Encyklopedie zdravotnického humoru

Pavel Kasal, Štěpán Svačina

Encyklopedie zdravotnického humoru

Praha: Mladá fronta 2018. ISBN 978-80-204-4985-6

Autoři publikace „Encyklopedie zdravotnického humoru“ jsou odborné veřejnosti dobře známí, totiž informatik doc. Kasal a klinik prof. Svačina. Co je však pro lékařskou a ještě daleko více pro laickou veřejnost velkým překvapením, je množství lékařů, kteří se věnovali či dosud věnují tomuto druhu specifického humoru. Více jsou totiž známí lékaři, kteří vynikají v umění spisovatelském (MUDr. Radkin Honzák, doc. František Koukolík), malířském (MUDr. Jiří Šavlík, MUDr. Pavel Kuhn, MUDr. Petr Wohl, MUDr. Pavel Wohl, prof. Tereza Fučíková), v hudbě (prof. Cyril Höschl – klavírista, MUDr. Karel Harvánek – hráč na klávesy kapely Zuby času), zpěvu (MUDr. Zdeněk Hříbal, MUDr. Ali Amiri) či ve sportu (prof. Pavel Pafko – cyklista, prof. Jan Pirk – maratonec, MUDr. Milena Dufková – plavkyně, MUDr. Robert Jůzek – fotbalista). Proto užasneme, jak značné množství z našich kolegů má nejen vyhraněný smysl pro humor, ale nalezlo i způsob, jak nás samotné, o pacientech nemluvě, skvěle pobavit.

Už koncept, resp. struktura knihy je velmi originální. Má pět částí. První z nich je zaměřena na sbírky historek a anekdot, druhá vychází z pamětí a esejů, třetí je věnována kreslenému humoru, čtvrtý oddíl vychází z historek a anekdot, které reflektují některé teoretické, resp. klinické obory, ale rovněž příběhy zdravotníků a pacientů. Část poslední je nazvaná „Povídání o lékařském humoru a věcech veselých“. Ta je mimo jiné pozoruhodná zasvěcenou exkurzí do historie tohoto specifického segmentu literatury. Většina z nás totiž ví určitě o pionýrském díle MUDr. O. Hlaváče, který vlastně založil svými knihami moderní tradici. První „Medicína v županu“ vyšla v roce 1929 a je proslulá, o několik let později vyšly „Medicínské historky“, které autor publikoval pod pseudonymem Alarich.

Ale povědomí o dalších protagonistech, kteří stáli u kolébky tohoto žánru, je malé, pokud vůbec. V poslední části knihy jsou uvedeny také židovské a německé lékařské anekdoty jako výraz národnostní situace u nás před i mezi oběma světovými válkami. Brilantní jsou ty židovské, stručné a s údernou pointou. Autoři neopomněli ani krátkou, výstižnou stať o lékařském humoru v literatuře a ve filmu. Co ještě zaujme při četbě této milé knížky? Je to především zřetelná proměna času, doby a vnímání směšného. A poněkud odlišná kultura jazyka. Svým způsobem jsou proto tak nesouměřitelné historky klasika lékařského humoru primáře Svatopluka Káše či prof. Ctirada Johna např. s novickou v této oblasti, doc. Laurou Janáčkovou.

Ostatně toto období, v němž tvořili uvedení autoři, před časem charakterizoval sám prof. John: „... je svědectvím doby, kdy na všechno byl čas a svět bylo možno vidět zpomaloučka. Profesoři mohli vyrůstat v košaté osobnosti a jejich žáci – neuběhaní plněním členitých závazků – měli čas pěkných charakterových rysů si všímat. Vznikal vzájemný intimní dialog, plný laskavých hnutí a dobrých předsevzetí.“ Z knížky budou mít radost mimo jiné i historici medicíny. Je to zdařilý editorský čin.

doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.