Chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

byl jsem poctěn redakční radou časopisu „Rozhledy v chirurgii“ důvěrou být editorem čísla věnovaného chirurgii štítné žlázy a příštítných tělísek. Přijal jsem tento úkol s pokorou a vědomím zodpovědnosti k celé společnosti chirurgů, kteří se věnují endokrinochirurgii v oblasti krku a zejména štítné žlázy.

V letošním roce uplyne 120 let od úmrtí jednoho z praotců české chirurgie, pana profesora Edurda Alberta. Profesor Eduard Albert byl prvním chirurgem v Rakousku-Uhersku, který provedl operaci štítné žlázy na jeho území. Po něm přicházely velké chirurgické osobnosti navazující na tuto generaci lékařů, kteří formovali moderní chirurgii štítné žlázy zásadním způsobem.

Při sestavování čísla časopisu Rozhledy v chirurgii bylo jedním z cílů připomenout dobu, kdy se rodila moderní chirurgie štítné žlázy. Její principy byly stanoveny před více než 180 lety. S chirurgií štítné žlázy jsou spojeny od jejího vzniku i komplikace poranění zvratných nervů a poranění příštítných tělísek.

V tomto, případně dalších číslech RvCH proto naleznete článek věnovaný historii, přehled souborů operovaných pro onemocnění štítné žlázy a příštítných tělísek operovaných na předních klinických pracovištích v ČR, analýzu morbidity a mortality chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek. Další práce jsou zaměřeny na novější metody využívané v chirurgii štítné žlázy, jako je neuromonitoring, a také práce věnované extracervikálním přístupům v chirurgii štítné žlázy. Změny v pohledu na rozsah indikovaného rozsahu chirurgického výkonu na štítné žláze a nové poznatky v genetice jsou v současnosti tématem s uplatněním medicíny založené na důkazech a současného trendu deeskalace onkochirurgických přístupů, stejně jako individualizované terapie (personal tailoring therapy).

Chirurgie se neustále jako obor rozvíjí a nové metody a technologie mohou vést k úvaze o jejich indikaci z pohledu lékařské vědy (EBM medicíny založené na důkazech), ale nová doba po pandemii přináší i otázky medicínsko-právní a ekonomické, a to nejen parametr cost benefit, ale stále častěji se budeme setkávat s argumenty ekonomickými (EBM – economy based medicine).

Články by měly poskytnout přehled nejen o dosavadní klinické praxi v chirurgii štítné žlázy a příštítných tělísek, ale také představit možné trendy vývoje v chirurgii těchto endokrinních orgánů. Především pak ale chceme poukázat na skutečnost, že nové technologie a trendy deeskalace rozsahu chirurgického výkonu, genetická analýza, endoskopické výkony, roboticky asistované výkony, minimálně invazivní videoasistované výkony a další technologie nemění základní principy klinické medicíny a chirurgie, které prokazují, že základní chirurgické postupy jsou platné i v 21. století. Proto mi dovolte na závěr připomenout stále pravdivý výrok Francise Bacona: „ Tantum possumus, quantum scimus. –  Můžeme tolik, kolik známe.“

prof. MUDr. Jaromír Astl, CSc.

přednosta Kliniky otorinolaryngologie

a maxilofaciální chirurgie

ÚVN a 3. LF UK

e-mail: jaromir.astl@uvn.cz