Dopady mobbingu na zdraví souboru sester, překlad a validace General Health Questionnaire-28 – dílčí výsledky

Souhrn

Úvod: Mobbing je nežádoucí jev, vyznačující se opakovaným výskytem nepřátelského chování, které se opakuje minimálně jednou týdně v posledních šesti měsících. Výskyt mobingu na pracovišti má negativní vliv na psychické a fyzické zdraví. Mezi zdravotníky jsou sestry nejohroženější skupinou pro výskyt mobbingu. General Health Questionnaire-28 (GHQ-28) je screeningový nástroj umožňující posouzení aktuálního fyzického, psychického stavu a odhalení krátkodobých poruch zdraví u dospělých osob.

Cíl: Zjistit míru výskytu mobbingu a jeho dopady na zdraví u vybraného vzorku sester. Provést jazykovou validaci screeningového nástroje General Health Questionnaire-28.

Metody: Vzorek respondentů tvořilo 176 sester akutní lůžkové péče. Byly použity nástroje Negative Acts Questionnaire-Revised a General Health Questionnaire-28. GHQ-28 byl do českého jazyka validizován metodou zpětného překladu.

Výsledky: Míra mobbingu u vybraného vzorku sester je 28,74 %. Mobbované sestry udávají častější bolesti hlavy, úzkost, podrážděnost, Statisticky byl prokázán negativní vliv mobbingu na zdraví sester ve vybraném vzorku na hladině nízké významnosti. Česká verze GHQ-28 prokázala vysokou obsahovou validitu a vnitřní konzistenci.

Závěr: Sestry zapojené do studie uvedly, že mají zkušenost s výskytem mobbingu na pracovišti v posledních šesti měsících a hlásí poruchy zdraví, které mohou s mobbingem souviset. Odhalení míry výskytu mobbingu a s ním spojených dopadů, může pozitivně ovlivnit navrhované strategie řešení a prevenci

Klíčová slova:

mobbing – sestry – dopady na zdraví – NAQ-R – GHQ-28

ÚVOD

Výkon ošetřovatelské profese klade vysoké požadavky na fyzické a psychické zdraví sester (Gong et al., 2014). Sestra je pravidelně vystavena vysoké pracovní zátěži spojené s péčí o pacienty, směnným provozem a velkou mírou pracovního stresu (AbuAlRub et al., 2013). Nadměrná pracovní zátěž bývá často spojována s výskytem negativních jevů, jako jsou syndrom vyhoření (Giorgi et al., 2016), fluktuace (Applebaum et al., 2010) a mobbing (Plopa et al., 2017). Mobbing je jedním z negativních jevů, vyskytující se ve všech pracovních odvětvích. V oblasti zdravotnictví jsou sestry mobbingem nejohroženější skupinou (Zacharová, Bartošovič, 2016). Prevalence výskytu je u nich až sedmkrát vyšší než u ostatních zdravotníků (Magnavita, 2014). Za nejběžnější formy mobbingu je považováno pomlouvání, ponižování, ignorace, neoprávněná kritika a slovní útoky (Myers et al., 2016; Difazio et al., 2019). I minimální míra výskytu mobbingu na pracovišti má negativní dopad na zdraví zaměstnanců (Chatziionnidis et al, 2018). Mezi nejčastější somatické obtíže patří bolesti hlavy, bušení srdce, zažívací potíže (Durmus et al., 2018). Z oblasti psychického zdraví mobbovaní udávají výskyt zvýšené únavy, nadměrného stresu, pocity úzkosti a smutku (Difazio et al, 2019). V případě dlouhodobého působení mobbingu je popisována přítomnost depresivních symptomů u mobbovaných, kteří dále popisují problémy se spánkem a celkovou ztrátu chuti do života (Durmus et al. 2018). Mobbing a jeho negativní dopady významně zasahují i do osobního života a ovlivňují jeho celkovou kvalitu mobbovaných sester i svědků mobbingu (van Heugen, 2010).

CÍL

Cílem práce bylo zjistit míru výskytu mobbingu a jeho dopady na zdraví u vybraného vzorku sester. Součástí výzkumného šetření bylo provést jazykovou validaci screeningového nástroje GHQ-28 z anglického do českého jazyka.

