Korelace ultrazvukového, hysteroskopického a histologického obrazu endometriálního polypu
Correlation between ultrasound, hysteroscopy and histological picture of endometrial polyps
Objective:
The aim of the study was to evaluate the predictive value of ultrasound to give regular in the diagnosis of endomet-rial polyp.
Patients and Methods:
Hysteroscopy was performed in a group of 58 women with ultrasound signs of polyp.
Results:
Hysteroscopy confirmed the ultrasound findings in 74% of women. Cancer was diagnosed in 6.8% of the sample, thus emphasising the importance of hysteroscopy and histology of polyps.
Conclusion:
The minimally invasive hysteroscopy method is, by far and away, the most precise means of verifying the diagnosis of polyps of the endometrium with possible histological analysis of the sample. Our results support the trend for expanding hysteroscopy into outpatient care.
Key words:
endometrial polyp – hysteroscopy – ultrasound
Autoři:
D. Bartošová
Působiště autorů:
Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Český Krumlov
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2011; 15(1): 8-10
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Cíl:
Cílem studie bylo zjistit prediktivní hodnotu ultrazvukového vyšetření pro hysteroskopický nález polypu endometria.
Soubor a metodika:
V souboru 58 pacientek s ultrazvukovým podezřením na polyp endometria byla provedena hysteroskopie.
Výsledky:
Shoda ultrazvukového a hysteroskopického nálezu polypu endometria byla 74 %. Nezbytnost hysteroskopického vyšetření a histologického rozboru polypu potvrzuje nález karcinomu endometria v 6,8 %.
Závěr:
Minimálně invazivní metoda hysteroskopie je suverénně nejpřesnějším způsobem ověření diagnostiky polypu endometria s možnou histologickou analýzou vzorku. Naše výsledky podporují trend rozšíření hysteroskopie do ambulantních praxí.
Klíčová slova:
polyp endometria – hysteroskopie – ultrazvuk
Úvod
Polypy endometria jsou jednou z nejčastěji diagnostikovaných benigních lézí v oblasti dutiny děložní u pacientek v peri- a postmenopauze.Vyskytují se asi u 10% těchto žen, mohou se ale objevit i u žen ve fertilním věku a být příčinou neplodnosti či potratů. Často recidivují. Jejich přesná detekce při vaginální sonografii může mít dopad jak na diferenciálně diagnostickou rozvahu, tak na indikaci způsobu dalšího vyšetřování dutiny děložní.
Klinické příznaky
Mezi klinické příznaky endometriálních polypů patří nejčastěji nepravidelné krvácení, hypermenorea nebo dysmenorea. Mohou být ale i zcela asymptomatické nebo jsou zjištěny jako náhodný nález při kyretáži či hysterektomii z jiných příčin [1].
Histologický obraz
Endometriální polyp představuje ohraničenou polypózní hyperplazii endometriální sliznice volně rostoucí do dutiny děložní. Většinou je stopkatý, vzácněji přisedlý, měkký, solitární, často mnohočetný, solidní nebo (poly)cystický, velikosti od několika milimetrů do několika centimetrů.
Sestává z endometriálního stromatu, které je většinou více nebo méně fibrózní, a často obsahuje přívodné cévy, jejichž stěna je výrazně zbytnělá. Nález těchto cév je diagnostický, zvláště jsou-li pro vyšetření k dispozici jen části polypu. Ve stromatu jsou nepravidelně uloženy endometriální žlázky, které mohou do jisté míry prodělávat cyklické změny, a tím se jejich vzhled může výrazně modifikovat.
Sekreční změny jsou v nich vzácné. Častěji se setkáváme s vystupňovanými proliferačními pochody, analogickými k těm v dysproliferativních endometriích ve smyslu hyperproliferačního a hyperplastického endometria. V některých případech může být proliferativní aktivita žlázek polypu tak vysoká, že připomíná až dysfunkční abnormální hyperplastické endometrium.
V bioptické praxi je někdy obtížné posoudit, zda jde o částky dysproliferativního endometria, nebo o částečky polypu. Mnohem závažnější a obtížnější diagnostický problém vzniká, začíná-li mít žlázová proliferace atypický charakter, srovnatelný s charakterem atypické hyperplazie endometria. Žlázky těchto polypů jsou výrazně zmnožené, nepravidelné s cytologickými atypiemi. Určit hranici, kde začíná malignizace, je velmi obtížné, neboť nepochybně existují plynulé přechody. V kontrolní kyretáži s úplnou revizí dutiny děložní v malém časovém odstupu je možné posoudit případnou progresi procesu.
