Matčina obezita a nadměrné sledování televize výrazně zvyšují šanci nadváhy/obezity u předškoláků

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem studie bylo odhalit rodinné proměnné zvyšující šanci výskytu nadváhy/obezity u 4–7letých předškolních dětí v pracovních a víkendových dnech týdenního monitorování pohybové aktivity (PA) a času sledování televize, monitoru počítače/tabletu – „screen time“ (ST) u rodin s předškoláky.

Metodika:
Průřezová studie analyzující týdenní PA a sedavé chování u rodin s předškoláky byla realizována v deseti mateřských školkách u 194 dětí (88 dívek a 107 chlapců) a jejich rodičů (164 matek a 110 otců) na jaře a podzim roku 2015. PA byla monitorována prostřednictvím pedometru Yamax Digiwalker SW-200 kontinuálně 7 dnů po dobu nejméně 8 hodin denně. ST bylo zaznamenáváno rodiči do rodinného záznamního archu s přesností na 10 minut. Pro posouzení vlivu obezity rodičů a proměnných o PA/ST na šanci nadváhy/obezity předškoláků byla použita binární logistická regrese metoda backward.

Výsledky:
Signifikantně vyšší ST (p < 0,01) ve víkendových dnech než ve dnech pracovních byl zaznamenán u předškoláků s nadváhou/obezitou i normální tělesnou hmotností, obézních i neobézních matek a neobézních otců. Signifikantně vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity odhalujeme u předškolních dětí, které vykazují nadměrný ST (> 1 hod./den) (OR: 5,65/33,19 v pracovních/víkendových dnech, p < 0,05), jejichž matky jsou obézní (OR: 13,80/28,84 v pracovních/víkendových dnech, p < 0,05), nebo nadměrně sledují televizi, monitor počítače/tabletu (> 2 hod./den) (OR: 32,46 ve víkendových dnech, p < 0,05) a dětí mužského pohlaví (OR – 38,69 ve víkendových dnech, p < 0,05).

Závěry:
Matčina obezita a nadměrné sledování televize/počítače/tabletu u dětí významně zvyšují šanci jejich nadváhy/obezity. O víkendových dnech se na významně vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků podílí také nadměrné sledování televize/ počítače/tabletu u matek a mužské pohlaví u dětí. Víkendové dny poskytují vhodný prostor pro realizaci rodinných programů zaměřených na redukci sedavého chování, které je výrazným faktorem podporujícím vznik nadváhy/obezity u předškoláků.

Klíčová slova:
obezita – nadváha – sedavé chování – pohybová aktivita – pracovní den – víkend

ÚVOD

Nárůst výskytu dětské obezity je celosvětově zjišťován v dlouhodobém (> 30 let), střednědobém (8–10 let) i krátkodobém (1–2 roky) časovém horizontu v ekonomicky rozvinutých i v rozvojových zemích (1). Alarmujícím je navíc odhalení, že v ekonomicky rozvinutých zemích se vrchol četnosti výskytu obezity přesouvá ze starší dospělosti do mladších věkových kohort (1). Přestože je dětská obezita výsledkem komplexních interakcí mezi biologickými faktory a faktory výchovy a prostředí, které dlouhodobě negativně ovlivňují energetickou bilanci, je také životní styl považován za významného přispěvatele rizika vzniku dětské obezity (2). Proto je oprávněné analyzovat životní styl rodin a roli rodičů při formování energeticky vyváženého chování svých dětí (2, 3).

V předškolním věku je opakovaně nalézán těsnější vztah mezi pohybovou aktivitou (dále PA) či sedavým chováním rodičů a jejich dětí než u dětí školního věku a adolescentů (3, 4). Avšak není zcela objasněno, zda již u předškoláků je kromě obezity jejich matek některá z objektivně monitorovaných proměnných o energeticky vyváženém chování (PA či čas sledování televize, monitoru počítače/tabletu – „screen time“ dále ST) významně asociována s jejich nadváhou/obezitou. U školních dětí a adolescentů je vedle méně těsného vztahu mezi vlastní PA/ST a PA/ST svých rodičů (4) navíc patrný vyšší rozdíl v úrovni PA a ST mezi pracovními a víkendovými dny, chlapci a děvčaty a neobézními a obézními jedinci (2, 3). Proto je žádoucí zjistit, zda existují rozdíly v úrovni PA a ST u předškolních dětí a jejich rodičů s ohledem na typ dne v týdnu, úroveň tělesné hmotnosti a pohlaví rodinných účastníků.

