Vojenská chirurgie ve vojenské nemocnici

Per aspera ad astra

V září 2020 uplynulo 15 let od ustanovení Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) vznikla jako Masarykova vojenská nemocnice na základě zákona č. 68/1925 Sb. [1]. Deset let trvaly přípravy a stavba zcela nové nemocnice byla dokončena až v červenci 1938. Chirurgické oddělení zahájilo svou činnost v září 1938 po dokončení stěhování z původní I. divizní nemocnice z Karlova náměstí [2]. Za dobu své více než 80leté historie se toto pracoviště vždy zaměřovalo na chirurgii v širokém rozsahu. Rozvíjela se chirurgie krku, hrudníku, břišní a cévní chirurgie. Profesor Bedřich Placák zde od roku 1957 prováděl operace chlopenních vad a od roku 1960 také operace na otevřeném srdci v mimotělním oběhu. Odborná angažovanost oddělení vedla k založení jednoho z prvních pooperačních pokojů s monitorováním základních životních funkcí operovaných pacientů. V roce 1976 byla v ÚVN provedena první urgentní endoskopie. S odstupem dvou let byla zavedena endoskopická diagnostika chorob pankreatu a žlučových cest [3].

V porevoluční historii, kdy se celá ÚVN i chirurgické oddělení plně otevřely i pro civilní pacienty, je třeba připomenout osobnost profesora Miloše Hájka, který vedl toto pracoviště v letech 1993 až 1996 a rozvíjel zde chirurgii plic, mediastina a jícnu.

Zatím poslední etapa rozvoje je spjatá s působením profesora Miroslava Rysky, který přišel do ÚVN se svým týmem v roce 2004 z IKEM. Zejména jeho zásluhou a pod jeho vedením byla vybudována Chirurgická klinika, která se pevně etablovala a stala se jedním z předních univerzitních chirurgických pracovišť s mezinárodním významem. Se vznikem kliniky se dynamicky rozšířila operativa v oblasti HPB chirurgie, miniinvazivní operativa a již od roku 2005 i robotická chirurgie.

ÚVN je od roku 2012 fakultní nemocnicí (Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice, ÚVN-VFN) a specifikem Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Praha je zabezpečení potřeb zřizovatele, to je Ministerstva obrany České republiky.

Již mezi lety 1952 a 1953 působila část personálu chirurgického oddělení v rámci Československé polní pohyblivé chirurgické nemocnice v Koreji (pod vedením Bedřicha Placáka) [4,5]. Od 90. let se vojenští chirurgové z ÚVN účastní zahraničních misí v rámci chirurgických polních nemocnic a polních chirurgických týmů na území bývalé Jugoslávie, Albánie, Iráku a Afghánistánu [6,7].

Dovednosti a znalosti získané během dekád válek a ozbrojených konfliktů vždy vedly k rozvoji chirurgie a posouvaly možnosti chirurgické léčby i v dobách míru. Specifika vojenské (válečné) chirurgie, poskytování chirurgické péče v nepříznivých podmínkách, za hromadného přísunu raněných, při nedostatku materiálu a zdravotnického personálu vedly naše učitele k zařazení alespoň elementárních principů válečné chirurgie do učebních osnov v rámci pregraduální výuky i postgraduálního specializačního vzdělávání. Požadavky na vojenského chirurga jsou dosti rozsáhlé a jeho profesní příprava musí být komplexní. V odborné zdatnosti je výhodou praktická erudice ve dvou specializacích: chirurgie a úrazová chirurgie, chirurgie a cévní chirurgie nebo chirurgie a hrudní chirurgie [8]. Zatímco v civilním prostředí směřuje vzdělávání ke specializaci a superspecializaci přímo na odborném pracovišti, v našich podmínkách se vojenský chirurg připravuje na situace, s nimiž se v běžné praxi v ČR nesetkává [9]. Připravuje se na situace, které jsou vysoce stresující, v nichž je nutné prokázat vysoký stupeň odolnosti a zároveň projevit iniciativu a schopnosti převzít zodpovědnost, často je nutná i dovednost improvizace. Předpokládá se efektivní využití medicínských znalostí a praktických dovedností za mimořádných podmínek ozbrojeného konfliktu nebo hromadného neštěstí včetně schopností velení a řízení zdravotnického týmu [8]. Nezbytné je vojensko-odborné vzdělání, znalosti příslušné legislativy s ohledem na místo (zemi) nasazení a naprosto obligátní je schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyce [9].

Kromě pregraduální výuky studentů lékařských fakult a postgraduální přípravy školenců v oboru chirurgie a onkochirurgie zabezpečuje Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN i resortní vzdělávání pro příslušníky Armády České republiky. ÚVN-VFN je výcvikovým, vzdělávacím, výzkumným a odborným zdravotnickým zařízením Armády České republiky a klinická činnost a odborné zaměření chirurgické kliniky vychází z požadavků zřizovatele na vysoce specializované centrum pro traumatologii, onkochirurgii, miniinvazivní a robotickou chirurgii. Díky zkušenému týmu se mj. podařilo zavést do praxe i komplexní onkochirurgické výkony v rozsahu celého zažívacího traktu, od resekcí jícnu po rektum, prováděné na robotickém systému.

Při možnosti podílet se na sestavování tohoto čísla časopisu bylo jedním z cílů představit rozsah dosavadní klinické praxe a vývojové trendy na chirurgickém pracovišti vojenské fakultní nemocnice, ale zároveň i poukázat a vyzdvihnout nesmírné úsilí všech, kteří budovali toto pracoviště.

plk. doc. MUDr. Radek Pohnán, Ph.D.

přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN, Praha

U vojenské nemocnice 1200

160 00 Praha 6

e-mail: radek.pohnan@uvn.cz