Dlaždicová metaplazie žlázového epitelu endometriálních polypů je vzácnější než u cervikálních a není příznakem malignizace. V menopauze jsou žlázky spíše atrofické s oploštělým epitelem, často cysticky dilatované. Stopkaté polypy na jedné straně podléhají dosti často hemoragické infarzaci, na druhé straně mohou být takové endometriální polypy k nerozeznání napodobeny submukózními leiomyomy, počínajícím karcinomem polypózně rostoucím do lumen, endometriálním sarkomem a smíšeným mezenchymovým nádorem endometria. Proto je problematika endometriálních polypů úzce spjata s onkologickou diagnostikou [2].
Ultrazvuková diagnostika
V ultrazvukovém obraze představuje endometriální polyp fokální, zpravidla hyperechogenní lézi obklopenou normálním endometriem.
Pro zobrazení je vhodné použít co největší zvětšení. Optimální je vyšetření v proliferační fázi menstruačního cyklu, kdy je sliznice nižší a hypoechogenní, působí tedy jako přirozené kontrastní pozadí proti hyper-echogennímu polypu. V sekreční fázi pak polyp splývá s okolní sliznicí. Přítomnost drobné fluidometry (nejčastěji u postmenopauzálních žen) funguje také jako kontrast a usnadní zobrazení polypu. Na stejném principu pracuje také sonohysterografie (instilace cca 20ml tekutého média, nejčastěji fyziologického roztoku, do dutiny děložní s cílem zlepšit vizualizaci endometria), která dosahuje senzitivity pro diagnózu endometriálního polypu 87–100%. Polyp lze odlišit od hyperplazie mírným tlakem sondy proti děložnímu hrdlu, kdy v případě polypu pozorujeme jeho posunlivost proti děložní dutině.
Senzitivitu diagnózy endometriálního polypu výrazně zvyšuje dopplerovské vyšetření – samotný obraz v B modu má senzitivitu 47%, kombinace s dopplerovským vyšetřením 77%. V dopplerovském zobrazení je typicky viditelná jedna přívodná céva (feeding vessel), která vede z myometria do centrální části endometria, resp. polypu (pedicle artery sign). Pokud zobrazíme dvě až tři spolu nesouvisející přívodné cévy, které ústí do centrální části endometria, může se jednat o přítomnost většího počtu polypů. V případě vyššího počtu přívodných cév do endometria lze spíše než vícečetné endometriální polypy očekávat endometriální hyperplazii, karcinom nebo submukózní myom. Přítomnost přívodné cévy (pedicle artery sign) má vysokou pozitivní prediktivní hodnotu 93,8% pro detekci intrauterinních fokálních patologií. V případě detekce endometriálního polypu dosahuje senzitivity 76,4%, specificity 95,3%, pozitivní prediktivní hodnoty 81,3% a negativní prediktivní hodnoty 93,8% [3].
Léčba
Nejběžnější terapií endometriálníchpolypů, běžně dostupnou na většině pracovišť, je jejich cílené odstranění při hysteroskopickém vyšetření, které zaručuje nejnižší procento recidivy polypu. Další možností je odstranění polypu kyretáží, kde však chybí optická kontrola a je podstatně vyšší pravděpodobnost recidivy, event. hrozí též nedostatečný výkon při neúplném odstranění polypu.
Při odstraňování polypů se používají kleštičky, nůžky, nejlépe však resektoskopická klička. V prevenci recidiv polypu je důležité jeho odstranění až na úroveň myometria. Velké polypy je nutné resekovat postupně [4].
Soubor, metodika, výsledky
Do studie bylo zařazeno 58 pacientek s ultrazvukem stanovenou diagnózou polypu endometria. Průměrný věk souboru byl 56 let. Věkové rozmezí bylo 28–85 let. Čtyři pacientky užívaly hormonální antikoncepci, 15 pacientek hormonální substituci, dvě pacientky užívaly Tamoxifen. Průměrná délka postmenopauzy byla 15,3 let. Nejčastější příčinou vyšetření bylo krvácení (tab. 1).
