Úvodní slovo
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2008; 12(3): 131
Kategorie:
Editorial
Vážené kolegyně a kolegové, nutnost základní psychosomatické péče v obecné medicíně je ve většině případů podceňována, přičemž ne urózy, psychosomatická onemocnění a patologické re akce na zatěžující životní události jso u nejčastějšími příčinami strádání ve všech vyspělých průmyslových zemích. Reprezentativní epidemi ologické výzkumy prokazují, že až čtvrtina dospělého obyvatelstva v produktivním věku je psychicky, popřípadě psychosomaticky nemocná [1]. Patrné jso u přitom určité pohlavní rozdíly. Zatímco ženy mají sklony spíše k depresivním a psychosomatickým poruchám, muži inklinují k chorobnému, závislostnímu chování. Ženy vyhledávají lékaře častěji než muži a jso u jim lékaři častěji předepisovány medikamenty.
A jak se dotýká problematika psychosomatiky gynekologi e? Mezi somatická onemocnění vyvolaná psychickými eti ologickými činiteli se řadí například některé poruchy menstru ačního cyklu, sekundární amenorrhoe a, dysmenorrhoe a a premenstru ační syndrom. Řada forem klimakterického syndromu, recidivující pelvalgi e, pruritu vulvy a chronického poševního fluoru má své origo v duševním dyskomfortu. Do této skupiny se řadí také některá urogynekologická onemocnění, mastodyni e, určité formy sterility a pochopitelně i skupina psychosomatických poruch s vazbo u na těhotenství a funkční sexu ální poruchy [2]. Čili máme tu prakticky celý náš obor jako na dlani.
So učasně s celosvětovým rozvojem psychosomatiky ve 30. letech minulého století vzrostla i u nás potřeba integrace odborníka na psychosoci ální problematiku do oborů somatické medicíny. Není náhodo u, že to byl právě obor gynekologi e a porodnictví, do něhož se jako do prvního v tehdejší poválečné Československé republice integroval psycholog. Po Praze, kde vzniklo první psychologické pracoviště v Ústavu péče o matku a dítě v roce 1948, následovalo vytvoření systemizovaného místa klinického psychologa na I. a II. gynekologicko‑ porodnické klinice LF MU v Brně [3].
Pohlédneme‑li na problematiku práce psychologa v týmu lékařů z obecnějšího úhlu, zjišťujeme, že psycholog je často požádán o pomoc v situ acích, které se z exaktního, raci onálního medicínského pohledu vymykají somatické nemoci. Dnes již čtyřicetileté období interdisciplinární spolupráce psychologů se somatickými lékaři v oboru gynekologi e, porodnictví i gynekologické onkologi e přináší dobré a užitečné výsledky. A to jak v oblasti léčebně preventivní, vědecko‑výzkumné, tak i v oblasti pregradu ální a postgradu ální výuky lékařů. Praktické zkušenosti získané systematicko u spoluprací klinického psychologa se somatickými lékaři byly podkladem pro vypracování základní koncepce práce klinického psychologa v oboru ženského lékařství a porodnictví a jso u zdrojem náplně pregradu ální a postgradu ální výuky studentů lékařské fakulty nejen v předmětu „Lékařská psychologi e“, ale i v oblasti gynekologické psychosomatiky. Tato se již dnes stala trvalo u so učástí výuky gynekologi e a porodnictví na Lékařské fakultě MU v Brně. Poznatky získané z této spolupráce tvoří v so učasné době základ pro budování koncepce „Základní psychosomatické péče v České republice“, společně s Psychosomaticko u společností ČLS J. E. Purkyně.
Přeji Vám za redakci Praktické gynekologi e mnoho zdaru i v těchto oblastech reprodukčního zdraví a dostatek času a klidu pro vlastní práci. Jde o to, abychom se dokázali vyvarovat takových psychosomatických onemocnění, jako je například ne urotické požadování odchodu do předčasného důchodu.
prim. MUDr. Robert Hudeček, Ph.D.
doc. MUDr. Marcela Bendová, Ph.D.
Zdroje
1. Tress W. Psychosomatische Grundversorgung. Stuttgart: Schatta uer GmbH 2004.
2. Franke P. Gynekologické a porodnické klinické obrazy nemocí a symptomy. Praha: Portál 2008: 197– 208.
3. Bendová M. 40 let spolupráce klinického psychologa s gynekology. Psychosom 2008; 6: 18– 24.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2008 Číslo 3
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
Nejčtenější v tomto čísle
- Chronická vaginální suchost u onkologických pacientek
- Specifické aspekty mentální anorexi e z pohledu dětské a dorostové gynekologi e
- Selektivní antagonista muskarinových M3 receptorů v léčbě hyperaktivního močového měchýře (overactive bladder, OAB) – darifenacin
- Prenatální prevence zubního kazu