METODA

Do vzorku respondentů byly zařazeny sestry pracující na odděleních akutní lůžkové péče vybraných zdravotnických    zařízení. Kritéria pro zařazení byla věk 19 let a více, práce v nepřetržitém provozu ve vybraných zdravotnických zařízeních a souhlas s účastí ve studii. Respondenti byli informováni o dobrovolnosti účasti a zajištění anonymity. Pro zjištění míry mobbingu byl použit standardizovaný hodnotící nástroj Negative Acts Questionnaire-Revised (NAQ-R) autorů Einarsena and Hoela z roku 1999. Revidovaná verze obsahuje 23 položek. Prvních 22 položek jsou výroky, které popisují negativní chování na pracovišti. Na Likertově škále od 0 – nikdy do 5 – každý den respondenti označují četnost výskytu těchto jevů na svém pracovišti. Poslední otázka poskytuje respondentů prostor pro vyjádření, zda se cítí být mobbováni. Od roku 2016 je NAQ-R dostupný v českém jazyce (Cakirpaloglu et al., 2016). U získaných dat byla hodnocena frekvence negativních činů na pracovišti a současně byl procentuálně vyjádřen počet respondentů, kteří mají s daným negativním jevem zkušenost za posledních šest měsíců. General Health Questionnaire-28 (GHQ-28) je screeningový nástroj vhodný k posouzení aktuálního zdravotního stavu respondentů a velmi citlivě rozpoznává krátkodobé poruchy zdraví. GHQ-28 obsahuje 4 oblasti, a to fyzické zdraví, úzkostnost a nespavost, sociální dysfunkce a depresivitu. Každá oblast tvoří 7 položek, což je příznivou charakteristikou dotazníku, který není pro respondenty časově ani obsahově náročný. Hodnocení probíhalo pomocí skórovací GHQ škály (0 – vůbec, 0 – ne víc než obvykle, 1 – o něco víc než obvykle, 1 – mnohem víc než obvykle). Toto skórování je doporučeno autory nástroje (Goldberg, Williams, 2006). Statistická analýza získaných dat probíhala v programech MS Excel a Statistica 12. Bylo provedeno ověření normality rozložení dat pomocí Shapiro-Wilkova testu. Ke zjištění vzájemných vztahů mezi zkoumanými jevy byly použity Spearmanovy korelace. Ověření vnitřní konzistence screeningového nástroje GHQ28 bylo provedeno pomocí Cronbachova α pro celek i jednotlivé subškály. Provedená jazyková validace GHQ-28 z anglického do českého jazyka probíhala metodou zpětného překladu dle doporučené metodiky Mapi Research Trust a doporučených postupů uživatelské příručky autorů (Goldberg, Williams, 2006). Nástroj přeložili dva na sobě nezávislí překladatelé z anglického do českého jazyka. Obě verze byly porovnány, zjištěné nesrovnalosti byly diskutovány společně s překladateli byla vytvořena jednotná verze překladu, která byla následně přeložena rodilým mluvčím anglického jazyka, dlouhodobě žijícím v České republice zpět do anglického jazyka. Překlad byl porovnán s originální verzí dotazníku v anglickém jazyce. K ověření srozumitelnosti bylo osloveno 30 všeobecných sester, jejich odpovědi byly zaznamenány na Likertově škále od 1 – plně rozumím do 4 – vůbec nerozumím. Připomínky byly zaznamenány, diskutovány s lingvistou a na jejich základě byly upraveny otázky týkající se spánku a sociálních interakcí, konkrétně otázky B2 a C5.

VÝSLEDKY

Výsledný soubor tvořilo 176 sester. Většinu (89,87 %; n =158) tvořily ženy. Průměrný věk respondentů činil 36,31 let a průměrná délka praxe byla 14,20 let (Tab. 1). Při ověření normálního rozložení dat (Obr. 1) bylo zaznamenáno jedenáct odlehlých a sedm extrémních hodnot (Obr. 2). Po zjištění těchto hodnot byla provedena ruční kontrola dotazníků s jejich výskytem. Nebyly zjištěny žádné objektivní důvody pro vyřazení dotazníků. Naměřené hodnoty nejsou v oblasti projevů mobbingu ojedinělé. V oblasti mobbingu byly extrémní hodnoty zaznamenány u jedinců vystavených širokému spektru negativních situací na pracovišti v častých časových intervalech a proto nebyli respondenti z výzkumného šetření vyřazeni.