Hlavním cílem studie bylo odhalit rodinné proměnné zvyšující šanci výskytu nadváhy/obezity u 4–7letých předškolních dětí v pracovních a víkendových dnech týdenního monitorování jejich vlastní a rodičovské PA a ST. Dílčím cílem pak bylo srovnat úroveň denní PA a čas ST v pracovních a víkendových dnech u neobézních a obézních rodičů a dětí s normální tělesnou hmotností a nadváhou/obezitou.

METODIKA

Etika

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 10. prosince 2014 s registračním číslem 57/2014. Rodiče oslovených dětí, pedagogové a zaměstnanci mateřských škol byli zevrubně seznámeni s cíli, obsahem i průběhem výzkumu na společné schůzce s autory projektu v každé z mateřských škol. Představen jim byl způsob používání pedometru a zapisování sledovaných hodnot do rodinného záznamního archu. Rodiče svou dobrovolnou a bezplatnou účast na výzkumu potvrdili písemným souhlasem. Každý účastník, který dokončil týdenní monitorování PA a ST, obdržel individuální zpětnou vazbu o vlastních výsledcích spolu s dalšími doporučeními k zdravotně prospěšnému provádění PA.

Výběr účastníků a inkluzní kritéria dat

Celkem 296 předškolních dětí (141 dívek a 155 chlapců) společně s jejich rodiči (234 matek a 181 otců) z deseti náhodně vybraných mateřských škol bylo osloveno k účasti ve výzkumu. Mateřské školy byly vybírány ze všech čtyř moravských krajů a zahrnovaly školy z velkých a malých měst i venkova. Monitorování týdenní PA a ST probíhalo v průběhu dubna/května a září/října roku 2015. Týdenní monitorování PA a ST dokončilo více než 75 % účastníků (223 dětí a 313 rodičů). Do analýzy nebyla zařazena data od 35 dětí a 29 rodičů z důvodu neúplnosti (chybějící údaje o tělesné hmotnosti, výšce, věku), nebo neplatnosti dat (více než jednodenní absence dítěte v mateřské škole, nedostatečná denní doba (< 8 hodin) nošení pedometru). Do finální analýzy byla zahrnuta data od účastníků, kteří nosili pedometr alespoň 8 hodin denně minimálně ve čtyřech pracovních a obou víkendových dnech. Finální soubor účastníků obsahoval data od 88 dcer (aritmetický průměr (M) ± směrodatná odchylka (SD): věk 5,6 ± 0,8 let; BMI 15,2 ± 2,4 kg/m²), 107 synů (M ± SD: věk 5,6 ± 0,9 let; BMI 15,4 ± 1,9 kg/m²), 166 matek (M ± SD: věk 36,1 ± 4,3 let; BMI 24,2 ± 4,1 kg/m²) a 112 otců (M ± SD: věk 38,7 ± 4,9 let; BMI 26,0 ± 3,3 kg/m²).

Měření

Monitorování pohybové aktivity, sedavého chování a určování nadváhy/obezity

Rodiče a jejich děti nosili pedometr Yamax Digiwalker SW-200 (Yamax Corporation, Tokyo, Japonsko) umístěný na pravém boku kontinuálně 8 dnů. Hodnoty z prvního dne monitorování nebyly zahrnuty do finální analýzy z důvodu nesplnění podmínky minimální denní doby nošení pedometru a z důvodů novosti, která by mohla ovlivnit úroveň PA účastníků (5). Děti i rodiče byli instruováni nosit pedometr po celý den vyjma koupání, sprchování, převlékání a činností osobní hygieny. Každé ráno po osobní hygieně rodiče vynulovali krokoměry, připnuli je (dětem a sobě) na pravý bok a zapsali čas vynulování krokoměru do rodinného záznamního archu (2, 3). Večer pak pedometr odepnuli a spolu s dětmi provedli zápis času a denního počtu kroků (indikátoru úrovně PA) všech rodinných účastníků do záznamního archu. Proměnná denní počet kroků představuje souhrn počtu kroků od ranního nasazení pedometru po jeho sundání ve večerních hodinách. Zaznamenaný počet kroků z displeje pedometru Yamax Digiwalker SW-200 byl ve srovnání s měřením PA pomocí akcelerometru Actigraph GT1M shledán jako validní ukazatel úrovně hodinové (r_p = 0,92) i celodenní (r_p = 0,89) PA u předškoláků za účelem skupinového srovnávání (2).

