10,11]. Zde nelze opomenout důležitost postsplenektomické vakcinace a nutnost dlouhodobé antibiotické profylaxe těchto pacientů. Tyto faktory se spolupodílí na mnohdy zásadních limitacích ovlivňujících kvalitu života pacientů po splenektomii. Předmětem probíhajícího výzkumu je i možný zvýšený nárůst incidence nejen hematologických malignit u splenektomovaných nemocných [12]. Splenektomie je rovněž asociována s pooperační trombocytózou, se vznikem trombotických komplikací a s tvorbou intraabdominálních abscesů [13–15].
Slezinu zachovávající operaci lze provést technikou dle Warshawa či Kimury. Po ligaci a transsekci splenické arterie a vény u distální pankreatektomie využívá Warshawův přístup kolaterálního zásobení z krátkých gastrických cév. Přístup je technicky snazší, je ale spojen s rizikem infarktu sleziny. Při infarzaci může vzniknout levostranná portální hypertenze s tvorbou perigastrických varixů [12].
Kimurův přístup zachovává magistrální splenické cévy a neovlivňuje fyziologickou perfuzi sleziny. Jedná se o přístup technicky obtížnější, který vyžaduje preparaci lienálního cévního svazku. Je zatížen vyšším rizikem výskytu závažného perioperačního krvácení [16]. Roboticky asistovaná Kimurova technika facitiluje přístup k magistrálním cévám sleziny a snižuje riziko nutnosti přechodu k vynucené splenektomii [6]. Vzhledem k technické náročnosti Kimurovy techniky se úspěšnost metody pohybuje mezi 55 a 84 % [16]. K této statistice přispívá i poznatek, že až u 40 % populace může splenická arterie probíhat ve vztahu k pankreatu intraparenchymatózně, což představuje významnou periprocedurální komplikaci [17].
Předmětem diskuze nadále zůstává perioperační zavádění pojistných drenáží v prevenci vzniku pooperační pankreatické píštěle (postoperative pancreatic fistula – POPF) u pacientů podstupujících distální pankreatektomii. POPF i nadále zůstává častou komplikací pankreatických resekcí, asociovanou s významnou morbiditou i letalitou [18,19]. Zavedení drenáže bylo do nedávné doby obligatorním krokem s cílem snížení rizika rozvoje klinicky závažné POPF. Dle aktuálních dat však nezavedení pojistné drenáže nevede k nárůstu pooperační morbidity ani k nutnosti chirurgické intervence [20]. Při srovnání skupiny pacientů bez zavedené drenáže, resp. se zavedenou drenáží v rámci studie PANDORINA se klinicky významná POPF vyskytla ve 12 vs. 27 %, pooperační morbidita činila 15, resp. 20 % [21]. V našem případě jsme zvolili zavedení pojistné drenáže a předmětem diskuze zůstává, zda byl zjištěný biochemický leak nutností k elongované drenáži s cílem eradikovat klinicky významnou POPF.
Kromě periprocedurálních výhod facilitujících intraoperační disekci přináší robotické operace benefity spojené s miniinvazivními operaci: snížení pooperační bolestivosti, časné zahájení rehabilitace a významné zkrácení doby do návratu k běžným aktivitám. Pro nemalou část nemocných je důležitý i příznivý výsledný kosmetický efekt (obr. 1).
Je třeba zvážit skutečnost, že stále není k dispozici dostatek dat pro validní vyhodnocení úspěšnosti a komplikací zmíněných slezinu zachovávajících metod provedených při robotických výkonech, a jejich další evaluace je tedy vhodná.
Závěr
Roboticky asistovaná slezinu šetřící distální pankreatektomie je bezpečnou metodou k řešení benigních a low-grade maligních lézí pankreatu s jednoznačným přínosem pro pacienta, při zachování plné onkologické radikality a využívající všechny výhody miniinvazivní operace s minimalizací krvácení během výkonu, snížením pooperační bolesti, s urychlením rekonvalescence a se zkrácením celkové doby do návratu k plnohodnotnému životu.
Slezinu zachovávající výkony v modifikaci dle Kimury redukují riziko rozvoje infarzace sleziny a levostranné portální hypertenze.
Konflikt zájmů
Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.
Zdroje
1. Law JK, Ahmed A, Singh VK et al. A systematic review of solid-pseudopapillary neoplasms: are these rare lesions? Pancreas 2014; 43(3): 331–337. doi: 10.1097/MPA.0000000000000061.
2. La Rosa S, Bongiovanni M. Pancreatic solid pseudopapillary neoplasm: key pathologic and genetic features. Arch Pathol Lab Med 2020; 144(7): 829–837. doi: 10.5858/arpa.2019-0473-RA.
3. Dinarvand P, Lai J. Solid pseudopapillary neoplasm of the pancreas: a rare entity with unique features. Arch Pathol Lab Med 2017; 141(7): 990–995. doi: 10.5858/arpa.2016-0322-RS.
