Budoucnost všeobecného lékařství

Rozhovor s doc. MUDr. Svatoplukem Býmou, CSc., předsedou Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP o kvalitě, vzdělávání, personální krizi, financování i budoucnosti oboru

Pane docente, jak se v současné době daří všeobecnému lékařství? Vidíte v poslední době nějaký kvalitativní posun?

Všeobecné praktické lékařství jako obor je v současné době na vzestupu. Zdá se, že se v současnosti daří odstraňovat dva dlouhodobé problémy, které byly způsobeny minulými vládami. Řeší se financování specializační přípravy, a tím příliv nové krve do oboru, a řeší se diskrepance ve financování všeobecných praktických lékařů. S potěšením musím konstatovat velký zájem o náš obor, kdy se jen po krátkém inzerování v souvislosti s rezidenčními místy přihlásilo na 170 mediků v 6. ročnících ze všech lékařských fakult v ČR a zájem o náš obor projevilo i dalších 180 mladých lékařů. Tím se de facto prokázalo, že hlavní příčinou nedostatku praktických lékařů nebyla malá atraktivnost oboru, ale problém finančního zabezpečení specializační přípravy, kdy kolegy neměl kdo platit, a tak často byli nuceni využít nouzovou cestu přípravy přes internu v nemocnicích.

Kvalita každého oboru se odvíjí od vzdělání a erudice jednotlivých pracovníků. Jak se SVL daří naplňovat systém celoživotního vzdělávání?

Všeobecné praktické lékařství má snad nejširší nabídku kontinuálního vzdělávání, které je organizováno odbornou nebo profesní lékařskou organizací. Jen Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) organizuje každý rok přes 150 regionálních seminářů, 4 nadregionální semináře a dvě velké celostátní konference, na kterých zaznamenáváme přes 10 000 kontaktů s PL ročně. Další vzdělávací akce pořádá naše partnerská profesní organizace – Sdružení praktických lékařů SPL ČR, dohromady je tak zajištěno, že každý měsíc je v každém regionu pořádáno několik vzdělávacích akcí pro PL a každý lékař si může vybrat podle svého zájmu a potřeb. Další oblastí je vzdělávání pomocí edukačních článků a znalostních testů v časopisu Practicus, odborném časopise naší společnosti. V neposlední řadě je praktickým lékařům k dispozici i široká nabídka vzdělávání cestou e-learningu, na našich stránkách http://www.svl.cz toho času nabízíme ve spolupráci s EUNI přes 50 e-learningových lekcí. Celý náš vzdělávací program je akreditovaný a je řádně zařazený do systému kontinuálního vzdělávání ČLK.

Zde se navíc setkáváme na 3. Kongresu primární péče. Čím vás tato akce oslovila a v čem bude jiná jarní konference organizovaná vaší odbornou společností?

Jsem nesmírně rád, že se kalendář pro všeobecné praktické lékaře rozšířil o další významnou pravidelnou konferenci. Jak jsem již nepřímo říkal, praktičtí lékaři tak vlastně mají každého čtvrt roku možnost se účastnit nějaké velké akce v ČR. Jedná se v prvním čtvrtletí o Kongres primární péče, který pořádá SPL ČR s pediatry, v druhém čtvrtletí III. Jarní interaktivní konferenci, kterou pořádá SVL ČLS JEP letos 17.–19. 4. v Praze, v září Milovy SPL ČR a v listopadu XXVIII. výroční konferenci SVL ČLS JEP v Brně. Pro mě zde bylo velmi zajímavé vystoupení paní náměstkyně MZ MUDr. Hellerové, které se týkalo rezidenčních míst, a plně doufám, že se nám podaří ve spolupráci s MZ uvedený projekt dotáhnout do konce. V čem bude III. interaktivní konference jiná? Myslím jak tematicky, tak i svojí interaktivitou, kde PL v sále jsou rovnocenní hráči s přednášejícími. Velmi očekávám vystoupení pana ředitel SÚKL týkající se kontrol PL, elektronických receptů a dalších oblastí spolupráce SÚKL s PL a i prezidenta lékárnické komory Havlíčka týkající se problematiky preskripce, generických náhrad apod.

