Polytrauma u zraněných starších 65 let
Polytraumas in Injured Patients over 65 Years of Age
Introduction:
Geriatric trauma is most commonly defined as a trauma in patients of 65 years of age and over. These patients represent a specific problem due to their vulnerability, limited physiological response to the traumatic stress and high frequency of associated disorders, complicating the treatment. The aim of this report is to assess polytrauma patients of 65 years of age and older, compared to a group of younger patients.
Patients, Methodology and Results:
198 polytrauma patients, hospitalized from 2005 to 2006 were included in the retrospective study. Out of the total, 27 subjects (13.6%) were 65 + years old. Upon their admission, the difference in APACHE II between the groups was highly statistically significant (19–27.2, p = 0.0001). The ISS (the mean value) score was higher in the elderly patients (29–38). Traffic injuries, including pedestrian-vehicle collisions (61–73 %), were the commonest mechanism of injuries in the both groups. There was a significant difference in the rates of craniocerebral injuries (80–96 %, p=0.041). During the early posttraumatic period, 99 (57%) urgent surgical procedures were performed in younger patients, compared to 11 (79%) procedures in the elderly. The difference in death rates was statistically significant (25–44 %, p = 0.031).
Conclusion:
Polytraumas in the elderly (65 years of age and over) injured is characterized by higher severity scores and higher rates of craniocerebral injuries. Traffic injury was the commonest mechanism of injury. The death rate was higher in the elderly patients.
Key words:
polytrauma – injured patients of 65 years of age and over – incidence – treatment
Autoři:
F. Vyhnánek 1; M. Fric 3; V. Ducháč 2; J. Pažout 3; P. Waldauf 3
; P. Skála 2; V. Teplan jr. 2
Působiště autorů:
Traumatologické centrum FNKV, vedoucí lékař: doc. MUDr. F. Vyhnánek, CSc.
1; Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK, přednosta: doc. MUDr. J. Fanta, DrSc.
2; Klinika anesteziologie a resuscitace FN KV a 3. LF UK Praha, přednosta: prof. MUDr. J. Páchl, CSc.
3
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2008, roč. 87, č. 1, s. 46-49.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Souhrn
Úvod:
Geriatrické trauma je většinou definováno jako poranění u populace ve stáří 65 let a více. Tito zranění představují specifický problém pro jejich zranitelnost, pro limitující fyziologickou reakci na úrazový stres a pro častý výskyt přidružených onemocnění, která komplikují léčbu. Cílem sdělení bylo zhodnocení zraněných s polytraumatem starších 65 let na základě porovnání se skupinou mladších pacientů.
Nemocní, metodika a výsledky:
Do retrospektivní studie bylo zahnuto 198 zraněných s polytraumatem hospitalizovaných od r. 2005 do r. 2006. Z celkového počtu bylo 27 (13,6 %) zraněných ve věku 65 let a více. Rozdíl v APACHE II při přijetí mezi oběma skupinami byl vysoce statistický významný (19–27,2; p = 0,0001). ISS (průměr) bylo vyšší u starších zraněných (29–38). Nejčastějším mechanismem poranění byl u obou skupin dopravní úraz včetně kolize chodec – dopravní prostředek (61 – 73 %). Z poranění jednotlivých systémů byl signifikantní rozdíl ve výskytu kraniocerebrálního poranění (80–96 %; p = 0,041). V časném poúrazovém období bylo provedeno 99 (57 %) akutních operací u mladších zraněných a 11 (79 %) u starších. Statisticky významný rozdíl byl v úmrtnosti (25–44 %; p = 0,031).
Závěr:
Polytrauma u zraněných starších 65 let a více je charakterizováno vyšším stupněm závažnosti a vyšším výskytem kraniocerebrálního poranění. Nejčastějším mechanismem poranění je dopravní úraz. Úmrtnost byla vyšší u starších pacientů.
Klíčová slova:
polytrauma – zranění starší 65 let – incidence – léčení
ÚVOD
S prodlužujícím se věkem narůstá význam geriatrického traumatu a to i ve skupině polytraumat [7]. Geriatrické trauma je většinou definováno jako poranění u populace ve stáří 65 let a více [3, 4, 5]. Tito zranění představují specifický problém zvláště pro jejich zranitelnost vedoucí k závažnému poranění, pro limitující fyziologickou odpověď na úrazový stres a pro častý výskyt přidružených onemocnění, která komplikují léčbu. Řada zraněných vyžaduje prolongovanou intenzivní péči. Rozdílný je i mechanismus poranění, kdy nejčastějším je pád [4, 8, 10]. Následují dopravní úrazy (kolize chodce s dopravním prostředkem). Snížení fyziologické rezervy a nedostatky v postupu přispívají k vyšší morbiditě a úmrtnosti u starších proti mladším nemocným se srovnatelným stupněm poranění [4]. Riziko úmrtí u polytraumatu narůstá prudce u zraněných starších 45 let a dvojnásobně u starších 75 let [4, 6]. Benefit okamžité diagnostiky a léčby jednotlivých poranění u polytraumatu byl opakovaně potvrzen. Pro starší zraněné s polytraumatem časná invazivní monitorace hemodynamiky je důležitá pro rozpoznání okultního šoku, a tím limitace orgánové hypoperfuze, prevence multiorgánového selhání a zlepšení přežití [2, 3, 11]. Cílem sdělení bylo zhodnocení zraněných s poly-traumatem starších 65 let na základě porovnání se skupinou mladších pacientů.