Vyjma času a denního počtu kroků byl do rodinného záznamního archu zaznamenáván typ a doba trvání sedavého chování (2, 3), doma rodiči a v mateřské škole pedagogy. Doba trvání jednotlivých druhů sedavého chování (sezení nebo ležení při sledování televize (videa, DVD); sezení nebo ležení před obrazovkou počítače (zahrnující i notebook, tablet a mobilní telefon); sezení nebo ležení při učení, studiu, četbě, kreslení, malování nebo hraní (na hudební nástroj, deskových her); sezení v parku, v kině, v divadle, v restauraci nebo v dopravním prostředku (auto, vlak, prostředky městské hromadné dopravy); sezení ve škole (resp. v placeném zaměstnání)) byla zapisována s přesností na 10 minut (2, 3). Proměnná čas trávený sledováním televize, videa, monitoru počítače/tabletu (ST) je dána byla součtem doby trvání sezení nebo ležení při sledování televize (videa, DVD) a sezení nebo ležení před obrazovkou počítače (zahrnující i notebook, tablet a mobilní telefon) ze sedmi typů sedavého chování zaznamenávaného do rodinného záznamního archu (3). Akceptovatelná 14- a 21denní test-retest reliabilita kontinuálního sedmidenního rodičovského zaznamenávání času sledování televize/videa u jejich 3–8letých dětí byla dříve ověřena (6), obdobně jako reliabilita rodičovského zaznamenávání času veškerého sedavého chování svých předškolních dětí ve srovnání s časem sedavého chování ze souběžného monitorování akcelerometrem Actigraph GT1M (r_S = 0,24) (7).

Body mass index (dále BMI) (kg/m²) rodičů a dětí byl vypočten jako podíl tělesné hmotnosti (kg) a kvadrátu tělesné výšky (m) uvedené v rodinném záznamním archu. Přesnost uvádění tělesné hmotnosti (resp. tělesné výšky) rodičů a jejich dětí byla stanovena na 0,5 kg (resp. 0,5 cm). Validita záznamu antropometrických hodnot dětí jejich rodiči pro následný výpočet BMI a klasifikování nadváhy/obezity u dětí byla ověřena srovnáním s přímým měřením antropometrických parametrů dětí (tělesná výška a hmotnost) (ICC = 0,93–0,99; p < 0,001) pomocí přenosného antropometru a kalibrované digitální váhy Tanita (TBF 410, Tanita Corporation, Tokyo, Japonsko) (8). Nadváha/obezita u předškolních dětí byla klasifikována podle BMI percentilových grafů Světové zdravotnické organizace pro děti ve věku 5–7 (9), resp. pro děti mladší než 5 let (10). Obezita u rodičů představuje hodnoty BMI ≥ 30 kg/m² (11).

Statistická analýza dat

Data byla analyzována v software SPSS v.22 (IBM SPSS, Inc. Chicago, IL, USA) a STATISTICA v.12 (StatSoft, Praha, Česká republika). Data o počtech kroků z rodinných záznamních archů byla zkontrolována s ohledem na chybějící a extrémní hodnoty. V případě, že záznam obsahoval platná data o denních počtech kroků za 6 dní, hodnota pro zbylý chybějící den byla dopočítána z aritmetického průměru počtu kroků v ostatních dnech. Účastníci, jejichž záznam obsahoval data o počtech kroků méně než v 6 dnech, nebyli do finální analýzy zařazeni. Hodnoty denního počtu kroků < 1000 nebo > 30 000 byly nahrazeny těmito hraničními hodnotami a zahrnuty do finální analýzy v souladu s takto publikovaným doporučením (5).