Co říkáte na názor MUDr. Davida Ratha, jejž v době svého ministrování zastával, že praktického lékaře může vlastně dělat každý internista?

Samozřejmě to není pravda a i pan současný středočeský hejtman to velmi dobře ví. Interna se jako specializace vydělila z praktického lékařství – je samostatná, užší a nepokrývá problematiku primární péče. Tak je tomu i ve vyspělých státech EU. O důvodech tvrzení MUDr. Ratha nechci spekulovat, ale jeho antipatie a minulé osobní konflikty s několika praktickými lékaři, které bohužel generalizoval na celý obor, jsou všeobecně známy. Pokud se na to podíváme z obecného hlediska, je jeho tvrzení porovnatelné s výrokem, že každý řidič osobního auta může řídit kamion, protože se taky pohybuje na silnici a drží volant, a že rozdíly vyřeší razítko.

To ale neznamená, že náš obor je uzavřen a nemáme zájem o všechny schopné internisty, kteří se chtějí našemu oboru seriózně věnovat. Z uvedeného důvodu jsme připravili a je před schválením zkrácené rekvalifikační kurikulum v celkovém trvání 12 měsíců, kde si kolegové doplní znalosti např. z dětského lékařství, gynekologie a porodnictví a „malých oborů“ a dále také stráví 6 měsíců u akreditovaného praktického lékaře. Po řádném složení atestace se pak mohou našemu oboru plně věnovat. Díky novému systému je zabezpečeno i financování této rekvalifikace.

Všem kolegům internistům, kteří zvolili tuto legální cestu, chci slíbit, že jim maximálně vyjdeme vstříc.

S kvalitou systému souvisí i počet lékařů a není tajemstvím, že se v souvislosti s praktickými lékaři hovoří o budoucí personální krizi. Má SVL nějaké možnosti na to reagovat?

V současné době se snažíme mediky cestou lékařských fakult, kde již máme své zastoupení, maximálně motivovat pro vstup do našeho oboru. Myslíme si, že je atraktivní jak po odborné, tak finanční stránce. Že se nám to celkem daří, je vidět z projeveného zájmu. Jakmile bude plně dořešena i finanční stránka specializačního vzdělávání (v současné době potřebujeme přes 300 rezidenčních míst, zatím jsme jich dostali jen 149, další jsou přislíbena až v příštím roce), nemám o budoucnost našeho oboru strach.

Nepřehlédnutelnou aktivitou SVL je podíl na vytváření guidelines. Dokonce lze asi říci, že v tomto jste velký kus před ostatními odbornými společnostmi. Jakým způsobem jste toho docílili?

Guidelines, neboli doporučené postupy (DP), jsou jednou z cest, jak zvýšit kvalitu péče i bezpečí našich pacientů. Ve spolupráci s ČLS JEP – a zde bych chtěl poděkovat předsedovi panu prof. Blahošovi – jsme vytvořili centrum doporučených postupů pro praktické lékaře (CDP-PL), které koordinuje tvorbu a implementaci doporučených postupů. Neméně důležité je, že jsme si vybrali 40 hlavních témat, a ta pravidelně v tří- až pětiletých cyklech inovujeme, aby PL měli vždy nejnovější podklady pro svoji práci. Dále máme vypracovaný i systém implementačních seminářů a všichni PL dostávají uvedené DP zdarma tiskem nebo je mají k dispozici na www.svl.cz. Dá se říci, že tato cesta se plně osvědčila a i odezva z terénu je příznivá.

Stále častěji skloňovaným tématem je kvalita péče v ordinaci PL. Své standardy pro ambulance připravuje i Joint Commission International. V čem spatřujete případný přínos či úskalí těchto snah?

