Extracelulární exozomy pravděpodobně hrají roli nosiče v přenášení molekul z nádorového mikroprostredí karcinomu prsu do nedotčených buněk
Autoři:
S. A. Khani; M. Kavousi; F. Jamshidian
Působiště autorů:
Department of Biology, Faculty of Biological Sciences, East Tehran Branch (Ghiamdasht), Islamic Azad University, Tehran, Iran
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2023; 37(6): 462-466
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/ccko2023462
Souhrn
Východiska: Karcinom prsu je v gynekologických onemocněních celosvětově považován za velkou klinickou výzvu. Exozomy jsou malé vezikuly vzniklé z multicelulárních útvarů, které jsou uvolňovány mnoha buňkami do extracelulárního prostředí a tím se podílí na intercelulární komunikaci prostřednictvím přenosu genetické informace, např. prostřednictvím kódovaných a nekódovaných RNA k cílovým buňkám. Exozomy vytvořené v tumoru jsou považovány za bohatý zdroj microRNA (miRNA), které regulují funkci jiných nádorových buněk v mikroprostředí tumoru. Nicméně přesné mechanizmy, prostřednictvím kterých exozomy odvozené od nádorových buněk ovlivňují sousední buňky, a biologická funkce exozomálních miRNA v receptorových buňkách nejsou ještě dobře objasněny.
Materiál a metody: V této studii byly po overexpresi miR-205 v buňkách karcinomu prsu (třída MDA-MB-231) úspěšně izolovány exozomy odvozené od buněk a byly charakterizovány elektronovou mikroskopií a metodou dynamického rozptylu světla.
Výsledky: Stanovení míry exprese miR-205 v exozomech uvolňovaných z geneticky upravených buněk potvrdily vysokou expresi této miRNA v exozomech. Bylo také zjištěno, že úprava nádorových exozomů, které nesou tuto miRNA, měla v buňkách karcinomu prsu efekt indukce apoptózy a také měla významný účinek na snížení exprese transkriptu genu Bcl-2 v závislosti na čase (p < 0,001).
Závěr: Tato studie naznačuje, že přenos nádorových supresorových miRNA pomocí exozomů by mohl být vhodnou platformou pro přenos nukleových kyselin do těchto buněk a při léčbě karcinomu prsu by mohl být vysoce účinný.
Klíčová slova:
karcinom prsu – genová terapie – apoptóza – exozomy – microRNA
Zdroje
1. Zhang J, Li S, Li L et al. Exosome and exosomal microRNA: trafficking, sorting, and function. Genomics Proteomics Bioinformatics 2015; 13 (1): 17–24. doi: 10.1016/ j.gpb.2015.02.001.
2. Théry C, Zitvogel L, Amigorena S. Exosomes: composition, biogenesis and function. Nat Rev Immunol 2002; 2 (8): 569–579. doi: 10.1038/nri855.
3. Yeo RW, Lai RC, Zhang B et al. Mesenchymal stem cell: an efficient mass producer of exosomes for drug delivery. Adv Drug Deliv Rev 2013; 65 (3): 336–341. doi: 10.1016/ j.addr.2012.07.001.
4. Lai RC, Tan SS, Teh BJ et al. Proteolytic potential of the MSC exosome proteome: implications for an exosome-mediated delivery of therapeutic proteasome. Int J Proteomics 2012; 2012: 971907. doi: 10.1155/2012/971 907.
5. Francken AB, Schouten PC, Bleiker E et al. Breast cancer in women at high risk: the role of rapid genetic testing for BRCA1 and -2 mutations and the consequences for treatment strategies. Breast 2013; 22 (5): 561–568. doi: 10.1016/j.breast.2013.07.045.
6. Wu H, Zhu S, Mo YY. Suppression of cell growth and invasion by miR-205 in breast cancer. Cell Res 2009; 19 (4): 439–448. doi: 10.1038/cr.2009.18.