Data byla analyzována souhrnně za všechny předškolní děti, neboť dvoustupňová klastrová analýza nenalezla indikátor pro shlukování proměnných denního počtu kroků nebo ST podle faktoru mateřské školy nebo ročního období. Popisné charakteristiky (M, SD a konfidenční intervaly (95% CI)) proměnných denní počet kroků a ST byly vypočítány zvlášť pro předškoláky s nadváhou/obezitou, normální tělesnou hmotností a obézní a neobézní matky a otce odděleně pro pracovní a víkendové dny. Hodnoty doporučení denního počtu kroků byly stanoveny v souladu s předcházejícími českými i zahraničními publikacemi (2, 3, 12) na 11 500 kroků za den pro předškoláky (2, 12) a 10 000 kroků za den pro jejich rodiče (2, 3). Hodnota nadměrného času sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu byla v souladu se zahraničními i českými doporučeními (2, 13, 14) stanovena na > 1 hodinu ST denně pro předškoláky (2, 13) a > 2 hodiny ST denně pro dospělé rodiče (2, 3, 14).

Logistická regrese (backward method) byla použita pro odhalení proměnných zvyšujících šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků zvlášť v pracovních a víkendových dnech. Testované modely zahrnovaly následující nezávislé proměnné: obezita matky/otce, doporučovaná úroveň PA (≥ 10 000 kroků denně pro rodiče a ≥ 11 500 kroků denně pro předškoláky), nadměrný čas sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu (> 2 hodiny ST denně pro rodiče a > 1 hodina ST denně pro předškoláky) a pohlaví dítěte. Pro zjištění rozdílu mezi počtem kroků (resp. časem ST) v pracovních a víkendových dnech u předškoláků a rodičů klasifikovaných podle úrovně tělesné hmotnosti byl použit t-test. Pomocí chí-kvadrát testu bylo srovnáváno zastoupení účastníků plnících doporučovaný denní počet kroků (resp. nadměrný ST) mezi pracovními a víkendovými dny. Odhad síly vztahů mezi t-testem srovnávanými proměnnými byl počítán prostřednictvím Cohenova koeficientu d (2). Hodnoty Cohenova koeficientu d lze interpretovat jako malý (0,2 < d ≤ 0,5), střední (0,5 < d ≤ 0,8) a velký (0,8 < d) efekt (2).

VÝSLEDKY

Celkem byla úroveň tělesné hmotnosti, denní počet kroků a čas ST analyzován u 194 předškolních dětí (88 děvčat a 107 chlapců) a 274 rodičů (164 matek a 110 otců); 19,07 % z celkového počtu předškoláků bylo klasifikováno s nadváhou/obezitou bez významného rozdílu v zastoupení nadváhy/obezity mezi děvčaty a chlapci. Mezi rodiči byla obezita zjištěna u 12,33 % matek a 11,11 % otců.

Při srovnání denního počtu kroků (obr. 1) a času ST (obr. 2) mezi pracovními a víkendovými dny nacházíme odlišné vzorce v chování u rodičů i jejich předškolních dětí. U předškoláků s normální tělesnou hmotností i nadváhou/obezitou, neobézních i obézních matek a obézních otců zjišťujeme vyšší hodnoty denního počtu kroků (resp. % plnění doporučení k dennímu počtu kroků) v pracovních dnech než ve dnech víkendových. Avšak pouze u neobézních matek je tento rozdíl signifikantní (p < 0,005; d = 0,28), stejně jako rozdíl v procentuálním zastoupení plnění doporučení 10 000 kroků za den (p < 0,01) (obr. 1).