Naše odborná společnost ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví vytvořila pro primární péči první materiál, který se týká akreditací primární péče, tedy obdobného procesu, jakému se v současné době podrobují některé nemocnice. Co se týká obsahu, bylo analyzováno několik systémů a jako nejvhodnější byl zvolen a přepracován systém, který vychází z principů Joint Commission International a z principů Spojené akreditační komise ČR, aby byla zabezpečena určitá kompatibilita v rámci našeho zdravotnického systému. V průběhu tohoto roku předpokládáme, že budou realizována implementační hodnocení. Od roku 2010 by se mohl na základě dobrovolnosti rozběhnout akreditační proces v primární péči. V souladu se zahraničními zkušenostmi se domníváme, že uvedená aktivita může přispět jak ke zkvalitnění LPP v primární péči, tak i ke zvýšení bezpečí pacientů ve zdravotnickém systému. Též se budeme snažit, aby ordinace PL, které úspěšně projdou touto dobrovolnou aktivitou, byly lépe finančně hodnoceny.

V současné době dochází k tomu, že se stále větší podíl laboratorní a fyzikální diagnostiky přesouvá do ordinací PL, což s sebou pochopitelně přináší stále větší finanční nároky. Jak je na tom obor z hlediska principů a systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění a co podle vás chybí k tomu, abychom se zde alespoň přiblížili ideálu?

Zde je bohužel jako vždy jeden hlavní problém, a tím je financování. Narážíme jednak na neochotu pojišťoven tyto aktivity, které bezesporu zvyšují kvalitu poskytované LPP, nasmlouvat a dále i na různé lobby, které se bojí konkurence, a proto kladou tzv. odborné překážky. Pacient by měl dostat maximum možné péče již na místě prvního kontaktu, aby neztrácel čas dalšími vyšetřeními na různých místech. Je to výhodné i z hlediska ekonomiky zdravotnického systému, a proto tento trend budeme maximálně podporovat.

Kromě toho, o čem jsme se bavili, co je z vašeho pohledu ještě důležité pro obor?

Velmi důležité je, aby byla prolomena hradba různých omezení, ať už preskripčních, nebo výkonových, která brání plnému rozvoji potenciálu primární péče. Je nešťastné, když pacient musí navštěvovat různé specializované ambulance jenom proto, že řada běžných léků, pomůcek nebo i výkonů není v primární péči ze zdravotního pojištění hrazena.

Co vidíte jako podstatné pro další rozvoj oboru a co byste rád jako předseda SVL prioritně vyřešil?

Prioritní je zejména dotažení specializačního vzdělávání praktických lékařů, a tím zabezpečení budoucnosti našeho oboru. Dále rozvoj oboru v rámci zvyšování kvality poskytované LPP v primární péči a v neposlední řadě a ve spolupráci se SPL ČR prosazování spravedlivého odměňování PL. Podle WHO se kvalita celého zdravotnictví odvíjí od kvality primární péče. Maximální rozvoj tohoto oboru, který zabezpečuje péči o celou populaci, by proto měl být především v zájmu řídících orgánů, celého zdravotnického systému i pacientů.

Na závěr bych rád, kdybyste čtenářům doporučil pár knih, které vás v poslední době zaujaly. Nemusí být medicínské, klidně zde může být i nějaká beletrie. Ideálně abyste je jednou či dvěma větami charakterizoval, co vás na nich nadchlo a proč byste je doporučil...

Citáty, které pohnuly dějinami (Helge Hesle) – zajímavé povídání o osudech některých výroků včetně diskuzí o autorech, okolnostech vzniku a jejich interpretací v různých historických epochách. Dále potom kniha Slavná světová muzea od Giulii Caminové – kniha o architektuře a historii nejvýznamnějších muzeí světa.

Děkuji za rozhovor

Jiří Široký

Zdroj: Zdravotnické noviny

(Ambit Media a.s.)