NEMOCNÍ, METODIKA A VÝSLEDKY
Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 198 zraněných s polytraumatem hospitalizovaných na oddělení urgentního příjmu Traumatologického centra FNKV od r. 2005 do r. 2006 (Tab. 1). Z celkového počtu bylo 27 (13,6 %) zraněných ve staří 65 let a více. V obou skupinách převažovali muži (79 – 59 %). Primárně bylo přijato do traumatologického centra 88 % mladších 65 let a 82 % starších. Rozdíl v APACHE II při přijetí na oddělení urgentního příjmu je v porovnání obou skupin na hladině vysoké statistické významnosti (19–27,2; p = 0,0001). Nejčastějším mechanismem poranění byl u obou skupin zraněných dopravní úraz (Tab. 2), s častějším výskytem kolize chodce s dopravním prostředkem u starších nemocných (8–33 %, p = 0,032). Pád jako příčina polytraumatu postihoval obě skupiny (19 – 15 %) bez signifikantního rozdílu. Závažnost poranění u zraněných starších 65 let byla podle klasifikace ISS větší (Graf 1), průměrné ISS bylo 38, u mladších 29. Z poraněních jednotlivých systémů (Tab. 3) převažovalo u starších nemocných kraniocerebrální poranění (80 – 96, p = 0,041). U mladších zraněných se častěji vyskytovalo poranění hrudníku, břicha, končetin a páteře. V časném poúrazovém období (Graf 2) bylo provedeno 99 (57 %) akutních operací u mladších zraněných a 11 (79 %) u starších zraněných. Odložené operace byly většinou provedeny u mladších pacientů (43 – 21 %). Z akutních operací bylo nejvíce provedeno pro poranění břicha, kraniocerebrální poranění a pro zlomeniny pohybového aparátu včetně pánve (Tab. 4). Z odložených operací vedle odložené osteosyntézy zlomenin končetin to byly stabilizace zlomenin páteře, a maxilofaciálních poranění (Tab. 5). Úmrtnost byla vyšší u starších zraněných (25 – 44 %; p = 0,031) (Tab. 6). Průměrný věk u skupiny starších nemocných byl u přežívajících 73 roků a zemřelých 78 let. Většina zraněných zemřela do 48 hodin po úraze. Průměrná doba hospitalizace u zemřelých byla 1,3 u mladších a 0,8 dne u starších pacientů.
Získané údaje o zraněných byly vyjádřeny v absolutní hodnotě a procentech. Pro spojité funkce pokud vyhovovaly kritériu normality byl použit t-test, kategorická data byla porovnána chí-kvadrátem. Pro statisticky signifikantní rozdíl hladin bylo počítáno s hladinou významnosti (p < 0,05) a vysokou hladinou významnosti (p < 0,001). K analýze dat byly užity programy Microsoft Excel a Statistica 7,0 (Statsoft, licence 3. LF UK, Praha).