4. Mylonas KS, Doulamis IP, Tsilimigras DI et al. Solid pseudopapillary and malignant pancreatic tumors in childhood: a systematic review and evidence quality assessment. Pediatr Blood Cancer 2018; 65(10): e27114. doi: 10.1002/pbc.27114.
5. Reddy K, Gharde P, Tayade H et al. Advancements in robotic surgery: a comprehensive overview of current utilizations and upcoming frontiers. Cureus 2023; 15(12): e50415. doi: 10.7759/cureus.50415.
6. Granieri S, Bonomi A, Frassini S et al. Kimura‘s vs Warshaw‘s technique for spleen preserving distal pancreatectomy: a systematic review and meta-analysis of high-quality studies. HPB (Oxford) 2023; 25(6): 614–624. doi: 10.1016/j.hpb.2023.02.009.
7. Hlavsa J, Pavlík T, Marek D et al. Minimálně invazivní chirurgie karcinomu pankreatu na Chirurgické klinice Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Rozhl Chir 2024; 103(4): 122–131. doi: 10.33699/PIS.2024.103.4.122–131.
8. Abu Hilal M, van Ramshorst TM, Boggi U et al. The Brescia Internationally Validated European Guidelines on Minimally Invasive Pancreatic Surgery (EGUMIPS). Ann Surg 2024; 279(1): 45–57. doi: 10.1097/SLA.0000000000006006.
9. Kimura W, Inoue T, Futakawa N et al. Spleen-preserving distal pancreatectomy with conservation of the splenic artery and vein. Surgery 1996; 120(5): 885–890. doi: 10.1016/s0039-6060(96)80099-7.
10. Gupta AK, Vazquez OA. Overwhelming post-splenectomy infection syndrome: variability in timing with similar presentation. Cureus 2020; 12(8): e9914. doi: 10.7759/cureus.9914.
11. Pohnan R. Prevence infekčních komplikací u pacientů po splenektomii. Vakcinologie 2019; 13(3): 117–119.
12. Kristinsson SY, Gridley G, Hoover RN et al. Long-term risks after splenectomy among 8,149 cancer-free American veterans: a cohort study with up to 27 years follow-up. Haematologica 2014; 99(2): 392–398. doi: 10.3324/haematol.2013.092460.
13. Buzelé R, Barbier L, Sauvanet A et al. Medical complications following splenectomy. J Visc Surg 2016; 153(4): 277–286. doi: 10.1016/j.jviscsurg.2016.04.013.
14. Barmparas G, Lamb AW, Lee D et al. Postoperative infection risk after splenectomy: a prospective cohort study. Int J Surg 2015; 17: 10–14. doi: 10.1016/j.ijsu.2015.03.007.
15. Palkar AV, Agrawal A, Verma S et al. Post splenectomy related pulmonary hypertension. World J Respirol 2015; 5(2): 69–77. doi: 10.5320/wjr.v5.i2.69.
16. Abu Hilal M, Carvalho L, van Ramshorst TM et al. Minimally invasive vessel-preservation spleen preserving distal pancreatectomy – how I do it, tips and tricks and clinical results. Surg Endosc 2023; 37(9): 7024–7038. doi: 10.1007/s00464-023-10173-z.
17. Nakata K, Ohtsuka T, Miyasaka Y et al. Evaluation of relationship between splenic artery and pancreatic parenchyma using three-dimensional computed tomography for laparoscopic distal pancreatectomy. Langenbecks Arch Surg 2021; 406(6): 1885–1892. doi: 10.1007/s00423-021-02101-3.
18. Yang F, Windsor JA, Fu DL. Optimizing prediction models for pancreatic fistula after pancreatectomy: current status and future perspectives. World J Gastroenterol 2024; 30(10): 1329–1345. doi: 10.3748/wjg.v30.i10.1329.
19. Nebbia M, Capretti G, Nappo G et al. Updates in the management of postoperative pancreatic fistula. Int J Surg 2024; 110(10): 6135–6144. doi: 10.1097/JS9.0000000000001395.
20. van Bodegraven EA, De Pastena M, Vissers FL et al. Routine prophylactic abdominal drainage versus no-drain strategy after distal pancreatectomy: a multicenter propensity score matched analysis. Pancreatology 2022; 22(6): 797–802. doi: 10.1016/j.pan.2022.06.002.
21. van Bodegraven EA, Balduzzi A, van Ramshorst TME et al. Prophylactic abdominal drainage after distal pancreatectomy (PANDORINA): an international, multicentre, open-label, randomised controlled, non-inferiority trial. Lancet Gastroenterol Hepatol 2024; 9(5): 438–447. doi: 10.1016/S2468-1253(24)00037-2.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii

2025 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Novoroční pozdrav předsedy výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP
- Vrozená lumbální kýla u dítěte
- Novelizace vyhlášky o vzdělávání v základních kmenech lékařů
- Robotická pankreatoduodenektomie s resekcí portální žíly