Zásady dispenzární prenatální péče ve fyziologickém těhotenství
Autoři:
V. Dvořák; V. Unzeitig
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2005; 9(5): 18
(doporučený postup – závěry kongresu ČGPS a SSG ČR, Český Krumlov, 2004)
Následující přehled vymezuje nepodkročitelnou, tedy základní frekvenci a rozsah péče u žen s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Nebudou-li doporučený rozsah a frekvence vyšetření realizovány, péče bude označena za non lege artis.
Abychom co nejlépe a nejpřesněji vymezili skupinu žen, kterým bude níže uvedená péče určena, rozdělíme všechny těhotné na 3 základní skupiny podle možného rozsahu těhotenského rizika:
1. Těhotné s malým rizikem
Jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze a výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity jsou normální. Takové těhotenství označujeme jako FYZIOLOGICKÉ a dispenzární prenatální péče je poskytována:
- do 36. týdne gravidity včetně v intervalu 4 týdnů
- od 37. týdne do termínu porodu 1krát týdně.
Těhotná může být předána do ambulantní péče pracoviště, které povede porod, již od 36. týdne gravidity – nejpozději však v termínu porodu.
2. Těhotné se středním rizikem
Mají svoji anamnézu zatíženu rizikovým/rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování.
Takové těhotenství označujeme jako RIZIKOVÉ. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy.
Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do 3. skupiny.
3. Těhotné s vysokým rizikem
Mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity.
Takové těhotenství označujeme jako PATOLOGICKÉ. Frekvence návštěv je zcela individuální.
Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:
- pravidelná (provádějí se při každé návštěvě gynekologa)
- nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).
Komplexní prenatální vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do konce 12. týdne těhotenství. Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i změření zevních pánevních rozměrů těhotné a vystavení těhotenské průkazky.
Pravidelná vyšetření:
- podrobný sběr anamnestických údajů a stesků těhotné
- zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku
- chemická analýza moči
- bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix–score
- od 24. týdne gravidity detekce známek vitality plodu
Nepravidelná vyšetření:
16. týden:
- stanovení krevní skupiny + Rh-faktoru
- vyšetření titru erytrocytárních protilátek
- stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
- sérologické vyšetření protilátek proti syfilis
- biochemický screening VVV ve 2. trimestru
- vyšetření močového sedimentu střední porce moči
18.–20. týden:
- 1. první ultrazvukový screening plodu
24.–28. týden:
- screening poruch glukózové tolerance (blíže viz Doporučení k provádění screeningu poruch glukózové tolerance v graviditě)
30.–32. týden:
- vyšetření titru erytrocytárních protilátek u žen Rh-negativních a s krevní skupinou 0
- stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
- sérologické vyšetření HBsAg a HIV
- 2. ultrazvukový screening plodu
36.–37. týden:
- detekce streptokoků skupiny B v pochvě
36.- 40. týden:
- kardiotokografický non–stress test (ve 36. a 37. týdnu je doporučen, v dalších týdnech již povinný)
Ostatní vyšetření zde neuvedená překračují rámec dispenzární péče fyziologického těhotenství.
Text byl schválen výbory České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP.
26. května 2005
MUDr. Vladimír Dvořák doc.
předseda ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP
MUDr. Vít Unzeitig, CSc.
předseda Sekce perinatální
medicíny ČGPS ČLS JEP
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2005 Číslo 5
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
- HPV infekce z pohledu gynekologa
Nejčtenější v tomto čísle
- Paraaortální a pelvická lymfadenektomie - několik poznámek k operačním a pooperačním opatřením, komplikacím
- Perinatální infekce GBS
- Přednosti neinvazivní diagnostiky fetální anémie – kazuistika
- Předoperační lokalizace nehmatných mamárních lézí