Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
Autoři:
prof. MUDr. Martin Šámal, DrSc.; MUDr. David Zogala, Ph.D.
Působiště autorů:
Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise:
NuklMed 2021;10:73-74
Kategorie:
Z pracovišť NM
Přednosta: prof. MUDr. Martin Šámal, DrSc.
Primář: MUDr. David Zogala, Ph.D.
Vedoucí radiologická asistentka: Mgr. Bc. Markéta Novotná
Vedoucí pracovník v laboratorních metodách: Ing. Jaroslav Červenák, Ph.D.
Vedoucí fyzik nukleární medicíny: Ing. Jiří Trnka, Ph.D.
Dohlížející osoba: Ing. Daniela Skibová, Ph.D.
Historie pracoviště
Historie Ústavu nukleární medicíy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze začíná v roce 1957, kdy tehdejší odborný asistent I. interní kliniky MUDr. Zdeněk Dienstbier převzal Fyzikální ústav lékařské fakulty UK a rozvinul výzkumný program na poli radiobiologie a radiohematologie (tehdy se celosvětově věřilo v objev zázračné ochranné subtance, která zabrání radiační smrti a umožní přežít jaderný konflikt). „Nemoc z ozáření“ byl první knižní titul prof. Dienstbiera a „Experimentální radiační syndrom“ název jeho habilitační práce. Zázračná pilulka se nenašla, ale radiobiologické zaměření pracoviště později logicky vedlo k prvním krokům na poli nukleární medicíny a prof. Dienstbier se vedle doc. Šilinka, doc. Wiedermanna, doc. Dohnálka a doc. Vavrejna stal spoluzakladatelem oboru nukleární medicíny v Čechách.
V roce 1960 prof. Dienstbier prosadil samostatnou výuku nukleární mediciny ve 4. ročníku studia všeobecného lékařství. První oddělení nukleární medicíny ve fakultních nemocnicích na Karlově náměstí vzniklo v roce 1967. Kromě scintilační kamery Nuclear Chicago (Pho-Gamma III) bylo vybaveno originálními detekčními přístroji, které zkonstruoval Ing. Jiří Bouček (pohybový scintigraf, celotělový detektor pro klinické aplikace – nyní exponát Národního technického muzea v Praze, velkoobjemový studnový detektor, dvoukanálové měřiče četnosti, jednoduché radiometrické soupravy, aj.). Pracoviště bylo přejmenováno na Ústav biofyziky a nukleární medícíny (ÚBNM) fakulty všeobecného lékařství UK. Krátce po uvedení na trh byla v ÚBNM instalována první tomografická kamera pro SPECT u nás a počítače PDP 11/34 (Gamma 11), které se staly základním nástrojem výzkumné práce v oblasti výpočetního zpracování obrazů v následujících letech. Pracoviště prof. Dienstbiera bylo aktivní také na mezinárodním poli, on sám byl v roce 1975 zvolen viceprezidentem Evropské společnosti nukleární medicíny.
Samostatný Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN vznikl v roce 1991 rozdělením ÚBNM na biofyzikální část (Ústav biofyziky a informatiky) a klinické pracoviště (Ústav nukleární medicíny). Ústav nukleární medicíny (ÚNM) zastřešoval dvě oddělení nukleární medicíny ve fakultních nemocnicích I a II pro Středočeský kraj a Prahu. Obě oddělení se spojila po sloučení nemocnic do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v roce 1994. Prvním přednostou samostatného ÚNM byl dlouholetý primář ONM ÚBNM doc. MUDr. Karel Bakos, CSc. Od roku 2017 je primářem ÚNM MUDr. David Zogala, Ph.D. Předchozí primáři významně přispěli k rozvoji nových vyšetřovacích metod. Prim. doc. MUDr. Karel Kupka, CSc. aktivně rozvíjel nové vyšetřovací metody v kardiologii a neurologii a zásadním způsobem se podílel na vybavení pracoviště přístroji pro SPECT/CT a PET/CT. Prim. MUDr. Hana Křížová jako první u nás rozvíjela klinickou diagnostiku SPECT/CT a prim. MUDr. Jozef Kubinyi, Ph.D., FEBNM rychle a kvalitně zavedl klinickou diagnostiku PET/CT včetně prvních aplikací fluorocholinu v diagnostice karcinomu prostaty a později adenomů příštítných tělísek.