7. Hu Y, Qiu Y, Yagüe E et al. miRNA-205 targets VEGFA and FGF2 and regulates resistance to chemotherapeutics in breast cancer. Cell Death Dis 2016; 7 (6): e2291. doi: 10.1038/cddis.2016.194.
8. Liu J, Mao Q, Liu Y et al. Analysis of miR-205 and miR--155 expression in the blood of breast cancer patients. Chin J Cancer Res 2013; 25 (1): 46–54. doi: 10.3978/ j.issn.1000-9604.2012.11.04.
9. Boya P, Roumier T, Andreau K et al. Mitochondrion-targeted apoptosis regulators of viral origin. Biochem Biophys Res Commun 2003; 304 (3): 575–581. doi: 10.1016/s0006-291x (03) 00630-2.
10. O’Brien V. Viruses and apoptosis. J Gen Virol 1998; 79 (Pt 8): 1833–1845. doi: 10.1099/0022-1317-79-8-1 833.
11. Wooster R, Bignell G, Lancaster J et al. Identification of the breast cancer susceptibility gene BRCA2. Nature 1995; 378 (6559): 789–792. doi: 10.1038/378789a0.
12. Posner MC, Wolmark N. Non-invasive breast carcinoma. Breast Cancer Res Treat 1992; 21 (3): 155–164. doi: 10.1007/BF01974998.
13. Kalli S, Semine A, Cohen S et al. American joint committee on cancer’s staging system for breast cancer, eighth edition: what the radiologist needs to know. Radiographics 2018; 38 (7): 1921–1933. doi: 10.1148/rg.2018180056.
14. Varadharajan E, Priya S, Prakash G et al. Mucinous carcinoma of the breast with neuroendocrine differentiation. Iran J Pathol 2015; 10 (3): 231–236.
15. Tamimi RM, Hankinson SE, Chen WY et al. Combined estrogen and testosterone use and risk of breast cancer in postmenopausal women. Arch Intern Med 2006; 166 (14): 1483–1489. doi: 10.1001/archinte.166.14.1483.
16. Toikkanen S, Kujari H. Pure and mixed mucinous carcinomas of the breast: a clinicopathologic analysis of 61 cases with long-term follow-up. Hum Pathol 1989; 20 (8): 758–764. doi: 10.1016/0046-8177 (89) 90069-5.
17. Shi J, Liang ZY, Meng ZL et al. Tubulolobular carcinoma of breast: a clinicopathologic study of 8 cases. Zhonghua Bing Li Xue Za Zhi 2012; 41 (10): 681–685. doi: 10.3760/cma.j.issn.0529-5807.2012.10.008.
18. Joglekar-Javadekar M, Van Laere S, Bourne M et al. Characterization and targeting of platelet-derived growth factor receptor alpha (PDGFRA) in inflammatory breast cancer (IBC). Neoplasia 2017; 19 (7): 564–573. doi: 10.1016/j.neo.2017.03.002.
19. Xin H, Li Y, Buller B et al. Exosome-mediated transfer of miR-133b from multipotent mesenchymal stromal cells to neural cells contributes to neurite outgrowth. Stem Cells 2012; 30 (7): 1556–1564. doi: 10.1002/stem.1129.
20. van den Boorn JG, Dassler J, Coch C et al. Exosomes as nucleic acid nanocarriers. Adv Drug Deliv Rev 2013; 65 (3): 331–335. doi: 10.1016/j.addr.2012.06.011.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2023 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Prof. Petra Tesařová: Pacientky s metastatickým karcinomem nemají čas čekat na výsledky zdlouhavých byrokratických procedur
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
Nejčtenější v tomto čísle
- Klasifikace zárodečných variant identifikovaných při genetickém vyšetření nádorové predispozice – konsenzus konzorcia CZECANCA
- Nový cíl specifické protinádorové léčby mnohočetného myelomu – endoplazmatické retikulum a jeho signální dráhy
- Paliativní radioterapie pokročilého karcinomu kůže ušního boltce
- Inovativní možnosti snížení rizika vzniku karcinomu plic a jeho časné detekce