S některou z forem mobbingu má zkušenost 28,74 % sester. Jako nejčastější negativní činy více než polovina respondentů (55,86 %) označila položku přidělování práce, která je pod úroveň jejich kvalifikace a téměř polovina respondentů (47,75 %) označila vystavení nezvladatelné pracovní zátěži.  S šířením nepodložených fám a pomluv má zkušenost 46,85 % respondentů. Ponižování nebo zesměšňování v souvislosti se svou prací zažívá 38,74 % respondentů. Nejméně často se respondenti setkávají s fyzickým zastrašováním a vyhrožováním. S faktickým fyzickým násilím se setkalo 9 respondentů (1,25 %), kdy většina respondentů byla vystavena křiku a stala se terčem ničím nevyvolaného hněvu. Mobbováno se cítí být 15 respondentů (10,81 %), z nichž 11 (73,33 %) má zkušenost s více než polovinou uvedených negativních jevů na pracovišti, průměrně byli tito respondenti vystaveni 20 (90,91 %) z uvedených negativních situací. Za mobbované se pokládá téměř polovina respondentů (44,44 %), kteří mají zkušenost s fyzickým zastrašováním a vyhrožováním. Mezi respondenty převládá mobbing mířený na osobu zaměstnance. Frekvenci negativních jevů v jednotlivých oblastech uvádí tabulka 2.

Respondenti v hodnocení frekvence negativních situací na pracovišti, nejčastěji volili odpověď “občas”, což odpovídá výskytu negativních činů několikrát za posledních 6 měsíců, ale méně často než jedenkrát měsíčně. V oblasti fyzického zdraví udává 50,00 % respondentů, že se cítí vyčerpaní a nemocní. Více než obvykle bolela hlava 26,14 % respondentů a vice než jedna třetina respondentů (31,82 %) cítí potřebu silné vzpruhy. V oblasti psychického zdraví stejné procento respondentů (31,82 %) udává, že se cítí pod neustálým tlakem a 34,66 % respondentů pociťuje, že se na ně všechno valí. Poslední dobou se stávalo nervózním a popudlivým 33,52 % respondentů. Téměř jednu třetinu respondentů (28,98 %) připravily starosti o hodně spánku. V oblasti sociálních dysfunkcí udává 22,16 % respondentů, že se jim nedaří mít radost ze svých běžných každodenních činností, zaměstnat se a zabavit. Na své obvyklé činnosti potřebuje více času 18,75 % respondentů. V oblasti zaměřené na přítomnost depresivních symptomů u respondentů se 15,91 % občas cítí tak psychicky špatně, že nejsou schopni nic udělat. Pocit, že život je naprosto beznadějný, má 11,71 % respondentů a 13,64 % respondentů o sobě poslední dobou uvažuje jako o člověku, který je k ničemu. Šest respondentů (3,41 %) uvedlo, že přemýšleli o možnosti vzít si život a třem respondentům (1,70 %) se tato myšlenka vrací. Respondenti, kteří uvažovali o sebevraždě, zažili negativní chování na pracovišti. Průměrně měli v posledních 6 měsících respondenti zkušenost s 11 (47,83 %) negativními činy z 23 (100 %) uvedených. Pouze jeden respondent uvažující o možnosti vzít si život, sám sebe označil jako mobbovaného. Všichni respondenti vykazovali vysoké skóre v oblasti hodnocení zdravotního stavu, úzkostnosti, nespavosti, sociálních dysfunkcí a depresivity. Byly prokázány korelace na nízké hladině statistické významnosti mezi výskytem mobbingu a negativními dopady na zdraví a mezi jednotlivými oblastmi dopadů na zdraví. Data vyznačená v tabulce 3 jsou počítána s hladinou významnosti α = 0,05. Byla prokázána vysoká vnitřní konzistence screeningového nástroje GHQ-28 jako celku i jednotlivých oblastí. U české verze GHQ-28 byla prokázána vysoká obsahová validita překladu (Tab. 4). Metodika obsahové validace vyplývá z popisu zpětného překladu, třetí fáze.