Naopak, v případě času ST odhalujeme u dětí s normální tělesnou hmotností i nadváhou/obezitou, neobézních i obézních matek a neobézních otců signifikantně vyšší doby trávené sledováním televize, videa, monitoru počítače/tabletu ve víkendových dnech než ve dnech pracovních (obr. 2). Přičemž nejvýraznější signifikantní přírůstky v průměrných hodnotách času ST ve víkendových dnech oproti dnům pracovním zaznamenáváme u obézních matek (+42,4 minut za den; p < 0,01; d = 0,68) a předškoláků s normální tělesnou hmotností (+28,3 minut za den; p < 0,005; d = 0,47) a nadváhou/obezitou (+27,6 minut za den; p < 0,01; d = 0,63) (obr. 2). V protikladu ke srovnatelnému procentuálnímu zastoupení předškoláků, otců i obézních matek v plnění doporučení denního počtu kroků (10 000 kroků za den pro dospělé a 11 500 kroků za den pro děti) v pracovních a víkendových dnech zjišťujeme u předškoláků, jejich matek a neobézních otců dramatické, signifikantní rozdíly v % podílu jedinců překračujících doporučované denní hodnoty času tráveného sledováním televize, videa, monitoru počítače/tabletu (1 hodina denně ST u předškoláků a 2 hodiny denně ST u dospělých) mezi pracovními a víkendovými dny (obr. 2).

Zatímco u neobézních matek a předškoláků s normální tělesnou hmotností nalézáme o 14–15 % (p < 0,005) více jedinců, kteří ve víkendových dnech překračují doporučované denní hodnoty času ST než ve dnech pracovních, u předškoláků s nadváhou/obezitou a neobézních otců odhalujeme dokonce více než 20% přírůstek (p < 0,01) v zastoupení nadměrného denního času ST ve srovnání pracovních a víkendových dnů. Avšak nejvýraznější nárůst v nadměrném denním času ST v komparaci pracovních a víkendových dnů odhalujeme u obézních matek (+34 %; p < 0,005) (obr. 2).

Vzhledem ke zjištěným odlišnostem v denním počtu kroků a času ST mezi pracovními a víkendovými dny u členů rodin rozdělených podle úrovně tělesné hmotnosti (viz obr. 1 a 2), bude následující odhalování proměnných zvyšujících šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků rozděleno do dvou analýz, zvlášť za pracovní a víkendové dny (obr. 3).

Prostřednictvím binominální logistické regresní analýzy v pracovních dnech (backward method) odhalujeme vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků obézních matek (OR: 13,80; 95% CI: 2,20–86,42; p < 0,01) a u předškoláků s nadměrným časem (> 1 hod./den) tráveným sledováním televize, videa, monitoru počítače/tabletu (OR: 5,65; 95% CI: 1,05–30,54; p < 0,05) (obr. 3). V regresním modelu s víkendovými proměnnými o PA/ST zjišťujeme, že k signifikantně vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity u předškolních dětí přibývá kromě matčiny obezity (OR: 28,84; 95% CI: 1,52–545,57; p < 0,05) a nadměrného ST u dětí (OR: 33,19; 95% CI: 1,95–565,77; p < 0,05) také matčino nadměrné (> 2 hod./den) sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu (OR: 32,46; 95% CI: 1,61–656,17; p < 0,05) a faktor mužského pohlaví u dětí (OR: 38,69; 95% CI: 1,96–762,98; p < 0,05) (obr. 3).

DISKUZE

Zaměření studie na odhalování rodinných proměnných zvyšujících šanci výskytu nadváhy/obezity u předškolních dětí doplňuje oblast znalostí hojně řešenou u školních dětí a adolescentů (2–4) a přispívá k detailnějšímu popisu mediátorových proměnných vývoje nadváhy/obezity a způsobu jejího ovlivňování. Před samotným odhalováním rodinných proměnných zvyšujících šanci výskytu nadváhy/obezity u předškolních dětí bylo však nutné, v souladu s dílčím cílem, srovnat úroveň PA a času ST mezi pracovními a víkendovými dny u neobézních a obézních rodičů a dětí s normální tělesnou hmotností a nadváhou/obezitou.

Na rozdíl od starších dětí a jejich rodičů (3), u rodin s předškoláky nenalézáme v denním počtu kroků výrazné rozdíly mezi pracovními a víkendovými dny či dětmi s normální tělesnou hmotností a nadváhou/obezitou. Výraznější diferenciace v realizované PA mezi předškoláky s normální tělesnou hmotností a nadváhou/obezitou, zdá se, nastává až po nástupu dětí do 1. tříd základních škol s rozšířenou možností výběru jejich volnočasové zájmové činnosti, strukturovanějším denním režimem a vznikajícími odlišnostmi v PA mezi školními a víkendovými dny (2).

