První zkušenost s laser-balonovým endoskopickým katétrem v léčbě pacientů s paroxysmální fibrilací síní

Stáhnout PDF English info

Initial experience using a laser-balloon endoscopic catheter for the treatment of patients with paroxysmal atrial fibrillation

Background:
During catheter ablation of atrial fibrillation (AF), placing contiguous point ablation lesions to electrically-isolate the pulmonary veins (PV) can be technically challenging. A novel balloon catheter (Endoscopic Ablation System – EAS; Cardiofocus, Inc.) which utilizes a miniature endoscope for real-time visualization during ablation has been developed. This system employs arcs of light-energy that are adjustable (rotating, advancing, retracting) independent of the balloon to direct energy to the pulmonary veins PV-left atrium(LA) region. This report details the first clinical long-term follow-up results from a prospective multicentric trial in patients from our center.

Methods:
22 patients with a history of symptomatic drug-resistant paroxysmal AF were studied: Sex: M/F = 19/3; Age 53 ± 8 years (29–73); AF duration: 7.0 ± 3.0 years (1–14); LA diameter: 42 ± 4 mm (33–49); left ventricular ejection fraction (LVEF) 68 ± 4% (45–77). A single treatment consisting of isolation of the PV ostia was delivered using the EAS. There were no exclusion criteria related to morphology/number of PVs

Results:
During long-term follow-up 17.1 ± 6.6 months (7–27) AF free endpoint was achieved in 19 (86.3%) patients, of whom 7 (33 %) patients needed adjunctive betablocker and/or propafenon. Three patients (13.6 %) experienced AF despite antiarrhythmic therapy, the procedure was successfully repeated in one patient. During 6 to 12 moths follow-up visits, a computed tomography revealed only mild stenosis 26.4 ± 4,4 % (20–37) in 16 % of PVs. Two adverse events were documented: transient ischemic attack, and pseudoaneurysm of a right femoral artery solved by a percutaneous glue-tissue application. The time of procedure + fluoroscopy significantly decreased during a learning curve.

Conclusion:
This initial clinical-feasibility study suggests that a single treatment with the EAS of paroxysmal AF appears safe and efficacious.

Key words:
paroxysmal atrial fibrillation, catheter ablation, transseptal puncture, pulmonary vein isolation, light-energy laser arc.

Autoři: J. Škoda ¹; P. Neužil ¹; V. Y. Reddy ²; J. Petrů ¹; L. Šedivá ¹; M. Táborský ¹; A. Raviele ³; S. Ernst ⁴; K. H. Kuck ⁴; A. Natale ⁵
Působiště autorů: Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha ¹; Massachusetts General Hospital, Boston, USA ²; Umberto Hospital, Venice, Itálie ³; St. Georg Hospital, Hamburg, Německo ⁴; Cleveland Foundation Hospital, Cleveland, USA ⁵
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2007; 87(10): 618-623
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Úvod:
Během katétrizační ablace fibrilace síní (FiS) je často obtížné v levé síni dosáhnout kompletních lézí bodovými aplikacemi radiofrekvenčního proudu a dosáhnout tak elektrické izolace plicních žil (PŽ). Nový balonový ablační katétr (Endoscopic Ablation System – EAS; Cardiofocus, Inc., Marlborough, MA, USA) využívá laserové energie a reálné vizualizace polohy katétru miniaturním endoskopem. Aplikaci laserové energie je navíc možno cíleně směřovat do oblasti ústí PŽ (rotace, posun vpřed a vzad) nezávisle na pozici balonového katétru. V našem sdělení referujeme dlouhodobé výsledky našeho centra v rámci první klinické prospektivní multicentrické studie u pacientů s paroxysmální formou FiS.

Metoda:
22 pacientů se symptomatickou farmakorezistentní paroxysmální FiS, 3 ženy, věk 53 ± 8 (29–73); trvání FiS 7,0 ± 3 roky (1–14); průměr levé síně 42 ± 4 mm (33–49); EF LK 68 ± 4% (45–77). S využitím EAS byla izolována ostia PŽ během jediné procedury. Vůči počtu a morfologii PŽ nebyla uplatněna vylučovací kritéria.

Výsledky:
Po dobu sledování 17,1 ± 6,6 (7–27) měsíců bylo dosaženo eliminace FiS u 19 pacientů (86,3 %), z nichž u 7 (33 %) byl ponechán v léčbě betablokátor a/nebo propafenon. U tří pacientů (13,6 %) byla dokumentována recidiva FiS přes antiarytmickou léčbu, u jednoho pacienta byla ablace úspěšně opakována. Dle 6–12 měsíčních CT kontrol bylo pouze 16 % PŽ nevýznamně zúženo: 26.4 ± 4,4% (20–37), 1x byla zaznamenána transientní ischemická ataka a 1x pseudoaneurysma a. femoralis l.dx. vyřešené perkutánně tkáňovým lepidlem. Procedurální i fluoroskopické časy signifikantně klesaly během učební křivky.

Závěr:
Tato ověřovací klinická studie prokázala bezpečnost a efektivitu katétrizační ablace paroxysmální fibrilace síní s využitím laserového balonového katétru.

Klíčová slova:
paroxysmální fibrilace síní, katétrizační ablace, transseptální punkce, izolace plicní žil, nízkoenergetický laserový oblouk.