DISKUSE
Trauma u zraněných vyššího věku je doprovázeno řadou odlišností, které jsou důležité jak pro postup tak pro výsledek léčby [1, 3, 7, 8]. Přes stejný stupeň závažnosti poranění a srovnatelných mechanizmů úrazu je iniciální fáze u geriatrických zraněných s polytraumatem spojena s vyšším výskytem hemodynamické instability [2]. Přestože pád představuje velmi častý mechanismus úrazu ve stáří s různým stupněm závažnosti, má narůstající význam pro vznik polytraumatu ve stáří kolize chodce s dopravním prostředkem, udávaná jako druhý nejčastější mechanismus poranění [4, 5]. Z hlediska výsledku léčení závažných úrazů ve stáří je zásadní časné rozpoznání těchto poranění s adekvátní léčbou. Závažné trauma u starších zraněných je doprovázeno vyšší incidencí komplikací, delší dobou hospitalizace a vyšší úmrtností [11]. Tento rozdíl ve srovnání s mladší populací je způsoben poklesem fyziologické reakce a výskytem přidružených chorob spojených s věkem [3]. Jako nezávislé předpovědní faktory morbidity a úmrtnosti byly vyhodnoceny věk zraněných, přidružená onemocnění a závažnost poranění. U zraněných starších 65 let byla pravděpodobnost úmrtí až 4,6x větší při srovnatelných hodnotách ISS a výskytu chronických onemocnění, než u mladších zraněných [4]. Je proto věk velmi silným předpovědním faktorem úmrtnosti u zraněných [3, 4, 10]. Rozdíl v úmrtnosti jednotlivých věkových skupinách během hospitalizace byl: 65 až 74 let 9,4 %, 75 až 84 let 12,3 % a 85 let a starší 15,8 % [3]. Během prvních 24 hodin umírá větší počet mladších zraněných [3]. Signifikantní rozdíl byl prokázán i u doby hospitalizace, která je též delší u starších zraněných [3]. U starších pacientů dochází častěji k pozdnímu úmrtí, jehož příčinou je kombinace poranění se zvýšenou incidencí přidružených onemocnění a poúrazových komplikací. Pokud jde o přidružená onemocnění signifikantně zvyšují riziko úmrtnosti cirhóza, koagulopatie, ischemická choroba srdeční, chronické obstrukční plicní onemocnění, diabetes mellitus [4, 9]. Z ostatních ještě ledvinné onemocnění a malignita. Závažnost poranění se zvyšuje u starších nemocných, což potvrzují výsledky studií včetně naší. Rozdíl ve výši ISS skóre je i více než dvojnásobný. ISS korelovalo signifikantně s rizikem úmrtí [4]. Další fyziologické faktory spojené se špatnou prognózou závažného poranění (úmrtnost více než 80 %) byla hypoventilace, hypotenze (systolický krevní tlak méně než 90) a Glasgow Coma Scale méně než 3 při přijetí zraněného do nemocnice [4].
ZÁVĚR
Polytrauma u zraněných starších 65 let je charakterizováno vyšším stupněm závažnosti, při rozdílné incidenci poranění jednotlivých systémů (vyšší výskyt kraniocerebrálních poranění). Nejčastějším mechanismem úrazu jsou u starší populace dopravní úrazy včetně kolize chodec – dopravní prostředek. Úmrtnost byla vyšší u starších pacientů.
Doc. MUDr. F. Vyhnánek, CSc.
Traumatologické centrum FNKV
Šrobárova 50
100 34 Praha 10
e-mail: vyhnanek@fnkv.cz
Zdroje
l. Aldrian, S., Koenig, F., Weninger, P., Vécsei, V., Nau, T. Characteristics of polytrauma patiens between 1992 and 2002: what is changing? Injury, 2007, 38, s. 1059–1064.
2. Aldrian, S., Nau, T., Koenig, F., Véscei, V. Geriatric polytrauma. Wien Klin. Wochenschr., 2005, 117, s. 145–149.
3. Hannan, E. X., Waller, Ch. H., Farrell, L..S., Rosati, C. Elderly trauma inpatients in New York state: 1994–1998. J. Trauma, 2004, 56, s. 1297–1304.
4. Chang, T. T., Schecter, W. P. Injury in the elderly and end-of-life decisions. Surg. Clin. North Am., 2007, 87, s. 229–246.
5. Kauder, D. R., Schwab, C. W., Shapiro, M. B. Geriatric trauma: patterns, care, and outcomes. In: Moore, E. E., Feliciano, D. V., Mattox, K. L.: Trauma. McGraw-Hill, NewYork, 2004, s. 1041–1055.
6. Knudson, M. M., Lieberman, J., Morfia, J. A. Jr., et al. Mortality factors in geriatric blunt trauma patients. Arch. Surg., 1994, 129, s. 448–453.
7. Lonner, J. H., Koval, K. J. Polytrauma in the elderly. Clin. Orthop. Relat. Res., 1995, 318, s. 136–143.
8. Mandavia, D., Newton, J. Geriatric trauma. Emerg. Med. Clin. North Am., 1998, 16, s. 257–274.
9. McGwin, G. Jr., Mac Lennan, P. A., Fife, J. B., Davis, G. G., Rue, L. W. Preexisting conditions and mortality in older trauma patients. J. Trauma, 2004, 56, s. 1291–1298.
10. McMahon, D. J., Shapiro, M. B., Kauter, D. R. The injured elderly in the trauma intensive care unit. Surg. Clin. North Am., 2000, 80, s. 10005–10021.
11. Zehtabchi, S., Baron, B. J. Utility of base deficit for identifying major injury in elder trauma patients. Acad. Emerg. Med., 2007, 14, s. 829–831.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2008 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Nové možnosti v léčbě poúrazových defektů kloubní chrupavky
- K-ras mutace u kolorektálního karcinomu jako prognostický faktor vývoje onemocnění
- Diagnostika střevní ischemie. Vliv operačního výkonu na plazmatické hladiny I-FABP jako specifického ukazatele poškození enterocytů
- Variace léčby primárního spontánního pneumotoraxu