Při srovnání procentuálního zastoupení sledovaných předškoláků, kteří splnili doporučení 11 500 kroků za den (2, 12), s předškoláky z jiných evropských zemí (15) zjišťujeme, že naši předškoláci v pracovních (52,9 %) i víkendových (50,3 %) dnech výrazněji převýšili předškoláky z:

Belgie (40,0 %_{PRACOVNÍ DNY} a 20,5 %_{VÍKENDOVÉ DNY}),

Bulharska (29,3 %_{PRACOVNÍ DNY} a 29,2 %_{VÍKENDOVÉ DNY}),

Řecka (26,5 %_{PRACOVNÍ DNY} a 20,3 %_{VÍKENDOVÉ DNY})

a Polska (43,2 %_{PRACOVNÍ DNY} a 41,8 %_{VÍKENDOVÉ DNY}) v plnění výše uvedeného doporučení k PA (12, 15). Ve víkendových dnech navíc čeští předškoláci předčili v plnění doporučení 11 500 kroků za den i předškoláky z Německa (31,4 %) a Španělska (37,0 %) (15).

Zatímco v denním počtu kroků či procentuálním zastoupení plnění doporučení 11 500 kroků za den (2, 12) u našich předškoláků nenacházíme významné rozdíly mezi pracovními a víkendovými dny, v času ST odhalujeme signifikantně delší dobu sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu ve víkendových dnech než ve dnech pracovních, a to nejen u dětí, ale i u neobézních rodičů a obézních matek. Výrazný nárůst času ST ve víkendových dnech oproti dnům pracovním je charakteristický také pro předškoláky z jiných evropských zemí (15). Podle rodiči zaznamenaných hodnot ST vykazují čeští předškoláci srovnatelnou denní dobu sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu (51,2 min_{PRACOVNÍ DNY} a 79,2 min_{VÍKENDOVÉ DNY}) jako Němečtí předškoláci (51,8 min_{PRACOVNÍ DNY} a 79,6 min_{VÍKENDOVÉ DNY}), avšak mnohem nižší než předškoláci z Belgie (81,5 min_{PRACOVNÍ DNY} a 145,2 min_{VÍKENDOVÉ DNY}), Bulharska (107,5 min_{PRACOVNÍ DNY} a 175,5 min_{VÍKENDOVÉ DNY}), Řecka (106,0 min_{PRACOVNÍ DNY} a 163,0 min_{VÍKENDOVÉ DNY}), Polska (87,4 min_{PRACOVNÍ DNY} a 148,4 min_{VÍKENDOVÉ DNY}) a Španělska (78,3 min_{PRACOVNÍ DNY} a 153,2 min_{VÍKENDOVÉ DNY}) (15). Avšak vyšší hodnoty denního ST u předškoláků z uvedených evropských zemí v komparaci s hodnotami denního ST u našich předškoláků mohly být ovlivněny rozdílnou přesnosti škál časových záznamů v použitých rodinných záznamních arších (evropská studie (15): méně než 30 minut za den, 30–60 minut, 1–2 hodiny za den, 3–4 hodiny za den, …, 8 hodin za den a více než 8 hodin denně) ve srovnání se stanovenou 10minutovou přesností záznamu času jednotlivých aktivit v naší studii.

