K 80. narozeninám plk. v.v. prof. MUDr. Bohumila Konečného, CSc.
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2009, roč. 88, č. 10, s. 608-609.
Kategorie:
Zpráva
Dne 3. srpna 2009 se dožil 80. narozenin významný představitel naší vojenské medicíny, konkrétně oboru válečné chirurgie, dlouholetý vedoucí katedry válečné chirurgie VLA JEP a VLVDÚ JEP v Hradci Králové, přednosta II. chirurgické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové, hlavní chirurg naší armády, profesor MUDr. Bohumil Konečný, CSc., plukovník zdravotnické služby ve výslužbě. Pan profesor i přes nemalé zdravotní problémy v posledních letech nadále udržuje kontakty se svým vpravdě mateřským pracovištěm a se zájmem sleduje jeho rozvoj i osudy svých bývalých spolupracovníků a žáků. U příležitosti jeho životního jubilea bychom rádi připomenuli některé z hlavních momentů jeho bohaté profesní kariéry.
Bohumil Konečný se narodil v učitelské rodině 3. srpna 1929 v Brodku u Konice v okrese Prostějov. V roce 1948 maturoval na gymnáziu v Olomouci a zde se také zapsal ke studiu na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého. Na podzim roku 1951, když byla založena Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, na ni přestoupil. Studium medicíny zde ukončil 21. 12. 1953 a byl přijat za důstojníka zdravotnictva v činné službě v hodnosti kapitána. Bohumil Konečný spojil celý svůj další profesní i soukromý život s Hradcem Králové, chirurgií a vojenskou zdravotnickou službou. Na VLA absolvoval postgraduální školení a od 22. října 1954 byl přijat jako sekundář kliniky nemocniční chirurgie Katedry nemocniční chirurgie a urologie s klinikou Vojenské lékařské akademie, jak zněl dobový název pracoviště. O dva roky později jej již nalezneme jako asistenta kliniky nemocniční chirurgie (později všeobecné chirurgie) I. katedry chirurgie s klinikami VLA. Odborně vyrůstal pod bezprostředním vedením svých učitelů – akademika J. Bedrny, profesorů J. Procházky, J. Lichtenberga, doc. A. Beneše a dalších kolegů. V roce 1957 získal atestaci z chirurgie I. stupně. Postupně získával zkušenosti z jednotlivých oborů všeobecné chirurgie a v roce 1961 složil atestaci II. stupně. Zaměřil se zejména na gastroenterochirurgii a chirurgii žlučových cest. Po vzniku Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu Jana Evangelisty Purkyně v roce 1958 přešel mjr. MUDr. Bohumil Konečný ve funkci asistenta na oddělení válečné chirurgie a po konstituování katedry válečné chirurgie v roce 1961 se stal jejím odborným asistentem. Aktivně se zapojil do vědecké práce katedry a 22. ledna 1968 obhájil kandidátskou dizertační práci a získal hodnost kandidáta lékařských věd. V srpnu roku 1973 byl jmenován zástupcem náčelníka katedry válečné chirurgie. Nedlouho poté obhájil habilitační práci a 28. března 1975 byl plukovník MUDr. Bohumil Konečný, CSc., jmenován docentem v oboru válečná chirurgie. Jeho odborný zájem se mj. orientoval na problematiku ranných infekcí, popáleninových ran i v dané době velmi aktuálních radiologických a chirurgických mixtů. Odrazem vědeckého úsilí především v těchto oblastech je výtah z jeho publikační činnosti: 75 autorských prací v tuzemské a zahraniční literatuře, spoluautor 3 celostátních vysokoškolských učebnic a 9 učebních textů, hlavní řešitel 17 výzkumných úkolů a autor řady expertizních a vývojových zpráv. Opomenout nelze ani jeho přednáškovou činnost s téměř stovkou přednášek na odborných fórech doma i v zahraničí. V březnu 1985 byl plukovník doc. MUDr. Bohumil Konečný, CSc., jmenován profesorem chirurgie a později v témže roce byl ustanoven do funkce přednosty nově vzniklé II. chirurgické kliniky LF UK a FN tehdejšího KÚNZ v Hradci Králové. Chirurgickou kliniku, která se profilovala do oblastí všeobecné chirurgie, traumatologie, plastické chirurgie a léčby popálenin a současně byla klinickou bází katedry válečné chirurgie VLA JEP, vedl profesor Konečný až do roku 1990. I potom ještě pracoval na klinice na příjmové ambulanci až do 31. 3. 1994 a několik roků vykonával funkci revizního lékaře zdravotní pojišťovny.
Prof. Konečný byl znám svým hlubokým zájmem o výuku a rozsáhlou pedagogickou činností. Přednášel zejména problematiku válečné chirurgie, a to jak budoucím vojenským lékařům, tak civilním studentům Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Léta pracoval jako předseda komise pro státní závěrečné zkoušky z chirurgie studentů všeobecného směru. V oblasti postgraduálního vzdělávání byl mj. členem poradního sboru katedry chirurgie ILF Praha. Organizoval a řídil specializační přípravu vojenských chirurgů, předsedal komisi pro atestační zkoušky z chirurgie I. stupně a jako stálý člen působil v obdobném orgánu pro zkoušky II. stupně. Prof. Konečný se tak podílel na přípravě stovek lékařů a vychoval řadu specialistů ve svém oboru. Pod jeho vedením vyrostlo na katedře i klinice několik (5) docentů a kandidátů lékařských věd.
Opomenout nelze ani dlouholeté působení prof. Konečného ve funkci hlavního odborníka naší armády a poradce náčelníka zdravotnické služby pro obor chirurgie. V popředí jeho zájmu bylo řešení chirurgické problematiky zdravotnického zabezpečení radiologických mixtů z hlediska celé řady dílčích problémů – umělý cévní štěp, zamořená rána a popálenina, klostridiová infekce, turniketový šok, vliv podání antibiotik, ošetření poranění střeva, poranění šlach, popáleniny, ošetření hromadných zdravotnických ztrát chirurgického profilu. Vedle toho byla řešena problematika poranění cév, hemostázy, transportní imobilizace apod., přičemž realizační výstupy pro praxi byly pod vedením prof. Konečného zapracovány do odborných směrnic léčebně odsunového zabezpečení raněných za války (předpisy Zdrav 6-3, Zdrav 6-4).
Prof. Konečný byl houževnatým, pracovitým chirurgem, který byl náročný k sobě i ke svým spolupracovníkům. Dominantním cílem jeho snažení vždycky bylo dobro nemocného a zajištění co možná nejlepší péče jak nemocným na chirurgické klinice, tak nemocným a raněným v polních podmínkách. Přitom všem byl neobyčejně dobrosrdečné a otevřené povahy, přátelský vůči kolegům i dalším spolupracovníkům. I ve složitých životních obdobích si dokázal zachovat bodrý humor a byl respektovaným a vyhledávaným společníkem v široké obci vojenských i civilních chirurgů.
Vážený pane profesore, do dalších let Vám přejeme především co možná nejlepší zdraví, spokojenost, štěstí a životní pohodu.
Doc. MUDr. Leo Klein, CSc.
a spolupracovníci chirurgické kliniky FN a Katedry válečné chirurgie FVZ UO v Hradci Králové
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2009 Číslo 10
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Spontánní pneumotorax – management, terapie
- Současný pohled na chirurgickou léčbu divertikulární choroby
- Minimálně invazivní dlahová osteosyntéza (MIPO) zlomenin diafýzy humeru
- Řešení obrovských ventrálních hernií