DISKUZE

Cílem studie bylo zjistit míru výskytu mobbingu u sester akutní lůžkové péče. Výskyt míry mobbingu u respondentů v této studii je nižší, v porovnání s většinou vybraných studií, které hlásí 47,5 % (Cakirpaloglu et al., 2017), 53,6 % (Myers et al., 2016), 63 % (Difazio et al., 2019). Míra mobbingu zdravotníků se pohybuje v širokém rozmezí. Švýcarská studie uvádí zkušenost s mobbingem u reprezentativního vzorku sestrer 4,9 % (Tong et al., 2016). Respondenti izraelské studie uváděli zkušenost s mobbingem v 90 % (Al-Ghabeesh et al., 2019). I když je míra mobbingu u respondentů této studie nižší, frekvence negativních činů, kterou respondenti uvádějí je vyšší než v ostatních studiích. Ve shodě je fakt, že pouze minimální počet respondentů je mobbováno každý den (Al-Ghabeesh, et al., 2019; Chatziioannidis et al., 2018). Odlišnost míry hlášených negativních situací a sebeoznačení jako mobbovaného je častý jev, kdy mobbovaní mají tendence mobbing přecházet a snaží se vyhnout přímé konfrontaci s mobbérem. Bylo prokázáno, že respondenti hlásí nižší míru mobbingu v případě, že je použit výzkumný nástroj zaměřený pouze na mobbing. Naopak v případě, že je výzkum zacílen do více oblastí, je míra mobbingu obvykle významně vyšší (Carter et al., 2013). Většina studií se shoduje v převaze psychické formy mobbingu (Giorgi et al., 2016; Myers et al., 2016; Plopa et al., 2017). Běžně jsou sestry vystavovány nepřiměřené pracovní zátěži, odebírání klíčových kompetencí a jejich nahrazení nesmyslnými úkoly, pomlouvání, sarkasmu, ignorování a opakovanému připomínání chyb a omylů. Respondenti v této studii udávají vyšší míru úzkosti, stresu a potíže se spánkem. Vnímají narušené zdraví a obtíže v běžných denních činnostech. Celosvětově byl popsán a prokázán negativní vliv mobbingu na fyzické a psychické zdraví sester. Mobbovaní popisují široké spektrum psychosomatických obtíží (Difazio et al., 2019; Durmus et al., 2018), jsou úzkostnější a udávají poruchy spánku (Chatziioannidis et al., 2018; Difazio et al., 2019), častěji trpí depresivními symptomy (Durmus et al., 2018). Přítomnost depresivních symptomů u mobbovaných může souviset s výskytem sebevražedných myšlenek u respondentů (Chatziionnidis et al, 2018; Durmus et al., 2018; Difazio et al., 2019).  Dílčím cílem studie bylo provést jazykovou validaci screeningového nástroje GHQ-28 z anglického do českého jazyka. GHQ-28 byl validizován do několika světových jazyků a použit v různých kontextech hodnocení zdravotního stavu sester. Z evropských překladů lze uvést jako jedny z prvních verzí španělskou z roku 1986 (Lobo et al., 1986) a francouzskou z roku 1992 (Pariente et al., 1992). Ze současné doby polskou studii z roku 2020, kdy byl GHQ-28 použit a validizován v rámci prokázání vztahů mezi subjektivním vnímáním práce, přidružených faktorů na duševní zdraví sester (Kowalczuk et al., 2020) a rovněž byl validizován v portugalské národní studii zaměřené na porozumění vnímání duševního zdraví sester (Seabra et al., 2019). Všechny dostupné verze GHQ-28 vykazují velmi dobré psychometrické vlastnosti. Vnitřní konzistence dostupných překladů GHQ-28 se pohybuje v rozmezí Cronbachova α 0,86 – 0,94 pro všechny oblasti GHQ-28 (Lobo et al., 1986; Pariente et al., 1992; Seabra et al., 2019), což koresponduje se zjištěním použité české verze GHQ-28.

ZÁVĚR

Mobbing je negativní jev se širokými důsledky pro sestry a může ovlivňovat fyzické a psychické zdraví sester. Míra výskytu mobbingu je u zařazeného vzorku sester 28,74 %. Nejčastěji se sestry setkávají s negativními činy zaměřenými na osobnost zaměstnance. Byla prokázána nízká hladina statistické významnosti výskytu mobbingu a negativních dopadů na zdraví sester. Byla prokázána vysoká vnitřní konzistence české verze screeningového nástroje GHQ-28. 

ETICKÉ ASPEKTY A STŘET ZÁJMŮ

Design studie byl schválen Etickou komisí Lékařské fakulty Ostravské univerzity (25/2020). Autorky prohlašují, že nedošlo k žádnému střetu zájmů. Publikace byla podpořena projektem Lékařské fakulty, Katedry ošetřovatelství, č. SGS 10 / LF / 2019/2020.

Mgr. Klára Václavíková

Lékařská fakulta, Univerzita Ostrava

z17529@osu.cz

PhDr. Mgr. Radka Kozáková, Ph.D.

Lékařská fakulta, Univerzita Ostrava

radka.kozakova@osu.cz