Možnosti ovlivnění výskytu karcinomu dietou

Ve vyspělých zemích je kolorektální karcinom ve výskytu zhoubných nádorů na druhém místě u mužů i žen a se stoupající vyspělostí rostou i jeho počty. Vyšší incidenci nalézáme v USA a Evropě, nižší v Jižní Americe, jihovýchodní Asii a v Africe. Co do lokalizace se tento nádor vyskytuje ve třetině případů v rektu, rovněž ve třetině případů v sestupné kličce, v pětině případů v pravé vzestupné kličce, v desetině případů v příčné kličce a v obou flexurách.

Řada pozorování potvrdila názor, že výskyt tohoto onemocnění souvisí s mnoha faktory prostředí, především s dietou a s celkovým způsobem života. Vyskytují se dokonce názory, že až 80 % kolorektálních karcinomů by mohlo souviset s dietním režimem. Snížený výskyt je spojován s příjmem zeleniny, ovoce a cereálií. Soudí se, že až 85 % kolorektálních karcinomů nemá žádný znak dědičně podmíněného onemocnění, nicméně se připouští, že uváděné, pozitivně se uplatňující vlivy (dieta) se realizují na vhodných individuálně zděděných faktorech. Řada prací ukazuje na mimořádný protektivní význam ovoce a zeleniny, a to díky přítomnosti chemicky různých antioxidantů, které se – vedle vitaminu C – podílejí na likvidaci oxidačních metabolitů škodlivých pro život buněk. Nadbytek těchto metabolitů může poškozovat velké molekuly lipidů, DNA a bílkovin. Nejvyšší množství antioxidační aktivity bylo nalezeno u brusinek. Vyjádříme-li ji indexem 175, pak na druhém místě jsou jablka (100), následují jahody (70), v dalších plodech klesá tento index až k 50 u grepů a ananasu. Antioxidační látky nejsou v plodech rozloženy stejnoměrně, v jablkách je nejvyšší koncentrace ve slupkách, kde je jich 2–6krát více než v dužnině. Dále je třeba uvážit, že jednotlivé druhy téhož ovoce mají různě vysokou antioxidační aktivitu. Tato se rovněž liší podle zralosti ovoce, jeho přípravy ke konzumaci, doby skladování, popř. v závislosti na dalších vlivech. Hodnota antioxidační aktivity se vyjadřuje jako ekvivalent určitému množství vitaminu C. Podle toho je 100 g jablek ekvivalentní cca 1500 mg vitaminu C. Obsah vitaminu C v jablku je jen asi 5,7 mg. Vitamin C je mohutný antioxidant, ale většinu antioxidační aktivity jablka vyvolávají jiné látky v plodu obsažené. Vitamin C zajišťuje jen asi 0,4 % celkové antioxidační aktivity jablka. Pro obsah vitaminu C v jablku platí obdobná vymezení jako u celkové antioxidační aktivity.

V Polsku bylo v období leden 2005 až květen 2008 podrobně sledováno 186 pacientů s diagnózou kolorektálního karcinomu ve srovnání s 211 kontrolními pacienty léčenými pro akutní nenádorová onemocnění bez vztahu k zažívacímu traktu. Kromě dietních zvyklostí byly sledovány pomocí dotazníků i další sociálně demografické charakteristiky, jako vzdělání, zaměstnání, kouření, požívání alkoholických nápojů, pracovní a mimopracovní aktivity, zdravotní anamnéza, věk, pohlaví, místo trvalého pobytu, manželství apod. Zvláštní pozornost byla věnována přijmu různých druhů ovoce a zeleniny v dietě. Vyšší riziko kolorektálního karcinomu bylo nalezeno u starších osob a u osob bydlících na venkově, u ženatých a vdaných. Kromě jablek nebyla nalezena statistická významnost s rizikem kolorektálního karcinomu, signifikantně významný pokles rizika byl nalezen již u konzumu jednoho jablka denně, přičemž signifikance vzrůstala s počtem požívaných jablek denně. Tyto výsledky jsou v souladu s dříve publikovanými pozorováními jiných autorů (71 lit. citací).

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.