Časná regrese nádoru jako marker celkového přežití v 1. linii léčby mCRC

Studie PARADIGM

Do studie PARADIGM bylo zařazeno 823 pacientů s neresekovatelným wt RAS mCRC bez předchozí chemoterapie ve věku 20–79 let a s výkonnostním stavem (PS) 0–1. Byli randomizováni k užívání panitumumabu + mFOLFOX6 (n = 312) nebo bevacizumabu + mFOLFOX6 (n = 292). 

Primární analýza studie PARADIGM prokázala, že terapeutický režim panitumumab + mFOLFOX6 významně zlepšuje celkové přežití (OS) pacientů s levostranným mCRC s wt RAS v porovnání s režimem bevacizumab + mFOLFOX6. Tento větší benefit v podobě delšího OS byl v případě režimu s panitumumabem pozorován i u celkové populace pacientů, kterou z 21,0 % (panitumumab + mFOLFOX6) a 25,6 % (bevacizumab + mFOLFOX6) tvořili pacienti s pravostranným mCRC s wt RAS.

Následná analýza

ETS byla v následné analýze dat ze studie PARADIGM definována jako nejméně 30% zmenšení velikosti nádoru podle posouzení lékařem po 8 týdnech léčby. DpR odpovídala maximálnímu procentuálnímu zmenšení součtu průměrů cílových lézí po vstupu do studie. OS a PFS byly porovnány mezi pacienty s ETS a bez ní, se stratifikací podle terapeutického ramene a lokalizace primárního nádoru (levostranný/pravostranný). Analyzovány byly údaje získané do 14. ledna 2022.

Výsledky

S panitumumabem dosáhl ETS větší podíl pacientů (58,5 % celkové studijní populace; 64,4 % nemocných s levostranným nádorem) než s bevacizumabem (38,8 % celkové studijní populace; 38,0 % nemocných s levostranným nádorem).

U pacientů s levostranným nádorem léčených panitumumabem, kteří dosáhli ETS, bylo v porovnání s nemocnými bez ETS zjištěno delší OS (medián 42,6 vs. 27,1 měsíce; poměr rizik [HR] 0,56; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,42–0,75; p < 0,001) i PFS (15,7 vs. 9,6 měsíce; HR 0,62; 95% CI 0,48–0,81; p < 0,001). Podobně tomu bylo u pacientů s levostranným nádorem léčených bevacizumabem – pokud dosáhli ETS, bylo pozorováno delší OS (medián 41,3 vs. 32,4 měsíce; HR 0,69; 95% CI 0,52–0,91; p = 0,01) i PFS (14,5 vs. 11,5 měsíce; HR 0,81; 95% CI 0,62–1,06; p = 0,094), než když jí nedosáhli.

V případě pravostranných nádorů platila korelace mezi dosažením ETS a delším OS jen při léčbě panitumumabem (medián OS 34,1 vs. 15,2 měsíce; HR 0,47; 95% CI 0,28–0,79; p = 0,005), nikoliv bevacizumabem (22,3 vs. 25,5 měsíce; HR 0,94; 95% CI 0,60–1,45; p = 0,746). Významná korelace mezi dosažením ETS a delším PFS při léčbě nebyla u pravostranných nádorů zjištěna.

Pokud jde o hloubku léčebné odpovědi, s panitumumabem byl zjištěn větší medián DpR než s bevacizumabem u celé hodnocené populace (–57,3 vs. –43,6 %) i u pacientů s levostranným nádorem (–59,4 vs. –43,6 %). U nemocných s pravostranným nádorem byla DpR v obou terapeutických skupinách srovnatelná.

Závěr

Časná regrese nádoru byla u pacientů s mCRC s nemutovaným onkogenem RAS léčených panitumumabem nebo bevacizumabem (vždy v kombinaci s mFOLFOX6) spojená s delším OS i PFS. U levostranných nádorů dosáhlo při léčbě panitumumabem více pacientů časné regrese nádoru a větší hloubky nádorové odpovědi ve srovnání s bevacizumabem. U pravostranných nádorů byla ETS prediktorem delšího OS pouze při léčbě panitumumabem.

(zza)

Zdroj: Muro K., Watanabe J., Shitara K. et al. Early tumor shrinkage (ETS) and depth of response (DpR) analyses in metastatic colorectal cancer (mCRC) treated with first-line mFOLFOX6 plus panitumumab (PAN) or bevacizumab (BEV): results from the phase III PARADIGM trial. Ann Oncol 2022; 33 (suppl_7): S136−S196, doi: 10.1016/annonc/annonc1048.