Vzhledem k velmi rozdílným časům ST v pracovních a víkendových dnech bylo odhalování rodinných proměnných zvyšující šanci výskytu nadváhy/obezity u 4–7letých předškoláků rozděleno zvlášť pro pracovní a víkendové dny. U námi sledovaných předškoláků byl zjištěn nižší výskyt nadváhy/obezity (19,07 %) než u českých 9–12letých dětí (23,28 %) monitorovaných stejnou metodikou (2). Avšak výrazněji než u českých 9–12letých dětí (2) zvyšuje matčina obezita šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků v obou regresních modelech – pro pracovní i víkendové dny. Navíc již u předškolních dětí se jejich nadměrné sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu (> 1 hodinu denně) negativně projevuje ve vyšší šanci výskytu jejich nadváhy a obezity. Je pochopitelné, že ve víkendových dnech nacházíme těsnější vztahy mezi jednotlivými rodinnými proměnnými a mírou nadváhy/obezity u předškolních dětí, stejně jako vyšší míru vysvětlitelného rozptylu těchto proměnných než ve dnech pracovních, kde do životního stylu rodin s předškoláky výrazně vstupuje mateřská škola a zaměstnání rodičů. Ve víkendových dnech zesilují šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků také nadměrné sledování televize, videa, monitoru počítače/tabletu u matek (> 2 hodiny denně).

Síla a limity studie

Síla studie

Nejsilnější stránkou této studie je monitorování počtu kroků jako indikátoru PA a doby strávené sledováním televize, videa, monitoru počítače/tabletu (ukazatel sedavého chování) u všech členů rodiny současně, které umožnilo analyzovat vztahy mezi obezitou, pohybovým a sedavým chováním rodičů a nadváhou/obezitou a chováním jejich předškolních dětí. Navíc, na rozdíl od obdobně zaměřených zahraničních studií (4), naše studie obsahovala přísnější inkluzní kritéria (monitorování PA a ST minimálně ve 4 pracovních a 2 víkendových dnech po dobu nejméně 8 hodin denně), která umožňují přesnější srovnávání denního počtu kroků a času ST mezi pracovními a víkendovými dny a odhalení proměnných zvyšujících šanci výskytu nadváhy/obezity u českých 4–7letých dětí.

Limity studie

Interpretace výsledků této studie by však měla zohledňovat její existující limity. Jistou limitou studie je, že PA byla hodnocena pouze podle počtu kroků. Chyba měření počtu kroků pomocí pedometru Yamax (do 5 % ) (2, 5) mohla v hraničních případech ovlivnit klasifikaci dosažení doporučovaného denního počtu kroků u dětí (2, 12) či rodičů (2). Pro přesnější monitorování PA a sedavého chování lze využít akcelerometry nebo multifunkční snímací přístroje, které umožňují kromě celkového objemu PA posuzovat také její intenzitu a průběh (2). Z důvodu minimalizování odmítnutí dobrovolné účasti ve studii nebyly zjišťovány například socioekonomické indikátory rodin (úplnost, převažující výchovný styl, typ bydlení, nejvyšší dosažené vzdělání a zaměstnání rodičů, etnický původ či výše finančních příjmů) či jejich stravovací návyky, které by mohly mít vliv na PA, ST a nadváhu/obezitu předškolních dětí. Další možnou limitou studie mohlo být využití antropometrických hodnot dětí uváděných rodiči. Ovšem vhodnost používání takto získaných údajů pro výpočet BMI a následné klasifikování úrovně tělesné hmotnosti dětí byla publikačně ověřena (8).

ZÁVĚR

Odhalování vztahu mezi úrovní tělesné hmotností rodičů, jejich pohybovým a sedavým chováním a nadváhou/obezitou a pohybovým a sedavým chováním jejích předškolních dětí umožňuje vhled do životního stylu rodin a poskytuje cenné informace pro přípravu a realizaci rodinných intervenčních programů zaměřených na redukci obezity. Matčina obezita a nadměrné sledování televize/počítače/tabletu u předškolních dětí významně zvyšují šanci výskytu jejich nadváhy/obezity. Ve víkendových dnech se na významně vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity u předškoláků podílí také nadměrné sledování televize/počítače/tabletu u matek a mužské pohlaví u dětí. Víkendové dny poskytují vhodný prostor pro realizaci rodinných programů zaměřených na redukci sedavého chování, které je výrazným faktorem podporujícím vznik nadváhy/obezity u předškoláků. Finančně dostupné programy podporující aktivní trávení volného času rodin by v rámci atraktivního pohybového programu měly do realizace v co nejvyšší míře zapojovat oba rodiče spolu s jejich předškolními dětmi.

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem 16-14620S.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu

třída Míru 117,

771 11 Olomouc

e-mail: erik.sigmund@gmail.com