Ve 43 případech potvrdil hysteroskopický nález ultrazvukovou diagnostiku polypu endometria. Nejčastějším histologickým nálezem byl žlázově cystický polyp (tab. 2).
Celkem u třech pacientek došlo k recidivě polypu se stejným histologickým nálezem. U jedné z nich bylo pro opakované krvácení přistoupeno k laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii.
Ve čtyřech případech byl histologicky potvrzen nález karcinomu endometria, z toho se ve dvou případech jednalo o recidivu polypu s odstupem 1–2 roky. Žádná z nich neužívala hormonální terapii.
Diskuze
V českém písemnictví publikovali obdobné sledování dr. Peršín et al [6]. Zjistil korelaci ultrazvukového a hysteroskopického nálezu v 84,8%.
Jednou z možností je i provedení výkonu v ambulantní péči pomocí bipolárních technologií Versapoint Resectoscopic System používaných k transcervikální chirurgii. Jedná se o bezpečnou a účinnou technologii bipolární hysteroskopické elektrochirurgie s použitím fyziologického roztoku. Nevyžaduje cervikální dilataci, výkon je možno provést bez jakékoli anestezie nebo analgezie v režimu předoperačního podání orálních analgetik, nesteroidních antiflogistik, analgosedace, lokální anestezie ve formě paracervikálního bloku. Záleží na vhodném výběru pacientek, který je dán jejich zájmem a zkušeností operatéra.
Pacientka může preferovat zcela ambulantní výkon, děložní hrdlo je volně prostupné, výkon je bez anestezie či analgezie. Přístup do dutiny děložní systémem Versascope s operační pochvou technikou vaginoskopie-hysteroskopie (bez zavedení zrcadel do pochvy a fixace hrdla děložního). V případě, že pacientka preferuje ambulantní výkon s ovlivněním bolesti, je vhodnou volbou lokální anestezie (paracervikální blok) a přístup do dutiny děložní systémem Versascope po fixaci čípku děložního [4,5].
Závěr
Ultrazvuková diagnostika v rutinní gynekologické praxi má relativně vysokou citlivost v odhalování patologií endometria. V našem souboru suspektních polypózních změn byl ultrazvukový nález potvrzen hysteroskopicky v 74%. Nezbytnost hysteroskopického vyšetření a histologického rozboru polypu potvrzuje nález karcinomu endometria v 6,8%. Předpokládaný přesun diagnostických i operačních hysteroskopií do ambulantní sféry by mohl vést k dalšímu rozšíření této progresivní diagnostické metody při ultrazvukovém podezření na změny sliznice děložní.
MUDr.
Dana Bartošová
Gynekologicko-porodnické
oddělení
Nemocnice
Český Krumlov
danabartosova@centrum.cz
Zdroje
1. Kolařík D, Halaška M, Feyereisl J. Repetitorium gynekologie. Praha: Maxdorf Jessenius 2008.
2. Bednář B et al. Patologie. Svazek 3. Praha: Avicenum 1984: 1279–1280.
3. Zikán M, Fischerová D. Patologie děložního hrdla v ultrazvukovém obraze. Moderní gynekologie a porodnictví 2007; 16(4): 732.
4. Holub Z, Kužel D et al. Minimálně invazivní operace v gynekologii. Praha: Grada Avicenum 2005: 194–196.
5. Vilos GA. Intrauterine surgery using a coaxial bipolar electrode in normal saline solution (Versapoint): a pilot study. Fertil Steril 1999; 72(4): 740–743.
6. Peršín J, Hanousek L, Dobrovský M et al. Korelace sonografických a hysteroskopických nálezů u polypů endometria. Prakt Gyn 2003; 7(5): 26–27.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2011 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Management pacientů s MPN a neobvyklou kombinací genových přestaveb – systematický přehled a kazuistiky
- Management péče o pacientku s karcinomem ovaria a neočekávanou mutací CDH1 – kazuistika
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
Nejčtenější v tomto čísle
- Metody hodnocení kostního věku
- Nekrotizující myom v těhotenství
- Kryokonzervace buněk a tkání v asistované reprodukci
- Korelace ultrazvukového, hysteroskopického a histologického obrazu endometriálního polypu