Aorto-ilická endarterektomie: staro-nová metoda?
Autoři:
J. Chlupac 1; T. Marada 1; F. Thieme 1,3; S. Malý 1,2; R. Novotný 1; T. Pantoflicek 1; K. Sutoris 1; R. Vysohlid 1; K. Lipár 1; L. Janousek 1,2; J. Froněk 1,3
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2018, roč. 97, č. 11, s. 493-498.
Kategorie:
Original article
Souhrn
Úvod:
Aorto-ilická ateroskleróza je nejlépe léčena endovaskulárně angioplastikou/stentem nebo chirurgicky bypassem, podle závažnosti postižení. Aorto-ilická endarterektomie byla často prováděna až do 80. let, nicméně může být stále použita v případě selhání či kontraindikace standardních metod. Cílem práce je retrospektivní zhodnocení zkušeností jednoho cenra s pánevní endarterektomií.
Metodika:
Sedm pacientů o průměrném věku 60±8 let (57−68 let) podstoupilo pánevní endarterektomii v letech 2013−2018. Kategorie končetinové ischemie podle Rutherforda byly 2 (střední klaudikace) 3x, 3 (těžké klaudikace) 2x, 4 (klidová bolest) a 5 (gangréna prstů). Důvodem k endarterektomii bylo: pozdní in-stent pánevní okluze u onkologického pacienta, neúspěch nebo komplikace předchozí endovaskulární léčby krátké pánevní stenózy 2x, vysoké riziko infekce protézy u dlouhé pánevní okluze a krátký pánevní uzávěr 3x. Dva pacienti byli po předchozí orgánové transplantaci na imunosupresi.
Výsledky:
Technický uspěch byl 100 %. Nedošlo k perioperační (≤30 days) mortalitě nebo amputaci. Průměrné sledování je 17 měsíců (1,1 měsíce−3,3 roky). Jeden pacient potřeboval tibiální bypass 1 měsíc po endarterektomii pro zhojení gangrény. Jedna pacientka podstoupila pánevní stenting pro symptomatickou restenózu po 8 měsících. U všech došlo ke klinickému zlepšení a zotavení z končetinové ischémie. Dva pacienti zemřeli na nádorové onemocnění se zachovanou končetinou 1,1 měsíce a 3,1 roku po operaci. Pět ostatních dosud žije bez obtíží s průchodnou rekonstrukcí.
Závěr:
Aorto-ilická endarterektomie je vitální revaskularizační technika u vybraných pacientů v případě nevhodnosti ostatních metod.
Klíčová slova:
endarterektomie – ischemická choroba dolních končetin – pánevní tepna – břišní aorta
Zdroje
1. Redox JM, Maize D, Coffin O. Long-term outcome of 121 iliofemoral endarterectomy procedures. Ann Vass Surg 2001;15:163−70.
2. Connolly JE, Price T. Aortoiliac endarterectomy: a lost art? Ann Vasc Surg 2006;20:56−62.
3. Norgren L, Hiatt WR, Dormandy JA, et al. Inter-Society Consensus for the Management of Peripheral Arterial Disease (TASC II). Eur J Vasc Endovasc Surg 2007;33Suppl1:S1−75.
4. Brewster CD. Direct reconstruction for aortoiliac occlusive disease. In: Rutherford RB. Rutherford vascular surgery. 6th edition, Philadelphia, USA, Elsevier Saunders 2005:1106−36.
5. Rutherford RB, Baker JD, Ernst C, et al. Recommended standards for reports dealing with lower extremity ischemia: revised version. J Vasc Surg 1997;26:517−38.
6. Oertli D, Wigger P, Landmann J, et al. Long-term results after open and semiclosed thrombendarterectomy for aortoiliac occlusive disease. Eur J Vasc Endovasc Surg 1996;11:432−36.
7. Bekken JA, de Boer SW, van der Sluijs R, et al. Remote iliac artery endarterectomy: A case series and systematic review. J Endovasc Ther 2018;25:140−9.
8. Inahara T. Eversion endarterectomy for aortoiliofemoral occlusive disease. A 16 year experience. Am J Surg 1979;138:196−204.
9. Wall ML, Davies RS, Sykes TC et al. Iliofemoral pulsion endarterectomy. Ann Vasc Surg 2009;23:259−63.
10. van den Akker PJ, van Schilfgaarde R, Brand R, et al. Long-term results of prosthetic and non-prosthetic reconstruction for obstructive aorto-iliac disease. Eur J Vasc Surg 1992;6:53−61.
11. Ebaugh JL, Gupta N, Raffetto JD. Single-incision external iliac artery endarterectomy and patch angioplasty. Ann Vasc Surg 2011;25:1165−9.
12. Chiu KWH, Davies RSM, Nightingale PG, et al. Review of direct anatomical open surgical management of atherosclerotic aorto-iliac occlusive disease. Eur J Vasc Endovasc Surg 2010;39:460−71.
13. Jongkind V, Akkersdijk GJ, Yeung KK, et al. A systematic review of endovascular treatment of extensive aortoiliac occlusive disease. J Vasc Surg 2010;52:1376−83.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2018 Číslo 11
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Zkušenosti našeho centra v chirurgické léčbě Dunbarova syndromu
- Aneuryzma vnitřní pánevní tepny − kazuistika
- Poranenia extrakraniálnych ciev mozgu pri traume krčnej chrbtice
- Indikace k otevřené chirurgické revaskularizaci viscerálního řečiště v endovaskulární éře