V roce 1996 došlo k výrazné administrativní redukci akademické části ústavu, která oslabila především jeho výzkumnou činnost. Klinická práce nebyla zásahem dotčena, výuku se podařilo obnovit a zachovat v původním rozsahu, nejnáročnější zůstává i po mnoha letech obnova výzkumné aktivity. S personálním a finančním omezením v této oblasti se ústav potýká dodnes ve snaze o naplňování všech tří základních kritérií úspěšného akademického pracoviště, které prosazoval již prof. Dienstbier a kterými jsou klinika, výuka, a výzkum.
Současnost
V současné době se v ÚNM provádí většina diagnostických metod nukleární medicíny a ambulantní radionuklidová terapie. Lékaři ústavu zajišťují samostatnou pregraduální výuku oboru ve 4. ročníku všeobecného lékařství a postgraduální výuku lékařů včetně postgraduálního doktorského studia. Pregraduální výuka je zakončena samostatnou zkouškou. ÚNM garantuje fakultní akreditaci habilitačních a jmenovacích řízení v oboru nukleární medicíny. Po letech vakua byl profesorem nukleární medicíny jmenován prof. Ing. Ondřej Lebeda, Ph.D., vedoucí Oddělení radiofarmak Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži. ÚNM se podílí na výzkumných projektech klinických pracovišť VFN i jiných nemocnic. Prioritami pracoviště jsou aktivní přístup k výkonu odbornosti, účast na aktivitách ČSNM ČLS JEP, těsná komunikace s kliniky a zapojení do multidisciplinárních týmů, vstřícnost ke kolegům a pacientům, vysoká úroveň odborných znalostí, kvalitní provádění a interpretace diagnostických vyšetření, indikace a kvalita terapeutických výkonů a v neposlední řadě akademická činnost a atraktivní výuka. Pracoviště je aktuálně vybaveno dvěma kamerami SPECT/CT GE Infinia Hawkey, jednou kamerou SPECT GE Infinia a dvěma planárními kamerami Mediso. Důležitou roli hraje PET/CT GE Discovery 690. Přístroje jsou zhruba stejné generace a budou postupně nahrazovány modernější technikou. Kromě pokrytí prakticky kompletního diagnostického spektra nukleární medicíny probíhá ambulantní terapie benigních thyreopatií, léčba 223Ra a 90Y-ibritumomab tiuxetanem. Od roku 2020 je na oddělení dostupný generátor 68Ge/68Ga, který umožnil rozšířit diagnostické portfolio PET o hojně využívaná vyšetření s radiofarmaky 68Ga-DOTA-TOC a 68Ga-PSMA-11. Ročně se na ÚNM provádí kolem 3700 vyšetření PET/CT a kolem 7000–8000 vyšetření a terapií konvenční nukleární medicíny.
Text: prof. MUDr. Martin Šámal, DrSc. a MUDr. David Zogala, Ph.D. foto: Michal Schneider
Štítky
Nukleární medicína Radiodiagnostika RadioterapieČlánek vyšel v časopise
Nukleární medicína
2021 Číslo 4
- Kolorektální karcinom – guidelines České gastroenterologické společnosti
- Kolorektální karcinom a jeho léčba v pokročilém stadiu dle aktuální Modré knihy ČOS
- Progredující fibrotizující intersticiální plicní procesy – role MDT v diagnostice a léčbě
- Konverzní léčba hraničně resekabilních jaterních metastáz kombinací mFOLFOX6 + panitumumab – kazuistika
- Idiopatická plicní fibróza a refluxní choroba: silný vztah plný nejasností
Nejčtenější v tomto čísle
- Ústav nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
- Dynamický SPECT a kvantifikace coronary flow reserve na CZT kameře
- Historie, současnost a budoucnost používání 68Ge/68Ga generátorů – 1. část
- XLII. Pracovní den Radiofarmaceutické sekce ČSNM, Husinec – Řež